Ok, tak jsem udělal takový rychlonástřel postavy.
Rengo začínal jako naprostý obyčejný týpek, tedy spíš býval na tom ještě hůř než naprosto obyčejný týpek - prostě neuměl nic. Byl to flákač, kecal, lenoch, potížista..., který potřebuje peníze na svoji obživu. Začal tedy dělat, co mu přislo pod ruku a za co byl ochoten někdo zaplatit. Ne, že by to snad uměl líp než ostatní, jen se nebál se o to přihlásit, nechat se najmout, drze pohanit konkurenci... Je třeba doručit dopis? Rengo to zvládne jen mu dejte koně a peníze na cestovní vydaje. Je třeba vyhrat krysy z domu? Rengo to zvládne, jen co sežene píštalu. Je třeba někoho zabít? Rengo to zvládne, jen mu půjčte kuši. Je třeba prodat todle zboží? Rengo to zvládne...
Takhle přišel ke spoustě dobrého vybavení, které se po splnění daného úkolu většinou nějak pokazí, záhadně ztratí... a pak se zase záhadně objeví, když ho Rengo prodává ve vedlejší vesnici jako výtečné, nové a téměr universalní.
Rovnež se naučil spoustu věcí, které dříve neuměl, zejmena odhadovat, jak asi bude daný ukol težký a pokud to sám nezvládne, tak najít někoho, kdo to udělá za něj. Ale i spoustu jiných užitečných věcí - utíkat, zabíjet. Lhát a podvádět to už uměl předtím. Když dneska příjmá úkol (který zpravidla předtím nikdy nedělal), ale který vypadá jednodušše, hodnotí slovy jako "Jasný šefe, to jsem dělal stokrát." U věci, který vypadají složitě hodnotí jako "No..., párkát už jsem dělal něco podobného..." (což je snad i skoro pravda). Věci nemožné nebo neproveditelné podle Renga neexistují.
Když příjde na boj dáva přednost lehčím, kratkým, a často ani ne zbraním jako dýka, kámen, noha od stolu. Taktiky jako útok ze zálohy nebo zastrašovaní nepřítele mu nejsou nijak cizí - vždy už to dělal stokrát. Rovněž boj na dálku, zejmena vrh čímkoliv je jeho oblíbený.
Rasu bych nechal člověk, class, co jsem tak koukal tak to bude nejspíš rogue, možná bard, ale na někom, kdo to předestiluje do pravidel. Kdo se hlásí dobrovolně?
