Přistoupit na ďáblovu hru a vyhrát
I malý hobit se může stát součástí velkého příběhu
Zdravím vás, jmenuji se Halfred Podhorský, ale přátelé mi říkají Mlha. Přezdívka je to trefná, protože kouření kvalitního dýmkového tabáku je má vášeň. Bez své dýmky jakobych to ani nebyl já a kamkoliv jdu, tam mne provází oblaka voňavého dýmu.
Živím se jako pouťový kouzelník. Vyfukuji kouřové lodičky a vytvářím z dýmu nádherné scénky pro pobavení diváků. Vše jsou samozřejmě jen triky, které ovládám díky své šikovnosti a nemají nic společného se skutečnou magií. Kde by se takový obyčejný hobit jako já naučil čarovat, že?
Tajemství:
V hobitích příbězích často figurují mocní čarodějové, jenž hledají hobity pro velmi důležité úkoly. Každý přece ví, že hobit je v každé skupince dobrodruhů nedocenitelným společníkem.
A proto i já, pouhý zahradník, jsem přijal návštěvu záhadného, ale velmi sympatického člověka, který ke mě přišel jedné teplé letní noci. Nic mi o sobě neřekl a ani jsem to nečekal. Dal mi nabídku, jenž prý změní můj život, a já nadšeně přikyvoval s očekáváním, že se také stanu součástí velkého a důležitého příběhu.
Vše bylo jinak, jak jsem později pochopil, prodal jsem svou duši ďáblu. Ale nelhal mi, můj život se opravdu změnil.
Vzhled:
Sympatický mladý hobit, štíhlý, obratný. Působí slaboučce, ale jeho malé tělíčko vydrží daleko víc, než by kdokoliv z vyšších ras očekával, a než by snesli oni sami. Nechybí mu přirozená inteligence a zdravý selský rozum, nicméně nedostatek zkušenosti a moudrosti, jej často zavede do nepříjemných situací.
Díky spojení s Peklem je i po koupeli cítit zápachem síry a občas se kolem něj stahují obláčky kouře, které snad unikly na tento svět ze samotných plamennů Pekelných. Tohoto si však nikdo nevšimne, protože neudělá ani krok bez své dýmky, která mohutnými oblaky dýmu a vůní tabáku přebije jakékoliv známky Pekla.
