Tak jo, humani.
Předem chci říct, že je to pěkný článek, a považuji ho za dost přínosný. Chci to říct, protože ho budu asi dost pitvat, a mohlo by to vyznít negativněji, než bych chtěl. (Designerská poznámka: Hráči lidí se mohou z příkladu inspirovat, kolik energie je schopný jedinec vyplýtvat v rámci udržení pozitivních vztahů s jedincem výše postaveným v Instituci.)
K psaní příruček doplním, že tu vznikl takový bludný kruh. Spousta hráčů popisy lidí přeskakuje, protože v nich nenachází nic zajímavého a spousta autorů do nich nic nevymýšlí, protože jí někteří nečtou (a unikly by jim informace). Možná je vina na jedné, možná na druhé straně, každopádně jde spíše o to, jak z toho ven. 1) Udělat lidi mechanicky i fluffově zajímavé 2) Dát to jasně najevo (Přítomnost podras/rodů by možná stačila) 3) nebát se trochy redundance.
Charakteristika lidí je moc hezká. Dává to představu o lidech jako o krátkověkých, učenlivých a společenských. Což je přesně to, co bych od humanů čekal. Navíc to pěkně vyplývá jedno z druhého (žijí krátce, musí se rychle učit, musí se rychle učit musí mít od koho, takže potřebují vztahy, ideálně dobré).
Fyzické vlastnosti: "odbili"? Pokud to není nějaký idiom co neznám, tak by se to asi mělo opravit. A pokud je, tak zvážit nahrazení, možná nás bude takových víc.
Touha po vztazích+Idea přesahu: Jsou super, vhodné k roleplayování, a pěkně vyplývají z toho, co už o lidech víme. A navazuješ na to dál.
Bytosti víry: Trochu se to tluče s tou učenlivostí, byť to pěkně navazuje na Ideu přesahu. Popravdě mi to nepřipadá jako tradiční lidské téma, tvrdohlavost mám popravdě spojenou spíše s elfy a trpaslíky. Jistě můžou být světy, kde to tak je, ale jako univerzální bych to asi nedal.
Tvrdí, ale křehcí: (Možná spíš "houževnatí"? Takový pěkný oxymorón) Popravdě, neladí mi to k Bytostem víry, z ničeho jiného to nevyplývá a ničím na to nenavazuješ. Spíše to jen fluffově vysvětluje tu mechaniku, cos vymyslel. Bez ní by to mohlo klidně zmizet.
Společnosti, hierarchie: Hezké, výstižné.
Říše: Ta poznámka mi přijde nesmyslná. Nejsem ani sinolog, ani japanolog, popravdě jsem se o ty země nějak extra nezajímal, ale konfuciánská společnost mi přijde jako příklad extrémně silně "institucionalizované" společnosti. Absolutistická, centristická byrokracie, kde si bez patřičného papíru nemůžeš ani utřít zadek. Řecko, Řím hadr, volnomyšlenkářství proti tomu. A Japonci? Člověk zahodí své vztahy, způsobí svým blízkým žal a spáchá sebevraždu, protože nesplnil úkol. Jestli tohle není chladně institucionální, tak nic. Spíše než Západ/Východ v tom vidím rozdíl mezi kmenovými svazy a státy. Doplň k tomu malé kmeny a velkorodiny, a máš lidské podrasy.
Vrchol a sláva: Ta poznámka by se dala podle mě zapracovat do textu. Něco jako "lidké civilizace se pohybují na škále od do".
Úpadek a zoufalství: Pravdivé až to není příjemné. A také aktuální (což z důvodu apolitičnosti webu nechci moc rozvádět, ale nejde to nezmínit).
DnD: Vzetí 20 snad v 5E není, ne?
Fate: A nepřebíjí dovednost člověk Vztahy a Kontakty?