Tipy a triky

Ebon Hand
18.5.2007 13:58
Styl hraní AD&D
Pro tento dotaz mě inspirovala mailová korespondence s Alnagem.

Zde jej cituji:

"No, měj se fajn a za nějaké budoucí pokračování trpaslických eskapád taky nezlobil. Vždycky mne překvapí jak odlišně se (A)DnDčko dá hrát. ;-)"

A vytanula mi otázka, jak hrajete a čím se postavy zabívají během dobrodružství, jak čistě dějově (boj, vyjednávání, cestování) tak vnitřně (deprese, pocit zodpovědnosti atd.)?

Jak jste si někteří všimli, u nás se hraje celkem odpodlahy. Postavy putují za svým cílem, který si vybrali z vnitřních pohnutek (jež příliš nesdělují DůMovi), často se motají do bojových scén, občas skutečně velkých rozměrů a stále je žene vpřed jakýsi temný vnitřní žár, jež také hráči moc neodkrývají, ale sami se o něm navzájem ujistili (čímž se u obou potvrdila jeho existence) a pomalu prosakuje z herních zápisů, kde se občas objevují i vnitřní pocity postav.

Ty vlastně dlouhou dobu v našem pojetí neexistovali a až během posledního půl roku se začali vkrádat, jak temný stín, do hry. A neustále vzbuzovat v hrdinech otázky a pochybnosti o jejich konání..
Pro informaci toto "naše pojetí" je ze hry dvou trpaslíků. :-)
Autorská citace #1
18.5.2007 14:09 - Dalcor
Abych řekl rpavdu v dobách kdy jsem hrál ADnD jsem teprve svůj herní styl začínal oběvovat, ale kdybych měl možnsot se k ADnD s hráči hendle vrátit pak neváhám. Když hraju, snažíms enechávat se při vedení hry diktovat tempo hráčem. Když bych sám hrál, rpavděpodobně paladina, byla by to psotava typu Sturma či maršála Medana - principy vlastní cti a morálky se střetávají s odpvoědností a cílem. A je ejdno ejstli k otmu DnD, nebo ADnD pro můj hernís tyl je mi ejdno jaký systém hraju.
Och bože dal bych si Dragonlance v ADnD!!! Jiank tohle úterý snad fakt už dorazím :((
Autorská citace #2
18.5.2007 14:24 - Vannax
Popravdě řečeno ani teď pořádně nevím jak popsat náš styl hraní. Ale má se to asi takhle. Všichni mí hráči mají stále potřebu hnát se za nějakým vyšším cílem, najít nějaké poslání, kde by uplatnili své hrdinské postavy. Teď po necelém roce hraní, když zjišťují, že v kampani, kterou hrajeme žádný hlavní cíl není (kromě přežití), tak jsou z toho celkem přepadlí, protože se jim nedaří se oprostit od starých zvyků. K těm projevům emocí apod. bych se teprve rád dostal, nebo aspoň k náznaku. Už jsem si s hráčema trochu pokecal o tom co od jejich hraní čekám já a co zas oni, tak uvidím, jestli to nějak pomůže do dalších sešnů. Jinak ke složení hráčů - je jich šest; půlka z nich jsou naprostý individualisti, zbylí tři drží krok s momentálně nejhlasitějším hráčem. Všichni chtějí být hrozný hrdinové, ale když dojde na věc, tak většinou vymýšlí jak to vochcat, aby nemuseli bojovat, nebo jít zrovna přes tudle past apod. A pak je jeden týpek, kterej celou dobu hraje celkem slušně a pak v naprosto průhledný situaci je schopnej udělat naprosto stupidní sebevražednou akci. No, ale to jsem toho moc o našem stylu hraní nenapsal, co? Snad jindy, až si to sám trochu srovnám v hlavě.
Autorská citace #3
18.5.2007 14:48 - Horacio
Vannax napsal: "Všichni mí hráči mají stále potřebu hnát se za nějakým vyšším cílem, najít nějaké poslání, kde by uplatnili své hrdinské postavy. Teď po necelém roce hraní, když zjišťují, že v kampani, kterou hrajeme žádný hlavní cíl není (kromě přežití), tak jsou z toho celkem přepadlí, protože se jim nedaří..."
Imho je o tom, aby si postavy vzaly něco tak nějak osobně. Pravda, že často se tváří, že se jich většina věcí moc netýká, nebo se jim věčně něco nezdá - je to moc obtížné apod. Ale pak se to najednou zlomí, něco si vezmou do hlavy a nic je nezastaví :-)
Ebon Hand: Nemyslím, že by u nás došlo k překotným změnám herního stylu v posledním půlroce. V takovéhle fázi už se nacházelo víc družin, akorát tohle se prostě děje teď, tak se to zdá výraznější.
Mě napadá otázka, jak dlouho to vlastně trvá, než se postavě a družině vdechne takový ten vnitřní život. Mě to přijde, že to nám to obvykle trvá tak 10-15 sezení než tam začne to semínko vůbec klíčit. A zatím jsem nepřišel na to, jak to nějak urychlit nebo ošulit. Co o tom soudí ostatní???
Dalcor: Doraž, nebo na tebe pošlu elitní trpoše :-)
Autorská citace #4
18.5.2007 14:58 - Dalcor
S tím souhlasím. je hrozný problém aby si postavy vzaly něco osobně a neřešili to s odstupem hrdinů. Blbé je že třeba hráči se nechtějí fixovat, protže by to jejich postavám mohlo bránit v budoucím putování. Těch 10-15 sezenní v jednom rpsotředí by mohlo pomoci.
Když jsem hrál Sebranku, nechával jsem hodně inicaitivy ve městě ve kterém sloužili jako žoldnéři samotným hráčům. Jenže postavy nezačali ve městě žádnou interakci, i když jsem představil hodně NPC a některé jsem je nechal na postavy i fixovat. Ani k sobě si postavy nenašli nějaké fixační vazby. Ale také to bylo výběrem postav.
Doufám že se k Sebrance ještě vrátíme a přidáme do hry i nějaké osobnostní příběhy.
Autorská citace #5
18.5.2007 18:01 - Rytíř
Hm, styl hraní.. předně, záleží, jak často se lidi viděj, jak často hrajou. A taky kdo spolu hraje, zda známí nebo opravdoví kámoši.
My máme mezi hrama velký časový rozestupy (měsíce), takže třeba i několik hodin dáváme dohromady, co se stalo předtím, co vlastně všechno umí naše postavy a co chceme.. Navíc se nevidíme s kámošema jindy, než na tohle hraní, takže tím je trochu daný i to, že se hrou opravdu jen bavíme. Vůbec neženeme hraní postav do krajnosti a užíváme si mimoherní vtípky a tak.
Kupodivu ale možná díky tomu, jak zřídka hrajeme, jsme se všichni posunuli od hraní za postavy k hraní skrze postavy - nemáme už takový ostych vžít se do jejich kůže, postěžovat si na strádání při delším putování divočinou nebo si zařádit v hospodě včetně všech přípitků a poplácávání číšnic in natura :) Když tak nad tím přemýšlím, tak mým cílem už není s postavou něčeho významného dosáhnout. Spíš chci mít někoho zajímavého, něčím důležitého a prospěšného "družině", něčím odlišného od zbytku... výrazný typ postavy, která stojí za zapamatování. Stejně jako její činy, ať už to jsou bejkárny nebo něco slovutného :)
No a co se týče vlastního stylu hry - jak už tu řada lidí ví, :) mam rád pořádnou bitku, boj, kdy je třeba maximálního vypětí a spolupráce všech, aby přežili, aby zdolali značně silnějšího protivníka. A třeba i kousek štěstí.. Jenom o boji to ale vůbec není. Obecně to vypadá tak, že v našich družinách je vždy nějaká hlavní postava, která má mocný důvod toulat se po nebezpečných krajích nebo se dokonce do nebezpečí vydávat. A na ní se "nabalí" ostatní z družiny. Takže hodně cestujeme, udržujeme si nezávislost a volné ruce - netoužíme nikdo po zprávě panství, budování kariéry apod. opět, tohle ale myslím souvisí s tím, že je těžké si pamatovat jména a rozhovory s CP několik měsíců do další hry, jinak by asi taky hra vypadala jinak a snažili bysme se víc zapadnout do herního světa.
Autorská citace #6
21.5.2007 14:56 - Ebon Hand
2Vannax: Tohle jsme si prošli taky, ten individualismus. Pak se to najednou, jak mávnutím kouzelného proutku, změnilo, prostě došlo k nějakému přerodu, i když ne u všech...
Je pravda jak píše Horac, že dokud si postavy něco sami neumanou, tak je ta hra taková nějaká neúplná. DM jim staví do cesty překážky a hráči se vofrňujou jestli jo, nebo radši jít jinam... Pak se do něčeho třeba i pustěj a celkem dobře tu věc zvládnou a hned u dálší zápletky zase začne vofrňování.. Ale jakmile si vezmou něco za své, tak máloco je skutečně nepřekonatelné. A ve své snaze splnit svůj cíl jsou schopny se skutečně vyždímat (postavy i hráči) k výkonů takřka neuvěřitelným. Někdy mi přijde, že to je jako by se všechno propojilo. Hráči se svou postavou, postavy v družině i najednou hody kostkou. Několikrát jsem sám zažil úplně nejvypjatější chvíle, kdy se družina pustila do boje skutečně vabank, všichni už byli posekaný až hrůza a najednou začali padat dvacky! Přijde mi že jsou pak všichni spojeni nějakým neviditelným kouzlem nebo energií, navzájem si fandí (hráči) a za super zásahy se plácají po zádech a gratulují si!
Dalcore rozumím tomu, že se postavy nechtěli na něco vázat, aby měli v budoucnu volné ruce, ale myslím že se to dá dohodnout s DM. Něco jako v týhle kampani chceme dosáhnout toto a pak by jsme rádi vyrazili tam a tam.
Autorská citace #7
21.5.2007 15:19 - Vannax
Rytíř: Taky si zahrajem tak....nevim....osumkrát do roka. Nic moc, ale na druhou stranu je to tak akorát, abysme se dokázali sejít a aby to nikoho nepřestalo bavit. Zjistil jsem, že to bohatě stačí.
Ty tam jsou doby, kdy jsme hráli co čtrnáct dní a už jsem se nemohl dočkat dalšího hraní. Teď mám před každým dalším hraním ujímání, že to mám blbě připravený a vlastně se mi tam ani nechce jít.... :-). Ale to je jen tak off-topic.
Autorská citace #8
21.5.2007 15:28 - Karlik
Já když jsem PJ(DM)tak jsem si všiml že hodně hraču nedovede čekat a raději se tupě vyřítí na přesilu Příklad:skupina bojuje ve městě za palisadou.Jediným funkčním vchodem je díra v palisádě kde je ranec skřetů.Zvěd skupiny je venku za palisadou a aby nemusel čekat tak se na prvním levelu vyřítil na skřetího velitele,jeho vrrka a dva vysoke kněze.(ani nevim proč sem ho zachranil).Podle hrači chtějí pořád akci a mít co dělat.
Autorská citace #9
21.5.2007 15:40 - sirien
Karlik:Ah ano, tomu řikám computer-like playing. Bylo by dobré ráče demonstrativně krouhnout a chladně oznámit, že RPG je víceméně simulací reality. Ok, fajn, JE to fantasy realita, a ANO, je to poněkud dost JINÁ realita, ale ten svět se prostě děje dost obdobně tomu našemu. Není tam žádné quake patro, kde by všechny nestvůry byly na současné úrovni a tudíž přemožitelné. Občas to chce prostě jednat z pozice postavy ve světě, který je pro ni stejně skutečný, jako je pro nás ten náš...
Autorská citace #10
21.5.2007 17:38 - Alnag
Karlík: Ono je akce a akce... pokud ale chceš, aby se hráči chovali inteligentně, bude potřeba jim možná demonstrovat to inteligentní taktické myšlení. Vytvořil bych nějakou speciální jednotku skřetů (elitní komando), která používá bojovou taktiku na maximum (něco jakou sočasné zvláštní jednotky, klidně se inspiruj). Když jim dají na "zadní partie" díky tomu, jak jsou sehraní, možná se hráči něco naučí.
Autorská citace #11
21.5.2007 21:49 - wraiths
Alnag : staci jen jeden troll s nejakou dobrou resistanci. naco cele konado. :-))

jinak se priznam ze ja se taky nekdy chovam nelogicky..:-/ pri hre.
Autorská citace #12
22.5.2007 00:07 - Alnag
No myslel jsem, že to komando by mohlo sloužit družině jako příklad efektivní spolupráce.
Autorská citace #13
22.5.2007 10:47 - wraiths
Alnag : jo aha to mne nenapadlo. to je pravda, to myslim takove nezbedne hraci jiste presvedci ze dobry radej se trochu zamyslet a pak jednat. :-)
Autorská citace #14
7.3.2008 19:30 - karel
HONZO DOLEJŠI,TOHLE NEČTI!!!!!Se skupinou hraju Sliders už asi 15-18 sezení bez jakehokoli hlavního cíle nebo podobně.chtělo byto hře dát nějákej pohon.V předposledním sezení jsme zkusil zapojit jednoho z neutrálních hrdiných CP ale družina se do něj hnedka pustila a malem to skončilo jejich smrtí.Hra by prostě chtěla příběh.Jdou sice ze světa do světa ale to je za chvili omrzí.Mužete mi poradit co s tim?Sem v koncích.jakej duvod někam jít mam dát hráčum když vesměs nic nechtěj?Poradte mi lidi.diky(netýka se to sice systemu AD&D ale je to podobný)
Autorská citace #15
7.3.2008 19:38 - Alnag
Karel: Je to trochu hra s ohněm, ale čím osobnější, tím lepší. Třeba si představ, že se postava nakazí nějakou chorobou s relativně dlouhou inkubační dobou (nebo tím, kdy nastane terminální stádium) o níž ví, ale potřebuje na ní najít lék (druhá alternativa je umřít). Načež můžeš nabídnout nějaké cesty, které by mohly v boji s chorobou pomoci.
Ale nemusí jít nutně o nemoc, jen něco osobního, co nemá okamžitý dopad a umožňuje nějakou motivaci.
Autorská citace #16
7.3.2008 20:05 - Rytíř
Karel: Nejlepší je vždycky vycházet z toho, jaké máš postavy, co jsou zač, co chtějí. A pak jim to předhodit, takovou návnadu, jenom možnost, že když se zasnaží, dostanou to...
Válečníkovi posedlýmu magickými meči stačí, když starej poutník povypráví legendu o dávném hrdinovi a jeho super meči, který údajně leží tam a tam a hlídá ho to a to.
Kouzelník se může chytit na super mistra, co ale bere jen učedníka, který mu dokáže přinést vodu ze slavné Křišťálové studně - shodou okolností se ukáže, že to je ta studně, kam hodil kdysi ten hrdina svůj meč...
A tak dál, prostě každýmu připrav nějaký vzdálený cíl, něco, co se nevyřeší během hodiny, ale postavy se na to budou muset připravit, pak strávit spoustu času cestováním, probíjením se přes kdejaký potvory, shánět doplňující info.. Nejlepší je skloubit tyhle cíle jednotlivých postav dohromady, aby mělo víc hráčů stejný cíl, pak hra plyne sama.
Pokud chceš konkrétní rady, tak sem zkus popsat svou skupinu, určo nás něco napadne ;)
Autorská citace #17
7.3.2008 20:23 - karel
HONZO DOLEJŠI,TOHLE NEČTI!!!!Popíšu příběh.Postavy jsou ve světě jenž řeší zakazané skoky(tvory,kteří navštevují světy bez jejich povolení).Jelikož navštívili nezákoně a nevědomky 6 světu kde udělali slušný mazec jsou zatčeni a odsouzeni na doživotí.Pote si je pronajala jedna firma která ke posílá do akcí a zaroven se o ně stará.Jelikož jsou schopní mají vše co chtějí.Bohužel se jim tam zalíbilo a nevadí jim být v tomto vezení.A jelikož je zde zkloubena magia a technika na vysoké urovni není nemoc,ztrata končetiny a ani smrt pro postavy ničím co by nešlo řešit.Co jim mám nabídnout?čím je motivovat?
Autorská citace #18
7.3.2008 20:36 - Lokken
Hm,napadá mě možnost naprosto jim rozbít půdu pod nohama.Seber jim jistoty,trochu svůj svět na moment popřevracej,ukaž jim,že zůstat v tom vězení je ohrožuje stejně jako jej opustit.Řekněme že v té firmě je někdo nemá rád,a hledá možnost jak se jich zbavit aby to prošlo u nadřízených.Naznač jim to,ale hned neukazuj o koho se jedná,jen se tím snaž vytvořit pocit nebezpečí,nuť je hledat spojence-v té firmě,mezi spoluvězni,venku...rozbij zaběhnutý stereotyp.Taky by možná pomohlo,kdyby museli projevit svůj názor,rozhodovat se mezi více špatnými možnostmi,i interakce s CP se mi osvědčila.
Autorská citace #19
8.3.2008 11:52 - karel
dobrej napad,diky
Autorská citace #20
9.3.2008 13:31 - Ebon Hand
Nech věznici napadnout velmi mocným nepřítelem, který zmasakruje vetšinu vezňů i zaměstnanců firmy. Mohlo by se ukázat, že jeden ze spoluvězňů byl velké eso starých legendárních akcí a přišli si to sním vyřídit, když ho tu objevili. Samozřejmě ho zabíjí skutečně nevratně. Ale zařiď to tak, aby se postavám podařilo utkat se tak maximálně s ochrankou záporáka, záporák v klidu uprchne. A když tam budou tak zmateně pobíhat a hledat ho, tak narazí na záznam brutální smrti svého zaměstnavatele, kde se jen mihne zahalený záporák a šéf před svou smrtí prozradí smrt onoho starého vězně. Pak už je to na nich.. a na tobě. :-)
Nick:
Velikost okna: [1] [2] [3]
Zobrazit náhled Zobrazit náhled
Tagy:
Vaše IP adresa není z "bezpečných" adres. Příspěvek se odešlou pouze se správně opsaným kódem. Pokud nechcete opisovat kód, můžete se přihlásit (pokud nemáte účet, nejprve se zaregistrujte), nebo nám poslat informaci na PM a my Vaši IP adresu přidáme.
Věděli jste, že...
Na d20.cz můžete mít svůj vlastní blog. Pokud chcete napsat o nečem, co alespoň vzdáleně souvisí s RPG, můžete k tomu využít našeho serveru. Tak proč chodit jinam? >> více <<
Jak se chovat v diskuzích
Přehled pravidel pro ty, kteří k životu pravidla potřebují. Pokud se umíte slušně chovat, číst to nemusíte. >> více <<
Formátování článků
Stručné shrnutí formátovacích značek zdejších článků, diskuzí, blogů a vůbec všeho. Základní životní nutnost. >> více <<
ČAS 0.21187901496887 secREMOTE_IP: 3.221.159.255