A co zkusit total party kill? To je určitě překvapí. :)

To rozhodně :D

Já bych jako inspiraci doporučil Pána prstenů. Prsten zničen, Záporák poražen a potom ještě hodina filmu =) krásná ukázka uzavírání dějových linií a loučení s postavami.

Můžeš dát trochu popisu, jak se svět po výhře změnil (pokud se změnil) zmizela atmosféra strachu, válečníci se vrací domů, pole se zazelenali.
Uspořádat na počest oslavu: ať na hradě nebo v hospodě.
Vyzvat hráče k popsání plánů jejich postav. Budou pokračovat v ochraně lidí z dobré vůle, budou z pokladu žít v klidu do konce života nebo vše rychle rozfofrují?

Byla to bludně křižující Ráchel. Hledajíce své ztracené děti našla jen jiného sirotka.

I velký román může skončit pár větami.

Ale teď vážně, konec musí vyplývat z předchozího děje. Pokud hrajete tím stylem, že družina dojde na místo, najde poklad/zabije nestvůru/svrhne tyrana/zachrání vesnici/osvobodí princeznu, a pak odtáhne, tak se moc víc než n-tý odjezd do západu slunce vymyslet nedá. A to není špatně, naopak. Samozřejmě osobitější by bylo třeba rozloučení s oblíbenou NPC, ukrytí něčeho, co mělo zůstat schované, zničení prokleté knihy, nebo něčeho podobného. Ale ta postava/věc musí zajímat HP i hráče samotné, jinak to nebude oživení, ale nudná vata.

Nicméně, pokud dobrodružství alespoň lehce navazují, dá se udělat malý setup na příště. Ale to na mne tvůj popis nepůsobí.

A samozřejmě, scénu "odjezdu" mohou dodat i hráči, začít vtipkocvat in charakter o tom, co zažili atp. a pak teda odjet do toho slunce.

Asi je pro radu málo informací. Nejde z dotazu dedukovat zda se jedná o epizodu nebo kampaň. V prvním případě je lepší mít už malou představu co se bude dít příště a tudíž skončit cliffhangerem na který příště navázat a na druhý případ už Ti víceméně odpověď dali ostatní a to asi uzavřít dějové linky postav.

Tak jako - k Eidimu neni moc co dodat :D

Na druhou stranu s Gergonem nesouhlasim - ten tripple-ending Pána prstenů je ve skutečnosti spíš nefunkční a jedinej důvod proč to tam prošlo je že to je závěr 10 hodinový série jejíž diváci propadli těžkému cult-fanovství, z filmařského/storytelling hlediska to je jedna ze zaslouženě kritizovaných částí (jakože... neni to nějak extra průšvih, ale prostě je to taková pasáž kde to ztrácí tempo a stává se to dost zdlouhavym...)


Anyway, hodně záleží na tom o jakym se bavíme formátu (one-shot? mini-kampaň? roky reálného času hraná kronika o víc jak stovce sezení?) a o jakym se bavíme stylu (spletitý příběh plný mnoha dějových linek vs přímočará akčňárna...)

U akčního one-shotu nevidim problém v tom uzavřít hru momentem finálního vítězství bez čehokoliv moc dalšího.
U složitě stavěné mnohaleté kroniky si dokážu klidně představit i jedno dvě sezení tvoeřené čistým epilogem. (nejspíš hodně charakterizačních scén s jen trochou procedury).

To je nějaká otázka míry, kterou si musíš odhadnout sám podle příběhu, nálady u stolu a zbývajícího času, co je k dispozici.


Pak tu je otázka toho čím ten epilog vytvořit, pokud ho vytvořit chceš.

V základu je nějaký popis finálního vítězství a uzavření, ale to je dost krátká varianta.

Pak je možnost to vítězství "zhmotnit" nějakými velmi konkrétními popisy. Např. ze získání pokladu místo popisu toho jak se v něm postavy finálně rochní to střihnout při nalezení truhly - a pak popsat jak postavy o dny později doráží do hostince obtěžkané zlatem a dávají si lázeň a hostinu a pak střihnout ještě jednou a dát pár ještě pozdějších popisů toho jak jedna postava třeba vybírá ineriér pro své nové sídlo zatímco druhá obklopená fanoušky sází prachy na nějakých zápasech nebo dostizích... To se dá v klidu zvládnout během 3-5 minut závěrečného monologu, ale je to takové hmatatelnější a víc specifické než pouhé závěrečné konstatování o výhře.

Když to chceš roztáhnout ještě víc, tak dej slovo hráčům a vyzvi je, ať si každý na závěr popíše jednu scénu toho, co s pokladem dělá. (Nebo jak si užívá nabytou slávu nebo vděčnost veřejnosti atp.)

Pak to můžeš roztáhnout ještě víc - můžeš to pojmout jako nějaké procedurální/charatkerizační scény a nechat si hráče hodit na to, jak se jim daří někdo si zřídil sídlo? Ať si na něco hodí - při failu ho trochu oškubou, při winu se mu podaří ukecat super deal s trpasličíma kameníkama, což mu navíc vynese postavení mezi městskou smetánkou.... pokud někdo hýřil na zápasech, tak při failu ty prachy rychle projede - ale zůstane za ním epická legenda všech těch párty, při winu se mu podaří kalit ale přitom si ty prachy udržet (možná kalí rozumě, možná prostě v těch sázkách vyhrává...)

Technicky to můžeš pojmout jako koláž scén (viz Jeskyně a draci kapitola 8, Cestování, Koláže scén, kapitola 9, procedurální scény... jestli JaD nemáš tak si je prostě stáhni z imaga PDFko)

...no a nakonec to můžeš fakt rozvést ještě dál do celého charakterizačně-lehce-procedurálního sezení, které se bude skládat z různých podobných scén a případného občasného uzavření nějakých detailnějších nedokončených linek (jako GM můžeš vytáhnout třeba všechna NPC co si hráči pamatují jménem, ale o kterých naposledy slyšeli 5-10 sezení zpátky, a ukázat, jak skončili ti...)

Funkční je perfektně, akorát musí člověk pochopit rozdíl mezi příběhem a zápletkou =)
viz.

Přesněji jedná se o one shoty. Bandě vždy dělám oneshoty, pokaždé s jinou zápletkou. Takže postavy nemají žádný rozvoj nebo nijak ve světě moc "nežijí". Prostě Oneshoty, které na sebe příběhově nenavazují.
Prostě jednou vyřeší sérii vražd ve městě, v jiném jdou hledat poklad, v dalším zas vyhrají gladiátorský zápas, do kterého se nechtěně dostali apod..

Jako ono asi fakt žádný závěr k takovým oneshotům vymyslet nejde, ale je mi to strašně blbý, čtyři hodiny hrát příběh a pak to ukončit "No tak jste našli poklad a vrátili se do města. Díky a za čtrnáct dní nashle." :D

Tak možná by nebylo od věci popřemýšlet nad tou zápletkou a na jejím možném dopadu dopředu a pak to nakonec posunout o hráčské akce.
Případně u oneshotů se dá ten narativ odzoomovat, nebo přesunout do třetí osoby (třeba nějakého NPC) a klidně i v čase (NPC vypráví jak přišli dobrodruzi a co se tenkrát stalo).

zwire: Proč hledají poklad? Proč řeší vraždy? Z jakého důvodu jsou v gladiátorské aréně? Co se jednotlivé postavy snaží dosáhnout? Jaké jsou jejich motivace, cíle? A jak naplnění questu (nalezení pokladu, vyřešení vražd, výhra v aréně) jejich cíle naplní?

Jakmile vyřešíš tyhle věci (které jsou IMHO základ, zejména v oneshotech, kde není čas na to, aby hráč vymyslel tyhle věci za pochodu), tak je závěr oneshotu jednoduchý.

Zdar zwire!

Ono v případě oneshotu i záleží, jak moc máte času při ukončování hry. Jsou běžné situace, že hráči nestíhají a potom už poslední minuty vyloženě honí, aby mohli skončit (protože jim zavírá podnik, protože jim jede poslední autobus apod), takže tady je jasný, že ty konce nebudou nějak rozvedené.
Pokud jste všichni doma a online a pár minut navíc nikoho nezabije, klidě se zeptej, jak si hráči představují trávení blízké budoucnosti svých postav, aby to nebylo jen o Tobě.

Zkus se taky zamyslet, s jakými NPC přišly postavy do interakce během příběhu a zkus toho nějak využít:

- Zabili někoho vlivného? Nějakého loupežníka? Postavy někomu ukřivdili?
Blízký příbuzný této NPC k nim může ke konci přijít, aby jim slíbil pomstu / nebo naopak přijde, aby se omluvil za to, jakého padoucha měl doma v rodině apod... prostě vyvolá další interakci.

- Postavy udělaly nějaký hrdinský čin?
Nech k nim přijít obdivovatelky opačného pohlaví a pár větami projev jejich zájem; nech přijít nějakého gardistu, který jim třeba podnapilý bude pochlebovat, že oni někoho vypátrali a on si na tom vylámal zuby; ať přijde nějaký mladík / mladice a bude se chtít stát učněm nějaké postavy. Družina tak na konci může mít lepší pocit z toho, že budou mít vlastního učně / panoše / sluhu.
O postavy může projevit zájem nějaký bard, který se jich začne vyptávat na průběh toho činu, aby o nich mohl složit písničku (a v dalším příběhu se třeba oklikou dozví, že nějakou takovou odrhovačku o podobných hrdinech zpívají v hospodě).

Když ke každému konci přidáš pár takových vět navíc (ne všude, ne všechno), najednou budou ty konce bohatší a postavy budou cítit doběh těchto činů i nějaký další čas... což? ;-)

Díky za rady.
Zajímavá možnost je tedy nechat to více "ukončit" hráče. Místo abych to utnul pár vět, tak jak tu píšete, aby každý hráč popsal co udělal s pokladem, jak se vrátil z areny apod...

Pokud máš oneshoty, tak jim na konec dej nějaké nakupování a zařizování v městě nebo vesnici. To postavy baví. Teď se taky s družinkou blížíme ke konci jednoho dobrodružství a nabídnul jsem jim, že si mohou pak ve městě nakoupit i nějaké magické věci (common a uncommon). Takže už si vybírají co si koupí až to skončí. Mě tím nezdržují pak při hře. Ceny dopředu neznají. Pokud budou mít málo, dám jim možnost si to v mezidobí i někde vydělat. Dopředu už mam připravené další dobrosružství a vždy dávám pak na závěr nějaký překvapivý zvrat, který naváže na zápletku další hry.

Zazvonil zvonec a pohádky je konec.