Šaman píše:
Ještě jsem to chtěl zeditovat, ale už je tu reakce. V principu souhlasím s tím, že "Odstoupením nemůžeš zabránit protivníkovi, aby provedl cíl, kvůli kterému do konfliktu vstoupil." Tedy, že vítězi musí zůstat jeho výhra.

Právě. Zkus tedy "odstoupit" proti mému šavlozubému krvelačnému tygrovi, který "tě opravdu chce zabít". Nebo proti brainless armádě zombií, kteří si chtějí pochutnat na tvém mozku... ;-)

Log 1=0 píše:
Ona blokace odstoupení je spíše pro tyhle situace:
Jasně. Tohle je ale vrcholná scéna, u které se, předpokládám, hráči domluvili, že už jedou do vyřazení.

Dokážu si ale představit scénu za začátku příběhu: "Zabili jsme otce, teď najděte syna a skoncujte to s ním!" Syn prohraje (ale stihne odstoupit) a někdo mu předtím, než ho chce definitivně zapíchnout, vezme pečetní prsten (jako "náhradní" řešení). Záporák se tak stává pánem celého panství, ale hrdina unikl (samozřejmě švihácky - svícny, lustry okna) a plánuje pomstu.

Ono jde o to, že u stolu všichni ví, že i malá naděje (která zůstala po odstoupení) je velká naděje a že tedy dost snižuje vítězství z "vyřešeno" na "dočasně vyřešeno". A zrovna hráči často v postavě záporáka vidí hlavní zdroj problémů a tedy jeho definitivní zabití jako cíl deklarují. Takže jsem jim odstoupení podal jako pravidlo, že odstoupený hráč si může říct jednu podmínku své prohry (ale vítěz si může vzít všehno ostatní). Většinou to znamená záchranu holého života.

Návštěvník píše:
Právě. Zkus tedy "odstoupit" proti mému šavlozubému krvelačnému tygrovi, který "tě opravdu chce zabít". Nebo proti brainless armádě zombií, kteří si chtějí pochutnat na tvém mozku... ;-)
To jsou zrovna ty jednodušší případy. Protože ani jeden z nich nemá skutečný záměr tě zabít z pohledu příběhu. Vždycky se můžeš propadnou (třeba i doslova) do ještě větších problémů. Třeba Společenstvo obklíčené v Morii přesilou skřetů 100:1… přežilo, protože křeti utekli před Balrogem.

A určitě v nějakém zombie horroru bylo, že někdo byl v bezvýchodné pozici a propadl se do nějakého podzemí, kde to bylo ještě nechutnější.

Horší je právě ta situace, kde má někdo (hráč) opravdu záměr eliminovat soupeře. V pravidlech se píše o setkání postav s hlavním záporákem, kdy ten jim ještě uniká. Ale pokud GM nepřipraví něco, co postavy chtějí ještě víc (víc chceme osvobodit kamaráda, než zabít záporáka), tak samozřejmě hráči nechtějí nechat záporáka aby jim na poslední chvíli unikl tajnou chodbou apod. Jenže právě o tom, myslím, odstoupení je.

Myslím že tu není sporu.

"Chci ho zabít" je legitimní záměr který znemožní odstoupení které zahrnuje přežití. Nicméně jde zároveň o velmi "úzký" případ záměru který se obvykle váže k nějaké osobní story line. Ve zbylé většině případů to jde nějak "obejít", alespoň částečně (odložená poprava atp.) Detaily jsou spíš do diskuse o Fate než sem.