Gurney:
Asi nejlíp
tohle (čtivo).
Pilotované vesmírné stíhačky tam jsou, ale technologicky to celkem i dává smysl - když manévruješ tím, že si kus od sebe projektuješ minisingularitu, takže pak v podstatě "slingshotneš" v jejím gravitačním poli free fallem, tak vcelku dává smysl, že to člověk dává celkem v klidu. Problém jsou slapové efekty, což ale zase s přimhouřením očí celkem dobře vysvětluje, proč to funguje pro malý jednomístný stroj a ne pro capital ships.
Je to furt fikce, ale použitý technobabel zní celkem uvěřitelně.
Pokud bys měl chuť spíš na válku mezi lidskými mezihvězdnými státy s promakanou taktikou v bitvách a se zajímavou politikou na pozadí, tak rozhodně Honorverse od Webera. Není to "technologicky" až tak věrné současným fyzikálním poznatkům jako ten Douglas, ale i tak je to celkem konzistentní a fyzika pohybu ve vesmíru dost zásadně určuje taktiku v bitvách. Weber je taky o něco lepší co se týče čtivosti.