Z mé skušenosti lze DnD hrát s důrazem na osobní příběh postav a funguje to. I v základních pravidlech (5e) jsou pozadí postavy, které ti přidávají pouze herní prvky (bez mechanických výhod). Záleží na hráči a jeho domluvě s GM, jak se je rozhodnou využít v příběhu. Rozhodně podle mě neplatí, že hrát vnitřní vývoj a osobní dramata v DnD nejde.
Jak bylo zmíněno, Ravenloft je postavený na emocích a osobních zkouškách. A ano, lze takto odehrát celá kampaň. Curse of Strahd (pro 5e, minulé jsem nečetla, ale předpokládám, že základ je dost podobný) nabízí množství rad, jak tokového hraní navodit a jak udržovat atmosféru. Opět samozřejmě platí, že musí chtít jak GM, tak hráči, bez toho se žádné napětí budovat nedá.
Co se týče článku, ne se vším úplně souhlasím, ale v základu se i takto dá odehrát celá kampaň. I s přítomností toho, že postavy mohou zemřít, případně že si svůj epický odchod ze scény sami vymyslí. Což nemusí být jen pro jednorázové hraní - na takovýto konec se může chystat několik sezení.