Xeth: Přes palubu s takovým DMem, který hraje s hráči v rámci RPG hádankářskou minihru: uhodněte, jak si představuji hraní vaší postavy já, jinak ji nehrajte. A to se netýká jenom rasy. Copak má DM výlučný patent na rozum?
Potírání hráče za hraní postavy je IMHO hraniční a pro všechny včetně DMa nežádoucí jev ve hře. Pohrůžky ze strany DMa tímto potíráním jsou stejně tak nežádoucí, hráči pak hrají ve stresu, se strachem se projevit, protože co když se nezalíbí DMovi. Hráčova radost z hraní postavy a uvolněná kreativita se rozplývá a zvrhává na vydřenou snahu přesně vyhovět DMovi. Podle mně DM musí mít velmi pádné důvody, aby hraní postavy odmítl, je to k použití jen v krajním momentě. Btw. přesně toto je jedna ze základních věcí, pro kterou někteří volají po ukamenování (vypuštění, přerozdělení) funkce DMa - protože někteří DMové nezvládají svoji moc a chovají se k hráčům příliš restriktivně a tvrdohlavě.
Teď k rase: řekněme, že jdu hrát v RPG jako ne lidskou rasu psa. Za prvé: DM by musel mít velmi pádný důvod, aby mé hraní psa odmítl, rozhodně ne jen proto, že budu hrát svého psa jakkoliv jinak, než má představu hraní psa on. Psy se dají hrát velmi různým způsobem a DM nemá monopol na správné hraní psa. Za druhé: na příkladu psů (a jakýchkoliv zvířat) je vidět, nakolik se vzájemně v rámci svého druhu liší, inteligencí, povahou, atd. A to jsou prosím omezeni nížší inteligencí, s vyšší inteligencí a nižší závislosti na pudech je IMHO variací víc. Nevidím proto důvod, proč by příslušníci rasy odlišné od lidí měli být jako klony, na jedno brdo a ty hráči, ty se pěkně stref do matrice, kterou si pro tyto klony schovává v hlavě DM, protože když ne, tak ...