Profese
Již léta se toulá po lesních stezkách a po pěšinách hraničních hor, které hlídá spolu s ostatními hraničáry. Má mezi nimi ovšem poněkud výsadní postavení, které si postupně vydupal svou nedůvěřivostí, nevrlostí a zejména samozřejmě svou zdatností v boji s nepřáteli království. Nemusí tak podávat pravidelné raporty vrchnosti ani ostatním hraničářům a když se děje něco, co vyžaduje přítomnost vojáků a zvědů, Kasovi dají vědět, ale není povinen se dostavit - nechávají to na jeho uvážení. Baron ze Skalnatých vršků, jehož lénem je nejnebezpečnější část hranice, již zjistil, že Kas se sám objeví, když se na zem žene větší nebezpečí, než on sám dokáže zvládnout, nebo že sám tasí zbraň v boji, který by bez jeho pomoci mohl dopadnout všelijak. Kas se navíc toulá po mnohem větším území než je jeho léno - stejnou službu jako baronovi dělá Kas i dalším oficiálně stanoveným strážcům hranic království.
Povaha
Kas je rasista. Nemá rád obry a netají se tím. Zabíjí je bez důvodu a opravdu na potkání - stačí mu jen málo, aby po nich vystartoval, kdekoliv na ně narazí. Opovrhuje jimi ve všech hlediscích, včetně bojové zdatnosti. Je pravda, že s nimi umí bojovat tak účinně, že jeho nadřazenost je v tomto ohledu do značné míry na místě. V boji s nimi mu totiž velmi pomáhá jeho Černý strážce, o němž ostatně kolují pověsti, že nenávidí obry mnohem víc než samotný Kas a možná že právě on za tímto jeho nesmiřitelným postojem stojí...
Kromě toho, že nemá rád obry, nemá Kas rád ještě magii. Nesnáší černokněžníky a povýšené čaroděje, má husí kůži při představě, že by se měl spolehnout pouze na sílu magie a k tomu všemu získal postupně pocit, že síla magie se přehání, že ve výsledku není zdaleka tak drsná a ničivá. Jeho krédem je, že dobrý meč je nade všechna kouzla a žádných kouzelníků se nebojí. Naopak, poslední dobou jich několik sám dostal a postupně si buduje pověst čarodějobijce. V dosahu jeho meče si prý žádný sesilatel nedovolí pronést jediné divné slovo nebo podezřelé gesto. Kas opovrhuje magickými předměty, které disponují očividnou magickou silou. Nikdy si dobrovolně nevleze na létající koberec, teleportem se nechá přenést jen v okamžicích nouze nejvyšší; nenasadí si třeba ani čelenku, díky níž uvidí ve tmě. Svou antipatii k magii si dá se říct pěstuje a hýčká, snad jako náhražku za to, že on sám nemá absolutně žádné magické schopnosti. Jednu dobu dokonce přímo studoval chování kouzelníků při kouzlení, aby věděl, co může očekávat a jak se tomu vyhnout. Že nemá žádný talent na magii si ovšem nemyslí nikdo, kdo ho viděl v boji vzdorovat nepřátelským kouzlům a čarodějům, pronikat jejich magickou ochranou a zabíjet je.
Protože se se svou první velkou láskou tak spálil, Kas se velmi drží zpátky a holky si raději kupuje, než aby si nějakou zkusil najít. Což by ostatně s jeho vzhledem a přístupem ke všem lidem kolem sebe nebylo nic jednoduchého. Dokonce ani tu placenou lásku nezískává snadno a stojí ho to zpočátku, než ho poznají, víc než leckoho jiného. Přestože na ženy neumí být milý, není na ně ani hrubý či vyloženě násilný, proto má v každém nevěstinci své oblíbenkyně, k nimž se obvykle uchyluje, když danou lokalitu navštíví. Pokud se ale stane, že potká odvážnou a dominantní ženu, která se ho nebude bát a projeví mu náklonnost, může se snadno znovu zamilovat. Když se tak stane, bude to stejně bezhlavé jako poprvé a bude vůči ní stejně bezmocný. Vzhledem k tomu, jak silný ale nyní je, z toho může být pro okolní obyvatele pěkný průšvih, jestliže se ona dáma ukáže být stejnou potvorou, jako Vilma - druhé takové zklamání už si neponese potichu v srdci, vykřičí ho do světa se svým mečem v ruce.
Nebojí se příliš zranění, naučil se uhýbat všem nebezpečným ranám natolik dobře, že je opravdu těžké ho vážně zranit. Navíc se naučil snášet, ignorovat tělesnou bolest, a tím pádem budí dojem veliké statečnosti, vrhne se do jakéhokoliv boje. Ve skutečnosti pramení ovšem jeho odvaha zejména z pocitu převahy nad svými protivníky. Pokud ji necítí, projeví se jeho pravá povaha - je to realista a pragmatik, který nejvíc ze všeho chce přežít, a to v podstatě za jakoukoliv cenu. Přesto ustupuje z boje nerad, vnímá to samozřejmě jako potupu. Nicméně je mu celkem jedno, co si o něm kdo myslí, jde mu o jeho vlastní pocit nedostatečnosti. Přesto z boje uteče, když si bude myslet, že nemá šanci zvítězit. Ovšem každá porážka ho hodně hněte, takže bude co nejdříve usilovat o odvetu, přirozeně za pro něj příznivějších okolností... Přestože by to dokázal a umí to, Kas není vrah, příčí se mu se k někomu přiblížit a podříznout ho. Jestliže je ale jeho protivník natolik silný, že by v rovném (nebo i méně rovném) boji neměl moc šancí, klidně to udělá, jen aby vyhrál nebo se pomstil za případnou předchozí prohru.
Pověst
O jeho činech koluje již několik příběhů a pověstí; a ne všechny jsou o statečném a oddaném strážci hranic. Jeho samotářský a nerudný postoj odrazuje vzbuzuje nedůvěru a jak se zdá, on nestojí o přátele. Stačí mu jeho psi a občasné návštěvy hospod a nevěstinců v menších vesnicích nebo hraničních městečkách. Každý ví, že je to velmi obávaný bojovník, statečný a nemilosrdný. Řada lidí, i z řad hraničářů a výše postavených postav, si myslí, že je to zabiják, kterému se boj líbí, líbí se mu vítězit. Všeobecně se také ví, že má rád peníze, za odměnu je ochoten leccos udělat. Ovšem nepřekračuje v tom zákon; alespoň ne zjevně, jak se šušká. Všeobecně spíše než úctu vzbuzuje strach, zejména při osobním kontaktu. Je jen málo šílenců, kteří by měli odvahu ho veřejně provokovat a těch pár, co to zkusí, dlouho nepřežije.
Taktika v boji
Kas sice má velký a dobrý luk, ale v boji dává jednoznačně přednost svému meči, luk je pro něj pouze loveckou zbraní nebo východiskem z nouze. Spoléhá se na svou rychlost a obratnost, obvykle se bez váhání přiblíží k soupeři, pokud jich je několik, vskočí přímo mezi ně, zázračně se díky Prchavému cíli vyhne soupeřovu útoku a pak ho sám rozdrtí svou zbraní. Pomáhá mu v tom jeho pes, který je naučen obtěžovat jeho soupeře zezadu a odvádět jejich pozornost, aby je mohl Kas vyřídit co nejrychleji.
Přestože na to na první pohled podle své poměrně lehké zbroje a hbitého pohybu po bojišti nevypadá, Kas je v podstatě těžkotonážní bitevník, který ustojí hodně těžké rány a vrací je velmi razantně. Než jim to dojde, obvykle i hodně silní soupeři jsou už vážně zranění nebo dokonce vyřízení. Paradoxně největší práci má s lehkonohými protivníky, kteří ovládají stejně jako on kdejaký špinavý trik a dávají si na ně sami pozor.
