Pěkný článek. Naše aktuální kampaň má být místy hororová a tady vidím pěkně shrnuté možnosti jak toho docílit. Některé jsem už použil intuitivně, některé se budou hodit na finále.
Jen hraju s velmi otevřenými kartami. Nepřichází možná něco, ale konkrétní předpovězené průsery a přicházejí jistě. Je čas to trochu narušit, ono to zjevné má stejně pozadí, které ještě hráči neznají.

Jinak je zajímavé zjistit, že všechna hororová dobrodružství, která jsme kdy měli, opravdu obsahují některé konrétní postupy zde popsané. Většinou několik.

Na druhou stranu občas jsem si vzpomněl na aplikaci některého z postupů, kdy jsem to hororově nevnímal. Řekl bych, že základním předpokladem v rpg je omezování zdrojů.

Dokud barbarovi funguje jeho obouručák a postavy mají plné ruce bodů osudu, nebo životů, nebo kolonek pro následky, pak jsou maximálně trochu znepokojené, že přichází tajemné prastaré zlo v podobě démona a jeho kultistů. Pokud mají poslední volný následek, nemají čím přikrmovat hody a mnohdy jim jejich zažité způsoby řešení problémů nefungují, pak je to teprve víc horor, než akce.

Arten CZ píše:
Jako příklad uvedu film Number23. Jak přesvědčit hráče, že je číslo 23 skutečně mrazivé a záhadné?
Přesně jak odpověděl Sirien. U nás to často bylo spojené s mlhou. V jedné kampani se v určitém druhu (nekromanské magické) mlhy zvedaly mrtvoly, kostlivci vstávali z hrobů atd. Ale družina tu mechaniku neznala. Věděla jen, že pokaždé, když byl prúser, bylo to v mlze. Pak stačila obyčejná ranní mlha na romantickém vesnickém hřbitově a postavy už byly paranoidní. (Věděly, že se občas nic nestane, ale taky věděly, že když se stane, bude to v mlze.) A to ani nebyl horor, jen navození atmosféry v jinak klasickém dobrodružství.

Předevčírem mi jedna spoluhráčka řekla, že mě kvůli jedné scéně ve hře chtěla zabít. Hráli jsme ve třech (no, dva a půl) bez GMma, tak trochu Lovecraftovský příběh (alespoň co se mé postavy týká), a já si trochu pohrál s vnímáním reality, kdy jsem svou postavu v noci proměnil ve slizké cosi, které se pokusilo její postavu pohltit - abych následně popsal, jak můj detektiv drží její postavu v náručí, protože se sama sobě snažila ublížit, a ona ho přitom kouše, takže skoro nemůže dýchat.
Tahle spoluhráčka si myslela, že její postavu v té chvíli zabiju - na druhou stranu to zřejmě byla dobrá scéna, když si se mnou chce zahrát znovu. A tentokrát ne v 80. letech, ale ve 20. :-)

Takže se kloním spíše k něčemu neurčitému, než ke konkrétním předpovězeným průserům, připadá mi, že je ta neurčitost může být děsivější.
A jistá výhoda byla určitě v tom, že jsme hráli bez pravidel, takže žádné metaherní body osudu nebo víceméně metaherní šance na úspěch dané schopností postavy a kostkou tady nefungovaly.

Šaman píše:
Jako příklad uvedu film Number23. Jak přesvědčit hráče, že je číslo 23 skutečně mrazivé a záhadné?
Asi bych zvolil menší číslo, třeba sedm, nebo jedenáct, a každý den bych dodal n+1 náznaků vedoucích k tomuto číslu, přičemž by byly stále zlověstnější. Tedy první den by to bylo jedenáct svíček na náhrobním kameni u cesty, druhý den nekrolog o jedenácti slovech a jedenáct schodů od krve, pátý den by už jeden z náznaků bylo jedenáct mrtvých při nehodě autobusu ve zprávách, a jedenáctý den by to bylo deset nalezených mrtvol s uříznutou hlavou. A jedenáct připravených křížů.

Šaman píše:
Jen hraju s velmi otevřenými kartami. Nepřichází možná něco, ale konkrétní předpovězené průsery a přicházejí jistě.
:) Ten můj post nebyl ani tak k tématu, jako spíš taková malá provokace některým kolegům tady, kteří naivně uvěřili tomu "coming soon" co sem napsal na konec článku ve vztahu k plánovanému druhému dílu a teď už rok a půl chodí okolo a mumlají dotazy že kdyže to bude :)

Šaman píše:
U nás to často bylo spojené s mlhou.
Hm. Rád bych předeslal, že až mi tu vyjde tenhle měsíc jeden článek, co sem nedávno dopsal, tak že ten příklad s mlhou co v něm je vepsaný jsem napsal předevčírem, tj. dva dny předtím, než si tohle napsal.

To jen aby se neřeklo, že jen sprostě opisuju věci z diskusí :D

Jerson píše:
Asi bych zvolil menší číslo, třeba sedm, nebo jedenáct, a každý den bych dodal n+1 náznaků vedoucích k tomuto číslu
To dává smysl - 23 bylo nejspíš zmíněné hlavně kvůli tomu filmu, který s tímhle motivem pracuje.

Však mlha je vcelku klasické hororové klišé, ani by mě nenapadlo že je to opsané odtud. Mlha je horší, než tma - nedá se prosvítit baterkou, navíc může přijít i ve dne. Všechno tam vypadá velmi duchoidně. Zvuky (třeba vytí) se šíří jinak. Celkově to velmi narušuje rozdíly mezi tím co opravdu je a tím co se postavám jen zdá.

A kromě hororu Mlha existuje i stejnojmenný hororový larp. Samozřejmě banda studentů na opuštěné horské chatě… I když s agenty SWAT by možná byla větší srada, občas začnou paranoidní postavy bojovat mezi sebou navzájem :)

sirien píše:
některým kolegům tady, kteří naivně uvěřili tomu "coming soon" (...) a teď už rok a půl chodí okolo a mumlají dotazy že kdyže to bude :)
Kdo by něco takovýho prováděl?

Hororová atmosféra v RPG - GameCon 2021, Captain+Lischai, mod. Bunny

Velmi hodnotný kousek přednáškové sekce loňského GameConu.

(Loňské přednášky schválené autory se na kanále GC zveřejňují každý týden, zatím tam jsou nějaké věci k larpům a RPGčkám, přijdou další k obojímu a dál k deskovkám atd.)

Pár komentářů k videu...

Zaprvé se to fakt až překvapivě dobře poslouchá - jak tempem informací a změnami témat tak co do nějakých jemných hlášek a hlodů, kterými to je sem tam proložené.

Lischai není v místní internetové bublině tak moc známý, ale je to ostřílený RPG vypravěč, (Game)Conový veterán, larper, profi scénárista a je to hodně stoupenec "staré hororové školy" (pro pamětníky to co prosazovaly Prague by Night, Court of Moravia atd.) - což vysvětluje, proč protěžuje zejména systémově odlehčené / vyprávěcí systémy. Captaina jako tichého sečtělého teoretika a hráče (mimo jiné) GUMSHOE a Cthulhu her místní předpokládám znají. Musím říct, že volba diskutujících se povedla, tohle setkání "tradičního" a "moderního" hororového paradigmatu je určitě divácky zajímavé a dobře se doplňuje.

Ohledně pravidel: Osobně bych tady rozlišil něco, co ve videu nepadlo - horor lze hrát a prožívat různě, v tomhle případě je důležité zejména rozlišení imersního a diváckého hororu. U imerzivního hororu kde se snažíte dostat hráče do in-character rozpoložení "jsem tam, jsem postava, děje se to mě" má Lischai samozřejmě pravdu a jednoduché a "neanalytické" systémy jsou určitě přesně to, co potřebujete. U diváckého hororu, v němž horor prožíváte trochu s odstupem (což neznamená, že nehrajete v ich-formě atp.) to už neplatí a dají se používat i složitější/sofistikované systémy, za předpokladu, že a) je hráči mají zažité a nemusí nad nimi nijak moc přemýšlet nebo b) hráči hází/pálí zdroje, ale mechaniky si GM vyhodnocuje na své straně.

Ohledně délky her: Lischai má hodně point ohledně výhod intenzivních one-shotů. Nicméně jsem spíš s Captainem - v delších hrách nebo kronikách horor funguje taky - ostatně co jsme třeba hráli Trail of Cthulhu, tak to bylo několik sezení... ale Lischaivy pointy platí, hrát delší horor reálně znamená střídat pozornost a budovat atmosféru neustále nanovo - byť předchozí hry samozřejmě dávají hodně munice.

Ohledně hraní vlastích fóbií: jako asi to jde, asi stejně jako když se někdo kdo má arachnofobii vydá do kina na horor o pavoucích, ale musím říct, že osobně fakt not a fan tohodle přístupu; do tohodle dlouhodobě směřuje hodně komorních larpů, ale IMO snaha proměnit hry v terapeutické (nebo společensko kvasi-filosoficky zážitkové) sedánky není zrovna správná a mnohdy ani etická (např. vůči ostatním spoluhráčům atp.) Což by bylo ale na složitější téma.

Rád si to poslechnu, slibuje to zajímavé informace a názory.

Ten poslední bod, který píšeš, je opravdu složitější téma. Liší se fóbie, liší se jejich prožívání i intenzita. Typicky se pak neshodnou lidé, kteří s arachnofobií nemohou ani vyslovit slovo "pavouk", aniž by jim startovala ataka, například s lidmi, kteří mají klaustrofóbii, ale nemají problém na scény stísněných prostor koukat, a ještě menší "o nich hrát v RPG", spouštěčem je pouze jejich vlastní prožitek v reálu. A každý bude vidět primárně tu svoji situaci a podle ní to hodnotit.

Máš naprostou pravdu v tom, že snaha dělat ze hry terapeutické (navíc ještě třeba zcela neškolené) sedánky, není vůbec dobrý nápad.

Co se délky hry týče ... pro mě třeba one-shoty nejsou tak lákavé, určitě bych i v hororově laděné hře preferoval delší kroniku. Pro GM je to ovšem náročnější na budování a udržení, ani to často nemá v každém sezení přirozené gradace atd..

sirien píše:
Hororová atmosféra v RPG - GameCon 2021, Captain+Lischai, mod. Bunny

Pěkná přednáška.
Samozřejmě se to líp poslouchá, když jsem s Captainem hrál menší kampaň krále ve žlutém a Lischaem lehce zmíněný příběh o hledání ztraceného kamaráda v lomu..., takže hodně důvěrně vím, o čem se mluví...

Dělící linie je podle mě právě v tom, zda je to oneshot (team Lischai) nebo hraní na víc večerům (tým Captain). Hrál jsem oboje i jako GM. A každý ten zážitek je prostě trošku jiný. Snažit se na heavy-rules systému odehrát oneshot při svíčkách prostě nedává smysl stejně jako si neumím představit kampaň na Dreadu. :)

Ak chcete dobry tip na horror v RPG, tak urcite https://www.kickstarter.com/projects/78929588/cthulhu-dark