Právě jsem se vrátila z Conana... nebylo to zas tak hrozný. Teda jasně, zápletka byla trapnější než ta, co jsme měli na Gameconu na hack-and-slash oneshotu. Celé to působilo spíš jako sled scén náhodně pospojovaných než že by tam byl děj. Hudba byla zpackaná, ženské herečky nezvládly (čarodějnice přehrávala a ta druhá nehrála vůbec). Ale i přesto to na mě nějak zabralo. Možná to bylo tím hlavním hrdinou, že byl moc pěknej a sympatickej a herec uměl hrát. Nebo tím začátkem, co se jim fakt povedl. Nebo tím, že se tam furt něco dělo a v každý tý scéně byla aspoň jedna cool věc (viz týpek vrženej katapultem). Nebo tím, že od začátku do konce prvoplánově haprující logika ve všem mi vadí asi míň než něco, co se snaží tvářit že je smyslupný a pak to zazděj nějakým wtf (Thor - zmrtvýchvstání, Solomon kane - scéna na kříži). Asi tam taky hrálo roli to, že starým Conanem jsem nedotčená, jak filmem tak knížkama. Nevím, prostě mě to bavilo, no :)
