Let Šedé Vrány (Lotrandovo 4E) - články

Křižovatky: Bludnice

Čas od času si Divočina najde cestu skrze nestálý závoj světa a pronikne do reality našeho bytí. Když se tak stane, proud Divoké magie začne proudit skrze trhlinu a hrozí strašlivými následky, nebude-li rychle zastaven. Existují mocná kouzla, která dokážou na krátký čas divokou magii spoutat a trhlinu uzavřít. Podařit se však může jen na chvíli. Staří však znají další způsob. Je třeba najít Bludnici. Dívku, jejíž příchod oznamují hvězdy na obloze. Tu, která jediná dokáže zkrotit Divokou magii napořád.

|Bludnice|-|Diskuze|
|Angster|-|Diskuze|
|Noční poutníci|-|Diskuze|

Obrázek by http://perzo.deviantart.com/
Napsal Lotrando
Obsah článku:
Amulet

Sáhla do váčku a vhodila plnou hrst do plamenů šlehajících ze staré bronzové misky. Očazené okraje pokryté krustou sazí nejrůznějšího původu, zdobila původní kovotepecká výzdoba starého kusu. Chýši zaplnil kouř z hořících bylin a kostěného prachu. Bylo stále těžší získat potřebné ingredience, ale situace byla vážná a nezbývalo než jednat.

Kouř byl těžký a jeho vůně působila omamně. Pronikal v podobě tenkých pramínků ven z chatrče. Cestu si hledal ve škvírách u podlahy, kterých bylo dostatek. Stejně jako v polorozpadlé střeše. Tam se však kouř nedostal, byl těžký a převaloval se nejvýše v úrovni pasu.

Počkala, až všechny byliny dohoří a začala odříkávat zaklínadlo. Cítila, jak kouř ožívá, houstne a začíná žít vlastním životem. Pokud se mělo kouzlo povést, nezbývalo jí příliš mnoho času. Ze záňadří vylovila skleněnou ampuli a pokračovala v zaříkávání. Zaklínadlo tvořilo několik rytmicky se opakujících veršů. Opakovala je stále rychleji. Kouř se pod vlivem kouzla přestal roztékat do šířky. Vypadal, jako by jej někdo míchal. Houstl a temněl, měnil se v něco jiného, co obklopilo nohy i ruce mladé čarodějky. Cítila, jak jí proniká omamná moc čarodějné substance a snažila se ignorovat naléhavý pocit únavy. Bojovala s ní a bylo to stále těžší. Oči se jí zavíraly, její mysl se pomalu poddávala pocitu zapomnění. Sáhla po amuletu, který jí vysel na řetízku kolem krku. Přitiskla k němu nos a zhluboka se nadechla. Únava na okamžik ustoupila. Opět se jí vrátili smysly, které ji před okamžikem opustily. Kouř se změnil v husté mléko a pod vlivem zaklínadla se vydal na cestu do skleněné ampule. Ještě několikrát zopakovala čarodějné verše, dokud i poslední zbytek nebyl bezpečně uzavřen ve flakónu. Oddechla si. Dnes to bylo těsné. Bez potřebných substancí bylo toto kouzlo velmi nebezpečné. Neměla však na vybranou.

„Brugu!“ zavolala směrem k místu, kde bývaly dveře do chatrče. Jejich místo už dávno zaujal kus staré látky, která se teď odhrnula. Ve vzniklém otvoru se objevila hrubá tvář s vystupujícími spodními řezáky. „Ano má paní,“ zabručel půl-ork a vstoupil dovnitř. Čarodějka pokynula rukou směrem ke stolku, u kterého seděla. Stála na něm ampule s temnošedou substancí, převalující se uvnitř. „Najdi další Brugu. Najdi další a tentokrát,“ dívala se mu do očí, „tentokrát to musí být Ona!“

Sirotčinec

Bredar Ardom odbočil z hlavní třídy lemující nábřeží Mlžné a ztratil se v temných úzkých uličkách. Hustý vous protkaný stříbrnými nitkami prozrazoval trpaslíkův věk. Nebylo pro něj snadné zdolávat příkré stupně kamenných schodů vedoucích vzhůru, mezi starými domy, až k bývalému chrámu. Zastavil před portálem neseným dvěma páry sloupů a zhluboka dýchal. Rozhlédl se kolem, ale olejová lampa stěží osvětlovala prostor před jedním z přilehlých domů. Samotný chrám vlastní osvětlení neměl a nebylo to nic zvláštního. Možná dříve, když ještě sloužil svému původnímu účelu, si jeho obyvatelé mohli dovolit drahý lampový olej. Ty časy však byly pryč a spolu s nimi i věhlas toho místa. Dnes sloužil jako sirotčinec a útulek dohromady.

Trpaslík se ještě jednou rozhlédl kolem a zrakem pečlivě propátrával hluboké stíny bočních uliček. Když vyrážel od Puklého štítu, přilepil se na něj stín. Snažil se jej setřást, a proto několikrát změnil směr, udělal si zacházku přes tržiště a pokusil se ztratit mezi trhovci, kteří se vraceli v podvečer domů. Zastavil se dokonce u Cínové konve, kde znal krčmáře. Místo opustil zadním vchodem a od té chvíle žádný stín nezahlédl.

Zabušil na vrata chrámu a chvíli čekal. Nic se nedělo, zabušil tedy znovu. Šouravých krok nohou obutých v dřevácích rozezněl kamennou podlahu. Ve dveřích se objevilo okénko a v něm drsný, neoholený obličej. „Co chceš,“ vyštěkl ospalý muž středního věku. Strniště mu pokrývalo bradu i tváře, hlavu měl však holou.

„Jsem tu pro tu malou,“ a významně potřásl měšcem, který držel v ruce, „ 500 zlatých kousků, jak jsme se dohodli, Správče.“

Muž se zadíval na měšec, jeho zájem o kvalitní trpasličí zlato byl patrný. Okénko se zavřelo a namísto něj se otevřela dvířka. K zarostlé tváři patřila zavalitá postava postaršího muže, správce místního sirotčince. Trpaslík mu nedůvěřoval. Když si včera přišel pro Annu, vyměřil mu tenhle člověk poplatek za stravu a ubytování dítěte. Celých 500 zlatých, za tři měsíce. Prý jsou v tom i léky, ale Bredar mu nevěřil. Bylo mu jasné, že ten lotr chce vytřískat co nejvíc. Cena děcka na trhu s otroky byla i tisíc zlatých kousků a to by dohromady nikdy nedal.

„Dobrá,“ ozvalo se ode dveří, „dojdu pro ni, zatím tu počkej. A připrav si ty papíry, nemysli si, že si ji tak snadno koupíš.“ S tím se dvířka opět zaklapla.

Bredar Ardom jen podvědomě přikývl. Jeho nervozita poněkud opadla, zdaleka však nebyl klidný. Dnes večer musí malou vyzvednout. Celý den se snažil sehnat potřebné peníze a nebylo to nic jednoduchého. Nebyl chudý, ale ve městě neměl žádné kontakty. Byl zde pouhým cizincem.

Otevřel malou příruční brašnu na dokumenty a vylovil listinu zmocňující jej vyzvednout malou Annu. Pečetní vosk byl čerstvý, listina byla sepsána přede dvěma dny. Tento fakt byl sice umně zamaskován falešnou patinou, ale kdykoliv dokument někde ukázal, zmocňoval se ho panický strach z odhalení. V sirotčinci však neměl nejmenší problém. Podezříval správce z toho, že by malou Annu dal komukoliv, kdo by uhradil ty takzvané nutné náklady.

Kromě listiny ustanovující ho opatrovníkem malé Anny byla v brašně ještě jedna. Smlouva na přepravu lodí až dolů k moři. Loď měla odplout dnes ráno, ať už s pasažéry nebo bez nich. To však trpaslíka netrápilo, věděl, že lodí nepopluje. Druhá listina byla stejně tak pravá, jako ta první. Co však bylo pravé, to zůstávalo stále ukryto v brašně. Vrátil přepravní smlouvu zpět a vylovil větší váček obšitý stříbrnou nití. Byl velký asi jako sevřená pěst a kopíroval tvar toho, co bylo uvnitř. Jestli měl Bredar z něčeho obavy, byl to tato věc. Runy tvořené nití opalizovaly zelenkavých leskem, a když se na ně díval, mluvily k němu. Byl trpaslík a tak jejich vábení nerozuměl. Byl vůči němu imunní a to byl důvod, proč byl vybrán pro tento úkol. Vyzvednout Annu, odvést ji na domluvené místo a přinést amulet. Pak bude jeho účet srovnán.

Zaslechl šramot v boční uličce. Čekal už podezřele dlouho. Upřel svůj zrak do tmy a zahlédl postavu přikrčenou ke kamenné zdi jednoho z domů. Za ní další a vedlejší uličce ještě jednu. Zřetelně rozeznal kuši, kterou držel muž připravenou ke střelbě. Uvědomil si, co se chystá, zaklapl brašnu a zajistil přezku, zatímco se rozhlížel, kudy pryč. Nakonec ho tedy našli, nebo ho prásknul ten prokletý správce. To by se mu podobalo. Měl by peníze a zůstalo by mu i dítě na prodej. Muži schovaní ve stínu se právě přemisťovali do výhodnější pozice. Ale Bredar na ně už nečekal. Rozběhl se dolů po strmých schodech úzkou uličkou a doufal, že jej střelec netrefí. Šipka zadrnčela poté, co proletěla místem, kde před okamžikem stál a zůstala zaražená dva palce hluboko ve dřevě brány chrámu. Dva stíny se pustily za ním.

< Amulet >
Nejvyšší oběť
Pro hru skupiny "Lotrandovo 4E"
Napsal Lotrando 19.06.2009
Diskuze k tomuto článku již probíhá, můžete se přidat zde.
Obsahuje 6 příspěvků.
Věděli jste, že...
Na d20.cz můžete mít svůj vlastní blog. Pokud chcete napsat o nečem, co alespoň vzdáleně souvisí s RPG, můžete k tomu využít našeho serveru. Tak proč chodit jinam? >> více <<
Jak se chovat v diskuzích
Přehled pravidel pro ty, kteří k životu pravidla potřebují. Pokud se umíte slušně chovat, číst to nemusíte. >> více <<
Formátování článků
Stručné shrnutí formátovacích značek zdejších článků, diskuzí, blogů a vůbec všeho. Základní životní nutnost. >> více <<
ČAS 0.080888986587524 secREMOTE_IP: 3.236.112.101