Marie

Tieflingka přivolaná na pomoc čarodějným rohem od komtura společně se svými třemi družkami Břízou, Červenkou a Jiskrou. Marie jako jediná z nich přežila cestu divočinou až ke Strážnickému opatství. Potvrdila Erikovi, že hledaná členka Nehynoucího plamene s chybějící částí žezla se vypravila do Vílí divočiny a varovala jej, že elfí říše není tím, čím se na první pohled zdá být; vládne tam prý klam a šalba.

Po rozchodu výpravy u Strážnického opatství se Marie plánovala vrátit společně s komturem do Přepadu. Když právě postavy procházely portálem do Vílí divočiny, toho času nacházejícím se ve vstupních dveřích chrámu Strážnického opatství, zaslechl Lars děsivý výkřik. V posledních záblescích pozemského světa spatřil, jak krvácející Marie, nyní s obličejem rozdrásaným strašlivými spáry, zoufale prchá k portálu…

Není známo jak, avšak Marii se nejen podařilo přežít záhadný útok, nýbrž i vstoupit do Vílí divočiny. V hlubinách Kalnokořání se opět setkala s hrdiny a znovu je varovala před spoluprací s komturem. Za nejvhodnějšího obnovitele Nerathu, jemuž by mělo být předáno žezlo, uváděla Stellu, kterážto prý také pochází z císařovy rodiny. Poté co však byla Stella unesena z Kalnokořání Kozlovskim a jeho přisluhovači, vypravila se jí Marie zachraňovat na vlastní pěst.

V chrámu uprostřed Údolí dlouhé noci se cesty hrdinů a Marie střetly znovu. Připojila se k jejich útoku majícím překazit Kozlovského obětní rituál. Když v průběhu bitvy Kozlovski zavraždil Stellu, naléhala Marie na ostatní, aby nyní sestavili žezlo, neboť jeho moc prý dokáže přivést Stellu zpět k životu. Hrdinové ji uposlechli a žezlo skutečně Stellu vzkřísilo. V ten moment se však pokusil artefaktu zmocnit doposud skrývající se komtur - hrdinové jeho snahu sice zhatili, avšak během oněch několika chaotických okamžiků využila Marie situace. Zatímco hridnové čelili komturovi, uzmula tieflingka žezlo i znovuoživenou Stellu a uprchla neznámo kam portálem, jenž páchl sírou a zradou...

Protože však nemohl portál přemístit Marii z Vílí divočiny rovnou k jejímu pekelnému pánu, musela chtě nechtě hledat delší cestu. V Kalnokořání tak narazili hrdinové opět na její stopu. Pod pseudonymem "Paní z Rudé doliny" vykoupila z otrokářského zajetí prince-dědice, čímž rozšířila svůj počet zajatců již na dva a společně s nimi prchala do nitra Feydarku. V tu chvíli jí již byli postavy opět v patách.

V temných jeskynních hluboko pod povrchem se Marie společně se svými zajatci setkala s jakousi záhadnou bytostí, které předala ukradené žezlo. Poté pokračovala dál k fomoriánskému městu, kde zřejmě doufala nalézt útočiště před svými dotírajícími pronésledovateli. U brány však byla zadržena dvojicí kyklopů. Ti odmítli Marii nechat jen tak vstoupit do města. Tieflingka se tedy rozhodla probít si cestu silou, zákeřně bodla jednoho z fomoriánů a rozpoutala se mela. Snad by Marie i bývala zvítězila, kdyby však její zajatkyně Stella nevyužila příhodného okamžiku a nezačala tieflingku škrtit svými pouty. Aby se mohla Marie zachránit, musela nechat oba své zajatce uprchnout.

Zdálo se, že vše je ztraceno. Zajatci pryč a z dálky se již blížili pronásledovatelé, hrdinové, které Marie před nedávnem zradila. Tieflingka namísto úprku však začala rýsovat na podlaze jeskyně jakýsi kruh plný neznámých symbolů. Když k ní přibíhal Girel, jenž běžel ze skupiny pronásledovatelů nejrychleji, klekla si Marie doprostřed kruhu a zarazila si do břicha dýku až po jílec. Umírající se sesunala na zem, kde ji nalezl Girel. V okamžiku, kdy se k ní naklonil, bodla jej Marie z posledních sil hbitou a zákeřnou ránou neomylně pod plát zbroje. Zručnost útoku dávala tušit, že to nedělala poprvé.

Girel díky rychlé pomoci od Paa přežil, ačkoliv se nemohl zbavit tísnivého tušení, že kdyby Marie bývala chtěla, zemřel by tehdy společně s ní. Rána totiž nebyla vedena tak hluboko, jak by bývala mohla být. Záhadný kruh s okultními symboly, rituálně vyhlížející dýka i Mariina náhlá a nečekaná sebevražda dávaly tušit, že ve vzduchu se vznáší ještě cosi velmi, ale velmi zlověstného. 

Tomu by ostatně i leccos napovídalo. Krátce po Mariině zradě totiž prozradil komtur postavám, že Marie není obyčejný tiefling, jakkoliv se za něj vydává. Její postavení v pekelných sférách je vyšší, čemuž odpovídají i její schopnosti. Kdysi skutečně bývala Marie věrnou služebnicí Nehynoucího plamene, ale pak začala postupně podléhat "dědictví své krve".  Co bylo příčinou jejího pádu, pro koho dooporavdy pracovala, komu předala žezlo a co vlastně sledovala svojí náhlou sebevraždou, to zatím zůstává zahaleno rouškou tajemství.