Republika se mění. Táhlá válka se začíná přiklánět na stranu republiky a se znovunabytým pocitem bezpečí se znovu rozjíždějí kola intrik v senátu. Někteří mocnější si zjevně vybrali tento čas na to, aby se nás konečně zbavili na dobro. Po posledním pokusu vojenské rozvědky si na nás nalíčili vskutku vydatnou past. Nalákali nás na ukradené patenty z továrny a zajistili účast hned několika skupin, které nám něco dluží, aby nám zajistili zábavu, než dorazí těžká technika. Kombinace padlé Jedijky, Durge a velitele Sabaothu byla skutečně hutná. Vzhledem k připraveným pastem se jim povedlo nás rozdělit a než jsem se k nim dostal zpět, dokázali pocuchat Rak-Dol natolik, že ji vyřadili z boje. Nakonec se nám ale i tak podařilo situaci obrátit v náš prospěch a jedinný Durge to přežil, protože za včasu prchl. Rak-Dol zjevně stihla poslat zprávu, protože krátce na to dorazil náš odvoz v podobě Dexe v gunshipě a skutečně to vypadalo, že se o nás bál. Ještě že tak, protože jsme ještě nestihli ani odletět a už začalo bombardování stanice několika Viktory class rozvědky, podle všeho se nás chtějí zbavit natolik, že se odvážili použít baradiové hlavice u několika maskovaných raket, bohužel mé skeny nebyly dostatečně průkazné (Jsem zvědav, jak tohle budou vysvětlovat).
Naše pátrání dále zamířilo na dvě stanice, kde měla rozvědka pravděpodobně ty baradiové hlavice sestavovat. My jsme si vybrali oficialně botanickou stanici, kde dříve probíhal výzkum zemědělských plodin s vazbou na jednu ze zakládajících planet a rozhodli se ji zkusit nenápadně infiltrovat. Náš plán spočíval ve využití běžného zásobování stanice a následného předání mnou padělaných rozkazů k předání celé stanice do našich rukou. V kloní zbroji jsem se cítil značně nepohodlně, ale nikdo jiný by nedokázal důvěryhodně prodat převlek za kloního poručíka s doprovodem - Zora sice umí docela přesvědčovat, ale o převlecích neví skoro nic. Před příletem jsme zajistili spolupráci posádky lodi tím, že bud´ budou spolupracovat dle našich pokynů nebo celou loď převezme armáda. Přistání proběhlo hladce a vzhledem k tomu, že nás nikdo nepřišel uvítat, jak jsem očekával, jsme se vydali do stanice. Mířili jsme přímo na velitelské stanoviště, kde bych očekával i případné autodestrukční zařízení. Už cestou jsem začal mít pocit, že je tu něco dosti špatně (a zpětným pohledem si říkám, jestli už náhodnou nezačínám být citlivější na temnou stranu Síly...). Když jsme minuli první amatérsky zničený fúzní reaktor, začalo být jasné, že tu moc lidí nenajdeme. Velitelské stanoviště bylo zajištěno natolik, že když jsem se proboural zkrze zabezpečení, tak se raději vyplo. Pokračovali jsme tedy pěšky a poté co jsme minuli nový, probouraný vstup do botanické sekce jsem navrhoval zkontrolovat loď, ale Rak-Dol mě odbyla, že to není podstatné. Naše obavy se potvrdily, když jsme našli uprostřed skleníku obří klece z nichž jedna byla roztřžená, podle vybavení přidruženého výzkumného stanoviště jsme si domysleli, že zde zkoušeli nějaké sithské experimenty (takže jsme na špatné stanici) a vydali se hledat možné přeživší z posádky stanice. Postupně jsme dorazili až zpět k naší lodi, kde byly jasné známky nevítané návštěvy. Podařilo se nám dojít až na můstek, kde nás málem vyvětrala do vesmíru díra v okně. Ven se podívala nakonec jen Rak-Dol a tak aspoň zahlédla jednoho ještěra, který se zrovna vracel po vnějším plášti lodi do stanice. Podle dalších indicií jsem si dovodili, že zbývající osádka se uzavřela ve strojovně a vydali se tím směrem. Cestou jsme si všimli, že jakákoli organická tkáň slouží těmto ještěrům jako líheň a tak jsme vyrazili zajistit jejich odvoz droidy. Z mnou nepochopených důvodů se Rak-Dol uprostřed cesty rozhodla, že to zvládneme a vyrazila sama ke strojovně. Samozřejmě právě v tu chvíli na nás skočil jeden z ještěrů a jak Zora tak já jsme dostali nechutnou ránu pařátem. Naštěstí Rak-Dol nestačila odejít příliš daleko, takže byla rychle u nás a svoji práci zvládla, ale nebýt štěstí mohl jsem už ležet v krvi na zemi, v té dementní zbroji a ještě s červy v těle. Zora skutečně není na boj vůbec připravená - měl bych si na příště zajistit zase pořádné krytí, nechávat to celé na Rak-Dol není úplně ideální. Posádku jsme nakonec našli i se dvěma přeživšími klony rozvědky. Vzhledem k jejich neochotě spolupracovat je oba vyřešil hasák mechanika a po krátké debatě s posádkou jsme uvolnili lod´ z doku, pomocí plamenometných droidů vyčistili infikovaná mrtvá těla a pobili těch několik ještěrů co na lodi zbylo. Zjevně se mají tendenci stahovat do nějakého hnízda na stanici. Poté jsme stanici nastavili na autodestrukci a pohlídali, že skutečně nic nezbylo. Přeživší vojáky jsme potom poslali Jediům k výslechu, aby to rozvědka nemohla zamést pod koberec a vydali se zjišťovat jak uspěla druhá skupina pod vedením Dexe.
