Vannax: dobrý :) taky sem nad tim lehce dumal, asi každej.. mě osobně teda víc děsila ta představa nesmrtelnosti než blaženosti. Jinak Valinor si jako Blaženou říši představuji hlavně tak, že tam nehrozí nebezpečí od Temného pána a že je strašně snadný tam žít. Vždyť je to přímo u nohou jejich dobrých bohů! Elfové jsou jiný než lidé a v zásadě nebyli stvořeni k boji, ale k umění mluvit a svou řečí a písní oslavovat a velebit okolní krásu toho, co stvořil mocnej Eru. (Ano, můžem si o tom myslet svý, o domýšlivosti toho machra, který stvoří celý národ jen proto, aby mu chválil jeho dílo. Ale tak je to premisa, z níž se tu vychází.)
Tím pádem jim dělá dobře, když se mohou v bezpečí Blažené říše uvelebit, pěstovat kytičky a zahrádky na požehnaných polích Yavanny, a zapomenout na strach a bolest, kterou zažili. Jinak tohle útulný dobrý bydlo samozřejmě pálilo i elfy, proto jich tolik bylo ve Středozemi a proto jim tak dlouho trvalo, než se rozhodli vrátit...
Co se týče reprodukčního cyklu elfů, zdá se, že měli odjakživa potomky vždy jen z počátku svazku (asi než vyhasla opradová vášeň) a nebylo jich nikdy mnoho. Nejsou to králíci :) Každý pár měl obvykle několik dětí, to je pravda, ale rozhodně to nebyly desítky. Dejme tomu 2-5, že byl standardní počet. A teď si vem, že se dávali dohromady nejdříve tak ve věku 200 let, spíš mnohem později. Díky věčným bojům, zradám a bitvám nebylo divu, že jich neustále ubývalo..
Ad velikost Valinoru - byl to podlouhlý, úzký kontinent. Ale ta dýlka byla značná, vyrovnala se délce Středozemě + Haradu až na samotný jih.