Příběhy
Jerson
14.8.2009 01:08
Cesta k této povídce byla docela dlouhá a zahrnovala několik samostatných motivací a zdrojů.
Prvním z nich byla zmínka o povídce Flatland z roku 1884, kterou jsem nikdy nečetl. Jen mi přišlo zajímavé, že i ve dvourozměrném světě se může odehrát nějaký příběh.
Druhým inspiračním zdrojem byly obrázky, které jsem náhodou viděl při návštěvě své bývalé školy. Šlo o černobílé pokroucené šachovnice, ve kterých byly další tvary vytvořené pomocí negace barev. Následujících několik let jsem si takové obrázky kreslil a čím dál více mi tyto objekty přišli jako dvourozměrní tvorové.
Třetí motivace bylo prohlášení Jiřího Grygara, že "ve 2D světě nemůžou existovat tvorové z důvodu vpravdě komického - trávící trubice by způsobila, že takové tvorové nebudou držet pohromadě." To mi přišlo velmi krátkozraké. Kdo říká, že v takovém světě musí tvorové požírat nějakou potravu?
Čtvrtou motivací byl názor některých lidí, že v RPG je možné zahrát všechno - když jsem ale předestřel vizi hry v plochém světě, často jsem se setkal s odpovědí, že v takovém světě se nedá nic dělat, tak co by se v něm asi tak hrálo. Nicméně mi trvalo další tři roky, než jsem našel tři hráče, kteří se v plochém světě chtěli zahrát.
Pátou a poslední motivací byla věta "Podle RPG se nedá napsat povídka". Možná že toto není dobrá povídka, ale je to víceméně neupravovaný zápis ze hry.
A ano, JE to poněkud zvláštní povídka. Také je to hodně neobvyklý svět.
Prvním z nich byla zmínka o povídce Flatland z roku 1884, kterou jsem nikdy nečetl. Jen mi přišlo zajímavé, že i ve dvourozměrném světě se může odehrát nějaký příběh.
Druhým inspiračním zdrojem byly obrázky, které jsem náhodou viděl při návštěvě své bývalé školy. Šlo o černobílé pokroucené šachovnice, ve kterých byly další tvary vytvořené pomocí negace barev. Následujících několik let jsem si takové obrázky kreslil a čím dál více mi tyto objekty přišli jako dvourozměrní tvorové.
Třetí motivace bylo prohlášení Jiřího Grygara, že "ve 2D světě nemůžou existovat tvorové z důvodu vpravdě komického - trávící trubice by způsobila, že takové tvorové nebudou držet pohromadě." To mi přišlo velmi krátkozraké. Kdo říká, že v takovém světě musí tvorové požírat nějakou potravu?
Čtvrtou motivací byl názor některých lidí, že v RPG je možné zahrát všechno - když jsem ale předestřel vizi hry v plochém světě, často jsem se setkal s odpovědí, že v takovém světě se nedá nic dělat, tak co by se v něm asi tak hrálo. Nicméně mi trvalo další tři roky, než jsem našel tři hráče, kteří se v plochém světě chtěli zahrát.
Pátou a poslední motivací byla věta "Podle RPG se nedá napsat povídka". Možná že toto není dobrá povídka, ale je to víceméně neupravovaný zápis ze hry.
A ano, JE to poněkud zvláštní povídka. Také je to hodně neobvyklý svět.
Jiné RPG
Tyjo Jersone, pripada mi jako bych mel nejakej psychedelickej zazitek z tech kruhu linek atd. Je to opravdu velmi zvlastni povidka. Ses dobrej, nic podobnyho jsem nikdy necetl.
Když si tyhle linky a kruhy budete kreslit tak šest hodin v kuse, uvidíte že se doopravdy pohybují. A v hodně malých políčkách uvidíte dokonce kruhy, které jste tam ani nezamýšleli udělat.
(Já si opravdu máloco vymyslím, jednodušší je popisovat to co vidím :-)
(Já si opravdu máloco vymyslím, jednodušší je popisovat to co vidím :-)
Moc pěkný.
Docela by mne zajímalo, co je v té anomálii, a oni to nezachytili; ale možná se to dozvíme na příští výpravě.
Ta souřadnicová síť v tvém původním popisu chyběla, ale je strašně důležitá; tvoří svět čili setting.
Docela by mne zajímalo, co je v té anomálii, a oni to nezachytili; ale možná se to dozvíme na příští výpravě.
Ta souřadnicová síť v tvém původním popisu chyběla, ale je strašně důležitá; tvoří svět čili setting.
Tu anomálii jsem nechtěl úmyslně dořešit. Může jít o to, že tyhle čáry obtáčí celý svět, který je uzavřený do koule. Ale taky se můžou linie stáčet o 180° a napojovat zpět o několik polí vedle. Nebo tam může být cokoliv jiného - to je prostě na další výzkumnou hru.
Osobně si myslím, že i v takovém světě se dá hrát kampaň. Ostatně Faskal po hře řekl, že by si dal pokračování.
Osobně si myslím, že i v takovém světě se dá hrát kampaň. Ostatně Faskal po hře řekl, že by si dal pokračování.
Díky za ty pochvaly. (Abyste věděli, před časem jsem ji dal do Drakkaru a dostal jsem ... eh, dvě kladné reakce? Tak nějak. Tady na Kostce je o dost vděčnější čtenářstvo.)
Hm, je to opravdu docela zajímavé :)
Je z toho cítit vysoké duševní úsilí všech zúčastněných, tohle hraní muselo docela vyčerpat.. ale věřím, že to bylo zajímavý :))
Pamatuju se, jak jsi tomhle plochém světě psal kdysi na RPGF. Taky jsem moc nevěřil, že by se v tom dalo něco zajímavýho sehrát, zejména ne opakovaně. Jak vidno, má představivost je chabá ;)
Je z toho cítit vysoké duševní úsilí všech zúčastněných, tohle hraní muselo docela vyčerpat.. ale věřím, že to bylo zajímavý :))
Pamatuju se, jak jsi tomhle plochém světě psal kdysi na RPGF. Taky jsem moc nevěřil, že by se v tom dalo něco zajímavýho sehrát, zejména ne opakovaně. Jak vidno, má představivost je chabá ;)
Jestli to hráče vyčerpalo, to nevím ... Faskala určitě ne, u Ilgira a Dukolma nevím, ale drželi se celou dobu (dokonce uvažovali i o třetím rozměru a deformaci světa, což už jsem do povídky nedostal)
No a tvá představivost je prostorová. Když se budeš naopak držet při zemi, hodně, hodně nízko při zemi, až budeš prakticky dvourozměrný, tak budeš mít naprosto dostačující představivost.
------------
Vlastně jsem zapomněl ještě na jeden zdroj:
Grygar v jedné své knize napsal: Píše:
Dvourozměné bytosti nemůžou existovat z důvodu vpravdě komického. Trávící trubice by způsobila, že se rozpadnou na dvě části.
To mi od něj přišlo naprosto neuvěřitelně krátkozraké a kreacionistické. Jdu to doplnit do záhlaví.
No a tvá představivost je prostorová. Když se budeš naopak držet při zemi, hodně, hodně nízko při zemi, až budeš prakticky dvourozměrný, tak budeš mít naprosto dostačující představivost.
------------
Vlastně jsem zapomněl ještě na jeden zdroj:
Grygar v jedné své knize napsal: Píše:
Dvourozměné bytosti nemůžou existovat z důvodu vpravdě komického. Trávící trubice by způsobila, že se rozpadnou na dvě části.
To mi od něj přišlo naprosto neuvěřitelně krátkozraké a kreacionistické. Jdu to doplnit do záhlaví.
Jersone, já jsem kdysi napsal vážně míněnou povídku, která má podobná matrixovitá témata; takže myslím, že v tom je potenciál i na víc; ale muselo by se to ještě rozvíjet k něčemu složitějšímu.
Myslím, že tomu zatím chybí opravdu silná pointa; a ta tě nenapadne jen tak z ničeho nic.
To bude, až nás osudy tvých hrdinů dojmou.
Myslím, že tomu zatím chybí opravdu silná pointa; a ta tě nenapadne jen tak z ničeho nic.
To bude, až nás osudy tvých hrdinů dojmou.
Jestli myslíš, že silná pointa chybí té mé povídce, tak ano - tohle má být povídka dlouhá s dějem. Pointy vymyslet neumím, vždycky čekám co se vynoří ve hře.
Nicméně Sathel mi po přečtení řekla, že ten konec ji skoro dojal (nebo tak nějak).
Nicméně Sathel mi po přečtení řekla, že ten konec ji skoro dojal (nebo tak nějak).
Nič podobné som ešte nečítal. A k tomu koncu, ten otvorený koniec je asi ten najlepší aký tam Jerson mohol dať. Proste zvyšok nechal na fantázii čitateľa.
Mne sa to celé páči, je to iné a zaujímavé veľmi svojským spôsobom.
Mne sa to celé páči, je to iné a zaujímavé veľmi svojským spôsobom.
Jerson píše:
Druhým inspiračním zdrojem byly obrázky, které jsem náhodou viděl při návštěvě své bývalé školy. Šlo o černobílé pokroucené šachovnice, ve kterých byly další tvary vytvořené pomocí negace barev.
Jmenuje se to Op Art a je to umělecký směr fascinovaný optickými klamy. Frčelo to hlavně v 60. a 70. letech.
Druhým inspiračním zdrojem byly obrázky, které jsem náhodou viděl při návštěvě své bývalé školy. Šlo o černobílé pokroucené šachovnice, ve kterých byly další tvary vytvořené pomocí negace barev.
Jmenuje se to Op Art a je to umělecký směr fascinovaný optickými klamy. Frčelo to hlavně v 60. a 70. letech.
Schválně jsem zagooglil, a nejblíž co jsem našel je práce žáků Košické školy, ale ani jeden z těchto nebo pěti stovek dalších by mi neevokoval dvourozměrný svět s bytostmi.
Žáci na naší škole museli dostat poměrně specifické zadání.
Žáci na naší škole museli dostat poměrně specifické zadání.
Nebo pracovali pod vlivem poměrně specifické drogy...
Mně se to nečetlo dobře. Potýkala jsem se s tím už dřív, musela jsem to číst na několikrát. Napodruhé to šlo o něco lépe, ale i tak je to na mě zřejmě příliš mimo. Líbí se mi námět, zajímalo mě, co se tam děje, ale prostě se mi to špatně absorbuje.
Mně se to nečetlo dobře. Potýkala jsem se s tím už dřív, musela jsem to číst na několikrát. Napodruhé to šlo o něco lépe, ale i tak je to na mě zřejmě příliš mimo. Líbí se mi námět, zajímalo mě, co se tam děje, ale prostě se mi to špatně absorbuje.
V tom případě se ti to četlo stejně jako se mi to psalo - musel jsem pořád držet přepnuto v jiném způsobu myšlení a vynechávat slova, která bych normálně použil, ale které by v kontextu tohoto světa byla nesmyslná - třeba "šli". Takže si moc dobře uvědomuju, že způsob psaní je šroubovaný.
Pro přispívání do diskuse se musíš přihlásit (zapomenuté heslo). Pokud účet nemáš, registrace trvá půl minuty a 5 kliknutí.
