Kontroverze
Dnes
Starší
Sirienův blogček: K čemu tolik RPG
Přemýšleli jste někdy nad tím, proč je tolik RPGček? Systémů, settingů... a vůbec všeho? Proč lidi baví stále vydávat další a další?Jistě, může to být kvůli tomu, aby se pořádně napakovali a hezky na tom vydělali. Jenomže je tu pár věcí, které ukazují na to, že tenhle důvod bude platit jen pro několik málo případů - existuje totiž spousta RPGček, které byly napsané a ucelené do kompletní podoby (obrázky, grafika...), aniž by za ně jejich autoři něco chtěli (FATE, JAGS...)
Jeden z důvodů, které mě napadají, je ten, že by mohlo jít o reflexi nějakého pokroku v herním stylu a v náhledu na systém a jeho roli ve hře. I zde můžu nalézt argumenty, které to popírají. Spousta nově vydaných RPGček je ve skutečnosti jen klonem nějakého jiného, případně jakousi eklektikou mezi jinými. Dokonce bych si dovolil tvrdit, že takových bude většina. Za druhé si dovolím poukázat na skutečnost, že spousta RPGček nejenže nereflektuje vývoj, ale už v době svého vydání velice silně pokulhávají a používají principy poměrně dlouho přežité (DrD+), případně se snaží současnou pozici doklonovat nějakým novým způsobem, který ve skutečnosti není nijak objevný a výsledek je spíše rozpačitý (Hrdinové fantasy).
Zde ale můžu najít uspokojivější vysvětlení - jak poznamenal Alnag v sousedním blogu, kreativní myšlení je divergentní, rozbíhavé, proplétá se jako divoký potok v horách, nepadá přímo dolů a rovně jako Niagara. Proto, aby se mohli ukázat lidé, kteří vymyslí něco nového, zajímavého, objevného, je potřeba lidí, kteří vytvoří něco co až tak moc nové, zajímavé nebo objevné není, a to ze dvou důvodů - první je ten, že čím více podnětů člověk dostává, tím větší je jeho možnost se inspirovat. Druhý je ten, že aby mohl někdo přijít s něčím objevným, je nutné mu dát prostor pro experimentování, zkoušení, pro omyl a slepou uličku.
Druhý argument s RPGčky, která se vydávají zpátky, případně klopýtají na místě, by se dal zase zdůvodnit ignorancí tvůrců, kteří si myslí, že mají patent na rozum, a proto tvoří, aniž by se rozhlédli okolo, jestli to co vymýšlí už náhodou nebylo vymyšleno, nedejbože překonáno. Případně nikoliv ignorancí, ale prostou neznalostí, se kterou se snaží dotvořit něco, co jim chybí, protože nevědí, že to už je vytvořené.
Přesto tohle nemůže být podle mě důvodem k tomu, aby vznikalo tolik publikací, které vnikají, tolik systémů, tolik settingů. Co je tedy hybným motivem k takové tvůrčí činnosti?
Osobně se domnívám, že to je kreativita sama, jako taková, spolu se zvědavostí a touhou dotknout se něčeho nového. Stejně jako jsou RPG sama o sobě hrami na kreativitě založenými, můžeme najít touhu po kreativitě i v jejich vzniku - nakonec to je docela přirozené a dává to smysl.
Když jsem se ptal různých lidí, proč si kupují (nebo stahují) tolik RPGček, když stejně hrají jen jedno a otevřeně tvrdí, že hrát jiné ani netouží, tak mi mnoho z nich odpovědělo, že "si jen chtějí přečíst, jestli tam nenajdou nějakou inspiraci, něco zajímavého do hry, settingu nebo nějakou mechaniku, kterou by mohli použít sami ve své hře".
Existuje člověk, říká si Pieta, který je proslavený tím, že má doma sbírku RPGček tak rozsáhlou, že není v časoprostorových a fyzických možnostech, aby si je všechny zahrál. Přesto si stále kupuje další, čte je, recenzuje... protože ho prostě zajímá, co se tam dočte nového.
Myslím, že to je nekonečné hledání konce vesmíru. Ty tam jsou časy, kdy by se někdo rozplýval nad tradičními fantasy světy - jistě, mohou být dobře udělané, ale není to už něco, před čím byste takříkajíc "padli na hubu". Nahradily je jiné fantasy světy, takové, které se vydaly až na hranici šílenosti, vyšponovaly fantazii do extrému, aby překonaly stereotyp. Nakonec porovnejte Dragonlance, bezpochyby stylové a dobře udělané, ale přesto jen vcelku tradiční fantasy, se světem jako je Planescape, který místy nutí k představě nepředstavitelného v rámci paradoxů (nekonečná pláň, nad níž se tyčí nekonečná hora, na jejímž konci je město levitující v prstenci kolem jejího vrcholu...). Neříkám, že je Planescape lepší než Dragonlance, říkám, že je poněkud dál, co se týče nápadů, které jej stvořily.
A ani Planescape už není vrcholem kreativity, přišly další světy, které se obracely k dalším tématům, aby je prozkoumaly, zmuchlaly a zahodily, protože za nimi našly další, ještě neprozkoumaná. Tak se z hororu stal personální horor WoD, tak se SF světy přehouply ve Space opery, začaly vznikat mixy, které jen kombinovaly už známé věci, aby se na jejich základě vztyčilo něco nového.
Pointa toho všeho je, že není nutné hrát hru, kterou si koupíte, a naopak to, že něco nebudete hrát, není důvod si to nekoupit. Ty veletucty her jsou vytvořené kvůli tomu, abyste si je přečetli, prozkoumali, ocenili... a inspirovali se v nich. Tak, jako to dělají tisíce dalších, protože, kdyby se měly prodávat jen ty hry, které někdo hraje, myslím, že by spousta nakladatelství už dávno zkrachovala.
Obrázek
Napsal: sirien
Píše:
Buď píšu nesrozumitelně nebo jsi to špatně přečetl a obouváš se do prázdna - jako normální lidi označuji ty, kteří nepotřebují řešit, nakolik jsou pravidla zneužitelná.
Doufám, že normální lidi nijak neshazuji tím, že do nich vkládám předpoklad určité lidské kvality (že nebudou zneužívat pravidla).
Nerozumíme si proto, že neustále vzdoruješ mému předpokladu, že "zneužít" pravidla lze i nevědomně a opakovaně a že si to ani nemusíš uvědomit. Znovu opakuju, že i při nejlepší vůli být spravedlivý a objektivní a za stavu, kdy hráči mají důvěry v mé vedení hry a já mám důvěru v jejich schopnosti jsem přesto ve hře udělal mnoho chyb, protože jsem neodhadl situaci. A to se považju za onoho "normálního" člověka, pro kterého je zábava ze hry na prvním místě.
Ty používáš pro příměr pravidel ploty, já pravidla chápu jako zábradlí na schodech nebo velkých výškách - můžeš se toho chytit, abys nespadl, ale nebrání ti ve výhledu ani v chůzi. Můžeš zábradlí přelézt, aby ses podíval do hlubiny pod sebou. Pokud náhodou uklouzneš, zastavíš se o zábradlí místo abys schrástnul dolů.
Takto chápu pravidla já a mám na ně požadavky vycházející z tohoto chápání.
A pokud chceš pravidla přirovnat k noži - pak potřebuju nůž, který ukrojí cokoliv si budu přát, ale přitom se s ním nikdy nechtěně neříznu do ruky.
Už si rozumíme?
Buď píšu nesrozumitelně nebo jsi to špatně přečetl a obouváš se do prázdna - jako normální lidi označuji ty, kteří nepotřebují řešit, nakolik jsou pravidla zneužitelná.
Doufám, že normální lidi nijak neshazuji tím, že do nich vkládám předpoklad určité lidské kvality (že nebudou zneužívat pravidla).
Nerozumíme si proto, že neustále vzdoruješ mému předpokladu, že "zneužít" pravidla lze i nevědomně a opakovaně a že si to ani nemusíš uvědomit. Znovu opakuju, že i při nejlepší vůli být spravedlivý a objektivní a za stavu, kdy hráči mají důvěry v mé vedení hry a já mám důvěru v jejich schopnosti jsem přesto ve hře udělal mnoho chyb, protože jsem neodhadl situaci. A to se považju za onoho "normálního" člověka, pro kterého je zábava ze hry na prvním místě.
Ty používáš pro příměr pravidel ploty, já pravidla chápu jako zábradlí na schodech nebo velkých výškách - můžeš se toho chytit, abys nespadl, ale nebrání ti ve výhledu ani v chůzi. Můžeš zábradlí přelézt, aby ses podíval do hlubiny pod sebou. Pokud náhodou uklouzneš, zastavíš se o zábradlí místo abys schrástnul dolů.
Takto chápu pravidla já a mám na ně požadavky vycházející z tohoto chápání.
A pokud chceš pravidla přirovnat k noži - pak potřebuju nůž, který ukrojí cokoliv si budu přát, ale přitom se s ním nikdy nechtěně neříznu do ruky.
Už si rozumíme?
Něco mi říká, že někdy je dobré metaforu včas opustit.
Jersone, mám dojem, že rozumím a souhlasím - paradox je, že se pokoušíme vysvětlit navzájem to samé.
Jersone, mám dojem, že rozumím a souhlasím - paradox je, že se pokoušíme vysvětlit navzájem to samé.
Jerson: díky za upřesnění. jen si nejsem jistý, zda-li je to o co se pokoušíš možné.
Jerson: Myslím, že si nerozumíme proto, že to souvisí se čtením toho co píši (viz normální lidi) a jak uvedu dál.
Jerson píše:
neustále vzdoruješ mému předpokladu, že "zneužít" pravidla lze i nevědomně a opakovaně a že si to ani nemusíš uvědomit
Jako kdybych nenapsal, že "další (běžný) problém mezi lidma je ten, že někdo pokládá za spravedlivé něco jiného, než ten druhý. Takže to, že něco pokládá GM za spravedlivé je ve výsledku k ničemu, pokud si hráč myslí, že spravedlivé je něco jiného = GM si nakrásně může myslet, že je super, jak je spravedlivý, ale hráč je na něj naštvaný." Přeloženo: GM si neuvědomí, že je nespravedlivý (tj. že zneužívá pravidel), ale nevědomky (myšleno z jeho pohledu) se tak stane (tedy hráč/-i to tak cítí). Jak vidět předpokladu nevědomého, neuvědomělého jednání nijak nevzdoruji.
Čemu vzdoruji, je celkový koncept spravedlnosti. Opírat se o nenapadnutelnou spravedlnost je velmi odvážné a řekl bych naivní. Já se nechci dokola opakovat, napsal jsem proč si to myslím 9.2.2009 08:34.
Aby to nebylo tak suché, dám konkrétní dotaz. Můžeš prosím napsat, jak se s tím vyrovnají Tvá pravidla:
GM proti partě staví (sám dle úvahy nebo podle něčeho co je v pravidlech, pokud to tam je, to je jedno) x nepřátel. Hráč A si myslí, že je to nespravedlivé, že nepřátel má být o jednoho méně, nechce souboj. Hráč B si myslí, že nepřátel má být o jednoho více, aby spravedlivě na každou hráčskou postavu vyšel jeden nepřítel. Hráč C si myslí, že souboj neměl být, že je to hrooozně nespravedlivé, protože už má jeho postava namále. Hráč D je spokojen s tím, jak se situace vyvíjí, jesli to teď bude odvoláno, naštve se. Každý hráč trvá na svém. Jestli bude některého hráče (včetně GMa) nějaké pravidlo nutit do něčeho, co nechce (včetně přehlasování), naštve se na ostatní a na pravidla a pošle je někam, bude to vnitřně považovat za strašnou křivdu páchanou na sobě a zneužití pravidel proti sobě.
Co se podle pravidel stane: bude souboj, nebude souboj, bude x nepřátel nebo více či méně, či se rozdělí děj na paralelní vesmíry o počtu hráčů a v každém proběhne souboj jinak, aby byl každý dokonale spokojen, že se jeho představa splnila ...
Jerson píše:
neustále vzdoruješ mému předpokladu, že "zneužít" pravidla lze i nevědomně a opakovaně a že si to ani nemusíš uvědomit
Jako kdybych nenapsal, že "další (běžný) problém mezi lidma je ten, že někdo pokládá za spravedlivé něco jiného, než ten druhý. Takže to, že něco pokládá GM za spravedlivé je ve výsledku k ničemu, pokud si hráč myslí, že spravedlivé je něco jiného = GM si nakrásně může myslet, že je super, jak je spravedlivý, ale hráč je na něj naštvaný." Přeloženo: GM si neuvědomí, že je nespravedlivý (tj. že zneužívá pravidel), ale nevědomky (myšleno z jeho pohledu) se tak stane (tedy hráč/-i to tak cítí). Jak vidět předpokladu nevědomého, neuvědomělého jednání nijak nevzdoruji.
Čemu vzdoruji, je celkový koncept spravedlnosti. Opírat se o nenapadnutelnou spravedlnost je velmi odvážné a řekl bych naivní. Já se nechci dokola opakovat, napsal jsem proč si to myslím 9.2.2009 08:34.
Aby to nebylo tak suché, dám konkrétní dotaz. Můžeš prosím napsat, jak se s tím vyrovnají Tvá pravidla:
GM proti partě staví (sám dle úvahy nebo podle něčeho co je v pravidlech, pokud to tam je, to je jedno) x nepřátel. Hráč A si myslí, že je to nespravedlivé, že nepřátel má být o jednoho méně, nechce souboj. Hráč B si myslí, že nepřátel má být o jednoho více, aby spravedlivě na každou hráčskou postavu vyšel jeden nepřítel. Hráč C si myslí, že souboj neměl být, že je to hrooozně nespravedlivé, protože už má jeho postava namále. Hráč D je spokojen s tím, jak se situace vyvíjí, jesli to teď bude odvoláno, naštve se. Každý hráč trvá na svém. Jestli bude některého hráče (včetně GMa) nějaké pravidlo nutit do něčeho, co nechce (včetně přehlasování), naštve se na ostatní a na pravidla a pošle je někam, bude to vnitřně považovat za strašnou křivdu páchanou na sobě a zneužití pravidel proti sobě.
Co se podle pravidel stane: bude souboj, nebude souboj, bude x nepřátel nebo více či méně, či se rozdělí děj na paralelní vesmíry o počtu hráčů a v každém proběhne souboj jinak, aby byl každý dokonale spokojen, že se jeho představa splnila ...
Lotrando, po těch dvanácti letech mám dojem, že už se mi podařilo dostatečně se přiblížit pravidlům, o která se lze v tomto směru opřít - tedy za cenu poněkud větší abstrakce, abych udržel dostatečnou jednoduchost, ale holt nemůžu mít všechno.
Andtom píše:
"další (běžný) problém mezi lidma je ten, že někdo pokládá za spravedlivé něco jiného, než ten druhý. Takže to, že něco pokládá GM za spravedlivé je ve výsledku k ničemu, pokud si hráč myslí, že spravedlivé je něco jiného
Zúčastnění hráči považují pravidla za spravedlivá už před hrou a i po hře si myslí pořád to samé. Tedy spravedlivost zajišťují pravidla a GM se může soustředit na ty podstatné věci, jako kombinování zápletky, hraní CPček, vytváření popisů a tak dál. Nemusí si lámat hlavu tím, zda není na hráče moc tvrdý nebo moc měkký, protože to mu pohlídají z větší části pravidla a ze zbytku samotní hráči.
Zrovna tak nemusí rozhodovat zda je nějaká věc možná nebo ne, protože o takových věcech (třeba proveditelnosti plánu nebo uvěřitelnosti akce), rozhodují všichni zúčastnění hráči a GM má jen rozhodující slovo, pokud je hráčů (včetně něj) sudý počet a názory pro i proti jsou vyrovnané (ale tahle situace se mi ještě nikdy nestala).
Na tvůj příklad nedokážu odpovědět, protože začíná o krok dál - hráči s takto rozdílnými názory na konkrétní situaci by neprošli fází "dohoda o hře", která nastává před samotným hraním a kdy - kromě jiné - nechávám hráče říct, co ve hře nechtějí vůbec nebo jen málo. Dále, pokud se hráč naštve, když je jeho názor přehlasován, těžko bude hrát. Jen nechápu proč mi stavíš takový příklad, když popsaní čtyři hráči by spolu nemohli hrát ani podle žádných jiných pravidel.
A nakonec - nikdy jsem se s takto odlišnými názory nesetkal, na rozdíl třeba od případu, kdy polovina hráčů preferuje boj a polovina raději diplomatickou cestu, což se dá už podle pravidel řešit. Ovšem pokud jeden hráč uznává jedině přístup "všechny zabít" a druhý hráč "všechny ukecat a nikdy nezabíjet", dostáváme se opět na nulté sezení a dohodu o hře, kde se takového spory řeší - a dokud se nevyřeší, nelze začít hrát.
Takže situace jakou jsi popsal při hře podle mých pravidel dost dobře nemůže nastat a nemám ti jak odpovědět.
Kromě toho bych rád znal její řešení v jiném systému. Chtěl jsi mě dovést k výsledku "Nemůžeš udělat spravedlivou hru, protože když máš nekompatibilní hráče, vždycky bude někdo nespokojen?"
"Dohoda o hře" je pro mě nedílná součást pravidel (díky Alnagovi) a problém je spíše v tom, že mnoho klasických RPGček nic takového nemá a spory, včetně vážných neshod, se řeší až za pochodu.
Andtom píše:
"další (běžný) problém mezi lidma je ten, že někdo pokládá za spravedlivé něco jiného, než ten druhý. Takže to, že něco pokládá GM za spravedlivé je ve výsledku k ničemu, pokud si hráč myslí, že spravedlivé je něco jiného
Zúčastnění hráči považují pravidla za spravedlivá už před hrou a i po hře si myslí pořád to samé. Tedy spravedlivost zajišťují pravidla a GM se může soustředit na ty podstatné věci, jako kombinování zápletky, hraní CPček, vytváření popisů a tak dál. Nemusí si lámat hlavu tím, zda není na hráče moc tvrdý nebo moc měkký, protože to mu pohlídají z větší části pravidla a ze zbytku samotní hráči.
Zrovna tak nemusí rozhodovat zda je nějaká věc možná nebo ne, protože o takových věcech (třeba proveditelnosti plánu nebo uvěřitelnosti akce), rozhodují všichni zúčastnění hráči a GM má jen rozhodující slovo, pokud je hráčů (včetně něj) sudý počet a názory pro i proti jsou vyrovnané (ale tahle situace se mi ještě nikdy nestala).
Na tvůj příklad nedokážu odpovědět, protože začíná o krok dál - hráči s takto rozdílnými názory na konkrétní situaci by neprošli fází "dohoda o hře", která nastává před samotným hraním a kdy - kromě jiné - nechávám hráče říct, co ve hře nechtějí vůbec nebo jen málo. Dále, pokud se hráč naštve, když je jeho názor přehlasován, těžko bude hrát. Jen nechápu proč mi stavíš takový příklad, když popsaní čtyři hráči by spolu nemohli hrát ani podle žádných jiných pravidel.
A nakonec - nikdy jsem se s takto odlišnými názory nesetkal, na rozdíl třeba od případu, kdy polovina hráčů preferuje boj a polovina raději diplomatickou cestu, což se dá už podle pravidel řešit. Ovšem pokud jeden hráč uznává jedině přístup "všechny zabít" a druhý hráč "všechny ukecat a nikdy nezabíjet", dostáváme se opět na nulté sezení a dohodu o hře, kde se takového spory řeší - a dokud se nevyřeší, nelze začít hrát.
Takže situace jakou jsi popsal při hře podle mých pravidel dost dobře nemůže nastat a nemám ti jak odpovědět.
Kromě toho bych rád znal její řešení v jiném systému. Chtěl jsi mě dovést k výsledku "Nemůžeš udělat spravedlivou hru, protože když máš nekompatibilní hráče, vždycky bude někdo nespokojen?"
"Dohoda o hře" je pro mě nedílná součást pravidel (díky Alnagovi) a problém je spíše v tom, že mnoho klasických RPGček nic takového nemá a spory, včetně vážných neshod, se řeší až za pochodu.
Akorat kolem behaji lidi kteri rikaji ze je tvoje hra nebavi protoze ma spatna pravidla :) Divny co? Ze by univerzalni pravidla vhodna pro kohokoli neexistovala?
Jerson: Vyjdu z toho, co jsi napsal.
1. Dohoda o hře: v jiných hrách s GM je úplně nepřekvapivě také vhodné, aby hráč souhlasil s pravidlama před započetím hry. Pokud nesouhlasí s pravidlama nastane stejný kiks všude.
2. Ceníš si na své hře, že GM se může soustředit na míň věcí. Stejně tak se dá říct, že v jiných hrách s GM je cenné to, že hráči se můžou soustředit na míň věcí, na ty pro něj podstatné věci týkající se jejich postav. Tj. obojí uspořádání přináší svoji výhodu (zrcadlovou).
3. Vypadá to, že v Tvé hře skutečně funguje něco jako hlasování. Zde bych řekl, že je ve výsledku jedno, pokud je někdo naštvaný, zda GM nějak rozhodl nebo zda se hlasováním nějak rozhodlo (jinak než je názor dotyčného). Pro obojí situaci je stejně nutné, aby tento hráč byl schopen unést že se něco děje jinak než chce on sám.
4. Ještě k tomu, co jsi napsal, že dělá GM v Tvé hře (kombinování zápletky, hraní CP, popisy) - to je stejný prostor pro vyvolání pocitu nespravedlnosti a naštvání v někom jako v jiných hrách s GMem (hráč nedá zápletku, výstup s CP skončí špatně, z popisu nepochopí, co pochopit má).
Ze všeho je patrno, že je to pořád o lidech, o tom, jací jsou osobnostně.
Víš, snažíš se říct, že Tvá hra funguje perfektně, protože má perfektní pravidla, nedochází ke konfliktům. Ale druhým dechem říkáš, že na to musí být určití hráči, aby to tak fungovalo (ty druhé nazýváš nekompatibilními). Říkám přece to samé.
1. Dohoda o hře: v jiných hrách s GM je úplně nepřekvapivě také vhodné, aby hráč souhlasil s pravidlama před započetím hry. Pokud nesouhlasí s pravidlama nastane stejný kiks všude.
2. Ceníš si na své hře, že GM se může soustředit na míň věcí. Stejně tak se dá říct, že v jiných hrách s GM je cenné to, že hráči se můžou soustředit na míň věcí, na ty pro něj podstatné věci týkající se jejich postav. Tj. obojí uspořádání přináší svoji výhodu (zrcadlovou).
3. Vypadá to, že v Tvé hře skutečně funguje něco jako hlasování. Zde bych řekl, že je ve výsledku jedno, pokud je někdo naštvaný, zda GM nějak rozhodl nebo zda se hlasováním nějak rozhodlo (jinak než je názor dotyčného). Pro obojí situaci je stejně nutné, aby tento hráč byl schopen unést že se něco děje jinak než chce on sám.
4. Ještě k tomu, co jsi napsal, že dělá GM v Tvé hře (kombinování zápletky, hraní CP, popisy) - to je stejný prostor pro vyvolání pocitu nespravedlnosti a naštvání v někom jako v jiných hrách s GMem (hráč nedá zápletku, výstup s CP skončí špatně, z popisu nepochopí, co pochopit má).
Ze všeho je patrno, že je to pořád o lidech, o tom, jací jsou osobnostně.
Víš, snažíš se říct, že Tvá hra funguje perfektně, protože má perfektní pravidla, nedochází ke konfliktům. Ale druhým dechem říkáš, že na to musí být určití hráči, aby to tak fungovalo (ty druhé nazýváš nekompatibilními). Říkám přece to samé.
Takže když to velmi zjednoduším.
Mám skupinu hráčů, kteří mají alespoň částečně sladěné preference. Hraju s nimi podle jedněch pravidel a hra nějak funguje.
Pak vezmu tu samou skupinu, ten samý setting a jiná pravidla, odehraju pár her a zjistím, že hra je lepší, nezasekává se, hráči se víc baví, zkoušejí i neobvyklé postupy, mně se hra snáze vede a nemusím hráče vláčet, protože jsou aktivnější. Toto zlepšení připisuju pravidlům, protože nevím co jiného by mohlo mít takový vliv.
Tedy pravidla jsou přidanou hodnotou.
Pokud jsou lidé, které moje hry nebaví (kvůli pravidlům) a neřeknou mi to ani na přímou otázku, těžko s tím něco udělám. I když bych byl raději, kdyby mi to řekli.
Edit pro Sosáčka:
Univerzální pravidla vhodná pro kohokoliv asi určitě neexistují, ani je nehledám a o jejich vytvoření se (už tři roky) ani nepokouším.
Mám skupinu hráčů, kteří mají alespoň částečně sladěné preference. Hraju s nimi podle jedněch pravidel a hra nějak funguje.
Pak vezmu tu samou skupinu, ten samý setting a jiná pravidla, odehraju pár her a zjistím, že hra je lepší, nezasekává se, hráči se víc baví, zkoušejí i neobvyklé postupy, mně se hra snáze vede a nemusím hráče vláčet, protože jsou aktivnější. Toto zlepšení připisuju pravidlům, protože nevím co jiného by mohlo mít takový vliv.
Tedy pravidla jsou přidanou hodnotou.
Pokud jsou lidé, které moje hry nebaví (kvůli pravidlům) a neřeknou mi to ani na přímou otázku, těžko s tím něco udělám. I když bych byl raději, kdyby mi to řekli.
Edit pro Sosáčka:
Univerzální pravidla vhodná pro kohokoliv asi určitě neexistují, ani je nehledám a o jejich vytvoření se (už tři roky) ani nepokouším.
Také to zjednoduším.
Máš se svými hráči pocit spokojenosti, hraje se vám CPH dobře. To je skvělé. Zcela chápu, pokud nepotřebujete hrát nic jiného. Přitom v tom množství RPG je statisticky téměř jisté, že existuje něco, co by vám "sedělo" lépe. Ale netrápí vás to.
A tak to je. Kdo se cítí spokojen (viz Argonantus, kolem něj jsem vstoupil do této debaty), toho chápu, že zůstává u toho, co ho baví. Nic mu nebrání pokud chce zkoušet něco jiného, ale on v pohodě klidu a míru zůstává. Rozumím mu.
Máš se svými hráči pocit spokojenosti, hraje se vám CPH dobře. To je skvělé. Zcela chápu, pokud nepotřebujete hrát nic jiného. Přitom v tom množství RPG je statisticky téměř jisté, že existuje něco, co by vám "sedělo" lépe. Ale netrápí vás to.
A tak to je. Kdo se cítí spokojen (viz Argonantus, kolem něj jsem vstoupil do této debaty), toho chápu, že zůstává u toho, co ho baví. Nic mu nebrání pokud chce zkoušet něco jiného, ale on v pohodě klidu a míru zůstává. Rozumím mu.
Andtome, Hráče pravidla až tak moc nezajímají, pokud jimi nejsou omezováni. Takže jde hlavně o to, aby pravidla seděla mě jako Vypravěči. A zatím jsem neslyšel o žádných pravidlech, která by vůbec řešila záležitosti, které ve svých phrách potřebuju ošéfovat, natož aby mi vyhovovala. Na druhou stranu pokud bych o nich slyšel, tak je alespoň vyzkouším, čímž se od Argonanta liším. Nic to nemění na faktu, že mu rozumím taky.
Jen pro něj nemají jiná RPGčka smysl - pro mě ano.
Jen pro něj nemají jiná RPGčka smysl - pro mě ano.
Jerson píše:
zatím jsem neslyšel o žádných pravidlech, která by vůbec řešila záležitosti, které ve svých phrách potřebuju ošéfovat, natož aby mi vyhovovala
Coz samozrejme nic nerika o tom, kolik dalsich Vypravecu taky potrebuje takove zalezitosti osefovat.
zatím jsem neslyšel o žádných pravidlech, která by vůbec řešila záležitosti, které ve svých phrách potřebuju ošéfovat, natož aby mi vyhovovala
Coz samozrejme nic nerika o tom, kolik dalsich Vypravecu taky potrebuje takove zalezitosti osefovat.
To neříká. Na druhou stranu jsou prvky, jejichž ošéfování by se hodila i jiným Vypravěčům, jen si dotyční myslí, že se takové věci pravidly ošéfovat nedají, nebo že to ometuje hru a tak podobně.
Bouchi: To víš, Jerson to občas nevydrží a pochválí si to od lesa sám (brát s humorem). Decentní autorské PR vsuvky :)
Píše:
hodila i jiným Vypravěčům, jen si dotyční myslí, že se takové věci pravidly ošéfovat nedají, nebo že to ometuje hru a tak podobně.
Hele, a nejsi tak trošku mimo? Mi to přijde jako by jsi řekl, že jsou ostatní hloupí, když nepoznají co je pro ně dobré. Což si určitě říct nechtěl, ale vyznělo to tak.
hodila i jiným Vypravěčům, jen si dotyční myslí, že se takové věci pravidly ošéfovat nedají, nebo že to ometuje hru a tak podobně.
Hele, a nejsi tak trošku mimo? Mi to přijde jako by jsi řekl, že jsou ostatní hloupí, když nepoznají co je pro ně dobré. Což si určitě říct nechtěl, ale vyznělo to tak.
Lotrando: Tak to žel vyznívá nejenom tady a teď. Přístup "přátelé, my víme co je pro vás dobré" (myšleno upřímně) je odpovědný za spoustu katastrof v lidské společnosti. Tak se stalo i na poli RPG.
To je jen taková poznámka bokem.
To je jen taková poznámka bokem.
Asi přistupuji k RPG z jiného konce, protože nechápu přístup "udělat pravidla, aby nebyly zneužitelné" ?!?
WTF! Co to jako je? Proč spolu hrajete, když řešíte takovýhle věci?
Vím, co je pro ostatní dobré! JE ZVĚRSTVO!
A poslední věc, pokud se na jednom sezení hra zasekává a při dalším běží lépe a byla změněna pravidla, v mém pohledu neznamená, že to je pravidly, ale že hráči měli lepší den. Protože ať jsem hrál cokoliv, vždy záleželo na tom, jaký měli hráči zrovna den. Když mají špatný, nezachrání je ani pravidla od boha.
WTF! Co to jako je? Proč spolu hrajete, když řešíte takovýhle věci?
Vím, co je pro ostatní dobré! JE ZVĚRSTVO!
A poslední věc, pokud se na jednom sezení hra zasekává a při dalším běží lépe a byla změněna pravidla, v mém pohledu neznamená, že to je pravidly, ale že hráči měli lepší den. Protože ať jsem hrál cokoliv, vždy záleželo na tom, jaký měli hráči zrovna den. Když mají špatný, nezachrání je ani pravidla od boha.
Pro přispívání do diskuse se musíš přihlásit (zapomenuté heslo). Pokud účet nemáš, registrace trvá půl minuty a 5 kliknutí.
sirien
Pokud mě chcete kontaktovat napřímo:
Mail/hangouts: sirien.neiris@gmail.comDiscord: sirien#2387Tel./Signal IM: +420 723 414 539* Jabber: sirien@jabber.org* ICQ: 208980071(nejsem a nebudu na FB)
* jen z počítačevíce
Mail/hangouts: sirien.neiris@gmail.comDiscord: sirien#2387Tel./Signal IM: +420 723 414 539* Jabber: sirien@jabber.org* ICQ: 208980071(nejsem a nebudu na FB)
* jen z počítačevíce