Chlapík posune sekeru za záda, ale stále ji má v dosahu a mohutným hlasem, chraptivým, jakoby dlouho nemluvil pronese:
"Klid a ruce mimo zbraně...nechci boj, zatím....říkají mi Medvěd, Gladar medvěd a viděl jsem jak vás Amberlie pustila ze svých rukou..." ukáže k moři "to se hned nevidí, musela být spokojená" odkašle si a ukáže na dřevěné trosky vyvržené na pláži "měli byste se zahřát. Rozdělejte oheň a usušte se. Chladná voda a vítr z vás vysaje život. A to dítě taky převlečte"