Prostředí

sirien
25.10.2009 19:09
Taky vám přijde děsně funny, jak se všechny ty rasy v SF hrozně kamaráděj? A napadlo vás někdy, co vlastně čekáme od toho že posíláme do vesmíru pozdravy?
Autorská citace #21
2.10.2014 06:51 - hadrian
Sirien: Jo, máš pravdu. Preventivní genocida je věc velmi reálná (eliminovat nebezpečí vlastnímu druhu je velmi časté v přírodě). Jenže se podívej na naši civilizaci teď, rozhodně se nechováme podle přírodních zákonů a to díky kultuře. Lze předpokládat, že hypotetičtí mimozemšťané můžou mít obdobné kulturní zatížení, nebo i větší. Nebo taky ne.
A právě s tím technologickým pokrokem - můžeš mít o 30 let náskok a stejně prohrát - práv díky kulturním rozdílům. Stačí se podívat dnes kolem sebe. Ale chápu, že při střetu dvou civilizací to může být 300 let, 3000. No a pak by to bylo velmi veselé.
Autorská citace #22
2.10.2014 06:59 - hadrian
Abych to shrnul, nestačí jen technologický náskok. Kulturní zatížení ti nesmí bránit rozdíl mezi tebou a protivníkem zúročit. (Což uznávám, že při prvním kontaktu nelze poznat.)
Autorská citace #23
2.10.2014 09:20 - Wild West
Píše:
lidstvo pošle ve Voyageru takovou tu destičku s obrázkama matematických symbolů a nahé lidské dvojice.


Jen připomínám (asi zbytečně), že toto není scifi, nýbrž realita; sondy letí a možná se jednou dočkáme pointy.
Zatím je odpovědí jenom silentium universi. Jeden z jevů, který zavraždil klasickou scifi.
Autorská citace #24
2.10.2014 09:52 - Vojtěch
Mno, vzhledem k tomu, že pátrání po životě ve vesmíru spíš připomíná mávání rukama v temné tovární hale se zacpanýma ušima a nohama zabetonovanýma v podlaze, tak se tomu moc divit nelze :D
Autorská citace #25
2.10.2014 16:22 - Jerson
Gurney píše:
Měření vyspělosti podle technologie a manipulace s energií má svoje opodstatnění - nějaká hypotetická civilizace, která se neposunuje dál technologicky a může jen doufat v přežití klimatických změn a dalších vnějších vlivů. Technologicky vyspělá civilizace s tím může něco dělat nebo se aspoň přesunout jinam (i když tohle všechno je pro lidi ještě hodně vzdálený tech level, byť už v hrubých obrysech představitelný). Takže bych skoro řekl že věda a technologie jsou projevem evoluce.


Popravdě, technologická stupnice založená na ovládání takového množství energie, které nejen že nezvládáme, ale ani si ho nejsme schopni představit a v případě třetího stupně ani nedává fyzikální smysl mě nechává vcelku chladným.
Mravenci a chobotnice jsou tu s námi už pár set miliónů let. Stejně jako řada dalších druhů, kterým někteří z lidí začali poměrně nedávno přiznávat jistou dávku inteligence – nicméně protože tito tvorové nevyrábí nástroje, pořád je pokládáme za vývojově nižší. V našich vývojových stromech je člověk na vrcholu, což vypovídá hlavně o lidech.
Stejně tak mi přijde mimo argument o nějakých vesmírných cestách. Na lokální narušení naší civilizace stačí jedna přírodní katastrofa. Více takových katastrof nebo jedna velká by dokázalo naší civilizaci narušit globálně. Mravenci by přežili mnohem větší katastrofy a hlavně jejich styl života by se příliš nezměnil. Jedním výpadkem by nepřišli o možnost používání 95% svých technologických zařízení.

Pokud jde o cestování vesmírem, my se extrémně snažíme zajistit bezpečnost našich kosmonautů. Na řadu výprav je nevysíláme, protože by taková cesta byla příliš nebezpečná, nebo protože by jí nezvládli. Často ji nepřežijou ani automatické sondy, mnohem odolnější než lidé.

Přitom si můžu představit vesmírné cesty civilizace založené na tom, že bude do vesmíru vystřelovat biliardy spór. Pár z nich se dostane na komety a meteory a díky dopadům na jiné planety získá možnost je kolonizovat, i když se v daném místě vyvine jiný druh, odpovídající místním podmínkám. Delší mezihvězdné cesty bude podnikat taky „náhodou“, část spor se díky efektu gravitačního praku urychlí poblíž jejich hvězdy a velkých planet a vydá se dál do vesmíru.

Naše první setkání s „inteligentním“ mimozemských druhem pak může vypadat třeba tak, že se na lidské kosmické lidi uchybí pár spór, které se po návratu do atmosféry začnou množit a mutovat. Možná se jimi „nakazí“ i nějaké rostliny poblíž, případně zvířata nebo lidé. První pojmenování bude „kosmická ebola“ a lidi ani nenapadne, že by se mohlo jednat o nejpokročilejší technologii mimozemské civilizace, a budou se urputně snažit tyto spóry zlikvidovat. Na straně spór nepůjde o žádný útok nebo jiný akt nepřátelství, nejspíše si v dané fázi ani neuvědomí, že napadá nějaké inteligentní organismy. Taky může fungovat jako parazitická houba nutící svého hostitele k nějakým předem naprogramovaným činům – shromáždit se na osvíceném prostranství a vytvořit otáčející se kruh, aby „poslala signál“. Nicméně když lidé uvidí, jak se někde na poušti bude v kruhu pohybovat změť hmyzu, plazů, savců, možná sem tam nějaký člověk, všichni s šedými výrůstky z těla, vsadím se, že první reakce nebude „to je určitě zpráva mimozemské civilizace, které na nějakém jednotlivci nezáleží a snaží se nás kontaktovat“, ale spíše „posbírat vzorky, prozkoumat, vyrobit jed na tyhle spóry, na zbytek hoďte napalm nebo atomovku“. Notabene pokud by se to stalo na nějaké stanici na asteroidu nebo malém měsíci, kde je život i tak dost těžký a nebezpečný.

A to nemluvím o civilizaci, která by se šířila třeba rádiovým signálem a vytvářením vlastních kódů v elektronických zařízeních jiných civilizací. Před 200 lety by takový signál prošel Zemí bez povšimnutí jedné nebo druhé strany. Teď by mohl způsobit lidem dost nepříjemností, ale nemuseli by si všimnout, že virus v naší síti je původem mimozemský a že jde o inteligentní druh, který při cestování riskuje ještě méně než my. Za 200 let by s supravodivých kvantových počítačích by mohla takto vzniknout inteligence, s kterou se dalších sto let budeme pokoušet domluvit, nebo ji jako vážnou hrozbu pro lidstvo zkusíme okamžitě zničit.

Nějaký technologický rozdíl třicet nebo třista let je úplně mimo diskusi, ten platí jen pro lidské střety. Podle mě je dost nepravděpodobné nějaké úmyslné nepřátelství, zato mi přijde téměř jistá šance na vzájemnou likvidaci na základě nepochopení a naprosto odlišných přístupech k existenci.
Autorská citace #26
2.10.2014 17:07 - sirien
Já souhlasím s Jersonem v tom, že ta "stupnice" je fakt přitažená za vlasy a může sloužit tak maximálně pro třídění ras ve sci-fi seriálech a poměřování toho kdo by komu nakopal prdel v cross-overech.

Na druhou stranu souhlasím s Gurneym, že touha po technologickém pokroku je podle mě nutnou podmínkou dlouhodobé existence a vývoje jakékoliv inteligentní rasy - bez schopnosti manipulovat s okolím prostě nejde přežít. Představa toho že by se nějaká rasa najednou v určitém stupni vývoje rozhodla, že "to stačí" a začala se věnovat nějakému kulturně-duchovnímu rozvoji (oblíbený to námět ve SF, že...) už je něco jiného, ale přijde mi to dost prapodivné, protože technologie kterou používáme se obratem integruje do toho, kým jsme, takže rozvíjet sebe bez rozvíjení naší technologie je dost weird.

Jerson píše:
V našich vývojových stromech je člověk na vrcholu

spolu se všemi ostatními soudobými druhy. Možná by to někdy chtělo otevřít učebnici biologie která a) není křesťanský výklad dětem, b) je novější než z dob Marxismu-Lininismu.


Diskutovat o inteligenci chobotnic a mravenců mi přijde mimo - sice mohou mít inteligenci ve smyslu definice která se zaměřuje na analytické zpracování problémů s okolím, ale netvoří žádnou přetrvávající kulturu (exteligenci - moc hezký pojem), filosofii, technologii... nic hodnotného kromě vlastního evolučního přežití. To není zrovna ten typ inteligence, který by snílci toužili potkat.


Idea spór je sice zajímavá, ale dost primitivní - zajistíš tím přetrvání druhu na biologické úrovni (tak nějak), ale pořád Ti tam chybí detail toho jak nové kolonii předat všechny vědomosti od techniky po kulturu nebo filozofii (nebo cokoliv podobného, ať už to v myšlení jiného druhu bude vypadat jakkoliv).

(jinak představa spóry co nutí jiný druh k nějakým úkonům je - promiň - jak z laciného C-grade televizního hororu, tos moc nepromyslel; prozačátek vytvořit spóru schopnou takhle manipulovat libovolným organizmem se kterým se může potenciálne setkat - to už by bylo jednodušší udělat jí tak aby se trochu namnožila a pak si to udělala sama. Stejně tak civilizace která by "hackovala" jiné civilizace je směšná, si to programování představuješ poněkud moc jednoduše - pokud nevíš, jak funguje software (natož hardware) druhé strany, tak hackneš leda tak e-mail svojí babičky přečtením hesla na papírku u klávesnice)
Autorská citace #27
2.10.2014 18:17 - Jerson
sirien píše:
bez schopnosti manipulovat s okolím prostě nejde přežít.

A vidíš jak se mýlíš. Bez schopnosti manipulovat s prostředím dělá potíže přežít jen lidem. Zbylých deset miliard živočišných druhů ukazuje docela dobře opak, a to i když vyškrtneme každý den tisíc z nich.

Pro mě by třeba byla zajímavá stupnice civilizace založená na tom, jak málo potřebude daný druh měnit své prostředí, a tedy jak snadno dokáže přežít kdekoliv jinde než ve svém rodném území. Vztaženo na energii - jak málo energie potřebuje k udržení stejné existence.

Na evoluční úrovni by se mohl poměřovat tím, jak málo se potřebuje poměřovat s jinými druhy.

sirien píše:
Možná by to někdy chtělo otevřít učebnici biologie která a) není křesťanský výklad dětem, b) je novější než z dob Marxismu-Lininismu.


My dva tohle víme. Ale kolik vsadíš na to, že devět z deseti náhodně vybraných lidí umístí na vrchol vývojového stromu jen a pouze lidi?

sirien píše:
Diskutovat o inteligenci chobotnic a mravenců mi přijde mimo - sice mohou mít inteligenci ve smyslu definice která se zaměřuje na analytické zpracování problémů s okolím, ale netvoří žádnou přetrvávající kulturu (exteligenci - moc hezký pojem), filosofii, technologii... nic hodnotného kromě vlastního evolučního přežití. To není zrovna ten typ inteligence, který by snílci toužili potkat.

Mno, to bylo takhle tisíc mravenců, kteří mezi sebou diskutovali o tom, jak lidé tvoří své argefakty, ale nedokážou si užít tu rozmanitost vůní jediné květiny, kterou berou jako jeden celek.

Pokud jde o předávání technologie nebo dokonce filosofie, to je opět lidské měřítko, navíc dost pochybné, protože naše pochopení myšlenek jiného člověka je limitováno jeho existencí. Pak můžeme pokoušet chápat zapsané nebo jinak zaznamenané myšlenky, ale už si nemáme jak ověřit, zda je chápeme stejně. Nehledě na množství různých potírajících se filosofií.

sirien píše:
(jinak představa spóry co nutí jiný druh k nějakým úkonům je - promiň - jak z laciného C-grade televizního hororu, tos moc nepromyslel; prozačátek vytvořit spóru schopnou takhle manipulovat libovolným organizmem se kterým se může potenciálne setkat - to už by bylo jednodušší udělat jí tak aby se trochu namnožila a pak si to udělala sama.

Ani zdaleka to není můj nápad, navíc jistý Von Neumann vyslovil myšlenku stroje, který by se dokázal replikovat na kterémkoliv místě vesmíru z dostupných materiálů, což je v současné chvíli totální nesmysl a ještě nějaký čas bude.

Takže pokud nějaký vědec může stavět stupnici civilizace na tom, jak dokáže využívat vešrekou energii své hvězdy (takový nápad jsem viděl snad jen v jedné sci-fi) nebo dokonce celé galaxie (což je mimo představy snad jakéhokoliv člověka), je proti tomu nějaká forma viru-parazita (který navíc nemusí být schopen napadnout všechny organismy, bohatě by stačilo jeden z miliardy), nebo počítačového viru-inteligence ještě dost při zemi.

Nejde o ot hacknout software, ale použít ho svým způsobem. Jako když vezmeš sluchátko, diodu a dva dlouhé dráty a chytíš tím nejbližší rádiovou stanici.
Autorská citace #28
2.10.2014 18:44 - sirien
Jerson píše:
Bez schopnosti manipulovat s prostředím dělá potíže přežít jen lidem.

Já mluvil o přežití civilizace se vším co k tomu patří, nejen o biologickém přežití druhu.

Jinak schopnost přežít bez manipulace s okolním prostředím klesá dost zásadně v poměru k:
- velikosti druhu (tj. jeho vlastní energetické náročnosti
- biologické "výši" druhu (složitější organismy vymýrají snáze)

Jerson píše:
Jako když vezmeš sluchátko, diodu a dva dlouhé dráty a chytíš tím nejbližší rádiovou stanici.

nejspíš bude k užitku malý odkaz na to co si já představuji pod pojmem "hacker": Top hacker shows us how it's done: Pablos Holman at TEDxMidwest
Autorská citace #29
3.10.2014 02:06 - Colombo
*facepalm*


(na víc se už nezmůžu, sežralo mi to post)
Autorská citace #30
3.10.2014 11:39 - Colombo
Sirien: Ani v jednom nemáš pravdu. Ono závisí na stylu života. Taková velryba nijak výrazně "nemanipuluje" se svým prostředím.

Vem si bobra nebo mravence. BUM! Bobři dokáží měnit ekosystémy. A mravenci... no, ti staví domy, pěstují rostliny a chovají dobytek.

Co se týče druhého bodu. Mám velmi silný pocit že bylo ukázáno, že vymírání druhů je náhodné. Čistě náhodné. Menší druhy s rychlejší gen. obdobím se jen rychleji štěpí
Autorská citace #31
3.10.2014 11:50 - sirien
Colombo: asi pravda. Jen já se nesnažil vyjadřovat k biologii, snažil jsem se představit nějaké tvory které fakt tvoří civilizaci. A dokážu si mnohem snáz představit že lepší šanci přežít bude mít civilizace nějakých malých inteligentních surikat, než velkých inteligentních slonů, protože energie kterou budou muset dát dohromady na přežití jednoho svého jedince bude řádově menší - tj. jejich odolnost vůči kataklizmatům (jak moc toho ustojej nikoliv než jejich druh vymře, ale než se jejich civilizace propadne zpět do doby kamenné) bude značně vyšší.

Podobně civilizace organismů závislá na specifickém prostředí určitého typu na tom bude hůř než civilizace organismů schopných ustát proměnlivé prostředí (tady sem se blbě vyjádřil, tohle asi nesouvisí se složitostí organismu) - i když je pravda že v určitý moment jim asi technologie umožní tohle překonat a vyrovná se to...
Autorská citace #32
3.10.2014 12:20 - Colombo
Jenže velikost velmi často (ne vždy, ale v podstatě pravidlo) znamená generační dobu, znamená čas na naučení. Surikaty žijící 5 let se ti kvantovou fyziku nestihnou naučit.

Vem si lidi, jak se naše generační doba s vzděláním prodloužila z 12 na 25-28 matky. A to už těmi 100 lety prudce narážíme na biologické hranice. Zuby, klouby a mozek, samozřejmě. Nemluvě o hormonální nerovnováze, degeneraci očí atp.

Nehledě na to, že menší živočichové principielně vynakládají mnohem více energie na metabolismus. Nebo tak. Takže větší živočichové ušetří více energie a mají mnohem stabilnější vnitřní prostředí.

A tvá druhá citace: Odkud bereš technologii? Od středověku nebo od klacků, kamenů, ohně a šatů? Protože člověk začal měnit své prostředí poměrně brzy. A to nemluvím o tom, že v podstatě vykácel evropu, která byla jeden velký prales. Nebo vyhubil megafaunu (s atl-atl, vrhačem oštěpů:))

To máš jak termity. Ti taky dokáží přežít všude. Ale jen proto, že si všude postaví ten stejný barák, co jim vytváří to samé prostředí a umožní jim chovat tu jejich houbu.

Je to složité a je tam hromada proměnných. To, že žába, co žije v tůňce květu velké kytky neudělá bůhví jakou civilizaci je asi zřejmé. Ale pak tu máš šedou zónu, protože ti co umí přežít všude jsou často spíše jednodušší a žádnou velkou civilizaci si asi nevybudují (ačkoliv potkani a krysy můžou mít zajímavé sociální vztahy, jsou to ale r-stratégové).

A pak tu máš taky bordel kolem toho, jak se vůbec vyvinula inteligence a jestli je logické uvažování produkt evoluce nebo jen byprodukt vývoje (nějaká řečová centra jsou tuším řízená stejným genem, jako jemná motorika).
Autorská citace #33
3.10.2014 12:23 - Colombo
Každopádně, bráno frekventisticky, známých civilizacích schopných mezivězdného letu: 0. Takže z takového vzorku nic skvělého nevyčaruješ.
Autorská citace #34
3.10.2014 12:40 - sirien
Colombo píše:
Jenže velikost velmi často (ne vždy, ale v podstatě pravidlo) znamená generační dobu

vidíš, to mě vůbec nenapadlo... asi protože třeba menší psi žijí dýl, ale to je asi podivnost daná šlechtěním.

Colombo píše:
A tvá druhá citace: Odkud bereš technologii?

Od písma (tj. od okamžiku kdy bylo možné věc zaznamenat a předat tak znalost nepřímo bez "degenerativního" zkreslení při každém jednom předání - jestli má jít o písmo, složitý obrázkový systém který je ale univerzálně příjimaný nebo - abych nediskriminoval divokou fantazii - o krystaly do nichž trvale vtiskneš mentální obraz své myšlenky je relativně jedno).

Tj. termiti a podobní kteří si své "skilly" předávají v podstatě biologicky nikoliv (teda... ehm... ano, kdyby to mělo zajít do extrému např. StarGate goa'uldů kteří mají (wtf jak?) "plnohodnotnou genetickou paměť" takže každý potomek královny dědí veškeré vzpomínky její i jejích předchůdkyň, tak by to asi bylo na odlišnou diskusi, ale i tam vidím dost díry, protože celou jednu linii informací tak můžeš utnout prostým vybitím jejích nositelů... ostatně ale goau'ldi písmo v průběhu času asimilovali od hostitelů; tohle by bylo asi zajímavější třeba u SPOILER ALERT ENDERS GAME SPOILER ALERT buggerů z Endera, kteří mají nejen určitou formu genetické paměti, ale ještě k tomu schopnost tuto paměť telepaticky sdílet, tam už pak písmo skutečně třeba není, ale je to dost specifická a za vlasy urvaná SF situace)


Jinak mimochodem lidstvo by - hypoteticky - mezihvězdného letu už schopno bylo. Minimálně automatizovaného. Všechny potřebné technologie máme - energii, pohon, materiály, AI... jen to prostě nestojí za to, protože by to stálo kurevské, kurevské peníze a aktuální limitace - zejména rychlostní a komunikační, ale nejen - jsou tak zásadní, že by z toho byl jen velmi pochybný profit.
Teoreticky se blížíme momentu kdy by možná bylo takhle možné vyslat posádku, minimálně na one-way trip, pokud se podaří vytvořit nějakou formu hybernace a podobné srandy, ale to je ještě na dlouho... hypoteticky by šlo mluvit o více-generační lodi, což si sice... dokážu představit... tak nějak... do sta let, možná... ale když si představím jaké zdroje byto vyžadovalo tak si neumím představit že bysme to kdy zvládli ekonomicky.
Autorská citace #35
3.10.2014 14:05 - Yashamaru
Trosku random, ale jaky je vas pohled na tohle?

Any species will place its own survival before that of a different species.

Any species that has made it to the top on its planet of origin will be intelligent, alert, aggressive, and ruthless when necessary.

They will assume that the first two rules apply to us.

+

Add to this the facts of relativistic bombardment. A missile approaching at a speed close to that of light is hard to detect, leaves very little time to react, is next to impossible to intercept, and is utterly devastating on impact. In short, once a civilization has achieved the technological level necessary for relativistic bombardment it can erase a neighboring civilization in a single strike.

No species can accept the risk of its utter destruction.
Autorská citace #36
3.10.2014 15:55 - sirien
Druhé pravidlo je kravina, protože apriori předpokládá že se evoluce nutně vydá cestou inteligence, resp. že inteligence je nejvyšší evoluční benefit - což je, protože umožňuje ovládnout vědu a technologii, ale pouze, pokud a) se tou cestou některý druh vydá, b) přežije dostatečně dlouho na to, aby svou inteligenci mohl tímto způsobem zúročit. ( c) že jeho inteligence bude toho typu, který věde k pokročilé technologii)


Řešilo se to kdysi na jedné přednášce na FFku a týpek tam tvrdil, že inteligence je dlouhodobě evoluční nutnost - Filip ho setřel když prohlásil "představ si, že se na nějaké planetě vyvine něco jako Alien - k čemu by mu byla inteligence, když to je zabíjející mašina bez jakékoliv konkurence?".
Autorská citace #37
3.10.2014 17:10 - Element_Lead
Ja na first contact svuj nazor nemam, jen me o tom bavi cist. Cely to je jeste zajimavejsi, kdyz do toho zacnou tahat singularity. Pripadne setkani te jejich s nasi :)
Autorská citace #38
3.10.2014 18:21 - Vojtěch
Větší velikost není nutně znakem delší generační doby. Takoví Netopýři třeba.

Limitem je spíš rychlost metabolismu a tak nějak únava materiálu. Pokud by došlo k dořešení problémů s obnovou a nahrazováním buněk, tak by se život nechal notně prodloužit.
Autorská citace #39
3.10.2014 19:19 - Jerson
Četl jsem jednu dobrou sci-fi povídku, jak tři pozemští roboti přistáli na Jupiteru nebo na nějakém jeho měsíci, hezky v míru, a pyšní Jupiteřané se je pokoušeli zabít, třeba kyslíkem. Když se jim to nedařilo, tak se tedy uvolili ukázat jim svou technologii, aby předvedli svou převahu. Bohužel jeden z těch robotů byl starší model, a tak používal rentgenový skener, takže jen "pohledem" zabíjel zárodky v líhních Jupiteřanů. A nakonec došlo na to, jak zvládají mezihvězdný prostor a ten obrovský rozdíl tlaků, a roboti řekli, že to neřeší, protože jim vakuum nevadí. Nakonec tedy Jupiteřany přesvědčili, aby naZemi neútočili - a když odlétají, tak jeden z robotů povídá "Tak mě napadlo, oni vlastně netušili, že nejsme příslušníky lidské rasy, ale jen stroje."
Autorská citace #40
3.10.2014 23:09 - Colombo
Píše:
Větší velikost není nutně znakem delší generační doby. Takoví Netopýři třeba.


To už sem napsal. Jsou výjimky, ale je to pravidlo. V drtivé většině případů to platí. Větší organismy mají pomalejší metabolismus. Netopýři se svými čtyřiceti lety možného života (navíc oni sami mají sakra rychlý metabolismus, takže tvoje "výmluva" nedává smysl) a rypoši lisí se svými 50 lety jsou něco jako super rarity které jsou předmětem nejrůznějšího výzkumu. Nevím jak netopýři, ale ti rypoši odstřelili tu teorii, že za stárnutí, rakovinu atp. můžou volné radikály. Protože jejich reparační systém nijak extra není a vesele si žijou bez rakoviny či něco takového. Navíc jsou to jedni z mála savčích eusociálních druhů.

Co se týče stárnutí, tak ta situace není tak jednoduchá. Celkem dost se taky vyskytuje to, že jde o souhru genů. Jakmile si splodil (a vychoval potomky a poskytl nějakou pomoc při vychovávání svým vnoučat, poslední část je ale už dost vzácná), vůbec na tobě nezávisí. (a protože evoluce ti dodává možnost reagovat na změny prostředí, věčná DNA, která se beze změny kopíruje taky není to nejvhodnější). No abych to shrnul, v určitém období ti stále více selhává souhra genů, vnikají různé problémy, nedostatečné kompenzace atp (rakovina anyone?). Zase, jsou tu organismy, které můžou žít podle všeho navždy. Ale to se nebavíme o "vyšších formách", mají spíše jednodušší stavbu (méně možností, co řídit a selhat) a jsou taky předmětem usilovného výzkumu.

Co se týče velikosti, je tu taky zcela jednoduchá věc. Velkému živočichovi trvá déle, než doroste. Velký živočich nemá tolik nepřátel, kteří by ho zblajzli a tak velcí živočichové jsou myslím bez výjimky K-stratégové (kvalita), oproti r-stratégům (kvantita). Nemusí plodit tolik potomků a jejich generační doba tak bývá delší.

Pro přispívání do diskuse se musíš přihlásit (zapomenuté heslo). Pokud účet nemáš, registrace trvá půl minuty a 5 kliknutí.

Věděli jste, že...
Na d20.cz můžete mít svůj vlastní blog. Pokud chcete napsat o nečem, co alespoň vzdáleně souvisí s RPG, můžete k tomu využít našeho serveru. Tak proč chodit jinam? >> více <<
Jak se chovat v diskuzích
Přehled pravidel pro ty, kteří k životu pravidla potřebují. Pokud se umíte slušně chovat, číst to nemusíte. >> více <<
Formátování článků
Stručné shrnutí formátovacích značek zdejších článků, diskuzí, blogů a vůbec všeho. Základní životní nutnost. >> více <<
ČAS 0.089408874511719 secREMOTE_IP: 54.221.110.87