Dámy a pánové,
respektive v tomto případě dámy..Teda pánové. Před zítřejší hrou bych rád, kdyby jste si nechali projít hlavou pár "drobností". Pravděpodobně to některé zamrzí či naštve, což chápu :).
Už nějaký čas, jak víte, se potýkám s motivací ke hře. nějak se mi podařilo částečně překonat (oddálit) tendenci po 25 letech skončit. Tomu odpovídá i uchopení příběhu, které z mého hlediska není šťastné (a rozplizává se mi to bez řádného wau efektu). Pohodě nepřidá ani pátrání v pravidlech a debaty o jejich významu a nuancích (s Babajem už jsem jich za život vedl tolik, že je to jen jedna z mnoha :D, takže té poslední se to nedá přikládat).
Na druhou stranu se cítím zodpovědný za osud vašich postav, se kterými jste se pitvaly už více než rok. Takže jsem z toho ještě víc rozladěný. (nemyslete si, že je to nějaká nedávná myšlenka...už se s tím potýkám pár měsíců, jen se to snažím nedávat najevo...občas neúspěšně :)).
Takže jsem to řešil s Babajem, abych se někam pohnuli. Vzhledem k tomu, že potřebuji nějaký nový náboj, nějakou motivaci, začali jsme se zabývat jednou z možností. Tou je "návrat" k základům RPG, k 5e, která klade více důraz na roleplay ve stylu 3e a pathfingeru. (ano...teď vidím zklamané/nasrané obličeje).
Nicméně, je to trochu jako ve vztahu, ve kterém nejste úplně šťastní, víte, že to neklape. Budete ho držet jen proto, aby jste druhou stranu nezklamali? :)
Takže zpět k debatě. Jedna z možností jest, zmrazit děj i postavy a zkusit začít hrát něco jiného ( moc nevěřím případnému návratu, ale je to možnost)? Dál hrát (4e) jak hrajeme s tím, že se to budu snažit udržet co nejdýl? nebo začít nově (5e)?
poprosím o vaše vyjádření. Nicméně...něco jako: mě je to jedno, jsem pro každou špatnost atd. si nechte pro sebe :). Potřebuji vědět jak to vnímáte. pocity hráčů jsou pro mne celkem důležité.