Kultura

sirien
18.9.2016 19:34
Knihy fantastiky
srsly, jak sme tu bez takovýhle diskuse mohli celý ty roky vůbec žít?
28.10.2021 20:09 - shari
Kevin Hearne - série Seven Kennings (Sedm Kenningů)
Jak název prvního dílu naznačuje, v této epické fantasy dojde k útoku doposud neznámého národa zvaného Kostní obři. Ti na kontinent Teldwen útočí proto, že si chtějí vzít něco, co jim, dle jejich názoru, patří. Tím něčím jsou zdroje "kenningů", magických schopností ovládat živly. Kenningů je pět - oheň, vítr, země, voda a rostliny. Povídá se, že se dokonce objevil i zdroj šestého kenningu, zvířata. A co je ten "sedmý kenning", o kterém ti Kostní obři mluví? A aby toho nebylo málo, tak mezi národy na Teldwenu není zas tak přátelská atmosféra.
V této sérii je opravdu dost postav. Jejich příběhy jsou vyprávěny netradičně - bard, nadaný mocí kenningu země, vše vyprváví z pohledu těch postav a vás může několikrát napadnout: "Jak se to sakra dozvěděl?" Postavy jsou výborně prokreslené a jejich chování i dává smysl - i když obě vyšlé knížky mají svého kreténa, u kterého můžete kroutit hlavou a říkat si: "Co z toho sakra má?" Akce tam je dost, menší šarvátky, velké bitvy, špionáž... ale jsou tam i klidnější části. A systém magie kenningů je naprosto super - od získávání schopností, přes jejich rozdělení v rámci živlů, tak i cena, kterou za ně platí.
Četla jsem to v češtině a překlad mi přišel úplně v pohodě, ale je mi jasné, že dost lidem se některé pojmy prostě líbit nebudou.

A Plague of Giants (česky vyšlo jako Útok obrů)
A Blight of Blackwings (česky vyšlo jako Kletba krkavců)
A Curse of Krakens (vyjde 2022, česky 2023)

PS: je to úplně jiné, než autorova známější série Kroniky železného druida (i když ta je taky dobrá).
28.10.2021 23:40 - Colombo
Píše:
Kevin Hearne - série Seven Kevins (Sedm Kevinů)
1.11.2021 17:50 - sirien
Další položky mého ročního to-read listu...

My
Jovgenij Zamjatin

Narazil jsem na to protože to je údajně "původní dystopie" která inspirovala Huxleyho Brave New World ("Konec civilizace" - ten mám ještě na seznamu...), byť to Huxley sám popřel.

Jakože... nevim jak s Huxleym, ale rozhodně tam lze najít výrazné motivy pro Orwellovo 1984, které Orwell v podstatě obšlehnul, a k mému překvapení jsem našel i motivy co jsem znal z F.G.Pohlových Obchodníků z vesmírem (které mám velmi rád), kteří taky něco přímo obšlehli. Ale... ale. Přečtěte si radši toho Orwella (nebo Huxleyho, nebo nejlíp Pohla), protože kromě téhle historicky-litreárně-akademické hodnoty je tahle knížka příšernost.

Má trapnejch 180 stránek malo-knižního formátu, ale má tak příšernej, protivnej a otravnej styl psaní, že sem jí četl skoro 2 týdny (!!! - knížka podobnýho formátu je pro mě obvykle jednohubka na večer, doslova), přičemž postupem času sem jí musel žvejkat po menších a menších částech (které klesly až na sotva 10 stran naráz) se stále většíma rozestupama (až dny pauzy), protože se to fakt nedalo (a čestně přiznám, že to je i s tím že jsem pak nějaké pasáže už natvrdo znechuceně přeskakoval). Celé to je psané v deníkové ich-formě, která neustále opakuje nějaké emoční výžblepty formulované skrze nějaká retardní pseudo-kvasi-matematická přirovnání. Děj se vůbec nikam neposouvá, když se konečně posune tak to je předvídatelný jak pěst mezi oči, ending je... ok, pokud neznáte následovníky a žánr (tj. umřeli jste před 60 a více lety) tak možná překvapivej, dneska tuctově zjevnej.

Kvasi intelektuálové si můžu žvanit cosi o umělecké formě a poetičnosti and shits, ale tuhle knížku velmi doporučuju vynechat a nečíst.
1.11.2021 18:01 - sirien
off-list reading, které jsem si hodil abych si dal oddech a napravil sem svou brain damage z tý výše popsaný děsivosti...

Severská mytologie
Neil Gaiman

Not bad - povšechně lehké zklamání. První problém knížky je, že má fakt velká písmenka a tlusté stránky - což v překladu znamená, že tam toho není ani zdaleka tolik, kolik se při pohledu na ní zdá a kolik čekáte a rádi byste, aby tam bylo a dost mýtů chybí.

Můj základní problém nicméně je, že Gaiman ty mýty zkouší předat co nejvíc autenticky podle původních zdrojů - což vzhledem k jejich nedostatečnosti často vede k tomu, že je děj spíš stroze přeříkán, než skutečně vyprávěn. Některé mýty to daly ok, jiné jsou ale jen série popisů událostí one-by-one bez většího propojení, napětí nebo děje kde prostě cítíte, že ten původní mýtus musel obsahovat víc (týpek se na Freyovu žádost vydá na epic výpravu co je předeslána jako hrozně náročná... a pak tam v dalším odstavci prostě dorazí; úplně cítíte ten samostatný výpravný mýtus jen o té jeho cestě, který musel existovat, ale který se ztratil a Gaiman ho ničím nenahradil...) Samotná forma mi pak přijde taková... jakoby orientovaná na děti (časté opakování faktů, takový stroze jednoduchý styl vyprávění...)

Celkově mi to přišlo chudé - když budu chtít znát obsah mýtu, tak si ho přečtu na wikipedii, od Gaimana jsem čekal nějaké vlastní výpravné převyprávění.

Obecně pokud chcete mýty v cool moderní vypravěčské formě a nevadí vám angličtina, tak převyprávění mýtů od Dael Kingsmill na Monarchsfactory je mnohem lepší.

Jinak to je samozřejmě Gaiman ve své lite podobě, tzn. příjemnej a lehkej na čtení atp., takže to jako není vůbec špatná knížka (...a v kontrastu k My jsem jí bez většího spěchu volným tempem přečetl za dva nebo tři dny s tím, že se mi chtělo jí číst dál - po tom předchozím silou vůle nuceném masochismu velmi příjemná změna).
4.11.2021 12:50 - sirien
Příběhy vašeho života
Ted Chiang

Sbírka povídek obsahující předlohu Arrival:

Babylonská věž Poněkud přímočará a předvídatelná storka o kopání do nebes; moc mě nezaujala, ale má hezké obrazné vykreslení světa co-vlastně-není-ten-náš, ale kdysi si lidé mysleli (nebo mohli myslet), že vlastně ano - což v rámci sborníku zajímavě předesílá některé další kousky.

Pochopit (lehoulinké spoilery) Co začíná jako čitelnější boy- & power-fantasy verze Růží pro Algernon má následně příjemnej obrat k Neuromancerovi - a svým způsobem to zajímavě koresponduje s Person of Interest (pokud vím, tak to ale není jmenované mezi (přiznanými) inspiracemi)

Dělení nulou Spíš intelektuální zamyšlení / popularizace matematického problému skrze osobně-pocitový příběh zhroucené matematičky a jejího manžela s podtextem toho jak vnitřní pravdy ovlivňují detaily osobnosti.

Příběh tvého života Předloha Arrival. Podobně jako předchozí Dělení nulou jde o intelektuální koncept vyprávěný z osobní perspektivy vědkyně-matky ve formě mixu kariiérních vzpomínek (na setkání s mimozemšťany) a vnitřních proslovů k dceři. Není to špatné, ale ten koncept vizí napříč časem a postoji k nim Arrival nakonec myslím vyjadřuje líp - nicméně znalost předlohy určitě dodává trochu více perspektivy.

Dvaasedmdesát písmen Příběh ze světa, v němž je kabala přírodním zákonem a mnohé před-moderní vědecké představy jsou pravdivé. Za mě osobně asi nejzajímavější povídka sborníku právě kvůli vykreslení světa s odlišnými zákonitostmi a s příběhovým následováním těchto zákonitostí.

Vývoj lidské vědy (napsáno pro Science) Krátké a zamyšlení na známé téma propasti mezi přirozenými a zlepšenými lidmi - ale přišlo mi že tam je i pár neohraných pointů.

Peklo je nepřítomnost boha Další povídka z ne-našeho-světa. Koncept andělských zjevení jako "všedních" přírodních úkazů a doslova fyzické zjevnosti Nebe a Pekla... je zajímavý - a trochu divný. Příběh o hledání lásky k Bohu nakonec vyznívá - well, asi by mě zajímalo co by na to řekl někdo věřící.

Když se vám líbí, co vidíte: Dokument "dokumentární časo-sborník" názorů a pohledů na problematiku možnosti vypnout vnímání krásy (tváří/jiných lidí) Forma mixu výpovědí normálních lidí, aktivistů a akademiků je stejně tak zajímavá, jako trochu moc živá. Jako studie společenské reakce mi to přijde lepší, než jako faktické zamyšlení nad reálnými společenskými důsledky.


Celkově... not great, not terrible. Když jsem to rozečetl, tak to působilo trochu tuctově, pak jsem ale docenil nějaké ne úplně řvavé věci v obsahu i formě a ten pocit odezněl - ale ani pak mi nepřišlo, že by si to zasloužilo ta superlativa, která kolem (nijak moc plodného) autora často létají.

Čtivost je někde okolo lepšího průměru, "intelektuální náročnost" mi v rámci "hard" SF přijde spíš lehčí.

Pokud vás zaujal stručný popis povídky, pak je asi velmi dobrá šance, že se vám bude povídka líbit; osobně nejsem z ničeho zklamanej, ale i když tam mám dvě nebo tři co se mi líbily trochu víc, tak tam ani neni nic co bych nějak extra doporučil.
6.11.2021 16:30 - shari
Roman Bureš - Propast času
Tak trochu sci-fi, kdy se různá časová období promíchala a vedle vesnice z roku 2015 máte město z nějakého 16. století, o kus dál tábor římských legií, komunistickou ozdravovnu, bojového robota z 24. století a samozřejmě nechybí ani nacisti z 2. světové. V dalších dílech přichází na řadu fanatičtí islamisti, viktoriánská Anglie a novodobá mongolská horda.
Hlavní postavou je sice Antonie, studentka archeologie, ale příběh je vyprávěn z pohledu několika různých postav, z nichž některé dokonce i zemřou. Postavy jsou uvěřitelné, děj má spád a některé momenty jsou více než napínavé.

Propast času
Císařovna
Impérium


J.P. Beaubien - Aeon Legion: Labyrinth
Moje sci-fi guilty pleasure.
Osmnáctiletá Terra Mason dostane nabídku přidat se do tréninkového programu Aeon Legion (Legie Věků?), která chrání přirozený tok času a bojuje proti těm, kdo se tento tok snaží narušit. Jedním z nich je Hanns, velitel jednotky časem cestujících nacistů.
(Myslím, že není potřeba dodávat víc.)


Xiran Jay Zhao - Iron Widow
Autorka tuto knihu prezentuje jako "Pacific Rim meets Handmaid's Tale... in China" a... jo, to celkem sedí. Země Huaxia používá obřích robotů k boji proti mecha-vetřelcům přicházejícím z druhé strany Velké Zdi. A k pilotování každého z těch robotů je potřeba jeden chlapec a jedna dívka - a velmi často jsou to dívky, kdo v bojích umírají. To se nelíbí hlavní hrdince, Wu Zetian, která se chce současnému nejlepšímu pilotovi pomstít za to, že zabil její sestru.
Knížka je napsaná dobře a velmi čtivě, do děje mě vtáhla celkem spolehlivě. A části, které se odehrávají na bojišti nebo poblíž jsou fakt dobré. Ale jakmile se přemístili do světa celebrit, tak tam už mi to nesedělo a konec, obzvláště poslední kapitola, byl už dost WTF.


Javier Gombinsky - All the Tommys in the World
Zombie thriller. Osobně na zombie-žánry moc nejsem, takže nevím, jakou má moje hodnocení váhu, ale při čtení jsem se víc bavila než nebavila. Jsou tam jak dobře napsané části, tak části zmatené a konec je tak trochu WTF. Pokud máte někdo rádi zombie-věci, tak by se vám to mohlo líbit.
6.11.2021 17:00 - LokiB
Patrick Rothfuss - The Name of the Wind (aka Kingkiller Chronicle: Day One)

fantasy, ale trochu jiná. Pomalejší, neveselá, skoro neakční. A vskutku dlouhá.
Stárnoucí kdysi-hrdina, dnes hostinský v zapadlém městě u hranic, vypráví svůj příběh od ranného dětství kronikáři, kterého náhoda zavedla hrdinovi do cesty.
Kniha postihuje osudy mladého "jednou-budoucího-hrdiny" od jeho dětství v kočovné herecké společnosti ... a vlastně je těžké psát víc, aby to nebyly spoilery.

Potěšující bylo, že dějové linky a zvraty nejsou často předvídatelné, což je takový svěží vánek.
Nevím, jestli bych to chtěl číst v patnácti, je to místy smutné až depresivní, jak už život (těch výjimečných nevyjímaje) někdy může být.
16.11.2021 07:13 - Jerson
Otázka - napsal už někdo sci-fi, ve kterém lidstvo nikdy neopustí Zemi a lidé přistanou nanejvýš na planetách sluneční soustavy, tajze na výzkum hlubšího vesmíru a "kolonizaci" budou vysílány pouze robotické jednotky schopné vyrábět další roboty?

Napadlo mě to pro pohledu na staré obrázky, jak si lidé představovali život v budoucnosti, přičemž uvažovali v rámci vlastních možností a představ, takže nám to dneska přijde vtipné a občas nesmyslné.

A v kontrastu s tím naše představy o dobývání vesmíru a kolonizaci planet, ve které vždy hrají hlavní roli lidé, ačkoliv jen proto, že kdyby takové příběhy obsahovali jen roboty, bylo by to mnohem realističtější. Jenže také méně zajímavé pro lidi, když by v nějakém příběhu nehráli hlavní roli.
(Byť se ukázalo, že i příběhy s nehumanoidním robotím hrdinou se dají udělat zajímavě.)
16.11.2021 12:37 - Eidi
LokiB- Jméno větru a Strach moudrého muže jsou dobré dvě knihy plánované trilogie. Škoda že už se P. Rothfuss za posledních 10 let nedostal k tomu napsat knihu třetí a tím celou sérii Kroniky královraha uzavřít.
16.11.2021 13:01 - strucky
Já osobně jsem s třetím dílem už přestal počítat. Na Rothfussovo Facebooku se z toho stalo už takové meme...
16.11.2021 13:07 - LokiB
Eidi: The Wise Man's Fear jsem si akorát teď o víkendu po doposlouchání Name of the Wind koupil nad Audible a začal poslouchat.

Mně se ten svět líbí, i tempo vyprávění. Asi to není pro každého. Překvapil mě rozsah, 42 hodin je na audioknihu přeci jen nadstandard.
16.11.2021 13:51 - York
Jerson píše:
Otázka - napsal už někdo sci-fi, ve kterém lidstvo nikdy neopustí Zemi a lidé přistanou nanejvýš na planetách sluneční soustavy, tajze na výzkum hlubšího vesmíru a "kolonizaci" budou vysílány pouze robotické jednotky schopné vyrábět další roboty?


Nevim, jestli to už někdo napsal, ale celkem často se nad tímhle zamejšlim, protože mi to přijde jako jediná uvěřitelná varianta kolonizace vesmíru - rozhodně bych nejdřív poslal roboty, aby připravili a teraformovali planety, a až pak řešil nějakou colony ship. Souvisí s tím uvěřitelnej space combat - jakejkoliv pilotovanej stroj je oproti dronu v obrovský nevýhodě, protože je při veškerejch manévrech omezenej výdrží lidskýho těla. Narážíme na to ostatně už při boji v atmosféře.

Zásadní háček je, že lidi očekávaj příběhy o lidech. Takže pokud bys z tohohle prostředí chtěl něco napsat, musel bys nějak vyřešit komunikaci a kauzalitu, aby mohly hrát roli rozhodnutí lidí. Takže asi buď přidat FTL komunikaci, aby šly roboti ovládat vzdáleně, nebo zápletku zapracovat už do počátečního programování robotů. Nebo možná popisovat až dobu, kdy colony ship po stovkách let cesty dorazila k roboticky teraformovaný planetě.
16.11.2021 13:55 - sirien
York: lidé očekávají příběhy o kdečem - háček je že je hrozně těžké napsat příběh co není o lidech.
16.11.2021 14:12 - LokiB
Tak můžeš napsat ságu, co půjde přes 50.000 let i bez FTL. Von Neumannovy stroje.
V takový sáze ale nebude moc prostor pro space combat ... kdo s kým by bojoval?
16.11.2021 15:03 - York
sirien píše:
háček je že je hrozně těžké napsat příběh co není o lidech


No však. Když napíšeš příběh o matematických vztazích krychlí ve vakuu, nebude to pro většinu čtenářů relatable. Nejde o to, že v příběhu musej vystupovat lidi, ale že příběh musí vyprávět o něčem, co si lidi dokážou představit a dokážou se s tím sžít. Můžeš vyprávět klidně o soustruhu, když ho nějak dokážeš personifikovat - má vlastní trápení, vržou mu kolečka a whatever. tj. v konečnym důsledku je to o lidech.


Mějme dvě krychle ve vákuu. Jednu o hraně velikosti jedné jednotky, druhou o hraně velikosti dvou jednotek. Jsou od sebe vzdálené dvě jednotky. Krychle s hranou o velikosti jedné jednotky se začala pohybovat!

TO BE CONTINUED.
16.11.2021 15:09 - Ugy
York píše:
Mějme dvě krychle ve vákuu. Jednu o hraně velikosti jedné jednotky, druhou o hraně velikosti dvou jednotek. Jsou od sebe vzdálené dvě jednotky. Krychle s hranou o velikosti jedné jednotky se začala pohybovat!


I am hooked. Please continue.
16.11.2021 15:46 - Eidi
LokiB oni jsou pěkně tlusté v tištěné podobě. Svět a magie v něm se mi líbí, hrdina je zajímavý. Celé je to čtivé, jen je mi líto, že příběh nedokončil.
16.11.2021 17:16 - crowen
Jerson - The Expanse

Pro přispívání do diskuse se musíš přihlásit (zapomenuté heslo). Pokud účet nemáš, registrace trvá půl minuty a 5 kliknutí.

Věděli jste, že...
Na d20.cz můžete mít svůj vlastní blog. Pokud chcete napsat o nečem, co alespoň vzdáleně souvisí s RPG, můžete k tomu využít našeho serveru. Tak proč chodit jinam? >> více <<
Jak se chovat v diskuzích
Přehled pravidel pro ty, kteří k životu pravidla potřebují. Pokud se umíte slušně chovat, číst to nemusíte. >> více <<
Formátování článků
Stručné shrnutí formátovacích značek zdejších článků, diskuzí, blogů a vůbec všeho. Základní životní nutnost. >> více <<
ČAS 0.186842918396 secREMOTE_IP: 54.227.97.219