...To je článek, se kterým by se dalo dlouho polemizovat.
Zaprvé je zajímavé, že třeba Brandon Sanderson proti vydávání samonákladem vč crowdfundingu nic nemá a v přednáškách pro nové začínající autory o tom mluví jako o plnohodnotné alternativě. Jako důvody uvádí např. citelně větší podíl na výnosech knihy (byť za cenu většího množství vlastní práce) nebo udržení práv na knihu (kterých se jinak vydavatelé drží jako klíšťata a nevyjednávají o tom ani s top autory - takže pokud někdo není fanoušek výlučných práv na virtuální věčnost nebo duševního vlastnictví po vzoru osmnáctého století obecně...). A v neposlední řadě kontrolu nad obsahem a formou, protože zejména začátečníkům vydavatelé do práce rádi hrabou - a ne vždy nutně k lepšímu. Dále si autor zachová kontrolu nad věcmi jako je vzhled obálky, promo texty a propagace nebo i (sub)žánrová kategorizace.
Proč to Sanderson klidně doporučí? Protože mluví k univerzitním studentům literatury, co chápou hodnotu editorské práce a korekcí a dokáží si je zařídit sami... Aha, takže článek nemluví jen k začínajícím autorům a pouze fantastiky a pouze bez opory vydavatele a pouze... ale navíc pouze k těm co neví do čeho jdou - mi přijde, že ta cílovka článku je hodně úzká a ještě užší a těch výjimek na koho to neplatí je nějak hodně na to jak obecně se ten článek tváří.
Problémem vydavatelů je instituční arogance. Kterou je cítit i v tomhle článku. Článek se tváří, že vydavatelé jsou alternativa, ale pro cílenou skupinu nejsou - autor omylem přímo přiznává, že se takovým vydavatelé mezi sebou smějí a buď jim neodpovídají vůbec, nebo automatickou odpovědi s odmítnutím. Tzn tito autoři se redakční pomocí stejně nedočkají. Jenže nejen "tito" - vydavatelé fungují jako gatekeepers s filtrem vlastního vkusu - jak co do obsahu, tak co do formy. Fun fact - Neil Gaimanovi jako začátečníkovi několik vydavatelů odmítlo povídku. O dvacet let později ji našel v krabici na půdě a přišlo mu to že je vlastně dobrá, tak jí vydal v podstatě tak, jak byla (tou dobou už mu nikdo nic neodmítl...) - a vyhrál za ní několik cen. Několik vydavatelů se v autorovi i díle zjevně dost seklo.
Člověk to vidí i v tom článku. Jemný vítr zní jinak než technicky znějící "mírný" - autor to smete jako chybu na úrovni špatné gramatiky a ještě to označí za nedostatek slovní zásoby. Možná. Možná sám nepochopil zamýšlenou poetiku. Automaticky bez dalšího odmítne autorku dětské knížky za špatné i/y - co když to je dobrá dětská autorka, jen dysgrafička?
Autor argumentuje tím, že všechno to jsou shity. Upřímně, četl jsem ne úplně málo z toho co vydali ti slavní "vydavatelé" a nějak nevidím moc rozdíl - zvlášť při pohledu na to jak si osekal cílovou skupinu tak abyz ní kdokoliv kdo nepíše shit vypadnul.
Jakože ano, většina wannabe autorů je fakt špatná. Jenže většina čehokoliv je špatná. Ano, redakční práce je důležitá. Jenže vydavatelé na ní dneska zdaleka nemají exkluzivitu.
Pointy co má by šlo snadno vzít a udělat z nich článek o tom jak vydávat crowdfundingem správně a chybám se vyhnout - jenže to by autor nesměl sledovat předem rozhodnutou agendu "samovydávání špatné, vydavatelé dobrý, nedělejte nic nově, buďte hodné konzervy a pořiďte se zkostnatělému systému".
Btw za pozornost stojí že v RPG vydávání samonákladem vytvořilo indie scénu - včetně věcí jako Fate nebo Apocalypse world - což v podstatě změnilo scénu jako celek a výrazně urychlilo její vývoj. Ale to je ve skutečnosti oproti beletrii hodně o něčem jiném.
EDIT: pasáž "způsoby odměňování" je už totální výsměch kde se dotyčný naprosto odhrabal jako stará konzerva co nerozumí tomu co kritizuje, když nechápe jak fungují KS style odměny nebo interakce s bakery.