WW: Ke kterýmu období a místu se to vztahuje a na čem je to založený?

Vidím jednotky z DrDo, asi jsou tam i ty hřevna a centýře, jen si to nepamatuji a nemám po ruce. Díky za osvěžení.

WW: jasně, ale zajímal by mě zejména bohatý měšťan a zchudlý šlechtic, takové ty klasické vyšší třídy, co se pouštějí do dobdrodružštví.

Colombo, to je přece jasné ne? Co si ukradeš/ukořistíš/najdeš v dungu ne? :-)

Colombo:

Šlechtic je úplně jinde - má třeba 10.000 roční příjem, velký pán nebo král i 100.000, což je tak cena hradu.

Ale to už je kompletní hospodářství, ne jen ta odbočka o železe.
Největší byznis je město; tam lítají i statisíce, pro normální lidi úplně mimo; asi jako dneska vlastnictví Forda.

Gurney:
Evoluce z původního DrD, hrajeme někdy kolem 1250 v Čechách. Proti reálu řada zjednodušení, například desetinná soustava.
Reálné Čechy byly ještě o dost chudší a hůř se počítaly (zlomky 1/64, například).
Hřivna byla v reálu váhová jednotka stříbra, takový slitek.

Když si na to zvyknete, je to docela jednoduchý systém. V jádru hospodářství je zejména obilnářství, úplný základ většiny ekonomiky ve středověku; všechno ostatní je nadstavba.

Teďka mají slevy na hry na www.hyperslevy.cz
Nějaká inspirace na Vánoce :)

jediný co jsem tam našel jsou venušiny kuličky..tak jako hra dobrý....:)

Fakt výborný... SPAM torpédo tu už dlouho nebylo.

Wild West: Já myslel z jakých pramenů to vychází.

S kvalitnějšími železnýámi předměty by v Čechách problémy být neměly :)

Zatímco s dostupností železné rudy jsme na tom byli dobře, tak s kvalitou ani náhodou. Problémem bylo slušné zastoupení fosforu, díky čemuž se z českomoravského železa sice dala vyrobit extrakvalitní litina, ale ocel ani když jste ho na kolenou prosili (teprve někdy v druhé polovině 19. století to vyřešili dva francouzští koumáci). Nemluvím o damascénské oceli, která je vlastně tzv. svářkovým železem; tu sice přinejmenším na Velké Moravě vyrábět uměli, ale rozhodně nebyla později rozšířená. Proto se k nám ocel musela dovážet z ciziny, hlavně z rakouských zemí (Štýrsko - docela se na tom dalo vydělat) nebo z Norimberka (vynikající kovovýroba, základ norimberské ekonomiky), kvalitní kusy zbraní pak z Porýní (Solingen rules - a nebyl jediný).

Vylepšení by se následně týkalo hlavně trvanlivosti (čepel Solingen rozhodně bude déle a více ostrá než čepel Uherský Ostroh; totéž v případě mistra zbrojíře v hospodéřském a společenském centru a nespecializovaného kováře, který sice dokáže cvykovat sekeru a nůž...). A samozřejmě vzhledu, protože postavení a status se demonstrovalo především vzhledem (pokud se šlechtic neoblékal jako šlechtic nebo boháč a neměl k tomu řádný důvod, znevažoval tím svůj stav), neb bylo dáno společenským uznáním okolí (proto si šlechtivci vyhradili, že budou sami rozhodovat, kdo mezi ně pronikne, a proto bylo tolik zákazu a příkazů ohledně "nenáležitého" oblékání nižších vrstev).

K cenám obecně doporučuju parléřovské účty z výstavby svatovítské katedrály. Jsou někde v edici a parléřovská dílna si vedla vynikající evidenci. Pokud byste chtěli něco "exotičtějšího", jsou dochovány a v edici vydány účty KLarlšttejna z let 1424-1434.

Jo, a pokud si chcete prostudovat staré systémy měr a vah, metrologickou příručku pro českomoravský prostor sepsal jistý Gustav Hofman (počtem ef a en si nějsem jistý).

nechcete to dát do kupy a napsat nějaký pěkný hist. článek? Už dlouho jsem tu takový článek nečetl.

A ještě jedna drobnost: bohatý měšťan dobrodruhovat nepůjde. To už spíš nadbytečný synátor nějakého obchodníčka/ řemeslníčka nižší střední třídy nebo nějaký vzdálenější a tudíž "přespočetný" příbuzný onoho boháče.

to Colombo: Mno, mám tu pár restů, a asi bych s nimi měl něco udělat...

Všem vám děkuji za nápady. Ale pořád jsem neviděla nic, co by mělo smysl pro postavu - něco co si nemůže koupit. Neměla by si postava kováře být schopna vyrobit zbraň na míru? Není něco takového někde obsaženo?

Chrochta: Když jsem to psal tak jsem měl na mysli bohaté měšťanské rody v Itálii. Když byla famílie dost velká, tak její představitelé dělali všeljaké legrácky.

chrochta píše:
bohatý měšťan dobrodruhovat nepůjde
Ale půjde, stačí mu k tomu vytvořit narativně vhodný důvod :)

Taky by se mohl takový boháč nechat dohnat k dobrodružení okolnostmi (vydírání, volání krve, únik od nebezpečí, nuda atd.)

EDIT: Ninja'd by Sirien (taky jsem chtěl někdy použít tuhle hlášku, no :) )

Me-dea: Hele, co třeba Weapons of Legacy pro 3.5 v kombinaci možnosti tvořit magické předměty i pro nemagická povolání, co jsou v PFRPG? Paky bys mohla mít skutečně nějaký unikát, ale jinak bohužel nevím (neznalost jiných systémů). V systému kde se síla předmětu přepočítává na gp vypadá všechno jako zakoupitelné, ale to je právě to, proč tvrdím, že užitečnost umění tvorby předmětů a jejich jedinečnost v takových přípdech záleží na DM. Magických mečú může být na kontinentu stovky, nebo jen tucet, nebo jen ten, co právě kováš, ale to je věc prostředí. možná jsou +2 celkem běžné, ale +4 dragon bane už je unikát, možná ne, ale...

to Me-dea: A co takhle omezený sortiment ke koupi? Prodávat se budou hlavně věci, které půjdou na odbyt: zemědělské nářadí, podkovy, stavební "železo", sekery a nože, kování, vozové součásti. Pokud nebude zrovna hrozit válka, tak si postavy většinu zbraní a zbrojí nekoupí, a pokud ano, tak dost nevalné kvality. Slušnější věci se vyráběly - nebo dovážely - na zakázku. Postavy ovládající kovařinu nejenom že by si měly být schopny vyrobit věcí namíru, ale řadu věcí by ani nemohly sehnat jinak, než že si je vyrobí (řada věcí se navíc neprodávala, nýbrž si je lidé skutečně vyráběli sami - třeba šípy - či je směňovali za protislužby).

Kovářům se navíc přisuzovala kouzelná moc, takže by - za předpokladu, že k tomu někde seženeš vhodnou omáčku - skutečně mohli být schopni vyrábět poněkud kouzelné zbraně (stále ostré, spojené poutem krve se svými nositeli, schopné zraňovat nadpřirozené tvory jako duchy, různé přízraky a nemrtvé, jejich majitelé půjdou hůře odzbrojit...). Respektive mít sami nějaké ty zvláštnosti (jsou to tvorové zasvěcení ohni a železu, dvěma mocným elementům). Nějak mne nenapadá žádná vhodná literatura, na kterou bych pro inspiraci odkázal (něco snad napsal Mircea Eliade, kovářem je Jasoň Ogg ze Zeměplochy, kovář a rytíř Chast se objevuje ve dvou povídkových sbírkách Jany Rečkové, něco by mohlo být v lidových pohádkách a pověstech...).

Díky. Myslím, že Vojtěch mě přivedl na dobrou myšlenku, jak udělat dobrodružení pro kováře tak, aby to mělo smysl. Mohl by hledat staré/zapoměnuté postupy/návody na výrobu magických věcí. To, že by neexistoval žádný kovář, který by to postavám vyrobil, by znamenalo, že by mělo smysl takového dobrodruha kováře ve družině mít (kromě levnější a dostupnější výroby běžných věcí). Stačí prostě dát, že výroba magických věcí byla zapomenuta, a tak se musí buď najít přímo ty výrobky nebo postupy.

chrochta: kdysi jsem viděl nějaký dokument o Artušovských legendách, kde jejich původ nějak hledali u Sarmathů, národ, který měl v Římských legiích sloužit jako těžká kavalerie.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Sarmati
"Římský historik Ammianus Marcellinus psal o uctívání boha války v podobě meče, zabodnutého do hromady klestí"
Tedy i artušovské legendy jsou inspirací toho magického procesu vytahování meče ze skály (tedy kování rudy/odlévání meče (v případě bronzu, vytěžené ze země)

Zajímavé info jsem našel i u:
http://en.wikipedia.org/wiki/Talk:Sarmatians#.28Claims_re_Balts_.26_Russians.29
Důvěryhodnost ať vezme čert.