Blogy

Jerson
15.10.2009 17:16
Vedení hry (podle Jersona)
Komentáře k vedení hry a další (ne)související témata
24.4.2019 14:22 - Jerson
Takže vedení hry, říkáte?

Informace, které mám od sestřenky:
Twilight sagu viděla, o vilach nic moc neví
Pána prstenu neviděla, ale třeba Harry Potter se jí líbí
Z filmů česká klasika typu Vesničko má středisková.
Knížka Bereme, co je (knížka o holce v ČSSR v 50. letech)
A nelíbí se jí krimi.

Jako obvykle je docela obtížné dostat něco, od čeho by se dalo při tvorbě zápletky pro RPG odrazit.
24.4.2019 14:29 - LokiB
Tak super, zahrajte si vesnickou hořkou komedii v DrD II, což bude Vesničce mé střediskové nejpodobnější ;)

Místo Otíka dejte variantu na Glumíka, místo Labudy bude Bilbík, Turek zůstane zachován, ale bude to bývalý janičář. Důležitá postava bude Svěrákův "malíř" (trochu twistnutý upír, který svede místní učitelku a mentálním příkazem se pokusí zabít studenta, aby strčil hlavu do trouby).

Letadlem tam přiletí bývalý pilot Luftwaffe, muž s koženou brašnou.
Celé to bude vrcholit na vesnické slavnosti, kde povstane Cthulhu (i když k tomu se možná nedostanete), vyhodí pojistky a v nastalém mumraji si to rozdá s "malířem" a pilotem Luftwaffe v cinematickém boji "na férovku".

Glumík se vrátí z Prahy včas!
24.4.2019 14:49 - Jerson
Loki, fakt díky za takové rady.
24.4.2019 15:01 - efram
Tak jak to popisuješ bych já prostě připravil hru podle svého výběru. Jedine co bych s nima řešil by byla postava. Co by jako chtěli hrát. Podle mého se jim až moc snažíš trefit do vkusu.

Proč by jsi se měl přibližovat za každou cenu představě, kterou mají spojenou s nějakou předlohou. Jsi vypravěč, ukaž jim svůj svět, přístup a styl. Vtáhni je do děje.

Moc to řešíš.
24.4.2019 15:07 - sirien
Jerson: jeden by čekal, že se budeš snažit ty otázky nějak směřovat abys dostal nějaké hodnotné odpovědi. Třeba u těch filmů a tak. Existují i jiné věci než LOTR nebo Harry Potter, skrz které se dají vytěžit hodnotnější informace (co westerny? Piráti z Karibiku? Nebo seriózní dobrodružná dramata - Hrabě Monte Cristo? "Holčičí" dramata - Angelika?)

Nicméně popravdě přesně tohle sem čekal, u prvohráčů z tohodle segmentu (generace, žánrová blízkost...) to je dost klasika (nic ve zlém vůči sestřence). Od neteře bys snad měl získat užitečnější info (doufám že si teď zas nepletu terminologii rodinného příslušnictva)


Jinak Efram má z části pravdu - nedává moc smysl snažit se trefit do vkusu někomu, kdo ještě nejspíš ani žádný vkus nemá. Na Tvém místě bych asi řešil primárně žánr (nemá smysl snažit se prodat fantasy někomu kdo preferuje realitu a sci-fi, horor někomu kdo nemá rád horory, akční hru někomu kdo preferuje sociální drama...) a zbytek bych nastavil tak jak se to hodí Tobě aby se Ti v tom ta hra pohodlně vedla.


(Na druhou stranu se eframe zas nediv že to Jerson "moc řeší" - má nejspíš právě jeden pokus aby rodinným příslušníkům, tzn. někomu u koho mu záleží na výsledku, prodal svou oblíbenou zábavu - je vcelku pochopitelný že to nechce zkazit a chce to udělat dobře.)
24.4.2019 15:08 - York
Jerson píše:
Jako obvykle je docela obtížné dostat něco, od čeho by se dalo při tvorbě zápletky pro RPG odrazit.


I tak je dobrý vědět, čemu se vyhnout. Třeba detektivní zápletce ;)
24.4.2019 15:18 - Jerson
Já se otázky snažím směřovat, ale ne každý má čas odpovídat mi na sady otázek. Svůj svět použít nemůžu, místo upírů obsahuje nácky a to není úplně vhodná náhražka. Spíše jsem doufal, že někdo má po ruce nějaký osvědčený seznam základních otázek, pomocí kterých se mu daří zjišťovat preference u lidí, kteří neví, jaké preference mají.
Tomu že nemají určitý herní vkus moc nevěřím, na to jsem viděl až moc nováčků, kteří během hry zjistili, že se daná hra do jejich vkusu prostě netrefila, takže nějaký mít museli.

A podotýkám, že už jsem takhle zkusil prodat RPG své manželce, která byla celkem pozitivně naladěná po sledování Gamers 2, jenže jsem ji vzal zrovna na hru DrD2, jehož setting a hlavně nastavení postav se ukázal jako super zabiják nadšení. Takže fakt nechci udělat stejnou chybu dvakrát.
24.4.2019 15:34 - LokiB
York: no, mezi sledováním krimi a hraním detektivní zápletky ještě pořád může být dost rozdíl ... takže to tak jisté není. Ale proč riskovat :)

Jerson: hele, ale z toho popisu cos poslal toho zas tak moc stvořit pro radu nejde, to přeci vidíš sám. Nebo jak bys uchopil informaci o Vesničce? Že by to mělo být humorné? A tu o holce z 50. let v ČSR? Je to k něčemu dobré? Tu knížku asi nikdo z nás nezná ...

jak psal sirien - Dresden Files obsahují upíry, víly, je to celkem "současné prostředí", tedy nic neznámého jako některá fantasy/scifi prostředí. A dá se v tom udělat i oneshot s potenciálem na rozvoj. Ať už to budou členové nebo odpůrci některého Vampire Court.
24.4.2019 15:49 - efram
Sirien

já do určité míry jeho snahu chápu. Nicméně bych spíš vsadil na zkušenosti, které má a řekněme cit, který doufám má každý, kdo se hrami zabývá tak dlouho. A právě jak píšeš, ta obava z toho, že hru zkazí může, logicky, být sama zkázou.
24.4.2019 16:45 - sirien
Je pravda že osobně mám taky za to, že pro ukázání konceptu není nutné trefit se do vkusu (který začátečník i pokud má, tak o něm neví nebo ho neumí vyjádřit) jako spíš minout to co by dotyčného přímo nebavilo (dungeon crawl pro někoho koho zajímají charaktery, horor pro někoho kdo se nerad bojí...) a nabídnout dobrodružství které je "fun&easy" a které a) hráče nějak tlačí dopředu (nebo GMovi umožňuje to dělat když je potřeba) a b) dává hráčům možnost řešit věci po svém (bojem, vyjednáváním...)

V zásadě pak když si hráči zahrajou to první sezení a aspoň trochu je to chytne už mají mnohem lepší představu a dá se s nimi bavit o něčem dalším (jako třeba že se dá hrát fantasy, pseudorealita, sci-fi, horory... lidé, changelingové... že sou systémy které víc staví na popisu schopností postav a házení a systémy které víc podporují naraci a stavbu příběhu...)
24.4.2019 23:04 - Colombo
Jak na tom jsou gamebooky? Pořád jsou považovány za dobrou ukázku toho, co je RPG?
24.4.2019 23:05 - Gurney
Jerson píše:
Moje sestřenice se v sobotu projevila jako nadšená k vyzkoušení RPG, chtěla začít hrát hned, když jsme u ní byli na návštěvě, jen díky tomu, že jsem naznačil, co to obnáší.
Řekl jsem, že připravím nějakou hru na příště, otázka je, jak začít?

Podle toho, co tady tak píšeš, bych řekl, že infa máš celkem dost a prostě je potřeba do toho nějak šlápnout a prostě jim něco zkusit předhodit, buď se zakousnou nebo ne. Osobně bych doporučil tenhle postup:

Oznam jim, že se hrajou upíři. Romantizovaní upíři jsou v popkultuře tak hluboko, že každý více méně tuší, co od nich čekat (byť detaily a konkrétní vlastnosti se liší) a co je na upírech skvělé je, že příběhy s nimi téměř nevyhnutelně obsahují konflikt - lidská stránka vs. predátor, upíři vs. lidi, upíři vs- upíři... A konflikt pohání příběh.

Sežeň si Vampire the Masquerade V5 (5. edice). Samozřejmě je mi jasné, že to budeš chtít hrát v Omeze a nic proti tomu, dává smysl lidem ukazovat rpgčka v systému, který sám velmi dobře znáš a ovládáš. Nicméně V5 je imo nejrychlejší a v současnosti nejlepší dostupná nalévárna moderního upírského mýtu, alespoň pro potřeby hraní rpg.

Přečti si část kapitoly The Kindred Socienty (str. 49-59... stránky píšu podle pdf, nikoli podle knihy) a z kapitoly Vampires sekce Truths and Lies (203-206), Slaking Hunger (213-215), Gifts of the Blood, Prices of Blood a Dangers to the Blood (219-225). V téhle chvíli bys měl mít dostatečnou představu o fungování moderního popkulturního upíra. Pokud bys chtěl víc, tak volitelně Cities (část na straně 319-323 je zcela dostatečná) a Predator Types (177-180) jsou víc do hloubky a už trochu žánrově specifické, ale dost se hodí pro představu, jak takový upír tráví svoje dny (noci).

Dál si chceš projít kapitolu Clans, úplně stačí první asi čtyři odstavce od každého klanu a klidně ignoruj ty, které se ti z nějakého důvodu nelíbí. Tohle už je hodně žánrově a settingově specifické, ale klany jsou super jednak pro GMa (jako jeden ze zdrojů konfliktu) a hlavně pro hráče, obzvlášť začínající. Vybrat si z archetypů bývá obvykle snazší, než si vymyslet postavu zcela od nuly (ale viz. "klan" Caitiff). Zrovna tobě asi nemusím vůbec říkat, že je cool mít pro hráče obrázky.

Převážně estetická volba - chceš asi vybrat nějaké velkoměsto, kde se ta hra bude odehrávat a který si dokážeš ty i hráči nějak představit. Londýn, Paříž, New York, ale třeba i Vídeň, Varšava nebo Praha, pokud jsou hráči víc "středoevropsky" či "domácky" ladění - kdekoli dokážeš uvěřit, že se tam občas někdo beze stopy ztratí... Poněkud praktičtější úvaha - tak nějak předpokládám, že to budeš chtít zasadit někam do druhé poloviny 30. let. Což by neměl být problém, jen drobná změna v tom, že místo moderních tajných služeb upíry aktivně a systematicky pronásledují, likvidují a zkoumají asi hlavně nacisti v Německu, bolševici v Rusku (a obojí možná občas ve Španělsku) a pro tohle vycvičení lidi z Vatikánu všude možně. A občas možná dojede na čumendu i nějaká ta Omega.

Když tohle všechno máš, budeš s těma hráčema (hráčkama) vytvořit nějaké postavy. Klany a případně Predator Types (viz. výše) by měly být nápomocné a jistě to dokážeš snadno převést do Omegy. Asi by mělo být samo s sebou, že upíři se umí maskovat za lidi, jsou to hrozně silní, rychlí a odolní predátoři (a normální člověk pro ně ve fyzickém konfliktu nepředstavuje žádnou hrozbu alespoň dokud nemá nějaké výbušniny/hořlaviny, není jich víc nebo to není nějaký naprosto legendární vampire hunter), což jim ale na druhou stranu leze na mozek, pokud nejsou nakrmení, a vůbec jim neprospívá zapalování a opalování. Usual popculture vampire stuff, z výše uvedeného čtení už bys to měl víceméně znát. Pokud někdo bude chtít nějaké speciálnější schopnosti (mesmerize, neviditelnost, proměny a jiné taky docela klasické upířiny), jistě to dokážeš vyřešit podobně jako jiné zvláštní schopnosti v Omeze. Také věřím, že sám dokážeš přijít s dostatkem nevýhod pro takové schopnosti, nicméně doporučoval bych to tentokrát nepřehánět, a pokud bys chtěl skutečně typické upírské nevýhody, pak Hunger a Compulsions (207-213) je velice inspirativní čtení.

Co definitivně chceš, aby hráčské postavy měly jsou Convinctions (str. 174) a s nimi související Touchstones (175, v podstatě lidé, na kterých upírovi záleží), pokud ty první dokážeš nějak zohlednit i mechanicky, tím lépe. Jeden Convinction a Touchstone pro každou postavu by pro one-shot měl stačit. A taky chceš, aby měla každá z postav znala jedno jí přátelské a jedno nepřátelské upírské NPC (viz. tento článek, sekce 3) Poznejte jejich (ne)přátele!). Tohle je mimochodem šance pro hráče se rozjet a ukázat nějakou hnusnou stránku své postavy, takže moje zavražděná a "vampirizovaná" žena, nejlepší přítel, kterého jsem zradil nebo milenec, kterého využívám jsou super jako přátelé i nepřátelé a je záhodno do nich zúčastněné pohecovat. Ve hře se to bude hodit.

No a pak můžeš rozjet sezení. Ideálně z (alespoň některých) hráčů vytáhnout, co takhle běžně v noci dělají, a protože hraješ nováčkovský one-shot, tak to tentokrát dělají společně, nechceš hned na začátku zpomalovat hru stříháním mezi několika postavama. A minimálně v téhle úvodní scéně, by být upír měla být fakt zábava, a level zvrhlosti zcela na hráčích... chcete způsobit doživotní trauma nepříjemnému číšníkovi? stačí mu ukázat špičáky. Svést čerstvě oddaný páreček a pak je oba vysát do sucha? ok, tohle upíři dělají. Hlavně žádné zbytečné hody (tedy vlastně tahání karet) a zabředávání do komplikací (nebo pokud fakt musíš, tak si na ty komplikace hoď a nech si je do nějakého případného dalšího sezení).

Až přestane plynout zábava z prvotní (doufejme) euforie na téma "wow, hraju pnp rpgčko a můžu si dělat, co chci!", (což může být za pět minut nebo za hodinu, záleží), tak je čas na nějakou intenzivní akci nebo drama. Nebo jinak řečeno, konflikt s nějakou aktivní opozicí. Někdo došel za PC a něco chce. Něco, co ony nechtějí. V závisloti na tom, jak moc to má být akční hra to může být rozstřílet je, ale taky poštvat pro nim dav. A vypadají jako lovci upírů nebo alespoň lidi, co o upírech něco vědí (ale nejsou to lovci upírů, jsou to lidi nepřátelských upírů, které si hráči sami vytvořili... nebo to jsou lovci upírů, ale nejsou napojeni na žádnou vládu nebo organizaci a nepřátelé postav je proti PC využívají). A tihle nepřátelští upíři už mají hráčských postav až po krk, je to osobní, chtějí se jich zbavit (vyštvat je z města minimálně) dnes v noci a záleží jim na tom tak moc, že se byli schopni spojit, i když se navzájem nesnáší. A pokud jim nevyjde první útok, půjdou po jejich Touchstones (což opět nemusí být vůbec fyzický útok) a budou hráčským postavám vyhrožovat a snažit se je vydírat, a jak to hráči vyřeší je na nich. Nějak se to semele, někdo vyhraje, někdo prohraje a čtyři nebo pět hodin zábavy to snad dá.

LokiB #1164: Docela vtipnej post, co není slohový cvičení v neurčitosti? dokonce konkrétní zápletka? A s jenom jedním infantilním smajlíkem? Kdo jsi a cos udělal s Lokim?
25.4.2019 00:35 - York
Moje první (a vlastně skoro jediná) hra upírů byla bez znalosti světa a pravidel a o tom, jak se z nás upíři stali a co s tím budeme dělat. Do dneška na to vzpomínám.

A nejlepší kampaň Shadowrunu, kterou jsem vedl, byla zas o tom, jak se z obyčejných lidí stali runneři.

Obojí pro začínající hráče velice doporučuju.
25.4.2019 06:25 - Jarik
Tentokrát s Yorkem souhlasím.
Pokud ti to volba systému umožňuje, zahrajte si o přerodu ze stavu civilního do stavu "jsem součástí něčeho většího".
Svět 5V ti docela obstojně shrnul Sirien (viz přípravy na Dálavu, co se hodily do koše).

Asi bych tu hru vedl jako detektivku o okultismu, která přeroste v hon na upíra nebo na upíra při honu. Postavy by mohly být 'volné' zapadajícího do detektivního románu.

Podobnou kostru jsem Vám teď ukázal při Cthulhu (Jerson ví). Zbytek je už jen o vypravěčských schopnostech.
25.4.2019 13:10 - Jerson
Na nápady jsem se ptal hlavně proto, že obvyklá rada Nech hráče říct, jaké se mu líbí filmy a knížky v tomto případě nefungovala. Neptal jsem se tu na rady, co vytvořit, ale na co a jakým způsobem se zeptat, tedy jaké návodné otázky použít.

Pokud jde o setting, tak jsem stále víc nakloněn tomu udělat nějakou formu urban fantasy, kdy je nechám vytvořit si civilní postavy v nějakém generickém americkém městečku (protože v USA se může stát cokoliv) a postupně jim ukážu existenci nějakého světa za světem s tím, že tgen svět vnímají a mají do něj přístup jen lidé se speciálními schopnostmi a nelidé, a nechám je přímo během hry odhalit, tedy určit si schopnosti a podstatu svých postav.

Do upírů je tlačit nechci, myslím že založení ani jednoho z předpokládaných hráčů na upíry moc nesedí, a stejně tak jako výchozí použiju současný svět a nikoliv 30. léta, s tím by bylo zbytečně moc komplikací.

Přemýšlím hlavně nad zápletkou. Zda použít něco na způsob "jen vy můžete zachránit svět", nebo "někdo neznámý vás ohrožuje, musíte zjistit proč", případně "člověk/věc, kterou máte rádi je v ohrožení". Zatím nečekám, že bych měl na hru víc než tři hodiny, a do toho času bych rád dostal nějaký uzavřený příběh, protože si nemyslím, že bychom spolu hráli pravidelně (bydlí 40 minut autem daleko a jezdíme se navštěvovat tak třikrát do roka). Rád bych tam dostal i nějaký zvrat, ale ne příliš klišoidní.

Každopádně po víkendu snad dostanu nějaké další informace, od kterých se budu moct odpíchnout.
25.4.2019 14:10 - LokiB
To ještě jde ... 40 minut cesta není až tak moc.

Mezi možné startovací náměty v současné urban fantasy by se dalo třeba zařadit: návštěva netradičního místa v netradiční čas (místní atrakce typu katakomby, starý zábavní park, či nějaké opuštěnější místo za městem), náhodné setkání se starým známým, který se chová divně, žádost o zajímavé místo v zvláštní firmě, nalezení starých novinových výstřižků, podivně se týkajících některé současné události, nachomýtnutí se k pouliční bitce po které zůstane něco/někdo ležet na zemi ...
25.4.2019 14:20 - sirien
LokiB píše:
40 minut cesta není až tak moc

Neblbni, takový kulturně šokový bomby, pro nepražáky to je cestovní věčnost :)
25.4.2019 14:45 - York
sirien píše:
pro nepražáky to je cestovní věčnost :)


Mno jo. Jet MHDčkem dvě a půl hodiny někam na kraj Prahy pro mě není problém, ale teď jsem čistě orientačně kliknul na mapu, kde že je ta Dálava - stejně tak dobře by mohla bejt v Antarktidě :-)
25.4.2019 14:53 - LokiB
nechci to zaplevelovat, jen mě to trochu překvapilo.
Kdyby Jerson napsal, že sestřenka žije 4 hodiny cesty daleko, takže se vídají jen 3x za rok, tak bych neřekl ani popel.
Pár let zpátky jsem jezdil 40 minut každé ráno do práce, a pak zpátky zase večer z práce. A když jsem vezl dneska potomstvo jakožto každý druhý týden do školy, a pak jel do práce, tak jsem v autě strávil hodinu a 10 minut :)

York: hmm, do Antarktidy autem nedojedu :( na Dálavu jo :)
25.4.2019 15:05 - Naoki
2Jerson: pokud připravíš něco cos takhle nasstínil mohl bys to pak nasdílet? Už se mi párkrat stalo že jsem s RPG nezabodoval protože to pro hráče bylo moc odtažité od reality a nedokázali se do toho vžít (i když nevím jestli to bylo settingem, jejich neochotou se odvázat nebo kombinací obojího) a uvažoval jsem o nějakou variantu současnosti/urban fantasy kde začanou jako mortalove (možná že by hráli i sami sebe), něco se pokazí a jak se to budou snažit řešit tak narazí na čím dál tím divnější věci.
Nick:
Velikost okna: [1] [2] [3]
Zobrazit náhled Zobrazit náhled
Tagy:
Vaše IP adresa není z "bezpečných" adres. Příspěvek se odešlou pouze se správně opsaným kódem. Pokud nechcete opisovat kód, můžete se přihlásit (pokud nemáte účet, nejprve se zaregistrujte), nebo nám poslat informaci na PM a my Vaši IP adresu přidáme.
Věděli jste, že...
Na d20.cz můžete mít svůj vlastní blog. Pokud chcete napsat o nečem, co alespoň vzdáleně souvisí s RPG, můžete k tomu využít našeho serveru. Tak proč chodit jinam? >> více <<
Jak se chovat v diskuzích
Přehled pravidel pro ty, kteří k životu pravidla potřebují. Pokud se umíte slušně chovat, číst to nemusíte. >> více <<
Formátování článků
Stručné shrnutí formátovacích značek zdejších článků, diskuzí, blogů a vůbec všeho. Základní životní nutnost. >> více <<
ČAS 0.37583303451538 secREMOTE_IP: 35.175.174.157