Cíl: Vesmír. Utajení: Přísně tajné! Nebezpečí: Značné! Odměny: Nedozírné! Zrádci: Všude! Komouši: Jakbysmet! Mutanti: Kosmické záření dělá divy! A. C. Clarke by se divil, co dnes znamená Vesmírná odyssea.

Systém O Fortuna SE: Paranoia (nová verze).

Účastníci

• Alnag (vypráví)
• Jerson
• Trevenorboven
• Veronika
• Vlasák

Vesmír...
Míhající se hvězdy. Vesmírné koráby tiše bojující v nekonečné prázdnotě, zoufale zrychlující v reji energetických paprsků svištících bezhlesně prostorem.
Mimozemské rasy za hranicemi lidské představivosti. První kontakt s mimozemskou inteligencí. Historie, umění, věda - celá kultura těchto druhů.
Vesmír energie a mrtvé hmoty čekající na přeměnu v něco užitečného. Bohatství zdrojů k povznesení celého lidstva. Nové hranice, nové mysli, nové zkušenosti - vesmír tak rozlehlý, že zastiňuje veškeré lidské aspirace. Zázrak. Posvátná respekt z tvoření. Tichý výbuch vědeckého objevu. A teď vážně. Tohle je PARANOIA.

Co jste si mysleli, že tohle je nějaká nóbl hóch hra, kde se pokusite obohatit svoje duše úžasnou poezií nebo něčím takovým? Trhněte si nohou - jestli chcete něco takového, čtěte Prousta.

Ne. PARANOIA je jiná. Nezaměnitelnými slovy stařičkého pana Forda, PARANOIA má lehký, humorný tón, občas klesající k dramatickým aspiracím velmi laciného sci-fi s hluboce skromnými výrobními cíli.
Kloni ve vesmíru vám nepřinesou žádnou úžasnou spekulaci, žádné dobře zvážené, vědecky vysvětlitelné mimozemské rasy, žádné uchvacující možnosti lidské budoucnosti.
Nikoliv. Nic z toho. Jen vyhladovělí, slintající ufouni, kteří chtějí vaše ženy, řádící počítače snažící se zničit život, želatinové, chapadlovité monstrozity toužící jedině podrobit Zemi.
No, tyhle věci jsou bezva. Ale vesmír má i svou stinnou stránku. Vesmírnou nemoc třeba. Brutální akceleraci. Explozivní dekompresi. Dalo by se tomu odolat?
Takže ve velké kulturní debatě mezi kvalitou a komerčním škvárem už víte, na které straně tahle hra stojí. Je příliš pozdě se zachránit. Takže jděte, lasery při ruce a pamatujte. Jedinej dobrej ufoun je mrtvej ufoun.

Vesmír - nejzazší hranice.

Toto jsou cesty neohrožených Řešitelů potíží! Šesti-klonová mise: hledat nové formy, života, nové civilizace... a vyhladit je... odvážně se vydejte tam, kam doposud žádný klon nevkročil.

__________________________________________________________________________________________

Hluboký vesmír očima Rob-O-COPa

Tolik oficiální informace poskytnuté Počítačem. Mnoho z těchto informací mi nic neříká, nevím co je to "Vesmír", "Kosmické záření", "A. C. Clarke" ani "odyssea". Asi to budou nějaké kulisy a hlavní hrdinové v připravované Vidshow.

Aha, vy vlastně nevíte, kdo jsem. Mé jméno je Rob-O-COP-4 a jsem poslední klon standartního šestipaku. Pokud shledáváte rozpor mezi mým pořadovým číslem a množstvím klonů v šestupaku, čtěte dál, v této zprávě naleznete vysvětlení.

Svou poslední misi jsem začal jako Důstojník Údržby ve skupině Řešitelů potíží. Spolupracovali se mnou Velitel skupiny Terminat-O-RUS, Důstojník Hygieny Flashg-O-RDN a Komunikační Důstojnice Ripley-O-VAA.

Naším prvním úkolem bylo eskortovat dva podezřelé indigové občany do správního střediska. Úkol jsme splnili bez váhání a bez rozporů. Mé informace o tom, že Terminat-O-RUS je komoušký agent se nepotvrdily, zato mě velmi irituje Flashg-O-RDN se svou neustálou hygienou. (Slovo "irituje" škrtám, je mimo mé bezpečností oprávnění).

Poté jsme byli posláni do velkého hangáru (slovo "hangár" škrtám, je mimo mé bezpečností oprávnění), kde byla umístěná velmi velká a zvláštně tvarovaná jídlokáď, zespoda infračervená (tedy "černá") a shora ultrafialová ("bílá") Žádné barevné přechody, což je velmi zvláštní, neboť Ňamkochuťka pro infračervené občany se připravuje odděleně od Pravého Masitého Jídla pro občany s právněním Ultrafialovým. ("Pravé Masité Jídlo" škrtám, informace o jeho existenci je mimo mé bezpečností oprávnění.)

Po stranách jídlokádě byly velké plochy se stejné barevné kombinaci a na boku nápis "Buran". V mysli se mi objevila slova "kosmolet", "vesmírné pravidlo" a "raketoplán", ale nevím co znamenají. Asi došlo k poruše při nahrávání informací z mempaměťové jednotky.

Vyfasovali jsme různé vybavení, rafty, laserové pušky, lana, generátoy, kuželovou pušku, mnoho komunikátorů, a byli jsme dopraveni do onoho kosmoletu, kde nás technici připoutali do zvláštních sedadel. Spoečně s námi také naložili naše záložní kopie. Byl to zvlástní pocit vidět své kopie aktivované, ale nechtěl jsem mluvit sám se sebou. Navíc vypadali mnohem hůře než vypadám já. Asi to bylo tím infračerveným oblečením.

Poté jsem cítil velkou tíži, málem jsme ztratil vědomí a neudělalo se mi dobře, ač jsem stále myslel na Počítač - do čeho nás ten zatracený magor zase dostal (poslední věta je komoušká sabotáž, škrtám jí celou. Poukázku na vydání formuláře o žádost k terminaci nepotřebuji, jak uvidíte dále)

Poté jsme zkontrolovali, zda naše ňamkochuťka s pravou systetickou chutí řas vypadá po pozření stejně jako před ním (ano, vypadá, jen vůně je příjemnější)

Také jsme dostali (Z)rádcobota model 3 jako důstojníka Loayality. Rozstřílet ten zatracený krám ... eh ... by bylo něco, co by udělal jen komoušský sabotér.

Přerozdělil jsem vybavení a vydali jsme se na průzkum. Otevřeli jsme několik uzávěrů a nalezli zvláštní naprosto černý obelisk o velikosti běžného klona (slovo "obelisk" nebudu škrtat, stejně je to jedno. A měl poměr stran 1:4:9)

Ostatní se postupně pokusili Obelisk zkoumat, ukázalo se, že na záznamu kamery jsou věci, které nemohly být zaznamenány, například já, jak obchoduji s komoušským agentem a vyhazuji část alfakompexu do vzduchu. A objevil se tam znovu po smazání - asi nějaká sabotáž.

Spojení s Počítačem sice fungovalo, ale ten ... (vypuštěno) pořád jen chtěl vědět o pocitech volajícího a neporadil nám.

Pak jsme zkoumali další navazující místnosti - v jedné jsme našli mnoho zvláštního slizu (něco jako zkažená ňamkochuťka) a několik vajec. Flashg-O-RDN byl vyslán, aby nám vyčistil cestu, takže na druhou stranu projel na raftu. Poté jsme celou místnost vyčistili pomocí kuželové pušky (včetně FlasheG, stejně mi zabil prvního klona a neustále sabotoval komunikaci s Počítačem, zrádce jeden)

Pak jsem se rohodl, že prověřím hrudní pancíř důstojnice Ripley-O-vé, protože se vydouval jinak než standartní pancíře, že to už nešlo přehlédnout. Nicméně závada nebyla v pancíři, kombináza se deformovala také. Prověřil jsem i kombinéru a ukázalo se, že Ripley-O-VAA má zvláštně tvarované hrudník. Asi nějaká modifikace při klonování, možná že jde o ty nové modely typu "žena" - moc jsem jich dřív nevšímal.

Ve druhé místnosti byl zvláštní tvor, Džar Džar cosi, ale než jsme ho mohli pořádně vyslechnout, (Z)rádcobot mě zase obvinil, že vím až moc, a pak se opět střílelo (a opět jsem zlikvidoval FlasheG, i když on zase Ripleyovou), ten tvor se na ní vrhnul a začal jí požírat, ustřelil jsem mu hlavu a z něj vytekla kyselina, proleptala podlahu, takže jsme měli všichni opět nové klony.

Hned před kójemi bylo další vejce, a chvíli z něj vylezl pavoukovitý tvor (nevím co je pavouk, ale vbypadalo to odporně), po rozstřelení opět kyselina, jen tak tak jsme utekli, ale všechny další kopie byly zničeny.

Ve třetí místnosti byla velká hala, která ústila do ještě většíhoi prostoru, celého černého s mnoha svítícími body, uprostřed byla namontovaná velká paprsková zbraň. Myslím, že to černé byl ten Vesmír, ale zkoumal jsem raději zbraň. To se ukázalo velmi prozíravé, protože jakýsi stroj pohybující se tím vesmírem na nás zaútočil (možná proto, že jsem vypnul a zapnul světla v oné hale)

Požádal jsem velitele o svolení použít proti útočníkovi onu zbraň, nastavil jsem výkon na "Superničení (tm)" a stroj zničil - i když teď mám dojem, že jsem nějak poškodil i ten "Vesmír" za ním, protože se začíná trhat a hroutit. Proto rychle ukládám své vzpomínky do svého memodisku a odesílám je Počítači, dříve než to ultrafialové světlo dorazí až k nám, protože si nejsem jist, co se pak ...

- zde záznam končí -