Jsou fantasy hry na hrdiny i pro dospělé?

D&D bylo první hrou na hrdiny (RPG). A definovalo jednoduchý koncept: Hrdinové z fantasy ság a pověstí bojují „v podzemí“ proti nestvůrám, sbírají poklady (loot), řeší hlavolamy a vyhýbají se pastem. Nakonec porazí hlavního zloducha a vrací se domů se zaslouženou odměnou (obrovským pokladem), kde je všichni oslavují jako zachránce.


Dnes se to zdá jako největší klišé, které by přece nikoho nebavilo. A přesto si myslím, že je geniální. Ve své době dokázalo zaujmout skrz DrD i (deseti)tisíce hráčů v Česku. Proč se dnes mnoho lidí od tohoto konceptu tak distancuje?


První věc, kterou je třeba si uvědomit, že hry na hrdiny (a teď myslím mainstream) se vždy soustředily hlavně na teenagery, na hráče od cca 10 let. V této věkové kategorii začíná hrát RPG nejvíc hráčů. Jsou to děti, které vyrostly na pohádkách a ještě jim teče mléko po bradě. Svět pohádek, stejně jako svět těchto dětí, je černobílý. Zlo versus dobro. Hrdinové verzus padouši. Rytíř, co pro srdce sličné panny neváhá riskovat svůj život a postavit se drakovi. Není to jen o černobílém vidění světa, ale i o víře. Víře, že dobro nakonec přemůže zlo, že hrdinové zvítězí, že na trůn usedne moudrý král, který přinese zemi opět mír a blahobyt. Žádné dítě o tom nepochybuje. Žádné to nezpochybňuje. A tento svět má velmi blízko k onomu RPG klíšé. Proto si myslím, že jsou fantasy RPG tak populární. Proto si myslím, že je D&D a průzkum podzemí tak oblíbený. Má to nádech tajemna a navíc boj dobra se zlem, který bude odměněn velkým pokladem. A proto je mezi dětmi tak oblíbený Harry Potter.


A jak hráč stárne, začíná o tomto klišé pochybovat. Začíná to zcela nevinně: Jak se ten medvěd, kterého jsme porazili, dostal za ty zavřené dveře? Proč luk střílí jen x sáhů, a ne 10krát x sáhů? Jak je možné, že existuje tolik podzemních komplexů? Tolik pokladů vytváří nereálnou ekonomiku. Jak se živí a jak vlastně žijí trpaslíci v podzemí bez zdroje světla? Vždyť je to uhozené. Vlastně celý ten boj v podzemí je uhozený, stejně jako neforemné fantasy rasy s lidskými vlastnostmi. A proč vlastně proti bojujeme proti nestvůrám? Přece se vše musí dát vyřešit mírumilovně, vyjednáváním. A ten zloduch na konci přece jen nebyl úplně špatný, jen byl prostě egostický. A vůbec, těch bojů je ve hře nějak moc. V pravidlech je jim věnováno až příliš mnoho místa. Nezahrajeme si raději Fate nebo My Life with Master?



Ač nechci žádnou hru shazovat (a všechny výše uvedené jsou velmi zdařilé), tak si myslím, že k hraní RPG mainstreamových her je potřeba přihmouřit v dospělosti oči, najít v sobě kus dítěte. Jinak se vám nemůžou líbit. Je potřeba se oprostit od pochybností a nasát trochu dětského pohledu na svět. Zase chtít objevovat tajemné a zpuchřelé, bojovat proti zlu (ať už je to cokoliv, co se hrdinům postaví do cesty), nehledat v dobrodružství logické chyby. Jen tak si člověk může hru naplno užít. Otázka je, jestli to vůbec jde.


Fantasy RPG mi někdy přijdou jako foglarovky. Děti je milují, a kdo je v mládí nezkusil, v dospělosti se pro ně už jen ztěží nadchne. Ano, zahraje si hru, přečte si jednu knížku, ale to skutečné kouzlo už mu zůstane skryto. Znám pár hráčů, kteří hráli jako kluci DrD a od té doby nic a stále na něj rádi vzpomínali. Pak si ho zkusili po mnoha letech zahrát znovu (už v dospělosti) a najednou jim ta hra přišla strašně stupidní. Stejně tak si vzpomínám, jak jsme měl rád jako kluk foglarovky, ale když si dnes zkusím nějakou přečíst, tak mi najendou přijde stupidní. Vidím tam spoustu logických chyb, které jsem v mládí neviděl. A to byly mé nejoblíbenější knihy (zvlášť Chata v jezerní kotlině).


Když však chcete nadchnout malého kluka, desková fantasy RPG je sázka na jistotu. Zkusil jsem do hry zapojit svého desetiletého synovce, který do té doby nikdy žádnou deskovou RPG nehrál, a byl nadšený z ohono fantasy klišé, z figurek, kostek, map jeskyní (vytiskl jsem battlemapy vytvořené v Dungeon Designeru 3 do velikosti, jak jsou v Tilesech) a všeho okolo. A tehdy jsem si uvědomil, jak je smutné, že se od tohoto konceptu tolik hráčů a herních vývojářů sistancuje. To, co mnohým dospělým hráčům přijde překonané, a co se nazývá „špatným herním stylem“, to malé kluky nejvíc baví.


A pak je otázka, nakolik jsou tedy fantasy hry na hrdiny i pro dospělé.
Napsal: ShadoWWW
Autorská citace #1
1.12.2011 11:51 - Merlin
Hraju deskovky i RPG od 91 roku..což mi bylo 15 let. Dnes je mi o dvacet let víc a stále v tom pokračuji. Spoluhráčům na deskovky je 27,27,38, 41, 45 a další jednorázovky jsou v rozemzí mezi tím. Rozhodně necítím, že bych přišel o to kouzlo a pořád mě to baví...někdy méně, někdy více. :)
Autorská citace #2
1.12.2011 12:15 - noir
RPG rozhodně nejsou pro dospělé. Proto je hraju...
Autorská citace #3
1.12.2011 12:30 - Hugo
noir#2 Každý dospělý člověk má v sobě kus dítěte. Čili ta tvoje poznámka je naprosto na místě...
Autorská citace #4
1.12.2011 12:32 - Noldo2
Jestli je pro dospělé James Bond, Die Hard Trilogy, nebo cokoliv z německý produkce, nevim, proč by zrovna RPG hry být nemohly.
Autorská citace #5
1.12.2011 12:44 - ShadoWWW
Merlin: To jsi v normě. V 15 člověk ještě není ten "seriózní rodinný typ", kterým se většina stává někdy po třicítce, jestli víš, co myslím.

noir: :-)

Jinak abych to ještě vysvětlil. Chtěl jsem vystihnout svým článkem dva pohledy. Hlavně ten, jak se většina lidí (a i hodně hráčů RPG, zejména dospělých) dívá skepticky na fantasy RPG, zejména pak na klony D&D a dungeon crawl. Že je to "překonaný, špatný styl" a přitom je pro začínající hráče (teď myslím hlavně z řad děti do 15 let) tím nejzábavnějším. Zkuste srovnat například D&D a Střepy snů. Pár mých (dospělých) známých, se kterými jsem zkusil hrát SS, z nich byli docela nadšení. A D&D jim přišlo stupidní. Naoproti tomu u synovce, kterému je 10, jsem se SS pohořel, ale D&D ho velmi bavilo.

Proto netvrdím, že RPG obecně je pro děti. Ale spíš dávám otázku do diskuze, nakolik jsou fantasy RPG, potažmo dungeon crawl, spjaté s věkem, respektive nakolik jsou s věkem spjaté různé herní styly a pohledy na ně.

Každopádně, díky za každou reakci!
Autorská citace #6
1.12.2011 12:46 - Alnag
ShadoWWW: Jinými slovy, D&D baví lidi, kteří dokáží mít autentickou dětskou radost, zatímco Střepy snů jsou určené pro ty, kteří potřebují předstírat, že už jsou dospělí. :)
Autorská citace #7
1.12.2011 12:52 - ShadoWWW
No, možná právě z toho pramění má rozčarovanost z DrD II, kdy ta hra je formálně pro začínající hráče od 10 let, ale stylem připomíná spíš hru pro dospělejší publikum.
Autorská citace #8
1.12.2011 13:10 - alef0
Ja mám problém v tom, že niektoré veci sa mi jedna obohrali a jednak mám problém ich propagovať ďalej, keď mám iné, "serióznejšie" hry, kde to beriem oproti zábave viac ako zážitok (navyše, obvykle si pri náhodných hrách radšej vyberiem niečo nové, na čom sa môžem aj niečo nové naučiť.)

Plus, na správnu robotu správny nástroj. To je rovnaké ako so stolovkami: keď idem hrať niečo s malým synovcom, nedám mu Vysoké napětí, keď som s našou bandou AGOŤákov, tak dáme to, čo nás baví, keď sme v krčme, vypekáme Uno.

To je presne ako s Legom, je to skvelá hračka, dajú sa na tom zabaviť skvele aj dospelí (napr. s deťmi ešte viac), ale od istého času to nie je dominantná hračka.
Autorská citace #9
1.12.2011 13:11 - Night of Triumphator
Viděl jsem to podobně - že je fantasy pro děti atd. Dneska mě naopak všelijaké ty alternativní a příběhové systémy nebaví. Mám chuť si zase zahrát nějaký klasický dungeon (+ hexová mapa jako bonus).
Autorská citace #10
1.12.2011 13:16 - pipux
ShadoWWW píše:
Jak je možné, že existuje tolik podzemních komplexů? Tolik pokladů vytváří nereálnou ekonomiku. Jak se živí a jak vlastně žijí trpaslíci v podzemí bez zdroje světla? Vždyť je to uhozené. Vlastně celý ten boj v podzemí je uhozený ... A proč vlastně proti bojujeme proti nestvůrám? Přece se vše musí dát vyřešit mírumilovně, vyjednáváním. A ten zloduch na konci přece jen nebyl úplně špatný, jen byl prostě egoistický.

Je otázkou, co od hry očekáváš, že (a to už jsi popsal ve svém článku).
Chceš složitější hru? Pak si můžeš pomoci jednoduchou inverzí - a sice, že budeš hrát za ty temné pány, dungeon keepery, overlordy a jiné nebožáky, snažící se horko-těžko zprovoznit a udržovat svůj dobrodruhy decimovaný podzemní komplex.

A protože jsou ti zlí v pohádkách vždy poraženi, tak se také naučíš prohrávat.

Alnag píše:
D&D baví lidi, kteří dokáží mít autentickou dětskou radost

Je toto však jediná radost? Např. ta nefalšovaná, sadistická radost z poražení protivníka (obouručákem přes torso a kečup všude okolo, kutálející se hlavy) je přenositelná i do "dospělejších" her, kde se, navíc, může vyskytovat i častěji.
Autorská citace #11
1.12.2011 13:22 - Wild West
Hezké téma.
+1 k Noirově poznámce, úvodem.

Píše:
Proč se dnes mnoho lidí od tohoto konceptu tak distancuje?

Patřím mezi ty, kdo se nedistancují. Ale zkouším to nějak obohatit.

Píše:
Víře, že dobro nakonec přemůže zlo, že hrdinové zvítězí, že na trůn usedne moudrý král, který přinese zemi opět mír a blahobyt.


Tomu věří každý, jinak by nebyl hrdina. Dospělý nebo dítě. Dospělý jen tuší, že to dá o moc větší práci, než jak to vypadá.

Píše:
A jak hráč stárne, začíná o tomto klišé pochybovat.


Typická je ta pochyba v jistém teenagerském věku. Pravý teenager miluje, když hrdina tragicky umře (Titanic). Když je Geralt z Rivie drsnej a na konci ho propíchnou náhodou vidlema.

Dospělý prokoukne, že tohle je taky póza a zjednodušení, a vezme na milost dobré konce.
Autorská citace #12
1.12.2011 13:46 - pipux
Ještě co se týče těch hrdinů, dobra, zla a zachraňování světa, vzpomněl jsem si na jeden trefný článek z games.tiscali.cz (zde).
Je to zase jiný pohled na věc.
Autorská citace #13
1.12.2011 14:40 - Ebon Hand
Já s tím úplně nesouhlasím, z pohledu celé naší hráčské komunity z Modřan a okolí je fantasy jednoznačně neojoblíbenější téma. Záleží jen jak se nastaví setting, zda budou naivní hrdinové kosit padouchy, či to bude o tvrdém chlebu dobrodruha.

Dospělí vědí je, že ta dospělácká hra se přetahuje mezi motty: "Hrdinů jsou plné hřbitovi" a "Pokud neumřu jako hrdina, tak umřu v zapomění sešlý chorobama, posranej v zavšiveným pelechu."
Autorská citace #14
1.12.2011 18:24 - Shako
Spojovani fantasy a rabovani podzemnich prostor mi prijde jako prilisne zjednodusseni problemu. Ale jinak pekny clanek.
Autorská citace #15
1.12.2011 20:44 - Gurney
Začal jsem psát odpověď, ale pak se mi to zvrhlo do vlastního blogového příspěvku

Wild West píše:
Když je Geralt z Rivie drsnej a na konci ho propíchnou náhodou vidlema.

Když autor rozjede příběh a netuší jak ho ukončit...
Autorská citace #16
1.12.2011 21:03 - sirien
Gurney píše:
Když autor rozjede příběh a netuší jak ho ukončit

Když autor rozepíše román a netuší, že na to nemá...
Autorská citace #17
1.12.2011 21:04 - Alnag
Když hrdina machruje se dvěma mečema a myslí si, že když bez problémů zkosil kuroliška zvládne i nějakého přihlouplého vesničana... :)
Autorská citace #18
1.12.2011 21:55 - Sosáček
Doyle odkrouh Holmese, Shakespeare toho byl plnej, antika jakbysmet a "bolivian army ending" se prohlasuje za nejlepsi konec filmu vsech dob, takze generalizace o mrtvejch hrdinech co jsou pro teenagery pusobi trochu zvlastne.

(krom toho, zli jazykove tvrdi, ze mistni maji problem se sapkowskim protoze je levicak, takze by si na jeho knizkach stejne nasli neco za co je strhat)
Autorská citace #19
1.12.2011 22:22 - Alnag
Oranžový traktor a event. ostatní: Politickou diskuzi prosím nikoliv. Díky.
Autorská citace #20
1.12.2011 22:34 - alef0
Len poznamenám, že Doyle odpráskol Holmesa, aby ho potom slávnostne "vynecroval" a doviedol o. i. k Psovi Baskervillskémul. (i keď chronológia v rámci deja je zachovaná.)

Pro přispívání do diskuse se musíš přihlásit (zapomenuté heslo). Pokud účet nemáš, registrace trvá půl minuty a 5 kliknutí.

Věděli jste, že...
Na d20.cz můžete mít svůj vlastní blog. Pokud chcete napsat o nečem, co alespoň vzdáleně souvisí s RPG, můžete k tomu využít našeho serveru. Tak proč chodit jinam? >> více <<
Jak se chovat v diskuzích
Přehled pravidel pro ty, kteří k životu pravidla potřebují. Pokud se umíte slušně chovat, číst to nemusíte. >> více <<
Formátování článků
Stručné shrnutí formátovacích značek zdejších článků, diskuzí, blogů a vůbec všeho. Základní životní nutnost. >> více <<
ČAS 0.10708904266357 secREMOTE_IP: 34.239.170.244