Dnes
Starší
Tvorba postav
andtom> Rytíř, Xeth: Přesně tak, existuje hranice, kdy je hraní nějaké postavy pro hru nerozdýchatelné a kdy ještě ne. Podstata je v tom, že ta hranice má být vzdálená co nejvíc to jen jde. Chce to ze strany DMa chtít. Samozřejmě je pro DMa mnohem pohodlnější bránit se pohnout vlastním zadkem a nijak se nesnažit připustit (vsadit do světa) nestereotypní postavu. Je přece tak pohodlné škatulkovat, zestádovat. Nepodat hráči ruku, nenechat ho hrát něco, co nutí DMa k námaze navíc, radši pohodlně odmítnout.
Edit: Pěkně odůvodněná individuální postava neboří koncept ras ani světa. Naopak, boří koncept černobílého zjednodušujícího vyznění hry a činí ji uvěřitelnější, zajímavější a lidštější (víte jak to myslím, nejde zde doslovně o rasu lidí, ale o ten jiný význam tohoto slova).
Myslím si, že tyto příspěvky by se měli zarámovat a nebo vytesat do kamenných desek! Každopádně si ale k tvorbě postav přidám i mých pár postřehů. K zamyšlení mě vedly hry TriStat a A Game of Thrones od Guadrians of Order, kde tuto problematiku představují.
Je sice nepochybně pravda, že Vypravěč bude hráči kecat do toho odkud postava pochází. Proto taky řada systému a i já speciálně tvorbu postavy provádím na základě diskuze s hráčem. Kde hráč bude mít dopředu připravený koncept, který mi přednese a obhájí si ho. Společně pak hledáme způsob jak takovou postavu a třeba i strašně neobvyklou zakomponujeme do daného světa, či herního prostředí. Samozřejmě že si nenechám zruinovat hru tím, že by hráč uprostřed družinky elfů chtěla hrát démona - babilitha. Proč by ale hráč nemohl hrát babilitha uprostřed skupiny ilithiiri během Korunních válek?
Tvorba postavy není trefování se mezi hranice představivosti DM. Hlavní slovo by měl vždycky mít hráč, DM jako takový se pak bude snažit koncept zařadit do svého světa. Navíc ještě lepší je připravovat družinku se vztahy naznačenými ještě před samotnou hrou - nemůže se pak stát, že družinka bude bandou individualistů, který si zásadně NEMŮŽOU vyjít vstříc. Tím zase ale nechci eliminovat individualisty v družince, nebo družinku individualit hledající stejný cíl (Raistlin v Dragonlance Chronicles a teď třeba jako zlatý příklad jest spojení skupiny Raistlin, Caramon, Sturm, Tika a Tas v Dragons of Dwarven Depths, kde každá postava sleduje svůj vlastní cíl, fungují jako družina, ale de fact jsou to jednotlivci).
DM má samozřejmě právo VETA při úplné blbosti. Je to přeci společná zábava ;)
1. Diskuze s Vypravěčem:
Ty i ostatní hráči by jsi měl začínat tvorbu postavy diskuzí s Vypravěčem. Vypravěč totiž hráčům může představit nastavení a prostředí kampaně.
Hra se, například, bude odehrávat ve Forogtten Realms, ovšem během Korunních válek, Vypravěč hráčům vysvětlí situaci v daném prostředí a jakým směrem by chtěl hru směrovat nebo kam zařadit, samotná volba je však na hráči, který do diskuze vstupuje.
2. Předběžná příprava postavy
Připravte si koncept, který vytvoří základ, či rámec postavy. Zatím nemusí být propracovaný úplně do detailu. Použijte nastavení hry tak jak vyplynulo z diskuze s Vypravěčem jako základ, a svoji postavu vytvořte na těchto základech. Ovšem stále je zde prostor, na diskuzi z Vypravěčem, který může propojit tvoji postavu s jinými a propojit s celkovou připravovanou zápletkou.
3. Statistická tvorba
Tu nemusím nijak vysvětlovat
4. Defekty postav
Ač s tím většina her přímo nepočítá defekty postav jsou hezkým zpestřením tvorby.
5. Konečné "pozadí"
Zde nastává čas postavu oživit. Na základním rámci a statistikách vypracujte kompletní životopis postavy, oživte ji specifickým hlasem, vyjadřováním či gesty. Dejte jí život!
A ještě přihodím případ společného tvoření postav společně s Vypravěčem:
Vypravěč: Hele, hra se bude odehrávat před pádem Myth Drannoru, bude to drsný. Měli by to být elfové či jiné rasy, ale tak max. 10 procent, nejlépe z Armády moci či umění. Čekejte spíše taktická dobrodružství.
Hráč A: OK já si vezmu bladesingera, bude to důstojník armády noc, nemá rád Starymy, byl bych rád kdyby můj strýček byl jeden z těch co šel s Josidiahem Starymem pro Čepel moci. Od té doby je nemusím, protože se strýček nevrátil.
Hráčka B: budu hrát půlčíci, bude to zástupce tady (hráče A), naopak je velký obdivovatel Josidiaha, a tím vzniká mezi námi rozpor. Vlastně Josidiaha až nábožně zbožňuji.
DM k hráči A: Dobře to není problém, ale navrhuji aby se ti líbila třeba Josidiahova sestřenka.
Hráč A: hmm to zní zajímavě. Můžu mít bílý pramen ve vlasech?
DM: Munchkinův průvodce sem netahej!
Hráčka C: já budu hrát tu sestřenku, ale víš co já jsme zlatá elfka z domu Starymů, já si přeci takového póvlu jako je ten měsíční elf (hráč A) ani nevšimnu.
DM: Ale Josidiah je napůl měsíční a napůl sluneční.
Hráčka C: Já ho mám ráda, ale tohle mu nikdy neodpustím!
DM> To není problém.
Hráčka C: pak soukromě l DM aby to Hráč A neslyšel: ale pokukuju po něm, jenže před matkou a bratrancem a hráčem A musím hrát tohle divadlo
Napsal: Dalcor
Vydat se na cestu pokusu o to, že hráči nikdy nepoznají, že jde o railroading (což je jak praví Alnag jediná šance, že railroad není ve výsledku tragedie) znamená toto:Jako DM jsem absolutně přesvědčen, že mám za všech okolností nad všemi hráči převahu (intelektovou, neprůstřelnost mých manipulativních technik, atd.). Jen tak totiž budu schopen ochránit railroading před provalením, před tragedií, jak píše Alnag. Úloha hráčů nespočívá v podílení se na směrování příběhu. Nejsem ochoten nabídnout jim účast na tvorbě jádra příběhu, protože se bojím, že jejich iniciativa předpřipravený příběh rozmělní nebo znehodnotí. Vlastně tím, že se nutně musím považovat za chytřejšího než hráči, abych si vůbec troufnul na railroading (jak bylo uvedeno na začátku tohoto odstavce), tak se vlastně logicky musím bát svěřit část odpovědnosti za směřování příběhu na hráče, protože nedosahují mého génia. Úloha hráčů tak tkví v přehrávání mého příběhu nebo-li jeho odchození (variace připustím v drobných detailech), k čemuž jim vystavím a obhospodařuji mantinely a jsem přesvědčen, že to nepoznají. Upřímně řečeno v podstatě ani žádné hráče nepotřebuji, příběh se stejným výsledkem klidně přehraji sám nebo s jinými hráči.Z toho plyne, že na hráčích v mé hře nezáleží a mám je za hloupější než jsem já.__________________Mno, já zůstávám taktéž u improvizace :)
Podstatné myslím je, že z toho co tu padlo (a ač to tak možná zdánlivě vypadá), se skoro nic nevylučuje. Můžete mít velkou přípravu nebo úplně improvizovat a může z toho být dobrá hra. Můžete hru neustále posouvat kupředu nebo jen sedět a koukat a může z toho být dobrá hra. Můžete railroadit nebo dát hráčům svobodu a může z toho být dobrá hra. A ve všech případech z toho může být i špatná hra. Ono je to hodně o osobnosti každého DMa a jeho hráčů. Prostě určité kombinace fungují jen pro někoho.
wraith - samozřejmě že mám v halvě příběh, nebo nit a mám to promyšlené. Předhodím hráčům prvotní myšlenku a pak už se starám jen o poisy které potřebují (nalezená mrtvola, hsotinec a tak). Ale v zásadě mám promyšlenou jen hlavní zápletku a charakteristiku NPC. Hráči sami mě vedou k rozvíjení úkolu a já se jim snažím vyjít vstříc, nijak je neomezuju, takže se může stát, že vlastně oni daný příběh nevyřeší. Nedojdou "śupěšného" konce ale přejdou třeba i během "dobrodružství" k úplně jiné hře a jinému příběhu. Murphyho zákon RPG zní - Ať je DM sebelépe připravený na cokoliv, hráč ho vždy zaskočí.
Pravda je že mě minule teda zaskočili i při jednom improvizovaném dorbrodužství v RPG Cadwallon, kde si na sebe objednali cech vrahů. Halvně me zaskočili tím že jsme nevěděl jak to udělat abych je po hodině hraní nezabil...bylo to zkušební dobrodružství!
Pravda je že mě minule teda zaskočili i při jednom improvizovaném dorbrodužství v RPG Cadwallon, kde si na sebe objednali cech vrahů. Halvně me zaskočili tím že jsme nevěděl jak to udělat abych je po hodině hraní nezabil...bylo to zkušební dobrodružství!
Co se týká omezování při tvorbě postav, mě tu chybí jedno vyjádření.
IMHO se to má asi takhle: Pro dobrou hru je třeba poněkud sladit očekávání a požadavky na styl a prostředí hry všech hráčů včetně DMa. Konkrétních možností, jak toho úspěšně dosáhnout je víc. Víc je i těch fungujících, ale ne s každou se ztotožní úplně každý.
Co je důležité, že část předpokladů a vlastně i dohod existuje na nevyslovené úrovni.
Co to prakticky znamená?
Že můžou být skupiny, které hrajou ve volném světě dotvářeném podle potřeba hráčských postav. Pak klidně může být drow Dharowathila a nikomu to nevadí. Naopak se baví tou neotřelostí.Jiní zase radši hrají víc stylově. Takže se hraje na Tolkienovské Ardě nebo Faerunu za elfích válek. Pak všichni souhlasí s tím, že udržení stylu omezuje volnost a rádi na určitá omezení přistoupí.
Prakticky pak limity v rámci světa určuje DM, protože je to rozumné z hlediska organizace hry.Teď jsem vám to zrelativizoval a máte po hádkách B-)
EDIT: Tak jsem byl předběhnut, nepíšu dost rychle ;-)
Tedy fakt mám občas dojem, (třeba když čtu Andtoma), že bych měl chodit kanálama, když od začátku vím, že hra skončí finálním střetnutí, které posav na 90% vyhrají, i třeba se ztrátami, a že pak zemřou. Nebo že se ve hře dostanou na Hindenburg a pletí přes oceán, i když hráči tuší, že s nimi při přistávání spadne v plamenech :-/Tedy že hráči i ví, že jedou podle nějakého scénáře, nebo že sem tam mám záchytné body, a přitom je ta hra baví - asi proto že si myslí, že ta vzducholoď spadnout nemusela, kdyby se zachovali jinak, nebo že na Měsíci nemuseli umřít, kdyby tam neletěli - a mají pravdu.
Jerson No to je právě to, co říkám pořád. Kdyby tvůj Vypravěčský styl chtěl uplatnit někdo jiný bez odpovídajícího přehledu a charismatu, tak by si pravděpodobně dost tvrdě naběhnul. Resp. tím jsem si docela jistý. To, že to tobě vychází vypovídá hodně o tobě a málo o obecných kvalitách toho přístupu. Nemyslím si ale, že je to důvod chodit kanálama.Relativizace, kterou tady předvedl L.Z.J. dobře dokresluje nesnadnost situace, kterou se tu snažíme diskutovat. Prostě k cíli, který je více méně společný, nevede jen jedna cesta. Každý si musí najít tu svou. Ti, kteří mají podobné smýšlení mu můžou poskytnout pár dobrých tipů nebo varování a to je asi tak zhruba všechno.Můžeme se podivovat nad tím, jak to ten Jerson (nebo Andtom, Dalcor, Wraiths, Thief a já nevím kdo) dělá, že mu to funguje, když vy jste to zkoušeli posledně a nefungovalo to ani trochu. No asi to ani fungovat nemohlo. Ale myslím si, že už jen to, že se tady o tom bavíme naznačuje, že vám to není jedno a to je myslím jedno z mála univerzálních pozitiv, které vedou k dobré hře. Prostě není mi jedno jak ta hra vypadá, snažím se dozvědět něco o tom, jak to dělají ostatní a co z toho by mi mohlo pomoci.
Alnag : Prostě není mi jedno jak ta hra vypadá, snažím se dozvědět něco o tom, jak to dělají ostatní a co z toho by mi mohlo pomoci. presně tak a proto sem chodím abych něco pochytil a snažil se růst, no a někdy abych taky pozlobil Dalkora :-)).
Hele Dalcor nemá dobré nervy a občas ještě horší smysl pro humor. Proto bych sem nechodil... Ale dneska mám super náladu - překládáme Šotcypedii a to je nářez.
A tak Takhisis, která byla tou dobu pěknej fracek, furt brečela že chce aby bylo po jejím, protože se jí nelíbil Paladinovi plány ohledně stvoření.
A tak Takhisis, která byla tou dobu pěknej fracek, furt brečela že chce aby bylo po jejím, protože se jí nelíbil Paladinovi plány ohledně stvoření.
Jerson: Vůbec nechoď kanálama! Poctivě řečeno to má tuto druhou stránku mince: pokud je DM liný jako já se připravovat a i v běžném životě dostává nejlepší nápady pod tlakem (nebo lépe řečeno bez tlaku dostává ještě tristnější nápady než po tím tlakem), tak si ten svůj koncept potřebuje zdůvodnit tak nějak noblesněji, než je jeho výše popsaná holá podstata :)
Alnagu, hezky jsi mě pochválil, ale myslím že nemáš pravdu.
Paranoia, jak sám přiznáváš, je railroad a všichni to ví - a přitom se při hře bavíme. Jiné hry se nehrajou jen kvůli nečekanosti příběhových zvratů, popravdě - moje pokusy o příběhové zvraty jsou dost chabé, protože hráči už častokrát ví, co bude následovat, i když spíše v rámci jedné akce než co se týká návaznosti scén ... ale myslim (a doufám), že takovéhle průhledné vedení skrz nějaké záchytné body nepoužívám jen já, ale i mnoho jiných Vypravěčů. Ostatně otevřený svět, kde je možné dělat cokoliv jsem zkusil taky a zábavnost byla o dost nižší.Andtome, já jsem taky dost líný připravovat se a také mám nejlepší nápad pod tlakem - tím víc se divím, že se spolu můžeme takto neshodnout co se týká přístupu.Dokonce mám dojem, že (zejména u mladších hráčů) není z jijich strany vůbec požadavek na nějaké směrováí příběhu, prostě chtějí, aby Vypravěč připravil příběh a oni ho pak odehrají. A může být těžké přesvědčit je, že se všichni budou víc bavit, když na tvorbě příběhu budou podílet také, už od začátku.Ano, Vypravěč, který si opravdu myslí, že bude příběh dirigovat sám proti vůli hráčů je blb a hra nebude zábavná, ale obecně mám dojem, že tento postup nění až tak moc od věci. Ne že bych ho chěl používat.
Paranoiu bych do toho netahal... tak má svoje zvláštnůstky... :-))Jinak ale je pravda to co píšeš, že řada hráčů prostě není ten typ, který by chtěl nějak extra zasahovat do příběhu. (BTW: Všimněte si, že aktivní hráči, kteří nemají rádi rail-road a jsou ochotni častěji zasahovat do příběhu se obvykle rekrutují z řad Vypravěčů... to je prostě speciální sorta lidí). Takže pro ty je "něco jako railroad" resp. větší míra přípravy možná na místě. Můj problém je taky v tom, že za posledních já nevím cca 5 let hraju skoro pořád jen s lidmi, kteří jsou také vypravěči, tak je můj pohled na věc možná trochu zkreslený.
Alnag: Je to samozřejmě přesně tak. Hráči jsou líný vši a navíc jejich fantazie je omezená. (jinak by dělali DM) :-)) Taky je pravda, že vyznavači improvizace jsou většinou DM, kteří mají prostě dost bujnou fantazii sami tvořit svůj příběh. Já jsem kdysi taky zkusil s hráči zaimprovizovat při tvorbě dobrodružství. Zde je stručný zápis ze hry:
DM: " Takže se setkáváte v obchodě Maria Železňáka, který zrovna zařazuje nové zboží do regálů. Je horký letní den, takže v krámě je dusno a v nedopitém džbánu piva je už sedm utopených masařek. Postáváte u pultu a rozpačitě na sebe koukáte. Tak jednejte..."
hráči: "..."
DM: "Můžete cokoli dělat"
hráči: "..."
DM: "Proboha snad to není tak těžký."
hráč A: " No dal bych si pivo"
hráč B: "Taky si dám pivo"
Zbatek hráčů: "Všichni si dáme pivo"
DM: "Fajn. Mario vám donese pivo, bude to 1 sp. Co dál."
hráči : "..."
...
Dalcor: Aby to bylo stylový, musíš si pak jako DM lehnout na koleje (viz railroad). :-D
Mě napadlo o imrpovizaci. Thiefe ona ta improvizace DM nemusí mít odraz v improvizaci hráčů. i když budu mít tenhle, Tebou popsaný vzorec hráčstva, můžu jako DM improvizovat a nemusím nic mít připravené dopředu.
Dalcor: To můžeš. Jenom si moc nezahraješ. Anebo jenom sám se sebou. :-)
Proč? Já si myslím že si zahraju dostatečně. I s tvým vzorem hráčstva můžu celou hru odimprovizovat. Improvizace přeci nespočívá v tom že nechám všechno an hráčích, ale sám dokážu vést hru bez toho že se budu složitě před-připravovat. Stačí vědět co chci hrát. A oni ani nepoznají že nemám nalinkovanej příběh.
Tak asi po dvou měsících mě to autoamticky odhlásilo (resp nepřihlásilo při novém spuštění)
Dalcor: Se někdy stane. Taky se mi to stává, akorát to po sobě můžu opravit. Ale stačí se ozvat :-)Pro mně je improvizace vždycky na ostří. Když se připravuji, je to skoro vždycky průměrná hra. Lidi nemrzí, že přišli a odcházejí spokojení. Ne nadšení, ale spokojení. Když nechám velký prostor improvizaci (a to se dá i když hráči nejsou aktivní), tak buď je to úspěšná hra (líbí se a hodně) a nebo je to blbá hra (a nestydím se říct, že to se mi prostě stává...). Ale přesto raději riskuji, protože chci schrábnou vysokou výhru - úspěch, než bych sázel na jistotu - průměr. Ale že to platí pro mně neznamená pro ostatní skoro nic. To jsem prostě já. :-)
Pro přispívání do diskuse se musíš přihlásit (zapomenuté heslo). Pokud účet nemáš, registrace trvá půl minuty a 5 kliknutí.
Dalcor
Jméno: Dalibor Zeman
Narozen: duben, 1978
Bydliště: Praha
Zaměstnání: ČSA a poradce FANTOM Printu
Rodinný stav: zasnoubený, od 15.3. 2008 ženatý
Oblíbené jídlo: MASOOOOOO
Oblíbený sport: hokej a fotbal
Oblíbený film: Star Dust, Star Wars
Oblíbený seriál: Četa v akci, Battlestar Galactica
Oblíbe...více
Narozen: duben, 1978
Bydliště: Praha
Zaměstnání: ČSA a poradce FANTOM Printu
Rodinný stav: zasnoubený, od 15.3. 2008 ženatý
Oblíbené jídlo: MASOOOOOO
Oblíbený sport: hokej a fotbal
Oblíbený film: Star Dust, Star Wars
Oblíbený seriál: Četa v akci, Battlestar Galactica
Oblíbe...více