sirien píše:
Jinak docela sem čekal nějaké reakce k těm rozepsaným lidským rodům popř. jejich možnostem - ne, že bych trpěl tím, že nejsou, jen se chci ujistit, že ste je nepřehlídli :D
Já je vyignoroval záměrně, protože popravdě se mi moc nelíbí, ale kritika by se nesla v duchu: Jak bych si to představoval já. Což ne že by bylo k ničemu, ale protože jsem měl pocit, že ty připomínky k první části jsou trochu k obecnějšímu zamyšlení. Napíšu je teď:
Lidské subrasy:
Pro lidi není až tak důležité, kde žijí a s jakými problémy se musí potýkat, ale jakým způsobem je řeší a jaké věci se můžou od ostatních naučit. To, co člověka nejvůc určuje, jsou jiní lidé, společnost, ve které žije.
Divoši
Divoši žijí v malých kmenech, ne o moc větších než velmi široká rodina. Základem společnosti jsou osobní vztahy, zejména manželské a příbuzenské. Duchovní i političtí vůdci se opírají o svou přirozenou autoritu, i když je funkce formalizována (náčellník, šaman) nemá reálné možnosti, jak své postavení vynutit. Spíše přesvědčuje a využívá důvěry ostatních, která je samozřejmě ne vždy oprávněná.
Většina podobných společenství žije izolovaně na velmi omezené technické úrovni a ani jiné formy materiální kultury jim nejsou vlastní. Spíše se učí praktické věci, jako lov a sběr a umění má podobu vyprávění zpěvu večer u ohně. Ovšem existují i výjimky. Společenství ovládající zemědělství, proměňující krajinu a stavící velké stavby, tvořící velké a pečlivé obrazy, sochy, občas i literaturu. Kmeny čile obchodující a vyměňující si kontakty se sousedy na území rozlohou srovnatelnou se státy. Ale které přesto nepocítili důvod k vytváření organizací větších, než jejich rodina.
Příklady z historie zahrnují kultury pralesních indiánů, austrálců, inuitů, ale patřily sem i zaniklé kultury od Velkých jezer.
Měšťané
Měšťané se považují za velmi civilizované a často pohrdají ostatními, byť to není zcela obecné pravidlo. Jádrem jejich společenství je stát, ať už je to město nebo obří říšě. Pro jednotlivce jsou samozřejmě jeho osobní vazby nesmírně důležité, ale celkovou podobu společnosti udávají vztahy profesionální. Děti se učí spíše ve školách, než od předků, spolupracovníci jsou spíše kolegové než přátelé. Měšťané se řídí spíše obecnými (a často zapsanými) pravidly jednání, než konkrétními vztahy a situacemi. Vůdcové jsou určováni na základě komplexních pravidel, které jsou do velké míry odosobnělé a nevypovídající o jakémkoli přímém vztahu.
Měšťanské společnosti vyžadují pro své fungování určitou technologickou úroveň, proto je většina technologicky vyspělých společností tohoto druhu.
Na naší Zemi byly měšťanskými společenstvími antický Řím, konfuciánská Čína, ale i naše vlastní společnost.
"Barbaři" -já vím, to povolání, ale nic lepšího mě nenapadlo
Barbaři jsou přechodem mezi divochy a měšťany. Pokud se jim daří, mají výhody obou, pokud sou však v krizi, sdílí jejich nevýhody. Barbarské společenství mají dané instituce, které vykonávají moc nad příslušníky kmene či obyvatelstvem státu. Ovšem propojení a spolupráce těchto institucí nezávisí na funkčních parametrech, nýbrž na osobních vztazích těch, kdo je zrovna vykonávají.
Barbaři pokrývají celou technologickou škálu. Nemusí být o nic technologicky vyspělejší než divoši ani zaostalejší než měšťané.
Barbary byli Polynésané, bojovníci Mongolských hord, ale i středověcí feudálové.
Sám tam vidím pár kontroverzí, ale od toho tu diskuse jsou, ne?
EDIT: Doplněna věta v úvodu, neměnící podstatu věci.