Články

Následující práce není žádný ucelený text, nýbrž výpisky původně mající sloužit jako pomůcka při nástřelu jisté církevní organizace. Jako předloha posloužila Encyklopedie heraldiky, proto také ta zjevná omezení na latinskou západní a střední Evropu a chybějící pravoslaví a Blízký východ. Snad to bude užitečné.

Při nyní uzavřené debatě ohledně internetového časopisu Drakkar se objevil povzdech, že se historické články nikde příliš neobjevují a přitom by o ně lidé stáli. Tak jsem se to rozhodl alespoň částečně napravit. Neočekávejte ovšem zázraky, jedná se o výpisky z Encyklopedie heraldiky, občas doplněné z jiných zdrojů, původně pro soukromou potřebu a nikoli jako článek určený ke zveřejnění. I tak se snad budou líbit a inspirují někoho ze čtenářů k vlastní aktivitě.

Zbraně a zbroje Mesoameriky, jejich popis a vývoj.

Článek o literární stránce Tolkienova díla a o jazyce, který v něm používá; zrozený v jedné z dávných diskusí

Nadšení námořníci – amatéři ze středu Evropy obvykle najdou plno materiálů pro dobu renesance a raného novověku, zejména díky pilným Britům. Nebo Chrochtovi. Solidně je zdokumentována i antika. Nicméně v období mezi pádem Říma a Stoletou válkou se skrývá propast téměř úplného ticha. Dokladů je málo, a pokud jsou, většinou jsou naprosto roztříštěné a jako podotázky jiných témat. Ježto se mi za léta hromadí různé údaje ke středověkým námořníkům, a zřejmě je tu docela velká skupina příznivců podobných témat, zkusil jsem to zpracovat do použitelného tvaru.

Dobytí Jeruzaléma bylo v historii ve skutečnosti mnoho, ani je nejsem schopen přesně spočítat. Počínaje králem Davidem, který město získal někdy okolo roku 1000 př.n.l., a konče prozatím státem Izrael, který Jeruzalém dobyl v roce 1967 našeho letopočtu.

Jakou roli hrála v mezoamerice válka? Proč Mayové válčili a jak vypadali mayští válečníci? To a mnohem více se dozvíte z tohoto článku.

Zdrojem bohatství nemusí být jen kovy či drahé kameny. Těžit a obchodovat se dá s mnoha dalšími věcmi, na první pohled obyčejnými, tradičně podceňovanými a opomíjenými – za předpokladu, že o nich vůbec někdo ví.

Exkurze do chápání pojmu hrdinství v antickém světě.

Jednou z rozhodujících vojenských sil západní a jižní Evropy konce raného středověku byli Normané, potomci skandinávských mořeplavců sužujících o století dříve Evropu od Irska po Rus. Vybojovali vítězně řadu bitev (a prohráli jen hrstku), z nichž některé vstoupily do legend, z jejich řad pocházeli suverénní vládci Evropy i Asie i snad největší středověký křesťanský válečník, legendární Richard Lví srdce. A jejich následovníky byli neméně proslulí angličtí rytíři stoleté války.

Vznik a vývoj středověkého ideálu rytířství.

Jde o zpracovaný výpisek ze stejnojmenné knihy francouzského historika J.-C. Schmitta. Já vím, sice nic moc, ale nemusí pršet, stačí když kape.

Role mrtvých v pozdním Říme a ve středověku. Anebo úvod do dějin nekromancie :)

Hospodářská složka RPG světů má tvořit „pozadí“ hry, protože lidé si chtějí zadobrodruhovat, zahrdinčit případně zazloduchovat, a ne studovat ekonomickou předpověď na další tři měsíce. Ale i tak by se práce neměla odbývat. Například třeba kovy. Co se těží? Jistě, jsou tu kovy mincovní: zlato, stříbro, měď, platina. Dál? Železo a často rtuť. A ještě něco? Ale ovšem, řada různých vzácných a magických kovů jako mitril, dračí stříbro, lintir, pravoocel, garen, orichalk…. A pak už nic. Na další obyčejné, na naší dobré matičce Zemi se vyskytující kovy se tak nějak zapomnělo.

O zemědělství v Mezoamerice a hlavně o kukuřici.

Krátký článek o jménech starých Mayů a úvod do série.

Národ, který žil ve světě jako vystřiženém z Dnd. Národ válečníků, kovářů a druidů. Národ bez písma, jehož legendy se dochovaly dodnes.

Výpisky z knihy Mezi třemi světadíly...

Přepis stejnojmenné kapitoly z Dějin hmotné kultury I/2(Kultura každodenního života od 13. do konce 15. století)

Jednou z nezbytných rekvizit jakéhokoli RPG settingu jsou města. Postavám slouží k nákupům, odpočinku, sebevzdělávání či získávání nějakého toho hmotného majetečku, a ve světě slouží jako motory ekonomiky (výroba, obchod, spotřeba), správní sídla, politické veličiny a kulturní centra. Proto se objevují různě podrobné popisy a vyšlo hned několik knih zaměřených na městské prostředí (u Wizardů tou poslední byla Cityscape).

Jestli si myslíte, že ve středověku neexistovala pravidla slušného chování a každý si např. u stolu dělal co chce, jste na velkém omylu. Poslechněte si, jak to doopravdy vypadalo...

Jak velké panství a jakou moc může šlechta mít nejlépe uvidíme na příkladu existujícího českého šlechtického rodu.

Jak dobrá byla vlastně ve skutečnosti kroužková zbroj? Dokázala ochránit bojovníka v boji, nebo to byla jen z nouze ctnost?

Kniha o klukovi co zabloudí ve vlastním domě... a pak se ztratí mezi dimenzemi, štván armádami Vědy i Magie pro svou schopnost procházet jinými dymenzemi Alterverza.

Toto je pátý ze série článků ve kterých najdete postupně recenze na doufám že časem celé dílo Terryho Pratchetta. žádná z nich neobsahuje spoilery ;)

Toto je čtvrtý ze série článků ve kterých najdete postupně recenze na doufám že časem celé dílo Terryho Pratchetta. žádná z nich neobsahuje spoilery ;)

Toto je třetí ze série článků ve kterých najdete postupně recenze na doufám že časem celé dílo Terryho Pratchetta. žádná z nich neobsahuje spoilery ;)

Toto je druhý ze série článků ve kterých najdete postupně recenze na doufám že časem celé dílo Terryho Pratchetta. žádná z nich neobsahuje spoilery ;)

Toto je první ze série článků ve kterých najdete postupně recenze na doufám že časem celé dílo Terryho Pratchetta. žádná z nich neobsahuje spoilery ;)

Další z Lotrandových krátkých exkurzů do historie...

Zamyšlení Riche zvaného Wapenshaw nad dnešním pohledem na anglický dlouhý luk.

„Nic nezvyšuje moc krále a úctu k jeho majestátu víc než velké válečné lodi s krásnou výzdobou, které je vidět na mořích.“

Malé představení místa, kde se odehrává důležitá část příběhu. Popisy tohoto druhu vznikají z prostého důvodu. Je velmi těžké představit si všechny varianty vývoje příběhu, které mohou hráče napadnout. Proto přichází na řadu krátký text, záběr kamery, který mi umožní vytvořit pro danou scénu atmosféru a zároveň si promyslet všechny souvislosti. Takto vytvořený materiál nemá za úkol předepsat hráčům, co se má stát. Slouží jen jako záchytný bod. Jeho části jsou pak velmi dobře využitelné.

Před nějakou dobou jsme se Vás ptali, co by Vás zajímalo... padl mj. dotaz na historii, konstrukci a použití válečných vozů. Připadá mi to jako zajímavé téma, takže zde je, co jsem o nich našel.

S lehkým zpožděním dokončuji miniseriál o obléhacích strojích - chyběl nám popis konstrukce a použití trebuchetu, nejobávanějšího obléhacího stroje středověku.

Podrobný popis starověké balisty a nástin jejího využití v boji.

Podrobný popis starověkého katapultu a nástin jeho využití v boji.

K válce od starověku neodmyslitelně patří válečné stroje, vystřelující nejrůznější projektily. Je zajímavé, že zrovna u nich se v literatuře setkáváme s tolika omyly a nepochopeními. Zkuste zase jednou hledat spolu se mnou inspiraci pro vaši hru a váš svět v naší historii.

V pravidlech je popsána i jedna velmi zvláštní kuše, o níž jsem kdysi v první chvíli pochyboval, jestli není jen výplodem někdy až příliš bujné představivosti pánů od WotC. A víte co? Není. Ona vážně existovala.

V prvních článcích o mechanických zbraní jsem se snažil podrobněji popsat historii a způsob použití klasických kuší. Čím víc jsem se o této zbrani dozvídal, tím méně jsem byl spokojen s tím, jak je pojatá v d20 systému. Přestože je obecně celé d20 zjednodušující, v případě kuší to zašlo do extrému, který podle mého názoru postrádá veškerou logiku.

V žádné hře, odehrávající se v prostředí napodobujícím středověkou a pozdně středověkou Evropu, by neměla chybět zbraň typická tehdy pro takřka každou armádu a ozbrojený střet - kuše s ocelovým lučištěm.

Mnoho lidí, kteří se jen malinko zajímají o středověké zbraně, není spokojeno s tím, jak jsou do pravidel d20 zakomponovány kuše. Pojďme se společně podívat, jak vlastně kuše vznikla a vypadala.

Celá posádka na chvíli strnula, když od přídi zazněl ten vytoužený výkřik: "Země!" Nikdo už nevěřil, že to dokáží; jen plavčík Kiros vytrvale stál na přídi a hlídal obzor. Všichni se nahrnuli k němu a s dojetím sledovali, jak se z vln pomalu noří šťavnatá zeleň neznámého ostrova. "Tak jsi to přece dokázala," pomyslel si kapitán a maně pohladil zábradlí jejich lodi. Přestála kruté bouře i úmorné bezvětří, vyhnula se zrádným útesům a bezpečně je dovezla až sem, kde ještě noha člověka nestanula. Jejich malá, neochvějná družka, nejlepší loď jakou kdy člověk vyrobil, jejich karavela.

Pro absolutní nadšence, stejně jako pro všechny zvědavce, uvádím stručný popis různých typů lodí, které se kdy plavily po našich mořích a oceánech ve starověku a raném středověku.

Blesk osvítil záliv vyklizený přicházející bouří. Na vrcholku jedné z vysokých vln, bušících do kamenného mola přístavu, se na okamžik zaleskla vysoká příď cizí lodi. V tomhle počasí by se ale plavil jen šílenec... pokud ovšem ta loď není drakkar, dračí loď pirátů a mořských válečníků!

Vycházející slunce se zatřpytilo na kování plošiny pro lučištníky, pohladilo vesla zvedající se v pravidelném rytmu pomalého zpěvu galejníků a konečně ze tmy vykrojilo celou majestátní, dravou krásu tvé válečné lodi. Táhlý skřípot vesel a šumění vody pod přídí prozrazuje, že za velitelskou lodí se ženou další. Schyluje se k pořádné námořní bitvě...

V článku Lodě, plachty, námořníci jsem vás sliboval seznámit s některými z běžně používaných výrazů námořníků a lodních kapitánů.

Pleskání plachet ve větru, skřípání lanoví a šumění vody pod přídí, zatímco se loď pod vašima nohama žene k neznámým dálavám, cizím národům a novým dobrodružstvím; kdo z nás to kdy netoužil zažít?