3. hra
S čerstvě vykšeftovanou výbavou a plni očekávání opouští parta mladých mužů Vysočany. Jsou plni odhodlání. Nyní zkusí opustit bývalé zničené město s cílem najít v Brdských lesích vyhlášeného překupníka zbraní Buldoga, který by jim pomohl jak s vybavením pro vstup do hlavní části Metra, tak snad by jim mohl něco říci o projektu EDEN.

Pepa podrobně prozkoumal omšelou mapu a probral s ostatními další cestu. Zkusí přejít na jih pod bývalé město z východu. Snad se jim podaří dostat na jihu přes řeku. Blonďák Hanz říkal, že tam kdysi býval někde přívoz. Snad Vraný se to tam jmenovalo.

Podle mapy vyrazili směrem na Pražačku, vyhýbali si všem partičkám, aby cesta byla bez problémů. Ale svým vzhledem, nastrojeni ve vojenských maskáčích, stejně většinu lidí plašili. Když se vyškrábali nahoru na kopec přímo na Pražačku, naskytl se jim úděsný pohled. Celá čtvrť, kam až viděli, byla bombardováním srovnaná se zemí.
Ještě chvíli se prodírali neschůdnými ruinami a pak si vybrali tábořiště v rohu zbytku domu. Bylo jasné, že je sleduje skupina pobudů. A skutečně za soumraku se přiblížili tři postavy. Nejdříve si je obezřetně prohlíželi, ale nakonec byl konflikt neodvratný. Požadavek pobudů vydat veškeré vybavení byl pro mladíky nezkousnutelný. Vyhrožování taky nezabralo a tak se během mžiku pustili do sebe. Pobudům velel hromotluk, který se velmi zdatně oháněl dlouhou lešenářskou trubkou. Zle zatápěl Frantovi, který měl co dělat se mu ubránit. Miloš se oháněl svou oblíbenou lopatkou a získal nad typem s dřevěnou latí navrch. Bohužel Milanovi se proti chlapíkovi se sukovicí moc nedařilo a nevypadalo to s ním dobře. Naštěstí Milan složil chlapa s latí a pobudové znejistěli.
Milan začal vyjednávat, už to vypadalo na remízu a že se v klidu rozejdou. Jenže Franta neudržel nervy a znovu se vrhnul na hromotluka s tyčí. Následná bitka byla rychlá a krvavá. Milan to schytal a během chvíle byl na zemi. Naštěstí mu pomohl Miloš a chlapa taky sundal. Jinak byl s Milan amen. Franta s hromotlukem stáli, ale oba byli zřezaní jak psi.
Začalo druhé kolo vyjednávání. Teď už byl hromotluk sdílnější a nabídl vykoupení svých kumpánů za provedení na jih Prahy na bývalý Spořilov. To všichni rádi přijali.
Sotva si hromotluk odvlekl kumpány, tak se strhla mela v partě. Franta zaútočil na zraněného Milana a málem mu ukopnul hlavu. Nasraný z výsledku bitky a z neochoty Milana řezat se až úplného konce. Milan kontroval pistolí a v leže mu vyhrožoval zastřelením. Strhla se brutální hádka, kde ostatní nelibě nesli, že chtěl Franta sejmout Milana. To jim vydrželo skoro až do rána.

Na místě vydrželi dva dny, než se vylízali z nejhoršího a než dorazil hromotluk. Skutečně splnil své slovo a převedl je nejdřív přes ruiny k Flóře a následně je dovedl až za Spořilov na začátek lesa, který byl značně prořídlý a zplundrovaný.
Tam opět odpočívali. Uzavřeli společnou úmluvu, že Miloš bude velitelem. Ale hlavně stvrdili dohodu: Kdo zraní jinýho člena týmu, tomu velitel zabaví kus vybavení dle svého výběru!

Přes les se proplížili až do hlubokého údolí. Pepa zjistil v mapě, že se jmenuje Břežanské. Tam přečkali další noc. A podél vody došli až k přívozu u opevněného stavení.
Za převoz každý tučně zaplatil kusem svého vybavení. Stejně i tak se celou cestu koukali do hlavně brokovnice převozníkovýho kámoše. Ještě dostali varovní, ať si dají pozor na osazenstvo bývalého Zbraslavského kláštera. Prý se tam před pár roky usadila velká sekta kanibalů.
Jen co se na druhé straně vyškrábali nahoru, tak překročili asfaltku, která stále vypadala používaně. Jakmile se za ní začali škrábat do kopce, za zadky jim začal rachotit konvoj vojenských náklaďáků. Ujížděly po silnici směrem k protržené přehradě a dál, podle mapy do Davle a možná až do Štěchovic.
Drápali se dál do kopce, začal je skrápět déšť. Jak Miloš suše poznamenal, byl trochu radioaktivní.