Co se mě týče, budu na tom s časem stejně dost bledě, takže na mě nesejde. Když už, tak by mi udělalo radost něco, co stojí víc na příběhu než na pravidlech, něco míň heroic. Ale jak jsme psal, asi já asi spíš ne.
EDIT: Už jsem si něco odehrál. Hrál jsem spoustu dobrodružství, a spoustu questů. Ať jsou sebesložitější, pořád jsou to jenom questy. Prostě někde existuje nějaké řešení, na které když přijdu, mám to. Nestvůry mají svoje slabé stránky, a já hledám optimální taktiku, jak je překonat. Ale proč? Je to jen technokratické hledání řešení. Něco jako Sudoku, nudný kombinování a hledání něčeho, co určitě někde je, a je jen optázka času, kdy na to přijdu. To mě nijak neobohacuje.
Já už vlastně ani na detektivky nekoukám proto, abych zjistil, kdo je vrah (vlastně mi tenhle detail dost často unikne... ). Koukám na to proto, že se mi líbí děj, příběh, jak je to zahraný, scény, atmosféra... Mam pocit, že... takový hlubší prožitek mi něco dává, nějaké lidství, nějaké těžko popsatelné bohatství, teplo uvinitř... Hloubavost. A... vlastně se u toho nemusí vraždit, když se dokáže získat napětí, tempo a atmosféra jinak.
Lákala by mě hra, která mě nějak takhle obohatí. Kde nejsou nestvůry, ale prostě lidi - každej tam má nějaký vlastní cíle, sny, vlastní rodiče, a občas se ty cíle a plány prostě jen skříží, kde neni Dobro a Zlo, kde hrdina je taky jen člověk (vemte si třeba Ramba v prvnim díle - byl to prostě zoufalej a zhroucenej člověk na konci s nervama...)... Kde se nepřátelé neškrtaj, ale umíraj.
