D20 akce - články

D20 Sraz 2008 (Česká Kamenice)

O nějaké formě většího srazu se na „Kostce“ mluví už dlouho. Realizovali jsme sice pár krátkých, několikahodinových setkání, ale vize toho jet někam na několik dní se neustále posouvala do ztracena. Nakonec rozsekl hlavní problém – sehnání místa Vannax, který zároveň i určil termín. I když lokalita není úplně dopravně ideální, jelo se podle hesla lepší vrabec v hrsti než vrabec na střeše. Tím byly hlavní karty rozdány…
Napsal Alnag
Obsah článku:

Voodoo kletba

Původně vyjádřilo ochotu přijet na sraz něco kolem 40 lidí, ale se zpřesňujícími informacemi se to zlimitovalo asi na 30 a můj (jak se ukázalo) optimistický odhad byl, že ve finále jich dorazí asi tak 20. Musím říct, že mne dost mrzí, že jsme na tu symbolickou dvacítku ve finále nedosáhli. V některých případech byly za odřeknutím důvody pochopitelné, jasné a hlavně dlouho dopředu dané – např. otcovství. (Doufám, že už můžeme gratulovat Ebone?) V některých případech bych se ale nezdráhal mluvit i o zlém prokletí, zvlášť když se to postupně kumulovalo v takovou řetězovou katastrofu. Např. automobilová nehoda, která zkomplikovala a nakonec de facto totálně odstřihla příjezd tří lidí. Takových věcí bylo víc, a kdybych věřil na osud (nebo na magii) a ne jen na suchou statistiku, tak tady bych měl dobrý důvod myslet si, že nám jednoduše nepřeje. Někteří lidé se měnili ze stavu přijede, do stavu nepřijede, třeba i několikrát, a celé to bylo krajně napínavé dlouhé dny před samotným srazem…

Den D

Je pátek v podvečer. Dostal jsem SMSku a škrtám dalšího člověka, pak se dívám na mapu cesty, abych byl event. trochu platný i jako navigátor, a pak vyrážím rovnou z práce (kam jsem přišel výjimečně ležérně oblečen) na sraz s Jersonem. Ten doráží do Prahy s mírným zpožděním, ale uklidňuje mne pomyšlení, že jsme už alespoň dva, nerad bych se do divokého neznámého kraje Severských barbarů vydával úplně sám. Společně pak jdeme za Sirienem, který se sobě vlastní nonšalancí popíjí v baru (výjimečně nealko, abychom mu nekřivdili).
Cesta samotná je překvapivě rychlá a díky příjemné společnosti i zábavná. Sirien je (alespoň z mého nezkušeného pohledu) dobrý řidič, který s přehledem zvládl zdánlivě dlouhou trasu v rekordně krátkém čase a ještě s námi stihl zablnout na jednom kruhovém objezdu, kdy nás na Jersonovo popichování točil několikrát dokola. Špatně jsme odbočili jen jednou, a to až na samotném konci a zase kvůli Jersonovi (kterému rozhodně nedoporučuji svěřovat do ruky ani autoatlas) a který se držel velmi vágního termínu hlavní silnice až příliš rigorózně. Naštěstí jsme si nezajeli a Yoltan nás těch posledních 200 metrů donavigoval mobilně. I jemu tedy patří díky. Naprosto filmová přitom byla scéna, v níž Yoltan, sedící v našem autě a navigující nás na dvůr Centra Dětí a mládeže, zvedl telefon a volala mu další skupina, která se vyptávala přesně na totéž a Yoltan jí říkal přesně totéž, co nám. Takže kolem osmé dorazilo i druhé vozidlo a v něm parta z Plzeňska…

Vylodění v Kamenici

Po krátkém představení s druhou partou ve složení Malabar, Šuky, Terka a Trinitron podnikám první průzkum na území nepřítele. Architektura Centra dětí a mládeže je poměrně spletitá a připomíná takový slepenec, nicméně my se konáme v jeho nejvyšší vížce, kde nás přivítá Vannax… vypadající velmi spokojeně. (Ale mám podezření, že tak vypadá pořád…)
A také nás tam přivítá v životní velikosti vyvedená obálka knížky Dragonlance – Draci jarního úsvitu. Sorry Dalcore, mohl jsi mít takovou unikátní fotku vedle Raistlina 1:1, ale to by sis musel přijet. Místo mělo tedy zřetelně RPG pozitivní karmu a jak jsem se dozvěděl, tak tam děti hrají a hrávaly RPG už nějaký ten pátek.
My jsme se ale tento pátek už RPG hrát nechystali. Místo nabízelo i lecjaké jiné kratochvíle, takže se někdo nadchnul pro stolní fotbálek, někdo dal přednost partičce Magicu. Vannax nás vybavil mapou místních hospod a zmizel domů (mizera). A také Yoltan se vytratil. Naše putování po hospodách až příliš připomínalo DMovský railroad, který by se dal převyprávět následovně.
DM: Dorazili jste do města, je tam taková zajímavá hospoda. Říká se jí „Kostka“. Co děláte?
Hráči: Jsou tam ještě nějaké jiné hospody?
DM: Jo, jo, jsou tam všehovšudy 4 putyky. Jedna je v temné uličce, jedna na náměstí a v dungeonu pod Kostkou je také ještě jedna pro lepší lidi.
Hráči: No, tak my jdeme do té v temné uličce. To zní slibně.
DM: Došli jste tam. Je tam plno. Ani místečko není volné.
Hráči: No fajn. Tak jdeme do té na náměstí.
DM: Dojdete tam. Hostinský je zřejmě odněkud z Kara-Turu a povídá vám lámanou obecnou, že nemají pivo.
Hráči: Cože? No dobře. Tak snad by mohli mít pivo v té hospodě pro lepší lidi, co je v tom dungeonu.
DM: Ve chvíli, kdy vejdete do dveří vám sdělují, že budou zavírat.
Hráči: Si snad děláš srandu. Ok. Fajn. Tak jdeme do té poslední.
DM: No vida, že to šlo…
Takže jsme skončili socializaci v sedmi členech v jediné hospodě, která nám otevřela svoji náruč, byť tedy stylem, který byl také poněkud zvláštní a založený na systému značné samoobsluhy. Bylo tam ale dost hlučno, takže jsme se zase tolik nezdržovali.

Operace Poslední případ

Sobota byla přinejmenším pro mne ve znamení Dungeons & Dragons 4e. Usoudil jsem, že mít sraz D20 bez hraní D&D by bylo jaksi neodpustitelné a vzal na sebe tuto nelehkou úlohu. Protože ráno ještě nikdo nový nedorazil, začal jsem hrát s Plzeňskou skupinou + Jersonem, protože Sirien ještě spal.
V průběhu času dorazil ještě Meldin a Goran, opět se zjevili Vannax a Yoltan a také Beltar, který se pátkem v podstatě jen mihnul. Ti (nebo přinejmenším někteří z nich) hráli s Goranem OG a mně nezbývá než poděkovat, že se chopil představení této ojedinělé hry. Objevil se také Sirienův kamarád Jacob. Asi dvě hodiny po poledni jsme učinili výpravu za jídlem, načež jsem otočil Poslední případ s další skupinou ve složení Meldin, Goran, Yoltan, Beltar a na poslední chvíli dorazivší Marguša.
Poslední případ je detektivní dobrodružství, které jsem si napsal s úmyslným cílem mít něco na předvádění D&D, na různé cony a akce. Je to takové cvičení v tom, že každé scéna obsahuje stopy, odkazující přinejmenším ke dvěma dalším scénám, takže nikdy nemá probíhat úplně stejně, což se mi při tomto druhém a třetím hraní potvrdilo.
První skupina přistoupila k věci takovým rázným a efektivním způsobem (a myslím, že na tom má svůj podíl trochu Jerson, u něhož jsem tenhle vývoj zaznamenal vždycky, když spolu hrajeme, a nemám pocit, že by to byla náhoda). Ve výsledku to přineslo o něco vyšší množství aplikovaných skill challenge situací, než jaké jsou v základním designu zamýšlené, takže jsem je velice často improvizoval na místě. Fungovalo to dobře i díky tomu, že se všichni v první skupině projevili jako velice vnímaví a rychle se učící a poměrně rychle se dokázali obout do čehokoliv, co jsem jim předhodil.
Naopak druhá hra sklouzla velice výrazně do frašky, což je žánr, ve kterém jsem jako doma a myslím, že na něm má velice silnou zásluhu Marguša, které se velice zalíbila postava Dragonborn paladina a která jej hrála skutečně procítěně a charakterně. Překvapivě byla druhá hra daleko víc bojová a dokonce víc bojová, než jak je psána v původním designu… Už dlouhou dobu jsem se ale tak strašně nenasmál a ve chvíli, kdy jsem sípal smíchy po dechu, jsem už musel dát přestávku, což se mi nestává až tak často.
Obě hry byly velice vydařené a každá byla úplně jiná i v závěru. V první hře se hráčům nějakým zázračným způsobem podařilo přeskočit hafo středních scén s hledáním stop a přesto se dobrat k oběma rozhodujícím koncovým událostem. Ve druhé hře naopak prostřední scény prošly, ale koncovou událost odhalili jen jednu. Mezi nezapomenutelné scény tak patří Yoltanův nákup drog, kdy mu přihlížející Vannax (který se bezpochyby bál, aby se nenakazil něčím tak příšerným jako je 4e), radil, že když nezná jméno žádné drogy, má říct nějaké písmeno. Třeba „Péčko“. Nebo Marguša neustále se dotazující, jestli má se svým Dragonbornem na někoho „bafnout“.
Za sebe mohu říct, že jsem s oběma hrami nadmíru spokojen a snad to platí i z té hráčské strany.
Po skončení hry, zatímco druhá polovina osazenstva hrála s Jersonem jeho Omegu, jsme se pustili do diskuse, nejprve o 4. edici, kde se konečně Vannax patřičně vyřádil. Připomněli jsme si tak moje dávné začátky na CzechDnD, kdy jsme se poznali on-line v diskusích o tom, jestli je lepší 2. edice D&D nebo třetí. Postupně se diskuse ale stočila i na zážitky z hraní, což bylo tak zábavné a osvěžující, že jsme nakonec nechali Jersonovu skupinu i jít do hospody samotnou a povídali si, než se to tak nějaké rozpadlo. Pak jsem ještě s Goranem, Yoltanem a Beltarem hráli stolní fotbálek a posléze se zpět se navrátivšími Magicy a postupně nad ránem se šlo spát, což se také neobešlo bez řady vtipných situací.

Na křídlech války

Neděle už byla taková dojezdová. Původně jsem myslel, že stihnu ještě odehrát Star Wars, ale jednak nepřijeli lidé, u nichž jsem soudil, že by je SW asi hodně bavilo (a proč jsem si to dobrodružství vlastně vůbec bral) a také jsme se všichni probudili dost pozdě, takže jsme to pak už zredukovali jen na hraní Wings of War (mimochodem, velice zábavná záležitost), zase nějakých těch Magiců a závěrečnou partičku biliardu s Yoltanem. (Moje první nesmělé pokusy s tágem nezůstaly ušetřeny koučovacích rad od přihlížejících, ale je fakt, že Sirien byl velice efektivní, i když moje schopnosti nehodnotil nikterak pochvalně). Jako na křídlech jsme také dorazili v časném odpoledni do Prahy a to společně s Goranem, který si s námi krátil cestu. Byly to příjemné a krásné dny, a byť to místy vypadalo dost dramaticky a měl jsem obavy, jak se to vyvine, byl to fajn začátek. A tak doufám, že bude nějaké pokračování a třeba tentokrát i bez prokletí a s více účastníky.

V hlavních a vedlejších rolích účinkovali

  1. Alnag
  2. Beltar
  3. Goran
  4. Jacob
  5. Jerson
  6. Malabar
  7. Marguša
  8. Meldin
  9. Sirien
  10. Šuky
  11. Terka
  12. Trinitron
  13. Vannax
  14. Yoltan
Díky za fajn společnost!
< Alnagův report >
Jersonův report
Napsal Alnag 10.11.2008
Diskuze k tomuto článku již probíhá, můžete se přidat zde.
Obsahuje 37 příspěvků.
Věděli jste, že...
Na d20.cz můžete mít svůj vlastní blog. Pokud chcete napsat o nečem, co alespoň vzdáleně souvisí s RPG, můžete k tomu využít našeho serveru. Tak proč chodit jinam? >> více <<
Jak se chovat v diskuzích
Přehled pravidel pro ty, kteří k životu pravidla potřebují. Pokud se umíte slušně chovat, číst to nemusíte. >> více <<
Formátování článků
Stručné shrnutí formátovacích značek zdejších článků, diskuzí, blogů a vůbec všeho. Základní životní nutnost. >> více <<
ČAS 0.060122966766357 secREMOTE_IP: 3.239.15.46