Alnagův bloček: Poslední příběh

Va’esse deireádh aep eigean, va’esse eigh faidh’ar.”
“Něco končí, něco začíná.”
Ale to jsou jenom hloupé elfské tlachy.
- A. Sapkowski, Bouřková sezóna

Jednadvacet let je zatraceně dlouhá doba. V některých zemích je to věk skutečné plnoletosti. Pro mne je to čas, který jsem věnoval jednomu svému snu, jedné ze svých radostí. A ten sen pomalu končí a je na čase se probudit.

Začátky
Začal jsem hrát RPGčka krátce poté, co jsem se dostal na víceletý gympl, v roce 1993. Pamatuji si to skoro jako by to bylo dnes. Dva spolužáci něco řešili na schodech s kostkami a sešity vínové barvy, na nichž se právě nějaký barbar chystal setnout draka. Překonal jsem tehdy svůj ostych a zeptal se, oč kráčí, abych byl rázem uveden do světa fascinujících příběhů. Fantasy jsem tehdy vůbec neznal, četl jsem hard SF a tak pro mne první kroky v roli trpaslíka hraničáře jménem Saibon byly poněkud krkolomné. I to jméno mi museli vymyslet. Ale četl jsem extrémně rychle, takže jsem si nechal doporučit patřičnou literaturu a na druhý den už svištěl Pánem prstenům někde za polovinou.

Hned první den večer jsem si fixkami namalovat barevný deník plný heraldických znaků a jiných úžasných věcí. Pak jsem si koupil pravidla (a PJ se na mne kvůli tomu zlobil, protože měl pocit, že pravidla by měl znát jen on) a seznal, že na můj krásný deník se spousta potřebných údajů nevejde. Inu povzdechl jsem a začal znovu. Z té doby mi také zbyly první kostky – zelená k10 a už při výrobě evidentně trochu křivá růžová k6, která měla tu úžasnou tendenci házet hlavně pětky a šestky. Věřte mi, že kosit s ní obří ploštice šlo jako po másle. A že je cinknutá tehdy nikdo neřešil.

Jak už to tak bývá, skupinky přitahují zájem a tak jsme po čase vytvořili poměrně velkou partu hráčů v rámci naší třídy (v době svého vrcholu asi deset lidí). Pak někteří začali odpadat, lidé nabalovali kamarády z bývalých škol a tak to šlo pořád dál. Hrával jsem pořád hraničáře (chodce s hlídacím psem), jen toho trpaslíka jsem posléze vyměnil za výrazně drsnějšího barbara. V jedné humorné fantasy povídce v Dechu draka tuším asi 2/94 nazvané „Cesta do Valúzie“ se objevuje postava hraničáře Alnaga. A tak bylo o jménu mé postavy a také o mé (mnohem pozdější) internetové přezdívce navždy rozhodnuto.

Jak šel čas, všichni ostatní dospěli a začali prohánět sukně. Jen já jsem pořád fascinovaně četl SF&F, koukal na Star Trek, holky mne nezajímaly, jen to Dračí Doupě nebylo najednou s kým hrát. Naštěstí jsem v sextě objevil skupinu sekundánů, kteří pařili o stošest Magic a občas hrávali nějaké to „Doupě“ v odemčené třídě po vyučování (nevím, jestli byla oficiálně určená pro tyhle účely, myslím, že ne, ale rozhodně málokteré děti chodí pravidelně domů ze školy až k večeru a dobrovolně). Do té doby jsem Dračí doupě absolvoval jen jako hráč, ale coby nejstarší a nejzkušenější (a taky, když jsem chtěl, aby to za něco stálo) jsem se chtě nechtě musel ujmout role Pána Jeskyně. Odměnou mi byly nadšené plamínky v očích dvanáctiletých dětí. Zejména jeden z nich neustále na všechno sesílal kouzlo Mágův velký mix, protože vždycky zoufale toužil po novém a neotřelém popisu toho, jak to zcela zpřeházelo protivníkovu fyziognomii. Inu snažil jsem se o kreativní pojetí, co to jen šlo.

D&D 3e
Odmaturoval jsem, byť ne zrovna summa cum laude v roce 2000 a naše cesty se rozešly. Opět nebylo s kým hrát. Pak se ale staly dvě pro můj RPG život klíčové věci. V létě jsem pracoval jako brigádník ve specializovaném SF&F knihkupectví U Jednorožce (na Staroměstském náměstí v Praze). Mimochodem už neexistuje stejně jako asi dalších deset speciálek. Místo něj je tolik potřebná další prodejna skla pro turisty. No a někdy v srpnu dorazila zásilka, kterou jsem vybaloval. Player’s Handbook – Dungeons & Dragons. Třetí edice. Nikdy jsem nic takového neviděl. Okamžitě jsem si ho koupil, na což padly výdělky za několik dní brigády. Byla to nádherná knížka, i když mojí prvotní motivací bylo ji mít jako inspiraci pro své povídky, které jsem se tehdy snažil psát. O AD&D jsem orientačně něco tušil z článků v časopise Nemesis (ten už si určitě taky nikdo nepamatujete), ale nijak zvlášť zorientovaný jsem nebyl.

Druhá událost, která mi změnila život, byl nějaký Star Trek sraz, při němž jsem se poprvé setkal s dívkou s přezdívkou S’Tsung. Ta evidentně D&D dobře znala velmi dobře. Tak jsme se domluvili, že přivede ještě nějaké další lidi a zkusíme to společně hrát. Byl to rok 2000 a to byla doba, kdy mít doma internet ještě pořád nebylo úplně běžné. Chodil jsem na web jednou týdně na hodinu Městské knihovny, a když jsem měl štěstí, ještě jsem se někdy vešel jako náhradník. Ale to mi nebránilo si postahovat všechno, co se k D&D najít dalo a číst si to po večerech doma. A četl jsem pořád hodně rychle. Tak jsem se poprvé ponořil do toho podivného světa, kterým Dungeons & Dragons je.

Na vysoké škole o rok později už byl internet o poznání dostupnější (i když laboratoře výpočetní techniky byly pořád narvané, na místo se musely stát v odpoledních hodinách fronty a vůbec to bylo takové komplikované). Ale tehdy jsem objevil CzechDnD, hlavně proto, že tam byly překlady (ale i originální příručky) k D&D ke stažení. Autorské právo se tehdy opravdu moc neřešilo. A taky tam bylo fórum. Z počátku jsem si připadal jako totální lama a velká jména, která měla už u svého jména několik lebek (podle počtu příspěvků) ve mně vzbuzovala posvátnou bázeň. Ale člověk se otrká a se spoustou času VŠ studenta k dispozici jsem se propsal ke stejnému nebo většímu počtu lebek a statusu profesionálního D&D diskutéra.

Tou dobou jsem opět D&D vyprávěl, byť původně byla Vypravěčem S’Tsung, měl jsem trochu větší aspirace na příběh a tak jsem si ho raději tvořil sám. Skupinka hráčů se postupně stabilizovala na hRobovi, který s námi byl od první session, seTTrovi, který se do S’Tsung zakoukal na nějakém conu (ale bůh ví, že do ní byli zakoukaní asi všichni, jak už to tak chodí v komunitě, kde jsou skoro samí kluci a minimum dívek), Aramorovi, kterého jsme přibrali v rámci prezentace D&D v rámci myslím Pragoconu 2002 a Wardovi, který si nás nějak našel sám a sloužil jako náš znalec pravidel, takže jsme v nich už nemuseli hledat (dnes byste řekli rules-lawyer, ale já to tehdy vnímal jako veskrze užitečnou skupinovou funkci). Hrávali jsme o sobotách v Růžové čajovně a bylo nám dobře.

V roce 2002 jsem v rámci svého studia na FHS chodil i na „tvorbu WWW stránek“ a v rámci ní jsme měli za úkol udělat nějaký web. Inu vybral jsem si to, co mne v tu chvíli bavilo nejvíc a tak vzniklo Basilisk’s eye. Které mimochodem pořád ještě existuje zde: http://basilisk.webpark.cz/ Začínalo to porůznu, ale bylo to místo, okolo níž se sdružovala naše činnost a naše hraní a kam hlavně seTTra přinášel z různých conů nové (pro nás) RPG hry jako Risus nebo The Window. Mimo to jsme všichni samozřejmě chodili na CzechD&D, kde se řešily překlady, pravidla a kde se tak všeobecně plkalo. Do překladů jsem se vášnivě zapojil a připsal si pár zářezů překladů částí nebo celých příruček.

Pak přišly odchody. Ze scény okolo D&D se vytratil jeden ze zakladatelů CzechD&D Bammal, tragicky zmizel ze světa velký znalec Dark Sunu a Ravenloftu Medděd a dali by se jmenovat i další, ale ta jména Vám dnes už stejně nic neřeknou. I moje herní skupinka se postupně transformovala, až se prakticky rozpadla a scházeli jsme se jen párkrát do roka. O to víc jsem se věnoval online sféře. Jak ostatní moderátoři a administrátoři postupně CzechDnD opouštěli a já se naopak moderátorem stal, měl jsem pocit, že je to hodně na mně. Že osud ne-Dračákových RPG v ČR teď závisí na tom, co s bezpochyby největším komunitním serverem bude. Všichni jsme napjatě čekali na „novou verzi“ článkového webu CzechDnD, kterou měl na starosti Pjotr, a čekalo se na ní už snad roky, a když se s velkou slávou objevila, nedala se po pravdě příliš použít. A Pjotr už byl taky tak jednou nohou pryč.

D20 v kostce
Objevil se ale jiný člověk, který se zdál být zdatný v programování webů a který nabízel, že s tím pomůže. Max. Po dlouhém drbání se na hlavě a přemýšlení o tom, jak dál padlo ale trochu jiné rozhodnutí než oživovat zombii webu CzechDnD. Sloučením obsahu mého webu Basilisk’s eye, starého obsahu CzechDnD (bez originálních příruček, autorské právo začínalo přituhovat) a webu Stín Rytíře, který patřil Rytířovi a také se zabýval překlady do jednoho webu, který jsme nazvali D20 v kostce (i když ve hře byly i názvy jako „Skurut na háku“ a podobné radosti). Alfaverze tohoto webu vznikla někdy z kraje roku 2005 a do veřejného provozu jsme jej pustili asi o půl roku později – v říjnu. V roce 2015 oslaví tedy D20ka deset let své existence.

Původní představa byla taková, že D20 bude čistě článkový server a CzechDnD bude čistě fórum a budou se vzájemně doplňovat. Navíc, znepokojen ubývajícími stavy hráčů D&D jsem měl takovou ideu otevřít CzechDnD i mnoha dalším hrám – vlastně všem vyjma dračáku. Přes jednu svou známou – a taky svého času dlouholetou platonickou lásku jsem přitáhl na CzechDnD partu, z které všichni asi znáte Tukana (tedy chci říct siriena, ale on si tak tehdy neříkal). Přesvědčil jsem taky portál Hry na hrdiny, aby se vybodnul na vlastní fórum a místo toho linkoval CzechDnD, aby se zbytečně netříštily síly. A byla i další drobná vítězství, třeba s lidmi z fóra Sigil. Tehdy se taky začalo uvažovat o změně názvu, protože CzechDnD už prostě nevystihovalo podstatu věci. Ruku v ruce s tím jsem naopak zahájil výměnu resp. současné otiskování článků se slovenským všehochuť-fantasy serverem Annun.sk (reprezentovaného Alef0em) o RPG/D&D na D20. Pořádaly se Open Gamingy, které měl primárně na starosti velký fanoušek Dragonlance Dalcor a tehdy zapřisáhlý hráč AD&D 2e (který se zaklínal, že třetí edici tedy nikdy, to je hrozný „roll-play“). Připravím Vás o pointu, naposledy jsem ho zažil hrát Pathfinder (ale zaklínal se, že čtvrtou edici teda nikdy, to je hroznej „MMORPG“). Občas jsem hrával s lidmi okolo open gamingů a moje postava období třetí edice byl člověk tulák (Billy Ostroočko).

Svaté války RPG
Někdy v té době se na CzechDnD/RPGfóru objevil člověk jménem Bifi. Přiznám se, že jsem jím byl zprvu uchvácen. Byl to člověk s erudicí a přehledem, znalostí mnoha her, o kterých jsme ani neslyšeli a hlásal něco o nějaké RPG teorii. Dostal jsem tehdy dobře míněné varování, abych si dával pozor, že ten člověk už v jiné komunitě zapůsobil velmi destruktivním efektem, ale příliš jsem toho nedbal. Bifi mne přitahoval jako můru plamen. Chtěl jsem o tom, co říká, vědět víc. A pořád platí, že jsem rychle četl. Inu přečetl jsem všechno to, k čemu se odkazoval a co hlásal, ale všechny mé zkušenosti, mé pocity se tomu vzpíraly. Prostě jsem si myslel, že nemá pravdu. A pustil jsem se do polemiky, která jak už to tak se mnou bývá, když mne na internetu pustí ze řetězu, byla docela ostrá. Připadalo mi, že to, co hlásá je demagogie. Ukázalo se, že varování bylo pravdivé, i když je těžké ukázat na moment, v kterém se polemika změnila ve svár. Druhý z původních tvůrců CzechDnD – Markus – si tuhle chvíli vybral pro svůj návrat na scénu a přiklonil se na Bifiho stranu. Celá komunita RPG jako by se rozpadla více méně podle geografických oblastí (což je logické – protože lidé, kteří se znali, drželi pospolu). Měl jsem v té době silný pocit, že je mé postavení moderátora používáno diskuzně neférově proti mně („takhle by se moderátor chovat neměl“) a že se to celé ubírá směrem na levačku a tak jsem postupně rezignoval na svou funkci a posléze i z fóra odešel. Tohle schizma mezi Teoretiky a Křupkouny, které se zdálo zasahovat úplně všechno od toho, co plodí zábavu v hraní RPG, přes to, jak se to má správně hrát až po to, co znamená slovo příběh a jestli na něm záleží, bohužel přetrvalo dodnes. Přetrvalo i mezi lidmi, kteří už „svaté RPG války“ vůbec nepamatují, nezažili je a přejali jen postoje svých předchůdců. Zajímalo by mne, jestli se to vůbec kdy ještě změní (ale pokud znáte psychologický experiment s opicemi, žebříkem, banánem a jejich sprchování vodou, když lezou na žebřík pro banán, dá se tušit, že asi ne).

Každopádně jsem se tehdy stáhl na D20 a tehdy se také poprvé na D20 implementovaly „komentáře“ k článkům, jako formu alternativy k diskuznímu fóru, která postupně víc a víc nabobtnala. Já mezitím zkoušel hraní nejrůznějších her mimo jiné Času pro hrdiny s Jersonem a spolu s ním i další hry. Díky němu jsem potkal Nerhinn. No a s ní a s hRobem (pamatujete si ho? To je jeden z těch, s nimiž jsem začal hrát DnD 3e) jsme drahnou dobu hráli Star Wars Saga Edition, která byla fascinujícím způsobem dobrá. A jí inspirovaná čtvrtá edice D&Da měla být ještě lepší. Tehdy jsem chodil D20 propagovat po conech, jmenovitě třeba na Gamecon 2008 a hrozně jsem se těšil na to, co bude. Práce na D20 byla hodně na mně, protože Rytíř postupně odešel na jistě zasloužený odpočinek a Max se věnoval hlavně technické stránce věci.

Vymysleli jsme ale způsob jak zapojit další lidi a to formou tzv. „projektů“. Dali jsme každému, kdo o to stál takový „píseček na hraní“, který si mohl administrovat. Jerson měl svůj prostor pro svou hru Čas pro hrdiny, Vannax pro Ravenloft, Dalcor pro Dragonlance a hostovali jsme i spoustu dalších více či méně rozsáhlých projektů. Nikdy se to úplně neodpíchlo od země, tak jak jsem doufal, že by mohlo, ale přitáhlo to další lidi a kolem D20 vznikla myslím dobrá parta lidí.

D&D 4e
S příchodem 4. edice jsem byl znovu při chuti něco tvořit, opět překládat a opět hrát. Na nějakém zkušebním hraní jsem tahle potkal Almiho a Noira. Ukecal jsem (po mnoha letech poprvé) i Sethi, aby si přišla zahrát a samozřejmě i Nerhinn a Almi dotáhl ještě Jarika. Tak vznikla Úžasná dobrodružství (Amazing Adventures), která Almi vyprávěl a já v nich konečně po mnoha letech zase hrál postavu - tentokrát půlelfího barda, vyděděnce a milovníka – Svena. Měl jsem znovu nesmírnou chuť pro RPG něco tvořit a bylo to vidět. Množství překladů a článků na D20 utěšeně přibývalo, návštěvnost stoupala. Almiho vypravěčské umění – které je neskutečné – mi ukázalo, jak vypadá opravdový vrchol hraní RPG a užil jsem si to skutečně do sytosti.

Ale jak už to tak bývá, co jde nahoru, jde zákonitě taky dolů. Po asi třech letech hraní, kdy se stále neuzavíraly linie, které jsem toužil vidět uzavřené, jsem se cítil už trochu frustrovaný. Uvědomil jsem si, že to co mne na RPG nejvíc baví – vzájemná kooperace hráčů a postav ke společnému cíli se vytrácí a každý hraje víc a víc jen to svoje. A to mne mrzelo a sebralo mi to zájem o hru. Zkusil jsem to ještě jednou, ještě jednou se ponořit do dobrodružství čtvrté edice s jinou skupinou. Ale přechod na jiný systém mi ukázal, jak výrazně nedoceněné zboží D&D 4e (která přeci jen celkem nutí hráče ke spolupráci minimálně v rámci jednotlivých střetnutí) je a jak rychle vyvane se změnou systému tendence ke kooperaci. Třináctý věk tohle postrádal a pro mne se hraní stalo stále méně a méně lákavým. Vědomí, že 4e je na ústupu, že se teď bude hrát prakticky retroclon 5e nebo 13. věk mi sebralo poslední zbytky chuti pokračovat. Ruku v ruce s rozjezdem vlastního podnikání a psaním náročné odborné publikace a s tím, že druhá skupina, v níž jsem byl Vypravěčem (a která sestávala obvykle z hRoba, Geralta, Maxe, Aramora a občas někoho dalšího), se dílem kvůli zahraničním studiím, dílem v důsledku sňatkům, partnerstvím, stěhování a jiným příjemným událostem také rozpadla už z hraní RPG nezůstalo nic. A vlastně ani ta touha pokračovat. A já si časem uvědomil, že tahle to končí. Že žádný další začátek už asi nebude. A tak, byť pořád s trochu těžkým srdcem jsem se rozhodl dospět – konec konců je mi už jednadvacet RPG let - a dát tomuto svému hobby sbohem.

Sbohem
Spolu se mnou končí první generace lidí - kteří se o D20 starali v její první dekádě (tedy Rytíř, Max, Alek a Alnag). Je mi ctí jí předat generaci další, kterou tvoří hlavní organizátor všeho možného - sirien, člověk, který nejvíc pohání dopředu překlady, které byly vždycky výkladní skříní D20 – ShadoWWW, osoba asi nejvíc erudovaná na poli všech možných obskurních zahraničních RPG – Gurney a člověk, který zvládne po Maxovi převzít technickou stránku věci – tedy Dukolm. Přeji jim z celého srdce, stejně jako přeji téhle komunitě, aby jim tohle hobby vydrželo co nejdéle a aby moudře našli své nástupce předtím, než se rozhodnou zahodit veslo. Byla by škoda, kdyby to tu umřelo na úbytě tak, jako jsem viděl zajít desítky jiných RPG stránek. Už teď ale vím, že mají v rukávu připravená esa, která znovu potvrdí naprostou výjimečnost těchto stránek a cenu pokladů, které tady ukryly desítky lidí, kteří RPG milovali a milují.

V roce 2015 tu ještě vyjdou nějaké moje články a překlady, které mám rozpracované nebo je chci dokončit. Budu také pořádat výprodej své RPG sbírky (snad možná s výjimkou nikdy nehraného RPG Ashen Stars, s vlastnoručním podpisem Robina Lawse, jeden nikdy neví... třeba mne to ještě někdy chytne.) Chtěl bych se také věnovat psaní povídek, takže si tu nějaké moje dílka možná ještě v budoucnu přečtete. Ale o chod stránek nebo o politiku, jakou budou uplatňovat, už se nadále nestarám. Tento úkol je teď v rukou jiných. Mladších.

Šťastnou kostku, přátelé!

PS: Zapsal jsem své vzpomínky tak dobře, jak si je pamatuji. Ale paměť je jak známo klamavá a dovede si utvářet své vlastní verze událostí. Pokud si něco pamatujete jinak, je to možné, že to jinak bylo. Nedělám si patent na pravdu.
PPS: Pokud jsem vás nezmínil nebo nezmínil jménem, neznamená to, že jsem si na Vás nepamatuji. Důležitých osob se kolem RPG scény mihlo tolik, že jen jejich seznam by byl dlouhý jako tenhle příspěvek. A i ten je dlouhý dost. :)
Napsal: Alnag
Autorská citace #1
28.12.2014 19:45 - Almi
Nádherná bilance, uronil jsem i krůpěj..

.. pevně věřím, že se ještě znovu někdy sejdeme u nějakých projektů, protože věřím, že život bez RPG by Tě stejně nebavil a sobeck doufám, že jiné, lepší koníčky neobjevíš! ;)

Zároveň za sebe prohlašuju, že končit rozhodně nehodlám, hraju co lidi mají čas (i když jich ubývá nějak) a mé priority jsou stále pevně dány. Hra mezi ně patří! .)

A, Alnagu, věřím, že až přijde čas, určitě přijmeš pozvání do nějaké 4e hry, i když vstoupit se 2x do stejné řeky nedá a je to vlastně dobře.

Slavme staré hry, opěvujme mizelé přátele.. a tšme se na nové příběhy i lidi! :)

Díky za vše, Alnagu...
Autorská citace #2
28.12.2014 20:15 - sirien
Málokdy se mě něco emotivně dotkne do hloubky - tohle rozloučení je snad první věc za téměř celý rok. Tak nějak jsem pořád tiše doufal, že si to ještě nějak rozmyslíš, i když už bylo zjevné, že ne. Když se tu teď loučíš tak mi už nezbývá než jen doufat, že nás aspoň neopustíš zcela a aspoň čas od času Tě tu pořád uvidíme i něco napsat - a že si třeba čas od času najdeš i čas na nějaké to hraní.

Mám z toho pocit jakoby tu spolu s Tvým působením končila i jedna dlouhá a přitom i velká éra, protože ze všech, které jsem znal, když jsem kdysi na RPG Fórum přišel jsi Ty v podstatě poslední, kdo tu s námi ještě zůstával. A když se ohlédnu zpátky, tak za Tebou zůstává skutečně hodně práce a hodně úspěchů - takových, které nemají příliš obdoby. Narozdíl od jiných výrazných osobností minulosti rozhodně odcházíš se ctí a v záři úspěchů.

Dodneska si pamatuju jak jsme se živelně rozhádali hned potom co jsem na RPG Fórum přišel - a přitom moje cesta skrz RPG scénu (a od mého příchodu na ní v podstatě i skrz RPG hraní jako takové), tzn. jedna z důležitých částí mého života v posledních víc jak dvanácti letech, se nedlouho potom neodmyslitelně spojila s tou Tvojí. Od vtipné kapitolky mého moderování na RPG Fóru přes velké flamy schizmatu až po následný odchod a další působení tady na Kostce.

Když se dívám zpátky tak vidím mnoho momentů kdy se střetly různé pohledy na věc a různí lidé tvrdili, že je potřeba dělat věci jinak než jsi chtěl Ty - ať už šlo o hraní RPGček nebo přístup k webu a komunitě. A často svůj alternativní pohled neváhali projevit agresivní kritikou vůči Tobě. Jenže když se tak ohlížím na tyhle momenty zpátky a k tomu se teď rozhlédnu okolo, další vývoj Ti dal za pravdu prakticky v každém jednom z těch případů - cesta kterou ses ubíral Ty vedla dál, o těch alternativách už dneska mnohdy ani neslyšíme a většina lidí si je už ani nepamatuje, nebo jen sem tam doznívají jako zklamané výkřiky těch lidí co je prosazovali a stále se nesmířili s tím, jak jejich způsoby toho či onoho selhaly (a buď něco zničily zcela nebo byly opuštěny dost rychle aby napáchaly jen omezené škody), zatímco ty Tvé, které oni tak kritizovali, uspěly.
Upřímně doufám, že Kostku zvládneme vést dál právě těmi cestami a způsoby, kterými jsi ji vedl a na které jsi ji deset let směroval Ty - dál do budoucnosti a k rozvoji a ne do zamrznutí a soumraku zmenšující se komunity pamětníků.

To co po Tobě zůstává nejsou jen překlady které jsi udělal, stovky článků které jsi napsal a tisíce postů diskusí, které se všechny silně podepsaly na tom jak mnoho hráčů RPG hraje a jak se na něj dívají, ale i osobnější věci - mimo suprové hry které jsme odehráli (a kterých bohužel nebylo tolik kolik bych chtěl, ale které si za to i po letech velmi dobře pamatuju, což se o mnohých jiných říct nedá) to je zejména prostor, který jsi tady na Kostce vytvořil pro ty z nás, co kdysi chtěli/potřebovali/museli odejít pryč z místa, které do té doby považovali za své domácí. Pro ty kteří u toho toho času nebyli to může vypadat jako drobnost nebo i nesmysl, ale pro mě to tehdy znamenalo hrozně moc - a jsem si jistý, že nejen pro mě.

Doufám, že ve všech těch věcech které teď budeš dělat namísto RPG dosáhneš minimálně stejných úspěchů a odkazu, jakých jsi dosáhl v místní komunitě.
Autorská citace #3
28.12.2014 22:04 - ShadoWWW
Vidím to podobně jako sirien. S tvým odchodem přichází RPG scéna o velikána a velkého vizionáře. Nejen, že jsi byl neskutečně produktivní, ale uměl jsi zároveň rozpoznat, jak zaměřit své úsilí efektivně. Jak neplýtvat silami, ale posunout RPG scénu na novou úroveň.

Nemesis znám a Cestu do Valúzie jsem četl. ;) Přeji ti hodně úspěchů v osobním i profesním životě. A občas se tu za námi stav. Děkuji ti za všechnu tvou práci pro nás, fanoušky D&D a her na hrdiny jako celku.
Autorská citace #4
29.12.2014 10:53 - Vojtěch
Zatraceně. Začínám si připadat starej a to jsem se krusády za herní teorie neúčastnil.

Mnoho zdaru a ukaž se alespoň na srazu, ne?
Autorská citace #5
29.12.2014 10:55 - Ebon Hand
Alnagu, díky za všechno. Věřím, že toto není úplné pálení mostů a budeš se tu stále občas objevovat v roli uvolněného návštěvníka, jako to dělám já. :-)
Autorská citace #6
29.12.2014 11:14 - Vlasák
Tedy, nostalgie by se dala krájet - a protože jsem za předchozí větu nedal žádného smajlíka, myslím to zcela s vážnou tváří :) Je to moc pěkné shrnutí vývoje jedné generace "dračákistů" z počátku devadesátých let, která o deset let později stála za boomem (A)D&D a věcí souvisejících. Pamatuju si to moc dobře, koneckonců jsem byl její součástí, ale čtení tohohle souhrnu jsem si moc užil - už i proto, že mi to připomenulo plno osob, které jsem znal virtuálně i reálně, a uffff, ona je to už pěkná řádka let od doby, kdy jsem s nimi byl v kontaktu.

Nicméně život jde dál - ať ten osobní, tak ten profesní. A je na každém, kam své zájmy a čas přesune. Jedna věc je něco nastartovat - komunitu, iniciativu, projekt, blog,... Druhá věc je pak držet to při životě, udržovat a jako přidanou hodnotu dál rozvíjet, případně v pravou chvíli přetvořit v něco jiného. Oboje, tj. jak to nastartování, tak i ono udržování, si žádá mnoho úsilí, oboje vyžaduje správnou motivaci a určitou disciplínu. A málokdo to dokáže obojí - chci říct, málokdo to dokáže od začátku do... do "konce" - do konce, který má hlavu a patu, do konce, který znamená završení nějakých cílů, do konce, který nepředstavuje nic negativního, protože je to povedené naplnění začátku.

Já myslím, že Alnag může být se svým působením (lépe by sedělo "žitím") na RPG scéně nadmíru spokojený a on sám ví nejlíp, jak ho ty které věci těšily, těší a nadále těšit budou. Ale podobně jako všelijaké to teoretické debatování o tom, jak RPG hrát a nehrát, bych ani toto nijak nedramatizoval a netřídil věci na černé a bílé - to, že Alnag napsal poslední příběh, neznamená, že by se vypařil, zavřela se nad ním voda, nebo kdo ví co ještě, a my tu museli vymýšlet, jak co nejlépe tu Alnagovu virtuální čáru za svým působením rozebrat :) Věřím, že bude i nadále někde bokem přítomný a že si čas od času zahraje - je to o lidech, o zábavě, o nějakém přirozeném kontaktu... Ehm, což si koneckonců říkám i já, ale už to bude asi pět let, co jsem nic nehrál :D
Autorská citace #7
29.12.2014 11:22 - York
Mě na té historii fascinuje jedna věc: Svého času jsem byl docela hodně aktivní (hlavně kolem Shadowrunu), jezdíval jsem na conová hraní, účastnil jsem se několika velkých RPGčkových akcí, působil jsem na několika diskusních fórech, kde to RPGčky docela hodně žilo - a s vámi všemi jsem se zcela kompletně minul, včetně všech jmen, která Alnag zmiňuje.

Další takové velké skupiny byly Court of Moravia a Prague by Night. O těch alespoň vím, že existovaly (zatímco o nějakém CzechDnD jsem poprvé slyšel až od vás), ale taky jsem se s jejich členy poměrně úspěšně míjel.
Autorská citace #8
29.12.2014 12:49 - andtom
Alnag: Formální zrušení závazků osvobozuje. Už nemusíš, už nikdo nic nečeká, už jen můžeš :-)

Má poklona za minulost.
Autorská citace #9
29.12.2014 14:44 - noir
Alnag: Díky za všechny ty hezký věci, který s ní byly spojený, díky za hraní, díky za tebe jako člověka. Stejně si myslím, že na sebe zase někdy někde narazíme...

Pro mě d20 skončila s tebou. Mám ji až moc spojenou s tím starým obdobím, o většině nových adminů si nemyslím nic dobrého a nejsou to lidé s nimiž a pod jejich dohledem bych chtěl trávit svůj čas, takže budu Kostku dál využívat už jenom na konkrétní debaty o svých konkrétních hrách. Ale byly to hezký časy, o tom žádná.

York: Hráli jsme spolu párkrát Shadowrun, v Brně...
Autorská citace #10
29.12.2014 14:47 - York
noir píše:
York: Hráli jsme spolu párkrát Shadowrun, v Brně...


W00t?

edit: Ne, že by to nebylo možné, ale v Brně jsem, tuším, hrával Shadowurn jen s jednou skupinou a nějak mi nesedí, že bys do ní patřil. Vzpomeneš si, co tam bylo za další hráče? :)
Autorská citace #11
29.12.2014 16:24 - Gurney
Nějak mě po přečtení napadají samé nesouvisející a zcela přízemní hlášky jako "Nachystej mi uzenáče, na snídani jsem zpátky" nebo "I'll be back!" :)

Pro mě je to co Alnag popisuje vlastně takový náhled do historie, kterou jsme nezažil - z těch lidí co u nás s AD&D začínali jsem jich potkal vlastně jen pár, o svatých válkách jsem vždycky jenom slyšel, dvacku bez diskuzí už taky nepamatuju. Ale Kostka jak je tady a teď je výborné místo kde se dozvědět spoustu věcí o rpg nebo se o nich bavit s jinýma lidma a (aniž bych chtěl opomenout zbytek tria nebo všechny ty přispívající, kteří se tady už neobjevují nebo jen minimálně) Alnag na tom má obrovskou zásluhu. Takže já nebudu děkovat ani tak za přínos komunitě, ale zcela sobecky právě za Kostku a všechnu tu práci na ní. A do dalšího života, profesního i toho soukromého samozřejmě hodně štěstí.

PS "skurut na háku" je awesome, škoda že Kostka už je zažitý :)
Autorská citace #12
29.12.2014 16:56 - Hunter
Díky Alnagu za hezky sepsané vzpomínky :-)
A samozřejmě i na to, že jsem se díky tobě dostal k SW Sáze a vydržel u ní do dnešních dnů :-)
A jak říkal Almi, moc lepších koníčků není!
Autorská citace #13
29.12.2014 17:00 - York
Když už jsme u toho vzpomínání - já a D&D.

Moje první setkání s AD&D bylo tuším v počítačové hře Eye of the Beholder. Nevím jistě, jestli to byla jednička nebo dvojka, možná to dokonce byla ještě nějaká jiná hra, ale EoB byl určitě jeden z prvních.

Zajímavé pak bylo setkání se hrou Stronghold, což byla v podstatě strategie a jednotky tam bojovaly plně automaticky podle oDnD pravidel. Tehdy mi to přišlo úplně divné, protože tam byla povolání jako "elf", což v kontextu znalosti ADnD (pravda taky z počítačových her) prostě nedávalo smysl ;-)

Každopádně když jsem pak v jednom specializovaném knihkupectví v centru Prahy (nevzpomínám si už ani na jméno, natož na rok - bylo to tuším v Jungmanově ulici) viděl na pultu použitou ale zachovalou základní trojici ADnD příruček, bylo mi to celkem dost povědomé a hned jsem je koupil (za příznivou cenu, díky tomu, že nebyly nové)*. V té době jsem už nějaký čas hrál dračák a pravděpodobně jsem byl už nakažený i Shadowrunem (byla to doba Doomtrooperu a později Warzone, což se úzce pojí s cony v menze ČVUT v Dejvicích organizovanými Blackfirem (možná spoluorganizovanými, každopádně předváděčky Shadowrunu tam dělali Blackfiři a tam jsem se k Shadowrunu poprvé dostal)). O nějaký čas později jsem přikoupil i Forgotten Realms campaign setting (taková docela velká krabice) - už nevím, jeslti to bylo před Baldur's Gate nebo po ní, ale řekl bych, že před.

* ADnD se v té době ani v Pražských speciálkách vůbec neprodávalo, tohle byla naprostá náhoda.

Podstatné ale je, že nikdo nikde kolem mě v té době DnD nehrál a kdo ho znal, tak z počítačových her, stejně jako já. Vedl jsem v něm pár her, pak jsem dokonce GMoval i delší kampaň lehce inspirovanou settingem Forgotten Realms - ta kampaň je poměrně podstatná pro moje dva bratrance, protože to bylo tuším jejich první delší hraní RPGčka a infikoval jsem je tedy právě DnDčkem.

Kampaň ale vyšuměla, žádné další velké hraní se nekonalo a DnD kolem mě stále nikdo jiný nehrál. Tou dobou jsem poměrně intenzivně hrál Shadowrun, do toho lehce přičichnul k hrám ze světa WoD, experimentoval s RPG inspirovaným Warzonou a Battletechem a kde čím dalším.

Další aktivní setkání s DnD, když pominu pár s ničím nesouvisejících jednorázovek, bylo pozvání na 3.5e kampaň vedenou mým bratrancem (ten mezi tím hrál taky všechno možné jen ne DnD). Moc dobře to nevyšlo - systém mi vyloženě nevyhovoval (v té době už jsem byl zvyklý na dovednostní systémy a pseudodovednostní subsystém v 3.5e prostě neumožňuje vytvořit uvěřitelnou postavu, aniž by se musela znásilňovat pravidla) a herně jsme si taky zrovna moc nerozuměli (hra se točila kolem postav dvou služebně starších hráčů a já jsem nedokázal najít nic, co by mě nějak motivovalo se o cokoliv snažit).

4e jsem si aktivně vyzkoušel na jednom DnD day. Předem jsem si přečetl jen quickstart rules a nic moc víc jsem o tom nevěděl - a to byla zásadní chyba, protože jsem do toho šel s tím, že to je celkem "normální" rpgčko, kde jde o to snažit se řešit problémy nějak kreativně a nenechat se při tom zabít. A ejhle, mýlil jsem se, hra byla postavená jako série zajímavých a přiměřeně obtížných výzev a pro hráče, kteří to věděli a byli na to zvyklí, samozřejmě nedávalo smysl snažit se těm výzvám vyhnout, protože ty výzvy byly přece to, proč tu hru hrají. Díky tomu jsem úspěšně vykolejil z připraveného příběhu ještě před prvním encounterem a jelikož bylo jasné, že mi unikl nějaký fakt zásadní předpoklad, tak jsem raději dál hru sledoval jen pasivně ;-)

Každopádně ale i když už vím, kde jsem ohledně 4e udělal chybu, tak mě ta hra nijak neláká. Takže i přes to, že jsem pravděpodobně byl jeden z prvních, kdo kdy u nás vlastnil a hrál ADnD, mě překvapivě nikdy DnD nechytlo natolik, abych u něj zůstal.

edit:
Málem bych zapomněl na MUDy (textové onlinovky). Všechny, co jsem hrál, byly postavené na CircleMUDu, což je poměrně hodně věrná implementace pravidel ADnD. A jelikož se na tvorbě jednoho českého MUDu dlouhodobě podílím, tak mě věci jako THAC0 straší do dnes ;-)
Autorská citace #14
29.12.2014 18:39 - Alnag
Almi: Díky, taky jsem si poplakal, když jsem to psal. Eventuelnímu hraní se explicitně nebráním, ale jak jsem i psal v tém příspěvku - mne na tom hraní baví kooperativní element (extrémně mne nadchly třeba kooperativní deskovky ala Castle Ravenloft nebo Drizzt), na RPG sólismus nejsem moc zvědavý, takže případné hraní pro mne bude h hodně o lidech.

Sirien: Odcházet je umění. A je lepší odcházet na pomyslném vrcholu než v situaci pádu. Předávám ti funkční web, tak se o něj hezky starej. Abys měl nějakou motivaci, vytipoval jsem si zhruba deset článků (z asi tak 200, které jsem měl nasbírané k možnému překladu), které bych rád vypublikoval v roce 2015. Tak až bude Alef dělat součty za příští rok, koukej, abys měl víc jak já. :)

ShadoWWW: Díky za všechno. Zejména za spolupráci na překladech 4e. Nikdy mne nepřestane mrzet ten nedokončený MM, ale s tím už nic nenadělám. Vím, že tvoje energie je jinde a času je málo.

Vojtěch: Lidé, co mne znají vědí, že jsem dost introvert a účast na všech srazech mne vždycky stojí spoustu energie (dobíjím se samotou). Neříkám, že nikdy nepřijedu, ale bude mne to stát mnoho vnitřního přemlouvání.

Ebon Hand: Ještě jsem neumřel. Samozřejmě, že se sem občas podívám, abych viděl, jak to pokročilo. :)

Vlasák: Tebe jsem tady opravdu nečekal. Ano, je nostalgie je to šílená... dřív mně ani nikdy nenapadlo, že bych s RPG končil. No ale co už... na naše hraní v Sigilu budu taky vždycky vzpomínat. Vlastně musím říct, že nejvíc nostalgicky lákavé je udělat takové schůzky starých part (zahrát si ještě jednou AA, nebo Sigil, nebo pirátsky FATE se sirienem, v původním složení, ale to je fakt nostalgie a v mnoha ohledech nereálná záležitost.) Další hřebíček do rakve RPG - lidé odcházejí a pokud to hrajete i proto, že je to forma sociálního kontaktu s určitými lidmi, po určité době to ztratí kouzlo. Pro mne asi už odešlo příliš mnoho lidí.

York: Já se divím, že jsi v žádném ze svých dosavadních postů nezmínil Dakaru. :D

Andtom: Přesně tak. Moje poslední kroky v životě vedou obecně k větší svobodě. Je to moc krásný pocit.

Noir: Díky. Hraní s tebou mne vždycky moc bavilo. A ačkoliv tvé postoje k nové generaci adminů chápu, věř mi, že pod někdy poněkud nepřátelskou slupkou jsou dobrá srdce. Konec konců jsem je tak či onak vybíral. :)

Gurney: Co říct... historie se zdá být dlouhá a to já taky leccos nepamatuji neboť jsem to buď nezažil nebo tou dobou stál hodně bokem (třeba celá 90. léta jsem se úspěšně držel ve svých skupinkách a všem velkým akcím se vyhýbal).

Hunter: Nemáš zač, užij si lightsaberů do sytosti.

To all: K mým koníčkům - byl asi rok v období CzechDnD a asi rok až dva v období Kostky, kdy jsem na to byl v podstatě sám a to byla práce skoro jako na zaměstnanecký úvazek, to naštěstí poslední dobou už nebylo, ale i tak to trochu zasahovalo do dalších mých činností. Takže si docela vydechnu. Hodně se teď zabývám sporty - primárně plaváním, ale zkouším běhat a boulderovat. Učím se tancovat. Pak mám taky rozjetou vědeckou a akademickou kariéru - což znamená výzkumy, publikace a třeba jednou habilitaci nebo profesuru. Pak se věnuji své firmě - drobná reklama - pokud byste potřebovali poradenství v oblasti výběru nebo soft-skill rozvoje zaměstnanců, s důvěrou se obraťte (pro hráče RPG sleva :). No a taky bych rád v nějakém střednědobém horizontu rodinu. A pak... mám velkou touhu psát (nejspíš fantasy, ale kdo ví, co z toho bude). Kupte si nějakou mou knížku, až se mi podaří prorazit. Takže jak vidíte moc času na nějaká další hobby nezbývá.
Autorská citace #15
29.12.2014 18:49 - York
Alnag píše:
York: Já se divím, že jsi v žádném ze svých dosavadních postů nezmínil Dakaru. :D


Proč bych měl, jiní to už dělají za mě.
Autorská citace #16
29.12.2014 21:31 - Merlin
Alnag: u mě na stěně bude pořád viset šamšír s tvým jménem :). Doufám, že se sejdeme na nějakém srazu, protože na člověka, který mne od první chvíle děsně sral, se s tebou vždycky rád potkávám a pokecám :) A třeba tě zlomím i na nějaký ten vanšot :), který na tvou počet oddíemuju ( a ve čtverkách!)

PS: navíc máš bonus, protože jsi mne "donutil" napsat na kostku příspěvek, i když jsem byl rozhodnutý, že sem psát nebudu :)
Autorská citace #17
29.12.2014 23:27 - Jarik
Wth?
Člověk se přijde po pul roce podívat, co se na Kostce děje - protože už na RPG nemá pro rodinu čas, ale tady má několik přátel... a hned ve dveřích dostane takovouhle pecku mezi oči?

Paradoxně, jsem i já letos dosel k jednomu zjisteni. RPG mi v mem veku jiz víc energie berou než davaji, a tak je třeba jít dál. Ted mi tu energii dává dcerka a manželka - aby mne někteří nepochopili špatně. A při troše času si zahrají nějakou kooperativní deskovku - Castle nebo Zachranare:-)

Nedosáhl jsem cílů jako Alnag. Ale jsem rad, ze mne k nim dovedl a obohatil mne.

Jako oslavnou vzpomínku na Alnaga si jdu pustit soundtrack Posledního mohykána - zasvěcení mi rozumí.
Autorská citace #18
30.12.2014 08:53 - Merlin
Jarik píše:
Ted mi tu energii dává dcerka a manželka

to je teprve erpégéčko :)
Autorská citace #19
30.12.2014 12:50 - Bajo
Také na mě padla nostalgie, když jsem to četl. Mě osobně třeba Basilisk Eye přivedl k internetové RPG komunitě. Dost mi pomohl k návratu k RPG po několikaleté pauze v době, když vyšla 3e. Jakože recenze na DnD produkty jsem od té doby asi lepší neviděl, bylo to asi i tou neopakovatelnou atmosférou té doby, která je s tím spojená. A byl to rozhodně první web který jsem navštěvoval ještě před Stínem rytíře a Czech DnD/RPG Forem, na které jsem přišel až z něho. Následná spolupráce Alnaga s Rytířem mojí první DnD skupině dost pomohla, zejména díky překladům, protože v té době jsme byl ve skupině asi jedniný, kdo měl alespoň uboze dostačující znalosti angličtiny. Na osobní úrovni, kromě inspirace k tvorbě (skrze odkazy na různé produkty apod.) to byl také začátek přemýšlení nad tím, jak fungují RPG a už tehdy se na základě Basiliskem formovaným pohledem na DnD začala tvořit moje teoretická představa o herním systému v obecné rovině. A přesně bych dnes dokázal ve Střpech Snů identifikovat designové prvky, které jsou inspirovány už v této době mého hraní 3e.

Takže za tohle všechno určitě patří velký dík, protože Alnag se určitě stal jedním z těch veteránů, ke kterým z počátku vzhlížel, jak sám píše, když do RPG komunity vstupoval on sám. Pamatuji si, že když jsem vstupoval já, Alnag pro mě určitě už byl jedním z tech nejhlavnějších :-D
A díky množství času, které tomuto koníčku věnoval pomohl určitě spoustě hráčům, včetně mě, a přispěl k uvědomělosti a rozhledu alespoň té části RPG komunity, které něco takového hledala.

Zároveň byl vždy jedním z těch opravdu nejsilnějších diskutérů. Jedním z mála se kterým jsem se opravdu nechal ztrhnout i do hádky, ale také jedním z těch, kteří dokázali přinést opravdu silné argumenty nebo odlišný ale při tom pro mě hodnotný pohled. A i když jsem zejména v době "válek" stál spíše na opačné strany barikády a byl jsem vždy přirozeně spíše teoretik než křupkoun, díky těm diskuzím jsem si uvědomil spoustu věcí o herních preferencích, které jsem sám necítil a tedy si je do té doby nedokázal moc představit natož je pochopit (díky tomu a pozdější teoretické formulaci OSR jsem našel herní styl který stojí někde na pomezí a je asi mému srdci nejbližší). Někdy samozřejmě až s odstupem času. Takže díky i za ty diskuze, ač někdy ostré a někdy i zbytečně vyhrocené z obou stran, s odstupem tu opozici obsahově hodnotím jako jednu z nejcennějších věcí, která mi formovalo můj pohled na RPG tak jak jej mám dnes (Spolu GSN a OSR :-D).

Přeji hodně štěstí do té "dospělejší" etapy, ať ti zůstane ten zápal pro to co tě baví.

Zároveň přeji těm co přebírají pochodeň, ať dokáží pokračovat se srovnatelným zápalem a kvalitou. Ať dokáží tak jako Alnag jít konzervativně s dobou a zároveň ať pořád pamatují jak to začínalo s veškerou tou mírně tajemnou atmosférou toho velkého RPG světa, kterou si z počátků pamatuji a vybavila se mi okamžitě, když jsem otevřel Alnagův odkaz na staré Basiliškovo oko.
Autorská citace #20
30.12.2014 19:31 - Gurney
Basilisk je takový pěkný internetový artefakt z doby, kterou už jsem nepoznal (a podle doporučím kliknout si na "U TŘÍ OSLÍKŮ" a následně "Basilisk TEAM" :) Podobný vztah mám k výše zmíněnému Annun.sk - kdysi jsem ze zajímavosti přečetl snad celou jeho rpg sekci a dodnes jsem se nezbavil dojmu že diskuze co tam probíhaly ještě někdy do 2006 nebo 2007 maj větší hodnotu než co se v souvislosti s rpg leckde řeší dnes. Ale možná je to jen taková iluze o mýtických dobách, kdy tráva byla zelenější...

Alnag píše:
A pak... mám velkou touhu psát (nejspíš fantasy, ale kdo ví, co z toho bude).

...vždycky jsem měl takový pocit že Creet by si zasloužil nějakou epickou ságu, možná něco s Nesmrtelným prorokem...
Nick:
Velikost okna: [1] [2] [3]
Zobrazit náhled Zobrazit náhled
Tagy:
Vaše IP adresa není z "bezpečných" adres. Příspěvek se odešlou pouze se správně opsaným kódem. Pokud nechcete opisovat kód, můžete se přihlásit (pokud nemáte účet, nejprve se zaregistrujte), nebo nám poslat informaci na PM a my Vaši IP adresu přidáme.

Alnag

Alek Lačev

Věk: 33 let
Bydliště: Praha
Ukončil aktivní hráčskou kariéru v roce 2014.

Hry, které jsem hrál: 13th Age, Advanced Dungeons & Dragons 2e; Čas pro hrdiny; D20 Modern; Dračí doupě 1.2 a 1.5; Dračí doupě plus; Dungeons & Dragons 3e; Dungeons & Dragons 3.5e; Dungeons &...více
Věděli jste, že...
Na d20.cz můžete mít svůj vlastní blog. Pokud chcete napsat o nečem, co alespoň vzdáleně souvisí s RPG, můžete k tomu využít našeho serveru. Tak proč chodit jinam? >> více <<
Jak se chovat v diskuzích
Přehled pravidel pro ty, kteří k životu pravidla potřebují. Pokud se umíte slušně chovat, číst to nemusíte. >> více <<
Formátování článků
Stručné shrnutí formátovacích značek zdejších článků, diskuzí, blogů a vůbec všeho. Základní životní nutnost. >> více <<
ČAS 0.17376613616943 secREMOTE_IP: 54.225.59.14