Udržet klid a pořádek ve svém městě, Znovu spojit celý západ pod vedením Letohradu
Buď mě mají rádi nebo se mě bojí.
Vysoký, celkem dobře stavěný třicátník. Krátké vlasy kdyby byly černé, nyní jsou stříbrné - starostí opravdu za život neprožil málo. Většinu času chodí oblečen v decentním zeleno červeném zdobeném šatu. Pokud dojde k nějakým problémům, vezme na sebe svoji šupinovou zbroj, do rukou uchopí těžkou sekeru a jde pomoci svým mužům řešit problémy.
Než se stal baronem v Letuchu, živil se jako vojenský kapitán a žoldák loajální císaři. Po vypuknutí občanské války pomáhal inkvizici a rytířům udržet míč v Dorsu. Následně se přesunul na ohrožený Západ a po boku knížete Gurbunda bojoval proti vévodovi de Anjensovi. Po několika bitvách bylo jasné, že Anjens ovládá celý západ a Simon musel uprchnout na sever. Anjensova nenávist ho pronásledovala všude a tak musel prchat ještě dál - na severský kontinent Njord. Tam žil několik let mezi seveřany.
Po občanské válce a popravě de Anjense se na žádost císaře Dalimila vrací a stává se baronem z Letuchu. Je vcelku překvapen tím, jak se změnil Adral - císaři patří jen severní část, jižní se odtrhla a okolo Šwertských vrchů a města Přístav vytvořila svobodné území - Trojdohodu mezi lidmi, orky a temnými elfy. To nemůže baron zkousnout a diplomaticky se snaží o rozbití této dohody a sjednocení Ardalu pod císařem jako tomu bylo kdysi.
V jednání s lidmi je vcelku přátelský...ale to je jen maska pro styk s poddanými,. Ve skutečnosti je velmi tvrdým panovníkem nemajícím strach z obětování pěšce. Občas, zvlášť, když se rozčílí má sklony ke krutosti. On sám je mezi prostým lidem relativně oblíben - svoji krutost vybíjí tam, kde je třeba a po válce vnesl do kraje klid. Snad tomu tak bude i nadále.
