Loki: Může být, ale i s tím jde pracovat. Třeba pokud jasně odrámuješ scénu, v níž bys rád, aby Ti někdo pomoh někoho odehrát, tak tím dáš jasné rozlišení toho kdy hráč hraje svojí postavu a kdy pomáhá s NPCčkem. Nejspíš se to může hodit zařadit někam jinam než do prostředka hry - třeba jako intro prolog nebo nějaký epilog k odehrané hře (když zbyde čas) který pak bude mít nějaký dozvuk v další session. (Detaily sem pak popsal v dalším díle Scénáristiky, nejspíš vyjde příští týden.)
Ono to je podle mě hlavně spíš o zvyku - když na to nejsi zvyklý, tak ten přechod mezi postavami může působit divně, ale když si na to zvykneš, tak se dá přeskočit snadno, takže je lepší to dělat právě ve scénách, které jsou nějak věcně oddělené.
Obecně dramatické scény jsou na tohle nejlepší, protože jsou takové "nejtaktičtější" a nepotřebuješ se moc vžívat do postavy jako do role, jen za ní odehrát nějaká okamžitá rozhodnutí třeba v bojové situaci.
Nebo to udělat special one-shot session jak píše Šaman, to je taky docela zábavný formát :)
Šaman píše:
A když jsme pak hráli zase běžnou kampaň s vlastními postavami, tak každé setkání s "jejich" bestiemi a NPC těší hráče víc, než truhla s pokladem.
Tohle je úžasně vděčnej efekt, kterej předání NPCček a zvlášť antagonistů do rukou hráčů přinese prakticky vždycky a na jistotu :) Nic hráče nepotěší tak moc, jako když potká záporáky, co plní rozkazy, které sám vydal v roli jejich zlotřilého kapitána - nebo dokonce záporáky, které sám hrál.
Ono to je hlavně o tom, že to těm postavám dá z hlediska hráčů mnohem větší hloubku. Najednou to nejsou nějací vypravěčem představení týpci, u kterých vypravěč musí potit krev, aby je hráčům "zlidštil" jako někoho s charakterem, ale skutečně postavy s nějakou agendou, backgroundem, zájmy...
...hezky to je vidět třeba na tom, když hráči protivníky běžně zabíjí. Když pak potkají takovéhle postavy, které sami aspoň zběžně hráli, tak často zaváhají, protože do těch postav sami taky něco vložili a najednou se jim je zabít tak moc nechce a pak se třeba i zamyslí nad tím, že vlastně možná není úplně tak cool chodit okolo a zařezávat každého, koho potkají :)