Tohle:

The Czech karie XB-1 film made popular among sci-fi writers and creators the idea of a giant space ship exploring the farthest reaches of outer space.
...
This movie supposedly inspired Gene Rodenberry and crew to produce Star Trek--the concept of a big space ship exploring the remote reaches of outer spaces. Ikarie XB 1 was decades ahead of its time.

je hodně cool informace.

Nicméně přiznám se, že jsem měl vždycky (resp. od doby co jsem přečetl RUR) tak nějak problém s Čapkem jakožto autorem co předpověděl robotiku (automatizaci, převod na stroje). Ten koncept představený v RUR mi vždycky přišel mnohem víc zaměřený na otázku lidské identity a jako jakási moderní variace na Frankensteinovský sen o lidmi stvořeném člověku, než jako knížka zabývající se čímkoliv co se váže ke strojům... ta paralela k industriální revoluci kterou tam kdekdo zmiňuje mi vždycky přišla reflektovat spíš paralelu k dekadenci pozdního otrokářského Říma.
Na podporu tohoto svého pohledu si dovolím poznamenat, že obdobné téma se u Čapka najde i ve Válce s mloky (korespondence s otroctvím) i ve Věci Makropulos (korespondence s lidskou identitou) (i když nutno poznamenat, že zrovna Věc Makropulos mi přijde hodně ze slabšího)

Tj. tu často (i zde) zmiňovanou přímou vazbu mezi Čapkem a např. Asimovem osobně moc nespatřuju.

s tymi "decades ahead of the time", to je nejaky vlastenecky zapal mimo reality?

tie 60 roky bol spawnpoint sci-fi

ikarie xb-1 bola v 1963. v usa bola releasnuta v 1964 ako Voyage to the End of the Universe, s dabingom, odseknutymi 10 minutami a zmenenym zaverom. originalna verzia bola na dvd v USA releasnuta az v 2013.

star trek bol v 1966tom. nie je vylucene, ze ju Roddenberry videl na nejakom festivale, ale to by sme extremne spekulovali.

Kubrick, a jeho space odyssey bola uz v 1968.

paralelne s tym uz isiel v UK Dr Who, kde tie prve dlhe epizody tiez boli o tom, ze mame telefonnu budku a lietame si hore dole (aj ked tam sa povaha serialu dost menila).

ked uz mame tu narodovecku hodinku, tak skvely je slovensky Gustav Reuss a jeho Krutohlav, ktory letel na Mesiac uz v 1855 na balone (Verne 1865), nebal sa prepocitat si trasu (fyzikalne, nie magickym teleportom), a urobil z toho wikipediu mesiaca