Strašně těžké téma. Protože:1) Láska je dramaticky zajímavá pouze v případě, že je z nějakého důvodu neúspěšná; milencům se dějí protivenství, nemohou se setkat, láska je jim odpírána, je tu nějaký trojúhelník... atd. Jakmile to dobře dopadne, příběh nevyhnutelně končí - "a žili šťastně až do smrti". Není totiž co vyprávět dál. 2) Lásku neumí lidé vyjádřit nebo popsat ani v reálném životě (ti, kdo se přiblížili, jsou slaveni coby géniové), tím hůře zahrát coby laik (pokud náhodou není skryto ve věci nějaké hlubší drama - třebaže jsou ve skutečnosti zamilovaní hráči, nikoli jejich postavy). Tudíž mnoho podobných pokusů končí mdle a nejapně. 3) Případná erotika je ještě navíc samostatný průser. Pokud málokdo dovede psát zamilované věci, pak ještě méně dovede vytvořit erotično, aby to nebyl příšerný trapas. Navíc to společensky obvykle vůbec nelze. To jsou, mysím, důvody, proč DM nebo i postavy před tímto strašným questem couvnou. Pokud necouvnou, a zkusí se s tím utkat stejně jako autor článku, budiž jim čest a sláva.

Téda, tys tu nebohou lásku sepsul tak, že bych se na ní skoro bál byť jen pomyslet i já! :)Že to není jednoduché zahrát, to samozřejmě je pravda.. nicméně je vždy na hráčích, jak daleko zajdou. Kdo na to není, nemusí před DMem spínat ruce a klečet na kolenou, z hloubi duše se při tom vyznávaje z toho, jak moc se jeho život změnil při pohledu na její spanilou tvář.. :)) Leckomu může stačit i pár slov, třeba i jen konstatovat, že postava něco hlubokého cítí. Jako dramatický prvek je samozřejmě láska opravdu ošemetná, protože může ostatní hráče nudit.. ale i když se vyčerpá potenciál prvotních kroků v nějakém vztahu, v rámci příběhu přece může milovaná osoba postavy hráče krásně fungovat dál v jakémsi pozadí, které dotváří celý příběh.Jeden z mých hráčů byl velmi překvapen, že se po jedné divoké noci probudil v posteli celkem urozené slečny.. a že ona je do něho fakt zamilovaná. Ač se tomu velmi vehementně bránil, nakonec s ní byl i oddán :) Celá družina získala zázemí, on byl chvíli zpruzen tím, že na ní musí myslet.. dokud si na to nezvykl a prostě to vzal jako fakt, že holt musí nést následky svých činů (flirtoval s ní a užít si chtěl, pacholek) :)
Nicméně všichni byli s vývojem dění srozuměni a myslím, že to příběhu a hraní nevadilo.. :)))

ad 1) A ona je taky nějaká úspěšná láska? Láska je ze své podstaty iluze a ono "žili šťasťně až do smrti" je málokdy o lásce (té s velkým L) a daleko víc o spokojeném a harmonickém vztahu.ad 2) Sternberg, Robert J. - láska má tři dimenze vyjádřitelné pomocí trojúhelníkovitého modelů - intimitu (pocit bízkosti, silnější u vztahu mít rád a obsahující starostlivost, vzájemné porozumění a podporu), vášeň (motivační složka, aktivace psychiky) a závazek (tělesné spojení a závislost).
Sternberg předpokládá u těchto dimenzí lásky odlišný vývoj v čase. Intimita rostoucí v počátečních fázích vztahu a později mírně klesající. Prudký růst vášně a posléze postupně klesající. Závazek postupně vzrůstající...J. A. Lee rozlišil eros (lásku erotickou se silnou sexuální touhou a zdůrazněním ideálu fyzické krásy), ludus (hravou lásku bez výrazného svazku nebo žárlivosti), storge (lásku kamarádskou a přátelskou s malým důrazem na vášeň), pragma (pragmatická láska řídící se výběrem partnera z hlediska osobního prospěchu), mania (volná láska založená pouze na uspokojování sexuální potřeby bez trvalého svazku) a agape (altruistická, nesobecká láska zaměřená na péči a starostlivost o druhého).Takového génie jsi ale asi na mysli neměl, viď? :o)ad 3) Ve skutečnosti zamilované věci dovede psát téměř každý, ale málokdo je takový exhibicionista, aby se jimi prezentoval veřejně. Proto je možný role-playing ve vztahu ale horší je to s role-playingem vztahu.

ja zna jeste jiny druh lasky treba lasku k jidlu ci dobremu moku:-)). to se myslim zahraje lepe nez laska k osobe(am) opacneho ci stejneho pohlavi. i kdyz s tim opacnym pohlavim nevim,nevim. do tohohle(pro mne) neprirozena bych urcite nesel. jake mate zkusenosti vy? stalo se ze by se nejaka postava ci NPC zamilovala do stejneho pohlavi...
Alnag tyy jo ty jsi to popsal vedecky :-). ze slovy klasika "zivot lidskej je tak zajimavej, ze zivot cloveka je proti tomu uplny prd" :-)

Rytíř:no, povést se to může; ale není to úplná sranda, a tím si vysvětluji davy prchajících zbabělců...Alnag: 1) Ano (k tomu otazníku) Ne (k tomu za otazníkem).2) Nemyslel (k tomu s otazníkem na konci). Praktická zkušenost nade vše teoretizování. Měl jsem jednu tetu, zamilovanou asi čtyřicet let. Po smrti manžela spáchala sebevraždu. 3) Zamilovaně psát tak abych přesvědčil o té lásce jednu konkrétní osobu dokáže skoro každý. Přesvědčit o té lásce i okolojdoucí čtenáře je fakt neskutečně těžké. Myslím, že se mi to nikdy nepodařilo. Uvěřil jsem, myslím, Shakespearovi v jedné hře (a nebyl to Romeo a Julie), Clivu Barkerovi v Noční Rase (na potvoru homosexuál), a ještě několika takovým výjimečným případům.

S tímto tématem mám ve hře malé zkušenosti a jsem tomu rád. Toto je asi jedna z věcí, u které nedržkuju, že "není reálné, aby bylo tolik postav, které nikdo nemiluje a ony taky nikoho nemilují".V poslední hře si totiž jeden hráč vytvořil dívku pro svého maníka. Jenže kdo má hrát takovou zamilovanou slečnu? Já jako Vypravěč to být nechci, nejse mi hrát ani dívky, natož dívky zamilované, a už vůbec ne tak, aby se to dotyčnému líbilo.Takže když se ten maník se svou slečnou potkali s dalším maníkem z (budoucí) skupiny, tenhle druhý maník se mu jeho holku pokusil svést. Má totiž dovednost "svádění" a má jí zatraceně dobrou (8 z maxima 10)Nechal jsem tedy jednu z hráček hrát jeho slečnu, přičemž jsem provedl test na odolání takovému svádění, a kostky řekly, že mu prostě podlehne s přehledem, jestli neudělá nějakou kravinu. A pak se to odehrávalo ... no, smáli jsme se všichni až na dotyčného, který viděl, jak mu jiný maník sbalil holku přímo před očima ("Takže půjdeme spolu? Fajn. - A co ty, přidáš se k nám?"), nakonec došlo na bitku, uvěznění zadaného maníka a sexu mezi tím svůdcem a onou slečnou. Že by to onoho hráče potěšilo se říct nedá, spíš naopak, a skupinu jsem tímto dohromady taky nedal. Naopak až se je pokusím dát dohromady teď, bude to ještě velmi, velmi zajímavé. A druhý případ se mi stal, když se jedna ženská postava (výše zníněné hráčky) zamilovala do hlaního záporáka celé kampaně. Kromě jiné i proto, že se hráčce tato postava líbila (ne že jsem se jí líbil já, ale ten maník kterého jsem hrál). Že to občas komplikovalo situaci je bez debat, i když některé momenty byly o to zajímavější. O osobní zkušenost ve hře se pokouším teď, (tedy nechávám svého maníka zajímat se o slečnu vedenou jinou hráčkou) a moc mi to nejde. Tedy - zahrát mladého kluka, co se před dotyčnou holkou předvádí, to jo, ale úspěšnost nula.

Jerson to totiž hraje na "zakládání civilizace". :-))

No v mých hrách se vztahy muž-žena, žena-muž, žena-žena či muž-muž, vyskytují poměrně často, řekl bych až pravidelně. A erotika většinou ještě častěji ( co by jste taky chtěli, když máte v družině Sigismunda Dlesituacepřízvisko, slovutného to barda a milovníka). nemám problémy s vyjádřením lásky či erotična v životě a tudíž ani ve hře. né, že bych si liboval v detailních popisech bezzuzdného sexuálního řádění, ale rozhodně se nebojím zapojovat do dění vzájemné vztahy.Pokud se do jedné z PC mužského pohlaví zamiluje žena-válečnice, členka privilegované třídy v silně matriarchální společnosti tak to samo o sobě přináší dost konfliktů. Pro ni samotnou bouři mezi výchovou, nadřazeností a láskou k milovanému muži a u něj dosud známého donchuana bouři mezi láskou k milované ženě a nechuť z představy, že není považován za lovce a pána tvorstva.další zápletka jsou také nasnadě( odzkoušeno). když probudite staletí spící drowí upírku a "mentálně" i fyzicky se s ní propojíte....vzájemný vztah je poté velmi zábavný.Pokud se do PC muže zamiluje NPC asassinka, která ho má zabít a on se pak dlouho podvědomě brání nevyhnutelnému a to jest lásce k ní...A to nepočítám spousty různých drobných vztahů a flirtů. ostatně z návštěvy v nevěstinci se dá krásně rozvíjet děj. Když tak nad tím přemýšlím, tak poslední dobou dobrodružství začínají i končí v bordelu...ale co už, asi stárnu.A navíc...všichni co hrajem, teda zbytek co nás ještě hraje ze staré gardy už jsme zasloužilí pánové přes třicet, takže se rozhodně nečervenáme...PS: pokud se pak jako postava dozvíte, že čekáte dítě, pak se i z největších tvrďáků stávají srabíci a ze srabíků vraždící monstra, když je najednou "těhotná" osoba v ohrožení

Merlin:Jak tě tak poslouchám, nabývám dojmu, že někteří se snáze utkají s tou erotikou, než s láskou. Zdá se, že jsem neměl pravdu. EDIT pro Dalcora: Nemám rád komunisty. A je to venku...

Koukám, že moje zkušenost se v tomhle bodě nejvíc blíží Merlinově... taky jak stárnem, tak se tohodle bojíme čím dál míň. :) A popravdě se musíme skoro až hlídat, když hrajeme s jednou mladší a opravdu nevinnou hráčkou, aby z našich vilných řečí nebyla nervózní... Díky ní ostatně vím, že takovéhle hraní opravdu není pro každou družinu, pro každého hráče. Souvisí jednak s osobnostmi hráčů, ale pak taky hodně i s tím, jak dlouho se ty hráči znají. Jsme jenom lidi, pro každého z nás jsou city strašně důležité (ať si namlouváme co chceme). není problém hrát si na drsňáka, ale odhalit před ostatními své nitro v takovémhle smyslu, to už prostě chce nějakou důvěru. Takže pokud hrajete s cizíma lidma, zaučujete někoho apod. tak bych se do podobných věcí opravdu příliš nehrnul, může to dopadnout zle..Jerson: ten tvůj případ se sváděním v podstatě uvnitř družiny je samozřejmě humus a takle jak jsi to podal tak trochu podpásovka od hráče, který dívku tomu druhému svedl.. jedna věc je RP, druhá takovýhle snahy na kámoše z party. Že si to pak vyřikali jinak se vůbec nedivím a stejně tak bych se divil, kdyby na to obě strany zapomněli a jelo se dál.. nicméně nebyl to podle mě problém lásky ve hře, zrovna tak se ti dva mohli podrazit a pobít kvůli pokladu.A právě to jak jsi popisoval zamilování do hlavního záporáka, to mě láká už delší dobu vyzkoušet, to mohlo bejt dost dobrý :))

Argonantus: To prostě jen není článek pro Tebe, Rytíř píše v první větě že dítka školou povinná a stydlivci ať prominou a článek pominou ... :)Jak v prvním příspěvku píšeš, že úspěšná láska je nezajímavá: co úspěšné hluboké přátelství, nebo úspěšný sourozenecký vztah, také nezajímavé? Pro mně to zajímavé je, myslím, že pro Tebe také nebo ne? Ve všech třech případech jde o úspěšné pozitivní pouto mezi lidma. Podstatný rozdíl je v tom, že pouze v prvním případě je v tom zapletena erotika a sex, jestli tedy fakt právě v tom netkví problém P ;)

K tomu, pro koho je článek určen - no byl jsem v takový rozverný náladě, když jsem tohle začal psát, to je pravda. :) Ale právě jsem měl pocit, že v tomhle bodě panuje skoro až podivné tabu, že se toho hodně lidí bojí... možná už trochu chápu proč, jsem rád že píšete; ono se to totiž nezdá, ale je to dost citlivý téma.

Rytíř: No já před Tebou smekám a tleskám. Btw. Rozverná nálada znamená co, jestli to není tabu :)

Andtom: Pro mne osobně je to nejůležitější ze všeho. Pravděpodobně pro většinu lidí, jak naznačuje Rytíř. Nicméně nemám nic, co bych z toho zveřejnil. Po chvíli byste všichni odpadli nudou. Argonantus zamilovaný... furt zamilovaný... pořád ještě zamilovaný... zív... Jako téma příběhu nebo hry je to dost katastrofa.

Že láska tělesná i duševní a vůbec opačné pohlaví nějak postrádají naše hry jsem si prvně uvědomil už když mi bylo 16. Tzn. před více než 10-ti lety. Tehdy jsme s klukama zjistili, že v mém světě se nějak ženské vůbec neobjevují. Pak jsme přitáhli pár hráček a bylo to hned zajímavější. Jiný pohled na hru, jiné postavy, jiné uvažování. Ale LASKA se stále ve hrách moc neobjevovala. Maximálně se týkala NPC a sloužila jako zápletka pro PC. Sem tam jsme si sice zahráli i poměrně erotické a odvázané dobrodružství (jen kluci) a byla to vážně legrace. Ale nebylo to součástí velkého příběhu. Myslím totiž, že láska je skvělé téma, ale pro PC se prostě nehodí. Není zkrátka dost využitelné a motivující. Souhlasím v mnohém s Argonautem. Aby byla hra poutavá, museli by hráči vydat ze sebe skutečný výkon (pokud by se PC milovaly mezi sebou) a DM v případě, že by hrál jeden protějšek. To ale znamená pořádně promyslet charakter postav. Motivy, touhy apod. Jsou to vesměs tak niterné, tak intimní záležitosti, že zabývat se jimi má význam pouze v knihách. Pokud by se projevovaly ve světě otevřeně, dopadly by katastrofálně jako všechny telenovely, kde se jedno a to samé téma (láska, vztahy) v nejrůznějších variacích nudně omílá donekonečna. To není z mého pohledu zajímavé. Láska je intimní záležitost. Ostatní hráči by neměli co hrát, byli by pouze přihlížející a sem tam by přišli sice s radou a pomocí, ale jakmile by se téma vyčerpalo (...a pak spolu žili šťastně až do smrti.) byl by mu konec. Proto jsem na to šel trochu jinak. Jak už bylo naznačeno, dobré je nechat lásku spíš v náznacích, určité sympatie zahrát, ale víc to nepřehánět. Klást větší důraz na to, PROČ je pro mě ta a ta osoba důležitá. A to samo o sobě může pak poskytnout celou řadu námětů pro zápletky či motivaci postav. A nemusí to být pouze z čistě citových důvodů, ale i jinak emotivních nebo morálních. Mohu mít rád nějakého vesničana, protože mi zachránil život, když mě přepadli vlci nebo stařenku, která mě vyléčila z nemoci, kterou bych bez její pomoci těžko překonal. Chovala se ke mě hezky, nic za to nechtěla a teď ji někdo ubližuje. A hle, je tu citové (nebo morální) pouto! A to se už dá dále rozvíjet. Případně mi může také záležet na osobách, které jsou mi něčem prospěšné. Tudíž není nutné se pouštět do lásky. Jak jste již mnozí zmínili, je to zajímavé, ale musí se to umět zahrát. A hrozí nebezpečí, že to nakonec vyzní nudně a nevěrohodně.

Andtom: co je má rozverná nálada? Inu, jak bych to.. tak nějak kulantně.. :))) Hmm, začal jsem to popisovat třikrát - a nakonec to vzdávám. To se nedá :) Hlavně by to buď nebylo zajímavý vůbec.. nebo až příliš. ;)K tomu co píšete stran věrohodného zahrání zamilovanosti a opravdové lásky: ano, rozhodně je to docela riziko, může se to nepovést. Ovšem ve hře máte přece pořád tu úžasnou možnost, která v životě chybí - v okamžiku, kdy se to vymyká z rukou, začíná trapas, apod., může zasáhnout někdo jiný a dostat vás z toho. Třeba DM tím, že přeruší rádoby cituplnou tirádu hráče slovy: "Ok, chápu to, prostě seš fakt zamilovanej. Strávíte spolu celý večer, nevidíte, neslyšíte nic kolem, je to nádhera - nikdy jsi nic takovýho ještě nezažil." Pak se obrátí na ostatní: "I když jste to asi zkoušeli, Irvin na vás kašle, je očividně okouzlenej tou hubenou hnědovláskou. Ten večer už se nic zvláštního nestalo, oba dva se pak kamsi ztratili a vy ste šli na kutě. Je ráno, sluníčko svítí do dvora statku a Irvin tam sedí polonahej u studny se zasněným výrazem ve tváři. Čeká vás výprava na obra lidožrouta, ale co vám tam dneska bude Irvin platnej, to je teda otázka.. Takže, co děláte?"A je to. Prostě se to NEMUSÍ hrát. Stejně jako spoustu jiných věcí i city postav je možné vzít jako fakt, že jsou, a vycházet z nich jako z dané věci, nikoli jako něco, co si musí postava vydobít. Když hráč Irvina v následném boji hodí 1, hned si jistě někdo neodpustí poznámku: "nojo, to je zas ten zasněnej výraz.. mysli na boj, koni, ne na tu holku!" A hned je láska ve hře a přitom ničemu nevadí. Tak jsem to spíš myslel, ne jako nosné téma hry - protože tam je opravdu velké riziko, že se budou ostatní nudit (že se to nepovede je věc jiná, to se stává mnohým, že; ovšem nuda hráčů, to je to nejhorší, co může hru potkat, nikoli neúspěch postavy či hráče).

ale to je tak u všeho...prostě jde říct, že "přijeli jste do města a vyrazili jste po svých věcech, někdo do chrámu, nekdo za zábavou..." stejně tak lze říct.."postoupili jste, připiště si body, životy a td." a taky to lze neříka, a nebo to taky jde zahrát....vždyď o tom je právě hra, aby se lidi bavili...

než něco napíšu dále, tak počkám, jak se naše hra vyvine. Zcela záměrně chci totiž dát do hry CPčko podle představ jedné hráčky (důstojník SS, dostatečně záhadný), aby prostě na něj letěla. Ale to je běh na dlouhou trať, navíc by bylo mnohem lepší, kdyby se o mém úmyslu nedozvěděla. (Jinak je to Alnagův nápad, protože to zároveň bude protivník, nicméně byh rád, aby to byl dostatečně lidský protivník, i když vzhledem k jeho členství ... no uvidím)

Alven: Pěkné shrnutí, Alven, ale chtělo by to naučit se používat ENTER... nic proti, ale číst po někom jednolitý text bez odstavců je docela nic moc ;)Článku jsem dal 1, nicméně slíbil sem si že sem poznamenám, že jsem měl chuť dát 2-3 za malý rozsah :) Ale to je ta moje kritičnost... s tou se už asi nic nenadělá.Osobně jsem měl tuhle tematiku několikrát nakouslou, a říkal jsem si, jestli to do hry přivést, ale pokaždé jsem couvl s tím, že k tomu nemám až tak vhodnou skupinu hráčů. S trochou štěstí se k tomu dostanu průběžně teď v Pavučině, někdy, průběžně...Souhlasím s tím, že pro mnoho lidí může být láska potažmo erotika trochu problematické téma, ale oponoval bych Argonantovi v tom, že je na tom hůř erotika. Láska i erotika mají IMO docela stejné zábrany, ale po jejich překonání se ukáže jejich rozdíl - erotika je jednorázová otázka, roleplaying okamžiku, jedné scény. Láska vyžaduje zakomponování do charakteru, prolnutí s motivacemi a motivy postavy, vynořuje se nečekaně... prostě láska musí procházet celou postavou, aby byla důvěryhodná, erotika je prostě jen trochu lechtivý popis

Láska ve hře je pro mě jedním z nejdůležitějších aspektů hry. Každou svou postavu tvořím i s jejími milostnými zkušenostmi. Vlastně nikdy nehraju postavu, která by měla dlouhodobý harmonický vztah, protože bych se tím ochudila o ty krásné zážitky, kdy se postava zamiluje a pak se snaží svůj idol získat. Myslím, že láska (ať už jakákoliv) je základním kamenem života, takže i hry. Druhá věc je, jak to zahrát. RP je v tomhle problém, jak už bylo řečeno. Ale já bych nezahazovala lásku jen proto, že to neumím zahrát. U nás se většinou vztahové scény řešily zprávami na lístečku, tak si hráč mohl prožít svou scénu a přitom se nemusel stydět za svůj RP před ostatními. Mám takových scén doma schovaných spoustu :-) Navíc většina lidí se líp vyjadřuje v psaném projevu, než v mluveném.Trochu mi nesedí ta pasáž s tím, že se postava zamiluje do někoho z "druhé strany barikády". To se mi nikdy nepovedlo. Ale mohlo by to být zajímavé, asi to co nejdřív zkusím :-)