Argonantus: Chladný ten film má být - ostatně o tom taky je. Už jen barvy, symboly chladu (ledový hrad, ledová voda, chrom a sklo staveb, mráz kolem letadla) tam jsou všude a je to důležitý prvek atmosféry. Emoce jsou v něm pouze vypjaté a ne ty "běžné drobné" - což je přece úžasná vlastnost snu, ne? A akce? Ta přece tvoří základ toho boje o čas, a to na pěti rovinách najednou. Ten timing je ve filmu dokonalý. Když k tomu připočtu už jen ten zázrak, že jsem se v tom jako velmi nepozorný divák neztrácel, pokládám ten film za malý režisérský zázrak. A neříkám tím, že se má všem líbit...
Vyčítat filmu, který se odehrává v pěti realitách, že je vykalkulovaný, je podobné tomu, když někdo vyčítá Star Wars, že se odehrávají ve vesmíru.
Quentin: Je otázkou, co a odkdy byl čí sen, kdo se komu zdál, jestli se manželka opravdu dostala do reality, jsou-li reálné děti (mají stejné oblečení ve snu i v závěru a úplně stejně se i pohybují). Já tam viděl nejmíň čtyři roviny, jak to mohlo být - a ani jednu nejsem sto vyvrátit, ani stoprocentně potvrdit.
Mě se na tom líbí, že režisér ti úmyslně ukryje všechny důležité vysvětlovací scény - kdyby bylo vidět, kdo koho ve scéně se starým Saitem zastřelí, asi by to mnohé naznačilo. Ale Nolan ti ty řídítka nedá, musíš si je vytvořit sám a stejně můžeš jet víc směry současně.
