Vojtěch: Jako jo, v rámci magického D&D světa to funguje, ale tato diskuze byla spíš o tom, jak to zařídit/vysvětlit bez nějakých extra magických zřídel.

Je to současně otázkou: je možný život bez slunce? V našem světě, tak jak ho známe, asi ne. V D&D díky magických zřídlům asi ano.

Hodně se mi líbí Colombovy příspěvky. Kdybys někdy tvořil vlastní fantasy svět, hlásím se jako tester.

Ragnar, pozri si, ako som naznacil Trpaslicie udolie, zacina to na strane 15. Dobra inspiracia je napriklad Banska Stiavnica
, respektive slobodne kralovske banske mesta na slovensku (zlate/strieborne/medene bane v horach)

Ještě se můžete přiživit na chemotrofech z mořských hlubin, kteří přežívají díky v těle žijícím koloniím jednoduchých bakterií. Tedy větší zvířena sice na síře atd. chcípne, ale ona ji nemusí jaksi konzumovat pro sebe, ale pro kolonii, co je v ní a živit se buď tou kolonií, nebo jejími odpadními produkty.

Jako jinak by byl problém v podzemí s větráním a výhřevem na rozumnou teplotu. Ono sice v podzemí je konstantní teplota, ale to neznamená nic extra , pod 6 m je to tak kolem 13°C, ale s hloubkou to stoupá, jenže tam zase je nutné řešit větrání.

Mimochodem, nezapomínejme na Pratchetta a jeho trpaslíky těžící tuk, lůj a podobně v oblasti Pátého Elefanta.

Vlastní svět tvořím každou chvilku. Už sem ti psal o Městu? Poušti? A o Mayích? (interní joke)

Zahrát si zahraju rád. V sobotu ráno i većer či pátek večer. Po skypu, jinak to bohužel nejde.

Faskal:
ad houby:
Problém je ten, že jakmile máš nějaký takový efektivní zdroj biomasy, který ti je schopný produkovat takové množství, že to vystaćí na dvojnásobnou redukci (20% ze zdroje biomasy na houbu, z toho 20% z houby na trpaslíka), tak nevidím problém, proč se na houby nevykašlat a nevyužít ten zdroj biomasy přímo (pokácet stromy a zasadit pšenici, například). V reálu jedinou výjimkou jsou pastevci dobytka, ale tam je princip ten, že ten dobytek dokáže využít mnohem větší plochu. A sám, nemusíš kosit trávu a nosit ji k dobytku.

ad světlo:
Právě, jediný problém je se světlem. Ostatně, naši vietnamci pěstují kytky v podzemí běžně, takže to vůbec není problém. Kompostováním můžeš vytvoŕit i celkem úrodnou půdu (bez nějaké snahy nosit něco pod zem), takže tam taky není problém (navíc můžeš využít netopýří trus jako hnojivo a máš super úrodu). Navíc stálejśí teplota, pokud ji dokážeš ještě zvýšit (vyhříváním) ti tak vytvoří v podstatě skleník. Ale potřebujeś to světlo jako zdroj (říkejme otmu) biologicky aktivní energie. A v tom je celý ten problém a celý ten zádrhel.

podzemní řeka: Jedna. Odkud se ta řeka bere? Kde se v ní berou ty ryby? Kam řeka teče? Civilizace postavená na podzemních řekách... navíc tohle nemůže být pro větší vesnici spolehlivý zdroj potravy. To by musela být jo řeka.
Mlýn sem myslel převedení mechanické na biologicky aktivní energii. Tedy, převedení točení mlýnu na molekuly ATP. Což je nesmysl.

Není třeba vymýšlet houbové polívky a pivo. Odolné pšenice můžou růst i relativně vysoko. Navíc proč pivo, když je medovina, která se tradičně v chladnějších oblastech pila? (a včely chovali i Mayové...:))

Ad houbová ekonomika: Znáte Wiggles?

Vojtěch: Což o to, ekologické společenství existují na ledasčem. Třeba na mrtvolách a kostech velryb co spadnou do nejhlubších hlubin moří. Jenže na jedné velrybě jednou za 20 let prostě civilizaci nevytvoříš.

Crowen: Slovensko. Právě nějak tak si představuju onu trpasličí civilizaci... eeeh...
Horalé, horalské vesnice a města v údolích a náhorních plošinách. Pastevci ovcí, terasovité políčka přitesané do strmých skal, domy vytesané v jeskyních. Technologicky vyspělejśí města nějakou tu geotermální energii po vzoru TES trpaslíků. Pokud ovládnou elektřinu, tak jim nic nebrání stavět podzemní skleníky.

Proto jsem uvažoval stálejší zdroje jako černé kuřáky atd. kdy by trpoši byli po kraji nějaké vulkanicky aktivní oblasti kde by jinak měli přirozený ohřev, často zdroj kovů a i přirozenou výheň. Zároveň by ale mohli na vývěrech silně nasycených pramenů vody, nebo plynu vegetovat ekosystémy tohohle druhu. Trpasličí idea pěstitelství by pak mohla být třeba čištění puklin atd, aby se nestalo, že proud živin se zanese.

Vojtěch: Proto říkám, že si nemyslím, že by se na tomhle dal vybudovat ekosystém, který zvládne uživit trpasličí civilizaci. To by ale chtělo propočítat.

Vulkanická aktivita by podle nějakého zlomu mohla být o dost stálejší, než 1x za dvacet let, zvlášť někde hlouběji, ale spíš by byl problém se vzduchem myslím. Pokud by ovšem Trpaslíkům nevyhovovalo i jiné složení. Taky by nepotřebovali zdaleka takový rozsah území, protože "zemědělství" na něčem takovém by umožňovalo pěstování ve 3D v komorách nad sebou a možná točit jednu vodu postupným protékáním touhle soustavou a filtry až dolů, kde by ji mohli nad nejakým lávovým krbem znovu odpařit a páru užít k pohonu stroje, ochladit a znovu poslat k polím a ještě točit vodními koly a případně ještě oškrabat nějaké ty usazené minerály, co se vysráží. Ale jak by to vyšlo na kJ je věc asi jiná. Jinak by asi alternovali nějakou houbu s případnými chovy členovců a možná rybek na zpestření.

Když už byli zmíněni Pratchettovští trpaslíci a jejich lojové doly, je třeba zmínit se i o trpasličím jídelníčku všeobecně, jelikož právě Pratchett tuhle otázku řeší poměrně dobře.
Trpaslík sní skoro všechno, co se mu naskytne. Nejenom zmíňované houby, ale třebas i krysy, které pro ně mohou představovat něco jako pro lidi dobytek. Klidně by se mohly vyvinout i nějaké krysí velkochovy. Sice je otázkou, čím by se živily ty krysy, nicméně ty jsou ve shánění potravy samy o sobě velice schopné a sežerou skoro všechno.
Trpasličí žaludek, to je kapitola sama o sobě. Trpaslík stráví i to, co by člověk ani nepovažoval za jídlo. Trpasličí chleba (údajně obsahuje třebas i kočičí bobky nebo štěrk a nedejbože, aby se k němu přiblížila mouka!) mluví za vše. Neříkám, že musí dojít až na ono ocucávání kamenů, ale i rusové přidávali do chleba piliny a myslím i nábojnice od dělostřeleckých granátů. Zkrátka a dobře se nemusejí jíst jen organické materiály.
Nemluvě o tom, že nikdo vlastně neví, kolik jídla trpaslík k přežití potřebuje. Neříkám, "kolik sní," ale kolik toho "MUSÍ" sníst, aby přežil? Sice mívají často sklony k přežírání a také opilosti, nicméně třeba je jejich metabolismus tak dobře vyvinutý, že dokáže zpracovat z potravy maximum potřebných látek a živin, díky čemuž stačí trpaslíkovi třebas i jen jedno jídlo denně, oproti lidem, kteří jedí třikrát. A možná se na povrchu přežírají proto, že jsou schopni si tyto živiny dlouho uchovat a zužitkovat později.
Prostě není to jen o tom, co může prostředí trpaslíkům poskytnout, ale i to, co trpaslík sám vlastně vůbec potřebuje.

Můžeš to, Colombo, brát tak, že ty houby jsou sice zoufale neefektivní, ale umožní ti rozložit vytváření potravy v čase.

Co může mít trpaslík z toho, že je v podzemním komplexu?
1) jsou tam zdroje, co jej zajímají
2) může to využívat k obraně
3) je to prostě tradice

Vzhledem k bodu 2, tedy nutnosti přežít řekněme obléhání, může být výhodná strategie v dobách míru sbírat zdroje mimo podzemí a přežíváš z nich a zároveň střádat nějaký extrémně trvanlivý prekurzor potravin, kromě klasických potravin trvanlivých, a ty pak zpracovat. Z hlediska bodu 1) to může taky dávat smysl vzhledem k možnosti odtrhnutí těžařské skupiny, která sežere donesené obilí, zbytky zkompostuje, a když dojde k závalu, tak dřevo na výztuže hodí taky do kompostu a vydrží tak, než se k nim někdo prokope. Celkově bych trpasličí kulturu viděl spíš jako relativně malé skupiny rozprostřené na vzácných, vybraných (z jejich pohledu optimálních) lokalitách, které si hojně vyměňují migranty.

Bod 3) zase vysvětluje můj přístup k tomuhle, protože na to jdu z jiné strany - nejenže hledám vysvětlení, jak by mohly trpasličí pevnosti fungovat, ale zároveň se dívám na běžná klišé a říkám si, jaké by mohly mít příčetné vysvětlení, proto třeba ty houby.

A když mluvím o těch houbách, trochu jsem se díval do literatury, a...
věděl jsem, že houby jsou dost mizerný zdroj energie, ale až tak?
No, literatura je trochu rozporuplná, ale pokud vezmeme relativně úsporného trpaslíka se spotřebou 10 000 kJ/den, tak by mu mohlo stačit (z hlediska energie) asi 0,8 kg sušených Shiitake :-) Tahle má zrovna jednu z lepších výživových hodnot, ale pořád je to dost tragédie. Nehledě k tomu, že by takový trpaslík musel mít pořádně odolný pajšl.
Nicméně, pokud vím, tak nikdo nezkoušel šlechtit houby k tomu, aby byly výživné z hlediska energie, protože proč by to někdo dělal, že? Pravděpodobně by šlo relativně snadno zajistit, aby si houby skladovaly víc glykogenu, než potřebují, rozhodně by to bylo snažší než naučit nějaké bakterie aby žraly kyslík a plyvaly ven ATP.

Když jsme u té energetické výnosnosti, tak těžení energie z černých kuřáků vypadá cool (to je ovšem dostatečný důvod), ale schopnost takového systému něco reálně produkovat bude zcela mizivá, bych si tipl.

Jó, ale když jsme u toho využívání obskurních bakterií, trpoši by mohli být schopni využívat i těžení kovů pomocí bakterií. S něčím podobným experimentovali už staří Číňani ani nevím kdy (někdy mnoho staletí zpátky, musel bych vyhrabat poznámky ke Karpenkovi) a není důvod, aby to trpaslíci neuměli, i když krumpáč je krumpáč.

Ono Faskal narazil na poměrně důležitou věc a to proč jsou kčertu trpaslíci v podzemí - protože pokud nemáte gigantickou přirozenou podzemní říši, tak zahrabávat se pod zem je poměrně pitomej nápad z mnoha důvodů.

Efektivně:

- Trpaslíci jsou původem z podzemí a ta přirozená podzemní říše existuje - ale v tom případě musí mít i nějakou vlastní ekologii a trpaslíci tedy žijí podle jejích pravidel.

- Trpaslíci jsou původem z povrchu a do podzemí se zakutali sami. Čert ví proč, třeba to sou klaustrofobici nebo z náboženských důvodů... každopádně v tomto případě se asi nedá úplně čekat, že by tam šli na 100%. Spíš bych si představil nějaká místa v horách, v nichž lze nad podzemními komplexy vybudovat pevnosti střežící povrchovou infrastrukturu (pastevectví, zemědělství)
Ta mohou být efektivně nedobytná nebo dokonce nedostupná z povrchu - živě vidím horské údolí, které je takřka nedostupné (max pro trénovaného jedince / malou skupinu), ale do něhož je pohodlný přístup "v rovině" skrz podzemní komplex.

Dyť to, že trpaslíci nemají bezprostřední důvod pod zemí sem zmínil už na začátku diskuze...

Jn, Colombo je zase ignorován. Veškerá sláva a uznání se zase přičte někomu jinému.

Dobrý důvod proč být podzemí mněli i někteŕí lidé. v Turecku a Číně. A tím myslím dlouhodobě. Samozřejmě, že pod zemí nepěstovali obilí a nechovali dobytek.

Taky není problém si představit horské trpaslíky v kamenitém terénu, kteŕí tímto řeší nedostatek zemědělské půdy a stavebních materiálů (dřeva). Tyhle věci sem už taky zmínil. Pěkně jde vidět, jak mě tu lidi ignorují... a nejen tu, i doma a v práci... ve škole sem byl taky dycky ignorován... nedoceněný, ignorovaný... nemocný a zchátralý... (na podvýživu se bohužel vymluvit nemůžu...)

Já se hluboce omlouvám.

Fakt je ten, že někdy člověk potřebuje kopnout dvakrát, než si něčeho všimne a obvykle v tu chvíli zaměří svůj křik na ono druhé kopnutí a ne na to první, i když kromě toho prvního by to druhé nemuselo být nic platné...

Ostatně, já s tím operuju celou dobu.

Proto sem napsal, že jako nejvíc "trpasličí" si představuju Slovensko skřížené s Andami oživené o nějaké ty fantasy archetypy.

Ostatné, aby nedošlo k mýlkám, rozdělil bych to takhle, podle toho, kdo je co ochoten spolknout či kam to chce:
1. Pozemské ekosystémy či ekosystémy fungující na pozemských principech, žádná specifická technologie či magie umožňující překonávat výrazné překážky v přežití.
-- žádné radiokativní houbové farmy (moc málo), žádné magické ani technologické udělátka nahrazující slunce, tedy technologie středověku.

2. Nepozemská, šílená biologie (trpaslík žvýkající žulu nebo ony houbové farmy, třeba na všudypřítomné magii), stále technologie na úrovni středověku.

3. Pozemská biologie, ale technolige či magie, která umožňuje překonávat šílené prostředí (do tohoto padne i elektřina, světlo a obyčejné pěstování ve sklepě, co můžeme provádět dneska)

4. Nebiologická biologie a nemožná technologie i magie.

Za sebe chci říct, že sem se pohyboval převážné v 1) nebo občas spadl do 3).

Souhlasíte s mantinely?

velice pritazliva ukazka. Dokazu si predstavit, ze trapslici nize kutat chodi povine, ale budou se zdrzovat na bezny zivot v podobném reseni.

Asi by se ti líbili spíš trpaslíci v Midgardu od Koboldů, kde žijí podobně. Plus si založili nějaký svaz nepoddajných kantonů, který se vůbec neinspiruje Švýcarskem :)

neznám, pohraj link. mimochodem, co teprve nudná kliše hobitích vesnic, elfích lesů? nepotkal jste někdo hezký obrázek hobitova?

Promiň Colombo.
Aspoň já jsem tě pozorně četl a dospěl k podobným názorům, byť se rozcházíme v některých detailech.
Jo, mantinely zní rozumně.

A mimochodem, ve které debatě na RPGF se ozval ten idiot s pouští kypícím životem? Ona poušť opravdu životem kypí - aspoň při porovnání s tím, jak si ji běžný člověk představuje. Poušť je totiž dobrým příkladem systému, který by byl funkční, kdyby mu nechyběla podstatná komponenta, v tomto případě voda. A stačí, aby jednou zapršelo, a máš hned život všude kolem. To máš jako když do přehrady nasypeš fosfáty a z hlediska sinic máš z pouště oázu života, nebo když na oceán naliješ zdroj železa, tak se ti hned zazelená.

Například v otázce slepice a vejce "Daná civilizace nemůže bez ... technologických vychytávek existovat. Jenže aby daná civilizace vytvořila tyto technologické vychytávky, musí nejprve dosáhnout jisté civilizační úrovně bez těchto vychytávek."
Nesouhlasím - i poměrně primitivní civilizace mohla být schopná vzniknout v podobné podobě, pokud by měla trochu štěstí, například kdyby měla přístup ke klasickému fantasy prostředí - spousta relativně malých, využitelných jeskyní, ve kterých budou schopné přeží relativně malé klany. Podmínkou je to, co jsem psal - musí si mezi sebou hodně měnit migranty, jednak kvůli genetice, jednak kvůli udržení homogenní kultury. S vývinem civilizace pak budou schopní tyto přirozené jeskyně rozšiřovat, případně tvořit de novo pevnosti rovnou do skal.

A k těm houbám: podle mě zbytečně operuješ s tím, že jim slouží jako primární producenti - to budou opravdu těžko, i když co my víme, jak dobře by se mohlo podařit vyšlechtit houbu ke skladování glykogenu? Díval jsem se na to, typická houba většinu času žije jako podhoubí, které sbírá zásobní látky, především glykogen, pak vytvoří plodnici, která má (což se přiznám, že jsem nevěděl) prakticky stejný počet buněk jako předtím, než začalo růst to, čemu říkáme "houba". Buňky se nafouknou vodou a ten glykogen většinou v procesu spálí na energicky náročné procesy, například na syntézu proteinů. Takže by bylo potřeba vyšlechtit něco relativně pomalu rostoucího, rozkládajícího například dřevo a ukládající si ten glykogen. Tím samozřejmě producenta z rozkladače neuděláš, ale mohlo by to zajistit lepší vlastnosti z hlediska výživy.

Díval jsem se tedy trochu víc do literatury, a náhodou jsem trefil houbu s největší výživovou hodnotou, žádná běžně používaná houba není víc energeticky bohatá, než shiitake. Sama jako zdroj energie nepostačí, ale to nikoho nepřekvapuje.
Při zamyšlení nad limitujícími zdroji mě ale napadlo - ty nepotřebuješ pěstovat houby kvůli energii.


Pozor - následuje velmi zjednodušená úvaha:


Vem si typického trpaslíka - ten v sobě tak 50 kilo špeku mít bude. A kdyby neměl, může si ho vzít s sebou, byť to asi nebude nutné, vzpomeň si na jakékoli povídání o trpaslících - když můžou, žerou jak prasata, a když je to potřeba, tak se seberou a jdou na hrdinskou výpravu.
Pro lepší počítání beru extrémně úsporného trpaslíka se spotřebou energie 10 000 kJ/den, s podobnými potřebami, jako člověk (odpovídá středně těžce pracující standardní ženě). Tohle by mělo být, pokud by nepracoval v dole a dělal něco lehčího.

Tenhle trpaslík potřebuje někde přežít a nemá nic, než vodu, houby shiitake a svůj špek. Houby si může pěstovat, zpracuje je, počítám, že je upraví sušením (aby to sedělo k mým datům) a ty bude žvýkat, třeba při práci.

Shiitake, 100g, sušená:
1238 kJ

100 g tedy zajistí 12,38 % potřebné energie.
Řekněme, že trpaslík se nebude bouřit, dokud nebude muset sežvýkat denně víc než 400 g hub, to znamená, že z 400g hub získá:
bez trošky 5 000 kJ, což je polovina jeho spotřeby. Pokud jako zbytek bude pálit svoji zásobu, tak...
50kg sádla:
1887000 kJ (ty krávo)
Pokud tedy využívá 5 000 kJ denně z tohoto zdroje, vydrží mu pneumatika na 1887000/5000 dní, tedy 377,4 dní; tzn. asi na rok.
Tohle je tak na hraně - člověk může mít v tuku sice velké zásoby energie, ale nedokáže žít pouze z ní, kromě toho, že potřebuje různé vitamíny, tak potřebuje
a) zdroj glukózy, kterou si nedovede vyrobit z tuku, kromě té trošky, co vzniká z glycerolu-což je součást tuku (mozek a srdce dokáží fungovat i z ketosloučenin vznikajících z tuku, ale není to ono), musí jej přijímat jako cukr (sacharóza, škrob, ...) nebo ji získá rozložením aminokyselin, tedy proteinů, tedy i svých svalů, když je nejhůř
b) zdroj proteinů pro obnovu svých proteinů a taky proto, že pokud nemá glukózu ani proteiny z potravy, začne rozkládat své proteiny a syntetizovat z nich glukózu.

Že jako zdroj používá shiitake, znamená, že za den dostane z 400g:
38.32g proteinů
Relativně lehce pracující člověk potřebuje 0,8 g proteinů na svůj kilogram (tam se většinou nepočítá tuk, pro jednoduchost berme 80 kg užitečné váhy) => potřebovat bude 64g proteinů.
=> shiitake sama jako zdroj proteinů nestačí, dodává cca 60% potřebného množství pro nepracujícího člověka. Výhoda je, že je poměrně bohatá na esenciální aminokyseliny, tak je dost jedno, jakým zdrojem budou proteiny doplňovány.

Díval jsem se, jestli by nešla Shiitake vyšlechtit, aby měla víc proteinů (tolik jako v tomhle ohledu lepší houby), a šlo by to. Tabulka mnou použitá na předchozí výpočty říká, že shiitake má asi 10 % proteinů na váhu, moudrá kniha říká že je to trochu víc, tedy 13-17%, otázka je, kolik z toho je stravitelné.
Řada hub dosáhne svým zastoupením proteinů v sušině k 30 %, namátkou žampióny a hlíva, což značí, že lehce vyšlechtěná shiitake se schopností produkovat tolik proteinů jako žampióny, by byla schopná dodat dostatek proteinů pro fungování trpaslíka.

400g křížence "frankensteinův shiitake-žampión" s 20 % stravitelných proteinů:
80g proteinů, což bohatě stačí pro relativně lehce pracujícího trpaslíka

Stran vitamínů a minerálů: 400g shiitake by mělo obsahovat dostatek všeho, co potřebuješ, s výjimkou vitamínu A, E a C, a z minerálů nemá sodík a vápník (to tě v dole netrápí) a železo (to někde naženeš).

Pro pracující trpaslíky by to bylo samozřejmě jiné. Tam bychom museli počítat s vyšší spotřebou energie (těžko říct, asi kolem 14000-20000 kJ/den) a vyšší spotřebou proteinů (1,6 g/kg - na tohle ještě nejsou jednoznačná data)
To znamená, že těžce pracující trpaslík (řekněme těch 16 000 kJ) má deficit
6 000 kJ a 64 g proteinů za den. Ty hodnoty těžko určovat, díval jsem se na různé tabulky a šteloval s osmihodinovou pracovní dobou tady.

Pokud je sušený skřet stejně výživný jako kus sušené krávy,
potřeboval by 200 g takového masa a 4800 kJ navíc (což je 127 gramů jeho pneumatiky). Nebo sežrat ještě jednu dávku hub, ale už teď je mi špatně od žaludku, když uvažuju, jak bych snědl skoro půl kilo hub.

Samozřejmě, pár čísel jsem si vycucal z prstu (ne, udělal jsem ne-úplně-kvalifikovaný odhad), ale měly by aspoň zhruba sedět. Je to ale celkově velká neznámá, protože změna metabolismu při nedostatku potravy není úplně probádaná, dochází ale k dramatickému snížení celkové spotřeby energie, mluví se až o jedné třetině energie, kterou uspoříte. A samozřejmě, počítám s tím, že trpaslíci dokáži ty houby perfektně trávit a mají žaludek jak koženou kabelu. S čím si ale vůbec nejsem jistý, je, jaká maximální část potravy může být z tuků. Těch 50 % je extrémně nezdravé a nevím, jestli slučitelné se životem, ale teoreticky je to možné - je zdokumentovaný minimálně jeden příklad obézního člověka, co dělal rok přesně tohle (shodil 127 kilo), akorát do něj cpali prášky a kvasnice, což je mnohem lepší zdroj proteinů, než nějaká houba a ty kvasnice pro něj nesloužily jako primární zdroj energie, jedl je fakt jenom na ty proteiny. Pokud mě teda někdo netahal za nohu.

...
no jo, je ale možné takové množství hub vůbec vypěstovat?
Pokud by to byla shiitake, tak asi ne. Ta roste na kmeni dřeva, asi takhle:


Začnou růst tak osm až šestnáct měsíců po zaočkování metrového kmene, a dávají ani ne kilo houby za rok (počítal jsem se suchou houbou, normálně má 90 % vody) na jeden kmen, ale zase plodí třeba až šest let. Používají se i "umělé kmeny", a ty jsou efektivnější, jak vypadají viz hlíva dole.

Třeba ty žampióny by byly jednodušší, byť mají mnohem méně energie. Ale jak jsme řešili, trpaslíci potřebují hlavně zdroj proteinů. Žampióny se pěstují na hlíně se spoustou humusu.

Hlíva:

Na ani ne deseti metrech čtverečných se dá vypěstovat přes tunu hlívy za rok.

Je to na "umělém kmeni", což jsou pilin/sláma/hnůj/odpadní produkty z farmaření dohromady, záleží na typu houby.

tl;dr houby opravdu nemůžou fungovat jako zdroj energie, pokud je ale bude jíst obézní trpaslík, může na své zásobě tuku fungovat asi rok a zbytek potřebných živin mu dodají houby, pokud jich bude schopný sežrat 400g/den (a to jsou prosím suché houby). Vypěstovat takové množství je problém, ale měl by se dát zvládnout. Horníci by potřebovali extra příděl proteinů např. v podobě sušených skřetů. Už vím, proč trpaslíci tak rádi vypadnou ze svých horských domovů a jdou chlastat a hodovat.
Samozřejmě by nemuseli žrát jenom houby, ale houby by mohly sloužit jako významný zdroj živin.

tomu říkám vyčerpávající analýza stravovacích potřeb pajzlíka. Dalo by se zauvažovat dovážka sušených/solených ryb, masa obecně? Kolik má tak průměrná populace ? 200 hlav? mouka v sudech? reálná zápletka - přepady karavan?