Prostředí

Autorská citace #61
10.1.2009 12:09 - Colombo
Lotrando: volka neměli všici, pluch ani chomout, ani dobrou obilovinu a už vůbec ne železné nástroje. Všichni tak museli být zemědělci/lovci/zběrači. A to se pak moc nemohl vyvíjet onen feudální systém. Dostatečné zásoby taky neměli(protože nebylo co? Centralizované uskladňování a pak přerozdělování - známe z bible).
Feudální systém není novodobý vynález. Jen míra oné "feudálnosti" se lišila. Ať už šlo o náčelníka se svou družinou, který pak dobyl sousední vesnici(tak se feudální systém rodil), nebo šlo o feudála s několika vesnicemi, do kterých umístil své zástupce(které často musel měnit). To je panečku již stará záležitost a taky tu nikdo nemluvil o plošně stejném vývoji.

Možná tě to překvapí, ale dobře vím, jakou má ono zaseté zrno výtěžnost(a to jsi s těmi třemi ještě přehnal, spousta z nich třeba nevzešla atd.), ale opravdu nebaštíme produkty genového inženýrství(pokud neujíždíš na sóji nebo na BT-kukuřici). Možná tě to překvapí, ale prosadit něco geneticky modifikovaného zabere sakra hodně času. Zejména, pokud jsou všude ti co prosazuji lež zvanou "zdravá výživa". A křížení není genetická manipulace. To by jsi geneticky manipuloval vždycky, když souložíš.

K tomu luxusnímu zboží. Ano, byla malá poptávka, nevyplatilo se to. Proto se dvě nejznámější obchodni stezky, známé už od starověku, nejmenují Jantarová a Hedvábná. Ne, to se tam asi vozilo jídlo, nebo tak něco, že?
Kupci jezdí za zákazníky. Ale to je samozřejmé! Co jiného? Kdo jiný by měl jezdit po kupeckých stezkách? Kupci, obchodníci. Jezdíš ty do Číny, když si chceš koupit elektroniku nebo nové tenisky? Asi ne, že?
Jakmile vznikla šlechta, jakmile měli lidi nadbytky, tak byli ochotni je vyhodit za umělecké zboží. Nikdy nepodceňuj to, kolik jsou lidi ochotni vyhodit za pseudoumělecký kýč. Dnešní ekonomika se točí z velké části kolem tohoto.
Města mohla vznikat více způsoby. Viz npř. mezopotámie, egypt, mesoamerika.
Autorská citace #62
10.1.2009 12:27 - Sosáček
pluch?
Autorská citace #63
10.1.2009 12:31 - tuleník
Colombo, striktne povedané, kríženie ešte GM nie je, ale šľachtenie už je. Rozdiel je v tom, že vyberieš z populácie tú časť, ktorá má požadované vlastnosti, a len tú ďalej rozmnožuješ, je to teda urýchlenie alebo usmernenie prírodného výberu. V podstate celkom podobne funguje aj dnešná GM, len s tým, že sa nemanipuluje s náhodnými úsekmi genómu, ktoré obdržia pohlavné bunky, ale sa snažíme izolovať fragment genómu, ktorý nesie požadovanú vlastnosť, prípadne ho dodať. Z takto získaného potomstva sa takisto stále musí selektovať tá časť, ktorá nielen daný gén má, ale ho má "zapnutý". Čiže je to iba vylepšenie starej známej veci tým, že sa snažíme ju robiť rýchlejšie, presnejšie, prípadne využiť možnosti, ktoré majú iné organizmy - zemiak odolný proti pásavke zemiakovej tuším používa gény z tabaku produkujúce v listoch nikotín, ktorý pásavke vôbec nerobí dobre...
Centralizované uskladňovanie a prerozdeľovanie zásob bolo od prvopočiatku, v rodovej spoločnosti to bol štandard, až s jej rozpadom sa začalo vyvíjať nahrabávanie pre seba.
Autorská citace #64
10.1.2009 12:45 - Lotrando
colombo: to na co jsem decentně poukazoval je tvoje fatální neznalost historických sousledností. Možná až příliš decentně, protože v její odhalování stále pokračuješ a přidáváš nová témata.

na tohle reaguj

Píše:
Města byla prokazatelně dříve. Například ty, kterým se říkalo Hradiště.



Píše:
Jakmile se lidi naučili hospodařit s půdou a přibylo jich, mohlo být měst více.


ne, prostě ne. s půdou se umělo hospodařit už v pravěku.

nové perly

Píše:
Feudální systém není novodobý vynález. Jen míra oné "feudálnosti" se lišila


jak se to měří. ještě přidej prvobytně pospolnou a revoluční vývoj ať to máme pohromadě.

Píše:
Ať už šlo o náčelníka se svou družinou, který pak dobyl sousední vesnici(tak se feudální systém rodil)


začínáš od konce. leda by tam toho feudála vysadili ufoni.

Píše:
Možná tě to překvapí, ale dobře vím, jakou má ono zaseté zrno výtěžnost(a to jsi s těmi třemi ještě přehnal, spousta z nich třeba nevzešla atd.), ale opravdu nebaštíme produkty genového inženýrství(pokud neujíždíš na sóji nebo na BT-kukuřici).


šlechtění a křížení je genová manipulace, dokonce více či méně řízená (protože se neúspěšné pokusy dále nemnoží). Naštěstí, jinak by jsme se nenajedli.

Píše:
Proto se dvě nejznámější obchodni stezky, známé už od starověku, nejmenují Jantarová a Hedvábná


a sůl, daleko víc než jantar nebo hedvábí. taky kovy jako cín apod. dokonce máš pravdu, dělo s etak už v mezolitu a to i na našem území, třeba Krudum v západních čechách blízko slavkovského lesa (ten cín). Jenže žádné město, hradiště kolem 8. století, to ještě taky není město, protože je to stavba obranná a město Slavkov pak až někdy v druhé polovině 13. století v době vnitřní kolonizace - zde konkrétně Hrabišici, starší rod české pozemkové šlechty. Nebo Hroznatovci směrem k Teplé, ale tam byl dřív klášter a pár vesnic ale i to je novodobá historie.

Píše:
Kupci jezdí za zákazníky. Ale to je samozřejmé! Co jiného?


a sakra, já myslel že to bylo v těch tvých městech už zařízené. K-mart a tak.

Píše:
Nikdy nepodceňuj to, kolik jsou lidi ochotni vyhodit za pseudoumělecký kýč. Dnešní ekonomika se točí z velké části kolem tohoto.


nepodcěňuju. co to má společného s vývojem měst?

EDIT: tuleniku, ty ninjo, ty jsi mi to s tou gentikou vyfoukl :)), ale dík za obsáhlejší výklad.
Autorská citace #65
10.1.2009 16:46 - Argonantus
Italská města - právě že je to jedno velké zklamání; zjevně rozjetá anitická města se v době barbarů rozpadla, pak chytila některá ještě druhý dech zásluhou Byzance, a třetí dech v renesanci (která je tam zase dost brzo). Takže ve výsledku se síť měst kryje velice volně s tou původní. Co případ, to složitá a zamotaná historie. Třeba Benátky nemají s antikou nic společného, neb to byla nepodstatná byzantská kolonie, jejíž vzestup souvisí zejména s křížovými výpravami.

Colombo, není důležité, jaký vznik města připouštím. Jenom se snažím upozornit na skutečnost, že mezi lety 600 a 1000 nebyla v Evropě skoro žádná města, která bys takto mohl označit.
Stejně tak objem obchodu má drasticky jiný objem ve vrcholném a pozdním středověku, třeba v Akkonu nebo Flandrech, a v podmínkách ranného středověku u nás, kdy zjevně nikomu ani nestálo za to udržovat cestu, což je první předpoklad vůbec něčeho.
Luxusní obchod je zcela bez významu za stavu věcí, kdy se zemědělské přebytky pohybují v řádu procent; prostě není co směňovat; všechno se sežere a spotřebuje na místě.

O feudálním systému článek jinde; taky na něm není naprosto nic samozřejmého ani starověkého.
Autorská citace #66
10.1.2009 19:15 - Goran
Tak se do toho pustím.

Ad města: když definujeme město hodně široce, tak do toho spadnou i keltská oppida. Oppida byla centry vlády a obchodu, i když mezi obyvateli muselo být velké procento zemědělců. Jenže oppida nejsou zdaleka všude, a spousta "městské" produkce byla dislokována na venkov (většina železářství, dokonce část procesu ražby mincí). V Polabí a dolním Povltaví nemáme oppida, ale tzv. emporia neboli výrobně-distribuční centra, kde se koncentroval obchod; ležela v nížinách u řek a měla podobu vesnických aglomerací. Oba typy center (oppida i emporia) zanikly, když se začali od severu trousit Germáni; emporia to vydržela déle než oppida, na která se lidi většinou vykašlali asi padesát let před definitivním pádem keltské civilizace u nás.
Ještě staršími "městy" mohla být lužická (od mladší doby bronzové dál) hradiště v Polsku, např. Biskupin, který měl prokazatelně uliční síť. Opět s největší pravděpodobností velká část populace (možná většina) obstarávala potravu. Detaily rozepisovat nechci, protože Polsko tak moc neumím.

Ad zemědělství:
V neolitu byla úrodnost výrazně vyšší než v raném středověku, protože žárové zemědělství je prostě mnohem efektivnější (jenže vyžaduje masivní odlesňování, proto začalo orat, vymyslel se pluh a začal eneolit). Úrodnost pak klesala, až v raném středověku dosáhla minima (asi hlavně blbé klima).
Úroda se skladovala primárně v obilních jamách. Obilí bylo u spotřebitelů, většinou zároveň u výrobců. Centrálním skladováním obilí by si nikdo moc nepomohl, nejsme Egypt s levnou lodní dopravou kamkoli.
Autorská citace #67
12.1.2009 08:49 - Lotrando
goran: dík, za doplnění;

ta hradiště byl samozřejmě chyták, který se nabízel;

zajímalo by mě, proč ta centra opouštěli. dalo se to špatně bránit?
Autorská citace #68
12.1.2009 10:01 - Colombo
Což tahle si rozebrat, jak/proč/kde vznikala města?

1) Obchodní křižovatky/frekventované obchodní stanice
2) centra vlády(uprostřed regionu - pro dobrou správu, na dobře bránitelném místě)
....

Víc mne momentálně nenapadá/neumím přesně formulovat.
(je otázka, jestli je posvátné místo dosti silný důvod pro město, př. v Americe a stavby velkých chrámů - otázka je, jestli se tak prostě jen nevybudovalo 2), kde stavba chrámu fungovala jako předmět centralizace)
Autorská citace #69
12.1.2009 10:39 - Argonantus
Už jsme tu několikrát rozebírali, že ranná slovanská hradiště jsou jinde než pozdější správní knížecí "hrady".

A to právě s ohledem na tu svoji "městskou" funkci - slovanské hradiště mělo lidi ukrývat před enemíky, na obchod víceméně kašlali; knížecí hrad má tu svoji správní funkci a tím více se podobá funkčně městu (oboje musí být uprostřed a dostupné).

Jenže to vše má ještě k městu zatraceně daleko; furt je to víc přerostlá vesnice.
Vesnice se od města neliší velikostí, ale zejména funkčně. Vesnice je zemědělské centrum, kde se zpracovávají a skladují zemědělské výrobky (lidi, obilí, zvířata).
Město je především tržiště, a pokud výroba, tak určená k obchodu, ne pro místní potřebu.

Další rozdíl je, že vesnice nepotřebuje skoro nic a je víceméně uzavřený svět; město bez vesnického zázemí a jiných měst nedává smysl; potažmo souvisí velmi závažně s cestami.

V tomto směru opravdu nemá cenu mluvit o městech před 11. stoletím v Evropě obecně a rokem 1200 u nás; papírově první je buď Bruntál nebo Uničov (1204?), šlo by uznat i Prahu, která začínala mít jisté rysy města už od Vladislava.
Pipes tvrdí, že v Rusku měla města vesnický charakter ještě daleko později (do 16. století); a bylo jich tam překvapivě málo.
Autorská citace #70
12.1.2009 10:57 - Colombo
Hmm, moje informace tomu neodpovídají.
Tím by jsi třeba vyřadil valnou většinu měst z mezoameriky, ta měla taky, mimo jiné, obranou funkci.
A to, že hradiště bylo jinde než pozdější právní knížecí "hrady", jak ty říkáš, nemusí vůbec nic znamenat.
Jestli vesnice nějak slouží k skladování zásob, maximálně tak v době míru, ne v době války, to se právě využili síly Hradišť, kde se všechno nastrkalo a pak počkalo, až to jednoduše přestane bavit.

Jinak, vesnice s palisádou, třemi kostely(to v době, kdy křesťanství bylo minoritní) s 2 km^2? To je teda sakra velká vesnice.
Autorská citace #71
12.1.2009 13:18 - Lotrando
Definujme město: souvislá zástavba, hradby, inženýrské stavby (silnice, kanalizace, voda), obranné stavby, jeden vládce, nebo vládnoucí skupina.

Mezoamerika má povětšinou městské státy, civilizační centra s centrálním bodem a okolo zemědělské usedlosti a další prvky, jako chrámy, někdy i 30 km daleko. Město představuje ranný stát, stát nemá další města, někdy jsou tyto městské státy spojeny v říši, ne však na dlouho. Možná to mělo nějakou vnitřní chybu. Pohybujeme se tu někde na úrovni počátků civilizací kolem středozemního moře. Nic nového, městské aglomerace tohoto typu známe, nicméně i v jejich poměrně vyspělé podobě jako byl Řím stále hovoříme o městu spíš v přeneseném slova smyslu.

colombo píše:
A to, že hradiště bylo jinde než pozdější právní knížecí "hrady", jak ty říkáš, nemusí vůbec nic znamenat.


To je hodně důležité. Například se má za to, že tenhle přístup byl převzatý od Karlovců a uchytil se u nás, v maďarsku a v polsku. Tím se poměrně silně odlišujeme od zbytku evropy. Hradní obvody, hradská soustava, autarkní systém, poměrně hodně dlouho a celkem úspěšně. Má to cosi společného s pozdním nástupem pozemkové šlechty u nás.


Píše:
Jinak, vesnice s palisádou, třemi kostely(to v době, kdy křesťanství bylo minoritní) s 2 km^2? To je teda sakra velká vesnice.


tohle mi uniká, kde?
Autorská citace #72
12.1.2009 14:03 - Colombo
Lotrando:
Mesoamerika: povětšinou městské státy, hmm, jak definuješ povětšinou? Je 51% už většina? Co třeba Tlaxcalané? Tarascové? Ona Mesoamerika je specifická tím, že tam sakra velkou úlohu hrála kmenová příslušnost. Zemědělská usedlost je myšlena i vesnice? Jestli ano, pak máš pravdu. Ale chrámy právě tvořily jádro měst, nestály někde mimo. Obdělávaná byla prakticky celá oblast, všechno co mělo výnosy. Ono mesoamerika byla celkem přemnožená, než zasáhly nemoci. Proč nevznikali říše, podobně jako jinde? Právě v souvislosti s Feudálním a náboženským systémem. Feudální systém vznikal tak(tady mne určité zas budete opravovat, jaký jsem ignorant, že to tak nebylo, že to jsou pohádky atd., ale což), že Strejda z jedné vesnice vzal pár chlapů a sesadil Strejdu z druhé vesnice. Nastrkal pár svých chlapů do druhé vesnice, ať mu to tam hlídají a spravují. Jenže, pár správných chlapů se mohlo ukázat jako špatných a snažilo si přivlastnit tu vesnici, případně obě vesnice, jelikož dostali moc. No a tak Strejda z první vesnice nakonec skončil bez druhé, či bez obou vesnic s roztríštěnou lebkou někde na "přátelské" hostině, nebo při cestě na obhlídku druhé vesnice s těmi zlými hochy. Takové byly počátky feudálního systému. Jenže v Mesoamerice vznikla města ne na základě rodového systému(sice tam společnost na tom principu ungovala, ale města tak nevznikala), ale na tom, že z prvu ovládli ostatní kněží, kteří vnitřní stress vypudili stavbou velkých náboženských staveb. Postupně jejich úloha kněží počala klesat a začala nabývat na důležitosti stránka bojová-vznik bojové(válečné) šlechty. Jenže, to už byly města dosti přemnožená a tak se nedali tak pěkně ovládat. A vzhledem k tomu, že společnost fungovala na značně rodových pravidlech, byl oheň na střeše(nehledě na to, že válka byla rituál). Tak Kuhul Ajaw dobyl sousední město, nastrčil tam část své šlechty, ta se smísila s tamnější šlechtou. Ale oba teď byli Kuhul Ajaw, nebyl to žádný podřízený, žádný správce. Byl hlavou kněžstva, hlavou armády, svatý vládce. No a jelikož měl stejné postavení, jako, dejme tomu jeho bratr, pěkně se začali bratrsky dělit o to, co bylo jejich. A tak se začali vyvražďovat navzájem. Ale pořád vznikali nejrůznější pakty mezi městskými státy atd.
Tlaxcala je prototyp něčeho jiného, tam byl sněm hlav jednotlivých rodů lidu Tlaxcala.
Autorská citace #73
12.1.2009 15:05 - Lotrando
pohádky to nejsou, jen bych považoval za nadnesené, něco takového považovat za počátek feudálního systému. Jenom vznik ozbrojených družin je docela velký skok a to jsme teprve na začátku. Navíc mám neodbytný pocit, že ke vzniku feudálního systému potřebuješ to tolik opovrhované křesťanství. Nějak to spolu souvisí. Stejně jako vznik měst v této debatě.

mesoamerika: bavíme se tu o Aztécích předpokládám, což byla říše složená z městských států, trvala cca 200 let a vyvrátil ji Cortéz. Co na to říct? JIstě se jedná o výjimečnou záležitost a stálo by za to zkoumat nejen vrchol ledovce, ale i to co se dělo před rokem 1325. Možná by jsme se pak dostali k některým zajímavým souvislostem. O tomhle vím ale daleko méně než o těch kostelích, každopádně je mi jasné, odkud pochází to počáteční nedorozumění o svatyních. Zřejmě narážíš na tu katedrálu co postavili na místě pyramidy v Tenochtitlánu. Musím souhlasit, že zrovna španělé a jejich pojetí katolictví bylo velmi svérázné. Svůj vliv mohla mít reconquista, ale je nutno připomenout, že tou dobou vznikla anglikánská církev a reformace tuším stála za dveřmi.

kolem a koukolem, by mě asi nejvíc zajímal co bylo před rokem 1325, než je bůh dovedl k založení Tenochtitlánu
Autorská citace #74
12.1.2009 16:29 - Argonantus
Píše:
Feudální systém vznikal tak(tady mne určité zas budete opravovat, jaký jsem ignorant, že to tak nebylo, že to jsou pohádky atd., ale což), že Strejda z jedné vesnice vzal pár chlapů a sesadil Strejdu z druhé vesnice.


Opravdu tě budu opravovat a nesouhlasit.

http://www.d20.cz/clanky/historicke-exkurzy/slechta-stredovek.html
Autorská citace #75
12.1.2009 16:29 - Colombo
Lotrando: ne a ne a ne.(to jen jako nadpis)
Křesťanství nepotřebuju k feudálnímu systému. Ano, byla to výhoda, všichni vyznávali jednoho boha, křesťanství rozbilo přísný rodový systém, bylo jednodužší tam nastrčit někoho s tím, že se bude dobře chovat. Ale podmínka? Pochybuji. Křesťanství to urychlilo, ale není potřeba. Vznik ozbrojenych družin: Máš vůdce, to je celkem rychle, s tím doufám souhlasíš. Ten má pár přátel, kteří mu pomáhají udržovat pořádek v kmenu/vesnici, chodí na lov atd., ale pořád jsou to farmáři. Co jim brání vzít na chvíli zbraně(luky, kopí, sekery - levné, lehce vyrobitelné, použitelné i mimo boj(krom kopí, ale to je zaostřená tyč) a jít si to vyřídit s ostatními? Prakticky nic. Když se vytvoří nějaký konflikt mezi dvěmi vesničkami, může to být hned. Stačí jen změna myšlení, že místo vyplenění druhé vesničky by bylo lepší ovládnout).
mesoamerika: Aztékové nebyla říše, aztékové byl kmen, kmen s velkým mocným městem, dobrou armádou a silnou politikou. Ale nebyla to říše, jako Inkové atd. Spíš něco jako Peloponéský svaz. Kdyby to byla říše, tak by dělala něco pro ostatní, nevykořisťovala by všecny krom pár svých nelepších přátel na altiplanu. Cortéz byl machr, měl ale neuvěřitelné štěstí, že narazil na Tlaxcalany a že jeporazil(a taky, že to byl bezohledný sobecký parchant s obrovským charismem a schopností manipulce s lidmi). Četl jsem Dobytí mexica, kniha pojednávající přímo o něm.
Nemluvím o katedrále v Novém Mexiku. Mluvím o jiném kopečku, ale těch případů je opravdu spousta.
Něco o Mesoamerice vím, doufám, že se o ni dozvím něco víc. Před založením Tenochtilánu i dost let potom nebyli vlastně nic. Jenom velice krvelačný a agresivní kmen, který se najímal do služeb ostatních a kterým všichni pro jeho krvelačnost opovrhovali. Byl jedním z mnoha kmenů, kteří přišli z severu. Ale to není vystopovatelné.
Jinak, Tarascové dokázali vytvořit moderní středověký stát(ve smyslu pokročilého středověku), ne jen nějaký kmenový svazek.

Argonautus: a kde je rozdíl? Dyť to tam píšu.
Autorská citace #76
12.1.2009 16:43 - Lotrando
colombo: ta církev, katolická, tak ta nějak souvisí s tím, že ten hlavní pán ma na to všechno vládnutí právo, dokonce mám podezření, že tohle už vykoumal právě Karel Veliký a po něm to všichni kopírovali, totiž nechali se nastolit papeži. Pak se dlouho prali o to, kdo koho vlastně nastoluje koho a papeži prohráli už v tom středověku. To je hrozně rychlá zkratka, tak mě nebijte.

Vznik těch družin je docela zásadní. Nezapomeň, že na počátku máš lidi co si musejí dost pomáhat a šéfem není ten kdo má největší kladivo, ale ten co se o ostatní umí nejlépe postarat. To je celkem přirozené. Argo v tom článku poměrně jasně popisuje, že tomu obsazení vedlejší vesnice musí předcházet ten patriarchální přístup, šéfovi všechno patří, pak teprve ta družina aby si to udržel a pak teprve ten nápad co udělat se sousedy. Také bych se pozastavil u "ovládnutí". To je logistický problém, jehož řešení je jen naznačeno v podobě manského systému - beneficiální šlechty atd., ale není to nic co by bylo samozřejmé. Ono ovládnout souseda jde jen potud, pokud je co ovládnout, ve smyslu co tam zbylo když ti utekli lidi. A aby neutekli, musel jsi nad nima mít dozor a to už bylo docela drahé.

s těmi aztéky já mám problém v tom, že se tam prolínají conquestadoři a kdo ví, odkud spoustu těch super nápadů měli
Autorská citace #77
12.1.2009 16:54 - Colombo
Lotrando: nevím neví, právo vládnout má ten, kdo má větší kyj:) si představ, kdyby teď ti přišel nějaký Rus a řekl, že podle NATO má vládnout česku on(tedy rus jako Rusko). Neřekl bych, že je to důvod pro klid, jako spíše důvod pro expanzi, že si tím nezajištuje klid tam, kde přijde, ale po tom činu to má jako omluvu proč tam přišel. Takže se vlastně nic nestalo.

Souhlasím, ale rozebíráním všech maličkostí, které nemusí být třeba všude stejné, bychom se dostali od náboženství. Dokážu si představit, že by dostal jen půdu po býválém náčelníkovi s tím, že by vykonával funkci "soudce", ono kdysi byli lidé sakra vynalézaví.

Aztéci mne tak nevzrusují jak Mayové, ale byl bych ochoten půjčit slavnou knihu Dobytí mexica od Prescota:)
Autorská citace #78
12.1.2009 23:24 - Goran
Tak od náboženství jsme se dostali už dávno, ale současný směr je také zajímavý. Můžeme založit novou diskusi na stávající téma a pokračovat tam, ale rozhodně bych pokračoval.

Ad důvod opuštění oppid: začnu tím, jak se oppida živila. Jsou na to dvě teorie: dle Salače získávali potravu z širokého okolí obchodem a/nebo vybíráním daní ve formě jídla a dle Drdy a Rybové si většinu potravin vyrobili sami hospodařením na okolních polích (jsou na to nějaké podle mě obskurní výpočty, podle kterých uživit těch 1000-2000 lidí obhospodařováním 5 km kolem je jednodušší než svážet obilí z větší dálky). Podle Salače se vesničané začali vzpouzet, že nemají a nedají, a tak lidé z oppid dali přednost stěhování do údolí před smrtí hladem, a jak to vysvětlují Drda s Rybovou, to si nepamatuju, resp. z té přednášky jsem to nějak nepochopil.
Autorská citace #79
13.1.2009 00:47 - Tafif
Pokud vím, tak Májové se sami zlikvidovali navzájem právě proto, že začali válčit pro území a ne jen kvůli zajatcům na oběti, jak to dělali vždy. Takže to dobývání vedlejších vesnic a tam dosazování svých lidí vedlo k jejich zániku.

Feudalismus je majetkový vztah, ne jen správní.
Autorská citace #80
13.1.2009 08:37 - Argonantus
Colombo píše:
Křesťanství nepotřebuju k feudálnímu systému.


Je to právě opačně - napřed bylo křesťanství, pak feudalismus. Viz odkaz.
Feudalismus by šlo zkonstruovat bez křesťanství.

Píše:
křesťanství rozbilo přísný rodový systém


Nerozbilo. Ono se s ním nepotkalo; narazilo na kmenový systém. A s ním docela úspěšně koexistovalo.

Píše:
Vznik ozbrojenych družin: Máš vůdce, to je celkem rychle, s tím doufám souhlasíš. Ten má pár přátel, kteří mu pomáhají udržovat pořádek v kmenu/vesnici, chodí na lov atd., ale pořád jsou to farmáři. Co jim brání vzít na chvíli zbraně(luky, kopí, sekery - levné, lehce vyrobitelné, použitelné i mimo boj(krom kopí, ale to je zaostřená tyč) a jít si to vyřídit s ostatními?


Tohle nemá s feudalismem naprosto nic společného; popisuješ kmenový systém. (Taktéž k otázce "kde je rozdíl")

Pro přispívání do diskuse se musíš přihlásit (zapomenuté heslo). Pokud účet nemáš, registrace trvá půl minuty a 5 kliknutí.

Věděli jste, že...
Na d20.cz můžete mít svůj vlastní blog. Pokud chcete napsat o nečem, co alespoň vzdáleně souvisí s RPG, můžete k tomu využít našeho serveru. Tak proč chodit jinam? >> více <<
Jak se chovat v diskuzích
Přehled pravidel pro ty, kteří k životu pravidla potřebují. Pokud se umíte slušně chovat, číst to nemusíte. >> více <<
Formátování článků
Stručné shrnutí formátovacích značek zdejších článků, diskuzí, blogů a vůbec všeho. Základní životní nutnost. >> více <<
ČAS 0.087132930755615 secREMOTE_IP: 44.222.142.210