Problém č.1: Komu to vlastně sloužím?
Hned první problém, na který narazíte, je ten, že vlastně nevíte o svém bohu zhola nic. V lepším případě znáte jeho jméno a to, čeho je patronem. Možná nějakou dílčí událost z jeho života. Tohle by se vám v reálném náboženství nestalo. Bible - to je jeden boží zásah do světa za druhým. Antičtí bohové se také neustále handrkovali mezi sebou a pro své zájmy nevybíravě využívali smrtelníků. A co můžete dělat vy. Můžete si vymýšlet. Budete muset stvořit svého boha, což ale zase může vašemu DMovi zkřížit plány. Doporučuji si s ním vyhradit chvíli, popovídat si o tom, jaké má jeho bůh příbuzné, přátele, spojence, nepřátele mezi bohy, jaké důležité události zapříčinil nebo ke kterým se přichomítl. Jak si stojí v pantheonu.
Problém č.2: Vy a vaše církev
Vaše církev je trochu něco jiného než váš bůh. Uvědomte si, že váš bůh může mít více než jednu církev (a tyto církve mohou být ve sporu - dokonce v krvavé válce) ohledně výkladu tohoto boha. Nezapomeňte uvážit, čím se vaše církev živí (desátek, velký majetek, odpustky), do čeho investuje (špitály, knihovny, umění), jaké má cíle (vyhladit heretiky), jakou má hierarchii (a tedy jaká kariéra vás možná čeká). Pokud jste členy mocné církve, snáze si získáte mezi hráči i NPC větší respekt. Pokud vám patří polovina království, v každém městě máte ten nejimpozantnější chrám (pokud ne i pevnost a banku), je už sakra problém si vás rozhádat. Mohli byste si zavolat kamarády.
Problém č.3: Misionářem snadno a rychle
Dříve nebo později, pokud jste odhodláni opravdu hrát kněze tak, jak se patří, dojde i na přesvědčování postav z družiny i mimo ni, aby se dali na víru. Tu vaši, pochopitelně. Tady si ale zřejmě zažijete perné chvilky. První problém pramení z toho, že klasické křesťanské misionářství je velmi obtížné v polytheismu, tak běžném pro DnD světy. Hráči bývají k tomuto snažení obvykle zarputilí a cyničtí a hodně se vám vysmívají. Ani nátlak ve stylu - bůh uzdravuje jen svoje ovečky - nemusí nutně pomoci. Běžné jsou nevybíravé hlášky a slovní i fyzický nátlak, abyste svého akčního hraní kněze nechali. Ale nenechte se odradit. Je to švanda.
Nezapomeňte, že snaha o konverzi je propaganda jako každá jiná. Neznamená to, že budete podél kupeckých stezek lepit billboardy, ale můžete čas od času uspořádat oběť, boha vzývat, mohou se dostavit fantaskní vize a přihlížejícím se odhalí některá ukrývaná tajemství. Může jít o sexuální orgie nebo krvavé praktiky a nebo lacinou pouťovou show, je to na vás. Pracujete na tom společně s DMem, dosáhnete tak lepších výsledků. Samozřejmě jsou ještě primitivnější a obecně účinnější metody, jako je rozdávání (rozhazování) peněz mezi lid. Pokud na to máte, proč ne. U žebravého potulného kněze to ale asi nepadá v úvahu.
Nejnáročnější je asi konverze kněze jiného náboženství. Může jít jak o měření v podobě teologické disputace, tak i o souboj na ostří (forma božího soudu).
Nezapomeňte ale přihlédnout k tomu, že existují bohové spřátelení, kterým obvykle nebudete odluzovat věřící. Potom takoví, u kterých to nebudeme dělat veřejně. A pak jsou věřící, které nekonvertujeme, ale zabijeme, protože jejich přístup k chápání víry je v naprostém rozporu s tím naším.
Závěrem
Dobrý a kvalitní role-playing kněze je velká výzva. Silné herní charakteristiky tohoto povolání svádí k čistě silovému hraní. Zkuste ale rozvinout i jiné stránky vaší postavy. A nezapomeňte, že i když vám dojdou kouzla, máte stále mocného spojence. Lůno církve ochotné a připravené vám pomoci. Dokonce i v dalekých a cizích zemích můžete narazit na drobnou svatyni nebo dobře ukrytou sektu uctívačů vašeho božstva. A ti vám mohou být nápomocni více než by kdy dokázala magie, jakkoliv mocná.