Robin D. Laws ukazuje, ako možno ozvláštniť príbehy využitím bodov vetvenia. Analyzuje druhy bodov vetvenia a ukazuje na príkladoch, ako ich využiť tak, aby bol príbeh zaujímavý a nezasekával sa v slepých uličkách.
Z filmu Princezna nevěsta se vám nemůže líbit jen jedna scéna, ale kdybych si měl vybrat, byl by to ten okamžik, kdy pomstou planoucí Inigo Montoya konečně konfrontuje zlého hraběte Rugena.
Inigo čekal na tento okamžik víc jak dvacet let. Představoval si ho nesčetněkrát. Nedělal nic jiného, než že studoval šerm a připravoval se na duel s mužem, které zabil jeho otce. Nastoupí do scény s touto replikou:
„Mé jméno je Inigo Montoya. Zabils mi otce. Připrav se zemřít.“
Stojí ve střehu, připravený bojovat. Hrabě Rugen na něj zírá, meč tasen. Připravujeme se na epický střet čepelí.
A pak se hrabě Rugen otočí a utíká tak rychle jak ho jeho nohy nesou.
Nic tak neodlišuje hrdinu jako výrazná slavná fráze. Od "Jak prosté, drahý Watsone." přes "Je čas do toho praštit." až po "Jsem doktor, ne kouzelník," slavné fráze definují postavu a činí ji hodnou zapamatování.
MerricB na ENWorldu sepsal následujících několik tipů, jak zrychlit souboje ve 4e, které se zvláště na vyšších úrovních začínají trochu vléci. Sám tvrdí, že zvládnul za 3 hodiny i 6 soubojů. Tak třeba o tom i něco ví...
Až budou ode dneška za padesát let profesoři na Katedře roleplayingových studií začínat svoje povinné přednášky pro první ročník, jeden z prvních bodů, který zmíní o hrách na životní příběhy, bude, že jejich fanoušci v období nastupující unifikované zábavy pro masy nepodlehli trendu a vytvářeli si svoje vlastní příběhy. Byli jsme, jak budou říkat, jak tvůrci, tak publikum v tu samou chvíli.
Všechno ostatní, co budou vykládat, bude zřejmě nehorázné akademické žvanění, ale základní moment je ten, že máme nad svou hrou vládu, že ji můžeme zlepšovat.
Jak upravit nelákavé zápletky, aby fungovaly i pro vás.
Řada hráčů upřednostňuje, když jim DM udá směr pochodu. Pokud je jádrem hry zabíjení nestvůr nebo lov pokladů, pak postavička, která se všude možně potlouká, jenom plýtvá drahocenným časem určeným k plundrování. Existuje určité plus jednoduchosti tohoto přístupu: jak pro hráče tak pro DMa to lecos zjednodušuje.
Ale ne každý sdílí chuť na přímočarost. Pokud si užíváte vytváření komplikované osobnosti a její soustavné hraní, pak můžete mít problém s DMovou zápletkou typu "jedna-velikost-která-padne-všem". Záleží vám na motivaci postavy, co se vás týče, důvody proč riskovat život nejsou snadno zaměnitelné mezi sebou. Vaše oddanost tomuto stylu hry je taková, že byste se raději neúčastnili dobrodružství, pokud by se postava měla chovat způsobem, který by zničil váš pocit její věrohodnosti.
Zřízení naší zákaznické karty v OBI je jedním z prvních kroků kariéry každého chytrého psychopata, případně jiné divné existence, kterou by společnost za psychopata beztak označila (např. lovce příšer nebo tajného agenta bez zázemí). Zde najdete katalog slev pro tuto sezonu.
Článek vyšel v Pevnosti. Chystáme jeho předělávku a rádi bychom komentáře z komunity. Zdá-li se vám useknut, zdání vás neklame - nevychytali jsme délku.
Před nedávnem probleskl v diskusi odkazovaný článek z březnového Dragonu věnovaný úloze rolí ve 4e a skladbě družiny. Samo o sobě nejde o nic extra převratného, ale myslím si, že bude fajn mít tenhle základní přehled dostupný i v češtině, protože role se staly nedílnou součástí 4. edice. Jelikož přeložit všech 11 stran do jednoho článku je příliš velké sousto, přináším nejprve intro věnované rekapitulaci rolí.
Chcete stvořit úctihodný příběh stejně tak, jak se tvoří chutné jídlo ... ale nevíte z čeho? Tato kuchařka vám prezentuje ingredience. Jaké ingredience zvolit a jak je uvařit, to záleží už jen na vaší chuti ... tedy na vašem vkusu.
Skill challenge jsou novým prvkem ve 4.edici Dnd a pro mnohé jsou více či méně záhadou. V tomto krátkém pojednání nabízím jednoduchou výzvu dovedností a způsob její tvorby.
Přemýšlíte, jak vytvořit toho správného padoucha, který neupadne v zapomnění mezi zástupem bezejmenných protivníků? Tento článek se vám v tom pokusí pomoci.
Kdysi dávno napsal S. John Ross (mimojiné i autor hry Risus) velký seznam RPG zápletek, který je vytěžením publikovaných dobrodružství pro mnoho různých systémů. Kdysi dávno jsem ho taky přeložil (a raději se už nedívám s jakou kvalitou). Ale protože něco lepší než nic, tak tady je...
V některých typech her se objevují hustá NPC, kterými jsou hráči otráveni... přitom v jiných hrách taková milují. Jak tedy pracovat s mocnými NPC, aby byly přínosem?
Tento článek pojednává o možnosti přiřadit postavě druhou tvář, další charakter, který se projevuje trochu schizofrenním způsobem. Týká se nejen toho, jak takové druhé já hrát, ale i toho, jaké všechny podoby může toto druhé já nabrat.
Nechte hráče, aby si popisovali akce i okolí sami. Je k tomu několik dobrých důvodů a krásně to oživí hru, umožní, aby každý hráč vnesl do hry to, co tam chce mít... to ale neznamená, že by role Vypravěče ztratila smysl!!
Řízené scény jsou RPG technika, popsaná ve hře Fear Itself (nevylučuji, že také někde jinde!). Její autor Robin D. Laws ve svém blogu popisuje, jak ji s úspěchem používá i v D&D 4e. Protože mi to přijde zajímavé, zkompiloval jsem části z knížky a části z Lawsova blogu do tohoto článku.
Občas se nechcete zatěžovat přílišným pitváním postavy v podobě čtyřicetistránkového elaborátu, který počíná splynutím spermie a vajíčka, podrobně popisuje každý den jejího života, které nabízí dokonale vybroušený pohled na její uvažování i chování. Občas chcete postavu vyvíjet až v průběhu hry a potřebujete jen několik záchytných bodů...
Tento článek pojednává o jednom z pokročilých RP stylů, o komplexu postupů, myšlenek a technik, které dohromady co nejvěrněji připodobňují RPG seriálové struktuře i tvorbě. Seriálový RP je nezávyslý na systému a částečně i herním stylu a i když o něm mluvím jako o "pokročilé technice", tak je přístupný i hráčům, kteří se za "pokročilé" nepovažují.
V každém tažení nastane čas, kdy DM čelí otázce obtížné volby možného vývoje zápletky. Když dojde na tuto křižovatku, je dobrý nápad se sám sebe zeptat: "Co by se v mém tažení stalo, být to televizní seriál?"
Víte, jak to chodí v podzemí. Osahat podlahu, jestli se v ní neskrývají propadla, začichat zda ve vzduchu nejsou nezdravé plyny a zkontrolovat každý zámek, zda se v něm neskrývají otrávené šipky. Někteří se vaší opatrnosti vysmívají - tedy zpočátku. Pak jejich postavy zemřou, zabity stalaktity, z nichž se vyklubaly nestvůry, provazovými žebříky, které se obratem přeměnily v hady, zhroucením té zrádné cesty pod jejich nohama. Sundat si zbroj? Takovou bláznivost by žádná z vašich postav nikdy neudělala! A co na tom, když se kvůli tomuto dodatečnému stupni ochrany vzdaly koupání? Hergot, vaše postava je hrdá na svoji zažranou špínu a podzemní sinalost! Zasloužila si ji a u Mordenkainenovy starodávné hlavy, taky si je ponechá!
Máte pocit, že akce jsou ve vaší hře ta nejtáhlejší/nejpomalejší/nejnudnější část? Pak je někde zásadní chyba... Tento článek obsahuje jednoduchých šest pravidel, které vnesou do vašich akcí tempo.
Tento prvek zde ještě nebyl rozebrán, přesto jeden můj kamarád, poměrně zkušený hráč i Vypravěč, jej považuje za jeden z naprosto klíčových prvků v RPG. Základem RPG je že se jedná o vytváření příběhu hráči a Vypravěčem, nikoliv o jejich soupeření. Důvěra ve Vypravěče pak je důvěrou v člověka, který se spolu se mnou snaží něco vytvořit - příběh, zábavnou session, cokoliv. Pokud nemáte důvěru ve Vypravěče, šance že se budete u hry bavit výrazně klesá.
Společně jsme vešli do Kolosea; a tam kouzelník, oděn v nekromantské róbě, začal na zem vykreslovat kruhy tím nejpreciznějším způsobem, který si lze představit. Musím dodat, že nás donutil přinést vzácné vonné instance a oheň, a také příšerně zapáchající jedy.
Když byly přípravy hotovy, vstoupil do kruhu; a vzal nás za ruce, jednoho po druhém nás zavedl dovnitř. Pak nám přidělil různé funkce. Nekromancerovi, svému příteli, dal podržet pentagram, nám dvoum nařídil, ať se staráme o ohně a vonné instance; poté začal se zaříkáváním. To trvalo více než hodinu a půl; poté se zjevilo několik legií a Koloseum bylo plné ďáblů.
Jste Vypravěč a máte zpracovaný velký svět, mnoho oblastí a měst, které vaše družina nemůže nikdy projít všechny; mnoho cizích postav a jejich příběhů, z nichž část nemáte jak využít. Máte vymyšlené zápletky, které se pro vaši družinu nehodí, nebo daný úkol nechtěli přijmout. Případně jste připravili velký příběh, který bude odsahovat příliš mnoho úkolů, než aby je zvládla jedna skupina.
A nebo jen chcete oživit svou hru netradičním způsobem ...... pokud alespoň jeden z výše vyjmenovaných případů je právě ted váš, pak čtěte dál. (A vy ostatní si jej samozřejmě můžete příčíst také.)
"Když jsem ještě byla mladá a spravedlivá, zdálo se mi, že svět je místem oplývajícím dobrem, a ptala jsem se: "Proč lidé páchají zlo?" Ale nyní už jsem stará a nemám čas se tomu divit. Teď již vím, že zlo je všudypřítomné a je tak nebezpečně lehké vydat se jeho cestou. Ve svém věku se divím, že lidé vůbec dělají dobré skutky, neboť jakých odměn se jim za to dostane? Takových odměn je málo, a trvá mnoho let, než jsou doručeny. Ne, nechám na mladých, ať po ulicích pokřikují o podivnostech, kterých se lidé dopouštějí. Na spravedlivých nechám setřásání zla z duší lidí, ať už silnými slovy či silnější ocelí. Mou volbou je strávit zbytek dní mých péčí o srdce, která jsou spolehlivě pro Dobro; neboť dobro není lehce k nalezení a těžší je přijmout je za své."- poslední zamyšlení nejvyšší matriarchy Any CodhwynKniha Spravedlivých, str. 75
Tichý stín, kterého si jeho oběť nevšimne, dokud není pozdě. Podpis na dně obchodníkovy (prázdné) pokladny. Diplomat s vytříbenou mluvou. Tulák může být kýmkoliv z nich. Nebo cokoliv mezi tím. A ještě víc. Pár rad do začátku od Skipa Williamse
Spousta vypravěčů má problém - nedaří se jim v RPG skloubit zároveň zcela svobodnou vůli hráčů (tj. žádný náznak railroadingu) a zároveň vytvoření celistvého příběhu jdoucího odněkud někam. Hráči pak mají problém držet se příběhu, a zároveň jednat roleplayingově (protože jejich postavy by třeba neměly až takový zájem na zápletce nebo na tom jednat spolu s ostatními nebo...). Já za dobu svého hraní přišel na to, jak dát tyhle tři prvky - RP, svobodu a příběh - dohromady tak, aby spolu nejenže nekolidovaly, ale zároveň aby se vzájemně podporovaly!
Ohlášení nové edice přišlo a zase odplynulo, bouře emocí se zdá slábnout a místo ní nastupuje očekávání. Za sedm měsíců budete vy a vaši hráči sedět společně u stolu s novou Příručkou hráče, probírat se novými pravidly a snažit se vymyslet, co dál.Nemusíte ale čekat do května, abyste mohli začít plánovat tažení ve čtvrté edici. Vydání nové edice je vždy úžasnou příležitostí zamyslet se nad novými směry, které byste možná chtěli prozkoumat a odhalit, jaká nová dobrodružství a nové světy se před vámi mohou odkrývat. Takže ač dále hrajete, nikdy není příliš brzy začít přemýšlet nad tím, co možná budete hrát s příchodem května.A o tom je tento sloupek. Po následujících několik měsíců zde budu sdílet svoje myšlenky o tvorbě nového tažení pro 4. edici a nastíním zde postupně i své vlastní chystané tažení. Zvu vás, abyste se ke mně připojili a pronikli jsme tak společně do umění tvorby světů a tažení.
Stejně jako kouzelníci, i čarodějové ovládají schopnost sesílat kouzla. Ačkoliv nemají tak široký výběr kouzel, jako kouzelníci, jejich schopnost vybírat si je podle okamžité potřeby z nich činí extrémně všestranné a smrtící protivníky.
Sedíte v hospodě u jednoho stolu, protože všude jinde je plno, venku zuří bouře a zrovna si k vám přisedl divný týpek v plášti s kápí, který říká... že to znáte? Že to příliš dobře znají i vaši hráči? Že je tudíž někde chyba? Po přečtení tohoto článku se vám určitě rozjasní :D
Hraj Válečníka, když začínáš. Není to složité a budeš mít možnost si často bouchnout. Nepřipadá vám to povědomé? Je ale válečník opravdu jen stroj na mávání mečem, nebo toto povolání může nabídnout víc?
Kdokoliv, kdo hraje RPG byť i jen krátký čas, ví, že některá sezení běží víc hladce než jiná. Některá jsou jednoduše magická: každý dává pozor, duch spolupráce je vysoký, nový vývoj událostí je zábavnější než posledně. Naneštěstí tahle mince má i odvrácenou stránku: občas hra uvázne na mrtvém bodě. Chybí soustředění, hráči si vzájemně lezou na nervy a hra stojí.Často předpokládáme, že úkol vyhnout se těmhle haváriím leží zcela na DMových ramenou. Je jistě pravda, že zkušenému DMovi hra havaruje méně často, než nezkušenému či nejistému. Ale to není důvod, proč byste se vy, coby hráč, měl pokorně vzdát obtížnému hernímu sezení. DM je jen jednou z osob v místnosti. Každý má vliv na konflikty, které způsobují tyto problémy. Můžete spolupracovat na tom, aby se nestávaly nebo vrátit věci zpět do svých kolejí, když nastanou. Přemýšlejte o sobě jako o DMově pomocníku - členovi Legie odstraňovačů bariér.
Toto bude série tří článků z časopisu Star Wars Gamer, které budu postupně přidávat. Byla zamýšlena jako delší, ale protože časopis ukončil svou činnost, víc než tři nevznikly. Považujte se proto za varované - tato série nemá závěr.Nyní včetně třetího a tedy posledního.
Bavili jsme se už o odměnách všeho druhu, ale jednu jsme přece jenom vynechali - odměnu ve formě schopností navíc pro zasloužilé postavy hráčů. Nechejme teď stranou rozdělování ZK, opusťme na chvíli vděčné téma magického vybavení postav. Řeč je o odměně nad rámec pravidel!
Druhá, aktualizovaná verze článku, který se spolupodílel na mé vcelku úspěšné pragoconové přednášce, a jehož tematika mě po přednášce zaujala natolik, že jí na FF věnuji přednášku vlastní. Článek je přínosný hlavně nováčkům, ale i pokročilým může sloužit jako inspirace či námět k diskusi.
Tato speciální část Vypravěčova deníku je přepisem klíčových momentů přednášky z Gameconu 2007. Vtipné vložky, pro něž sklidila úspěch však byly povětšinou situační a tudíž v tomto přepisu chybí. Měli jste si přijít... ;-)
Inspirován diskuzí v Ženy a D&D jsem se rozhodl zamyslet se nad tím, jak je to vlastně s těma čarodějkama a čarodějníkama. Kdy může kdo jak kouzlit, která cesta je komu přístupná a jak ho formuje? Ono se to moc neví, víte, ale ve skutečnosti to není tak, jak se nám snaží namluvit pravidla - vezmi si školu Věštění, k tomu suprová zaříkávání a pár drsných zaklínání! A budeš bůh. Ne ne, na to zapomeňte...
Už jsem vzdal původní snahu přiřazovat příspěvky do Dějmistrova notýsku podle původně udané osnovy. Takže další části už píšu a přidávám jen podle chuti a nálady. Tentokrát pojednání o přípravě one-shot dobrodružství, které publikuji s laskavým svolením autora.
U příležitosti dnešního oficiálního vydání nových pravidel Star Wars Saga Edition vám nabízím i exkluzivní námět na tažení... aneb o čem by mohly být SW filmy VII - IX?
Složky kouzel jsou při hraní DnD trochu opomíjená věc. Je ale dobré je ve hře nepoužívat?
(Jen pro shrnutí uvedu, že tento článek se týká asi pouze (A)DnD her, protože nevím, jestli jiné RPG také v systému sesílání kouzel používají složky kouzel.)
Dítka školou povinná a stydlivci nechť mi laskavě prominou a tento článek pominou jako pro ně zcela nezajímavý.. abych je v tom utvrdil, slibuji, že tu nebudou žádné erotické příhody :)
Vypravěč: Tak jak se vám to dnes líbilo? Hráč: No... po pravdě, dnes se to moc nepovedlo. Vypravěč: Máš pravdu, za moc to nestálo. Ale po pravdě taky na tom máte lví podíl. Neustále jste se bavili o něčem jiném. A taky ty pravidla stojí za houby. A vůbec celej svět je pěkně šerednej...
Vypravěč: V rohu krčmy sedí vyzáblý, téměř na kost hubený stařík vyšší postavy, kterému se na vychrtlém, sotva zahaleném těle rýsují žebra. Obličej strhaný léty těžké dřiny je vrásčitý jako staré scvrklé ovoce, poslední chumáčky bílých vlasů lemují v půlkruhu jinak holou hlavu posetou četnými stařeckými skvrnami. Bledé, kdysi snad modré či modrošedé oči nyní tonou hluboko ve stínu mohutných nadočnicových oblouků a hustého obočí. Nejvýraznějším rysem obličeje však nejsou ani oči, ani skobovitě zahnutý nos, ba ani tenké rty zkřivené téměř v křeči, ale jizva táhnoucí se od koutku úst až k ušnímu lalůčku. Vypadá to, jako by starci někdo prořízl tvář a pak ji opět, avšak velmi neuměle, sešil. Není to však zdaleka jediná jizva na jeho těle. Ten muž musel projít rukama léčitelů, polních felčarů nebo nějakých krutých mučitelů víc než jednou. Jedno zranění vypadá jako série bodnutí, jiné jako vypálené do kůže. Mezi tím vším se vine již poněkud nezřetelné tetování znázorňující snad draka, snad jinou ještěří zrůdu...Hráč: Zív...
Vypravěč: Temná figura s povědomě hrozivým krokem se vynoří z hořícího domu. Plameny tančí okolo ní, ale ona jen potřese hlavou a zachechtá se, jako by si to ničení užívala. Hráč: Ne! To není možné! Vždyť jsme ho zabili! Vypravěč: Ano, je to on: Černý Bavarsy! Vyhladil tvoji rodnou vísku, vyhnal tě z Řádu Spravedlivých a ukradl ti tvoje dědictví! Konečně stojí před tebou! Co řekneš? Hráč: Na to se dá říct jen jedno. Bavarsy! Připrav se... k hodu na iniciativu!
Vypravěč: Trpasličí matriarcha si poposedne na svém trůnu. Doposud naslouchala tvému návrhu nehybná jako socha a teď se ta obří skála přesunula do nového polohy. Nakloní se dopředu a chraplavým hlasem řekne: "Vaše slova jsou výmluvná, na obyvatele povrchu. Ale my trpaslíci neposuzujeme jen kvality člověka, ale také pokrevní linii, z níž pochází. Pověz mi o svých předcích, takže budu moci řádně posoudit kvalitu tvých slov." Hráč: Eh, nech mně chvilku přemýšlet...
Hráč 1: No, předpokládám, že stejně půjdeš a zaútočíš a ty skřety, byť je jich víc než nás. Konec konců, děláme to tak vždycky a jelikož jsi přísahal věčnou pomstu vyznavačům Gruumshe... Hráč 2: No, ve skutečnosti...
“DM : Podařilo se vám společnými silami rozbít sarkofág a ve svitu louče vidíte v jeho útrobách cosi blyštivého.........chvilku vydržte, musím si jenom najít co tam je.........
DMovo svědomí: Jasně, dyk jsem si to přece psal. Na sichr vím, že to musí být v tomhle sešitě. Jenom to, xakru, najít.... “
Vypravěč: Jak se blížíte k utábořené karavaně, rozpoznáváte, že jde o půlčíky. Vozy jsou pomalované barvami. Někteří se zřejmě připravují na nějaké vystoupení, neboť se kolem nich shromažďuje dav farmářů. Další rozkládají svoje zboží na stoly. Hráč 1: Super! Ty jsi půlčík - tak si s nimi běž promluvit, jestli by nám nedali nějaké jídlo. Hráč 2: Chm... Půlčíci možná. Ale ta nejpřízemnější sorta. Já jsem potomek Divokých stepí z míst vzdálených tomuto pošetilému národu.
Úspěšné hraní je více než jen improvizované představení ve vykonstruovaném světě pro skupinu jedinců, kteří se náhodou zajímají o DnD a jsou schopni ho hrát. Dobrý herní prožitek vyžaduje kreativní přípravu. I když většina tohoto břímě spočívá na dějmistrovi, tak i předběžná příprava hráčů pomáhá k hladšímu průběhu dobrodružství. Stručně řečeno, čím více podrobností se vyřeší předem, tím méně se pak hra přerušuje.
Vypravěč (coby mrzký císařský rádce Ferrinax) Budeš dělat, co ti řeknu, ty zbabělý trpaslíku. Jinak pošlu tenhle svitek do tvé podzemní domoviny a tvoje jméno bude po generace zbaveno cti. Hráč: Opravdu? Vypravěč: Přiznej si to Molane. Jsi teď mým pěšákem. Hráč: To ses přepočítal. Víc jak cti si cením pomsty. Chcípni!
Průvodce hrou (dějmistr) nemá ve hře nijak jednoduchou úlohu, protože jen on odpovídá za průběh celé hry. Na něm je, aby se všichni dobře bavili a měli chuť do dalšího hraní. Jestli jsi již zkušený dějmistr, tak víš, že právě TO je někdy velice náročné a občas se sám divíš, proč jsi si raději nenašel jinou, klidnější zábavu, jako třeba lepení modýlků.
Hráč: (Rekapituluje poslední sezení čtením z deníku své postavy) "Bojovali jsme s nějakými rojovými krysami a dostal jsem to za 32 životů, kvůli těm střeštěným žihadlům co měly. Taky si myslím, že jejich Nebezpečnost by mohla být vyšší, ale DM Nebezpečnost vždycky podcení, když dělá nové potvory. Pak jsme-" Vypravěč: Promiň, ale čí že je to vlastně deník?
Vypravěč: (Významně si rovná poznámky, aby naznačil, že je čas přestat probírat poslední epizodu Zoufalých manželek a začít se věnovat dnešní hře.) Dobrá tedy, minule se věci dost zkomplikovaly. Kdo chce zrekapitulovat minulé sezení? Skupina: (Prázdné pohledy bloumající místností v naději, že se toho někdo ujme) Uh...
Vypravěč: Takže ty máš nějaké poznámky k tomu, jak proběhla ta minulá hra? Hráč: Ano, sepsal jsem pár kritických bodů o různých tvých nedostatcích, coby DMa. Ale netisknul jsem to, protože to má 70 stránek a mně dochází v tiskárně toner, takže jsem ti to poslal emailem. Doufám, že si to důkladně přečteš, protože jsem u toho vypil šest kafí, abych vydržel celonoční ďábelskou spisovatelskou inspiraci. Vypravěč: Hm. Jo, mimochodem, zmínil jsem se, že na následující asi tři až čtyři roky se stěhuji na jeden karibský ostrůvek?
Vypravěč: Takže ty se chceš bavit o tom, jak probíhala poslední hra? ... No, tak hele, zapomněl jsem si poznámky v autobuse a vůbec se mi nelíbilo, jak snadno jste prošli Minotauřím tunelem, takže všechno, co se minule stalo, byl vlastně sen a vrátíte všechny ZK, které jste dostali. No a co jsi to teda chtěl?
Vypravěč: Dobrá, takže zbývající členové družiny odvlečou těla zpět na povrch a všichni dostanete 1500 ZK - tedy všichni živí - tak je to, jo a na něco jsem zapomněl. Počkat... správně, Petře ty dostáváš 6000 negativních ZK, a když se dostanete na povrch, přiřítí se dostavník poháněný raketovým pohonem, z něhož se vyloupne šestnáct zřících a útočí na vás. Pokračování příště. Jo a počkat. Jak se vám líbilo dnešní sezení? Hráči: Ehm...
Potom, co jsem shlédnul tyto stránky a zjistil, že zde není žádný článek zabývající se problematikou hudby dodávající atmosféru, rozhodl jsem se, že se s vámi podělím o poznatky a zkušenosti, které jsem nasbíral během své praxe GM.
Vypravěč: Dobře, takže jste obvyklá náhodná směska dobrodruhů, kteří se neznají a kteří se sešli u piva v hospodě a souhlasili vydat se na výpravu, riskovat společně svoje životy, takže k vám přijde tenhle chlápek... Hráč: Ne tak rychle. Někteří z nás už se znají.
Hráč: Zamaskuji se a proplížím se do města, abych zjistil, co se povídá. Chci vědět, zda mne někdo nepodezřívá z rozbití chrámového okna a poškození oltáře.
Vypravěč: To zní jako dobrý plán. Jak poznáš, že mluví o tobě.
Hráč: Jak jako?
Vypravěč: No, jsi ve městě nový. Nikdo tě ještě nezná jménem. Takže kdyby někdo věděl, žes to byl ty, popíšou tvůj vzhled nebo tak něco. Ale ještě jsi neurčil, jak vypadáš. Takže…
Existuje mnoho klišé, která se pravidelně objevují v herních světech. Řada z nich je zjevná - mocní barbaři s obouručními meči, nadutí a kultivovaní elfové, sekyry třímající trpaslíci a tak dále. Těmto klišé se lze vyhnout poměrně snando. Existuje však další druh klišé, která jsou méně zřetelná a o to obtížnější je jim uniknout - jsou to klišé určitých vzorců, nikoliv konkrétních věcí.
Článek určený zejména začínajícím GMům...Nechci se tu věnovat mnohokrát omletému tématu jak si připravit svět, NPCčka, mapy, příběh, zápletku…
Tento text má být o přípravě prostředí, ve kterém se bude hra odehrávat – stolu, místnosti a tak. Pokusím se vám předat nějaké rady a zkušenosti, jak prostředím, ve kterém hrajete, posílit atmosféru hry.
Jedním z největších rozdílů mezi sezeními RPG a dobrodružnými příběhy, z nichž RPG čerpá svou inspiraci, je ve stupni interakce mezi hrdinou a zlosynem před tím, než se konflikt zvrhne v násilí.
Tvorca dobrodružstiev je viacdielny seriál, v ktorom sa naučíte čosi o princípoch a spôsoboch, ktorými sa riadia dizajnéri WoTC pri návrhu dobrodružstiev.
Takřka všechna populární RPG jsou dobrodružné hry - únikové, přání plnící fantazie o moci. Hrajeme hrdiny projevující různé stupně přemáhání zlosynů a jiných překážek, zachraňujících situaci a jinak ukazujících své úžasné mistrovství. Fantasy žánr je dobrodružství v pseudo-středověké zbroji. SF? Dobrodružství s paprskomety.
V prvním sloupku jsem zmínil železné pravidlo divadelní improvizace: "nikdy nepopírat." Smysl je tento: když spolupracujete na tvorbě scény za pochodu, musíte přijmout a budovat na jakémkoliv příspěvku, který dostanete od dalšího herce. Nemůžete říct, že to tak není a spláchnout to, neboť vzít scénku zpět je mrhání času. A výsledky jsou prostě nudné. Toto pravidlo vyžaduje přepustit účastníkům určitou míru osobní kontroly nad příběhem a přijmout spontaneitu a pohyb vpřed.
V samotném svém jádru jsou RPG sezení zcela specifická a nejsou vůbec podobná filmům, televizi a knihám. Nicméně tyto související formy vyprávění je vždy dobré prozkoumat, coby zdroje inspirace. Mnohé z jejich technik zůstávají vypravěči nevyužité. Zejména triky, které zkracují čas a postup vpřed činí méně nudným, vyžadují hlubší studium, ne-li otrocké napadobení.
Statě označené jako "vypravěčův deník" by vám měly přinést zajímavé nápady, postřehy a náhledy na hraní. Se slovy 'dost bylo nepraktické teorie o ničem' se podívejme na nějaké nápady, které se zaměřují na každodenní problémy běžného hraní. Dnešní stať je inspirována Robinem D. Lawsem.
Každý, kdo hraje, se s tím dřív nebo později setká. S tím nepříjemným pocitem, že hra se najednou nevyvíjí tak, jak by "správně" měla... že jedné z postav, lhostejno zda mé nebo spoluhráče, je osud neobyčejně nakloněn: nachází v pokladu ty nejpotřebnější věci, cizí postavy jí jdou na ruku, obchody se jí daří aniž by si to zasluhovala, chyby se neuvěřitelnou náhodou mění v geniální tahy... Ano, to už je víc než štěstí, říkáte si. To je prachsprosté nadržování!
Tipy pro přípravu, hraní a doufám i zdárné dohrání hráčské postavy se zlým přesvědčením v rámci klasické družiny, která má těžiště v dobrém/neutrálním přesvědčení.
Rozmanitost světa Ravenloft (dále jen RL) mě vždycky fascinovala. Konečně jsem si mohl vyzkoušel to, o čem jsem dosud jen četl. Ovšem tohle povídání by mohlo mít také podtitul "Jak se DM může při hře zapotit ještě víc než normálně".
Tento článek je určen skutečně jen pro ty hráče, kteří touží opustit zaběhlý model hraní a zkusit něco jiného. Pokud spokojeně hrajete D&D oním tradičním a doporučeným způsobem, jaký předpokládají pravidla, tak snad ani nečtěte dál. Tohle je jen pro fajnšmekry.
Tentokrát mířím do končin pro většinu roleplayerů neprobádaných, a totiž mísení mezi RPG a deskovkou. Toto shrnutí ovšem není tak úplně přesné, neboť záběr článku by měl zbrázdit i divoká moře divadelních aspektů roleplayingu a překřížit i široké proudy LARPu.
Napsal SEBastian Chum
Po dlouhé době jsem zase na chvíli změnil strany a z vyhřátého DMovského křesílka přešel na stranu hráčů. Moje nová postava - kněz - mi dovolila nahlédnout do některých úskalí hraní tohoto povolání. Za cenné příspěvky k tématu děkuji Horaciovi, Ebonovi a Elesharovi a dalším aktivním účastníkům diskuse na RPG fóru.
V tomto pojednání se zaměřím na chování hráčů k sobě navzájem, dodržování určité etikety a jistých zásad, vedoucích ke zpříjemnění herních seancí i zlepšení stavu celé herní subkultury.
Napsal SEBastian Chum
Můžeme říkat co chceme, lamentovat o důležitosti pravidel, o vypracovanosti herních systémů a vybalancovanosti světů či vybroušenosti příběhu, ale ve skutečnosti všechno při RPG hře záleží na jedné jediné věci: na popisech. Tento článek by měl poodhalit důležitost popisů a dát DM (ale i hráčům) několik použitelných nápadů.
Moderní doba hrám na hrdiny nepřeje. Časová náročnost naší oblíbené zábavy se neslučuje s každodenní uspěchaností, nároky rodin, škol, zaměstnání, úřadů a vůbec skutečného života. Tato neutěšená situace společně s osobními zkušenostmi mne dovedly k sepsání následujícího souhrnu rad a tipů, vzešlých ze zápolení dlouholetého GM s hodinami. Vzhůru do války o herní minuty!
Nedělám si velké iluze o tom, že bude tento článek číst mnoho začínajících hráčů D&D, ale i pro těch několik málo stojí za to ho sepsat. Pokud uvažujete o možnosti zahrát si nějakou hru na hrdiny, pokud chcete prožít něco výjimečného, proč by to nemohlo být zrovna Dungeons & Dragons?
Výběr specializace je nebo by měl být víc než jen "Hm, tak když si vezmu Vyvolání, tak čeho se tedy musím vzdát?" Taková úvaha je v pořádku, když dáváte dohromady statistiky na papíře, ale jste si jistí, že je to dost pro hraní odpovídající role?
Co jsou to odbornosti v číslech, znáte jistě z pravidel. Co nám ale řeknou o postavě? Myslíte-li si že nic, pak jste na velkém omylu. Možná je čas abyste se přesvědčili sami.
Většina dobrodruhů má u sebe několik věcí, za které, ač nepříliš cenné, by položili život. Jedná se o památku na událost, osobu, či místo, které jsou s nimi pevně spjaty.
Na d20.cz můžete mít svůj vlastní blog. Pokud chcete napsat o nečem, co alespoň vzdáleně souvisí s RPG, můžete k tomu využít našeho serveru. Tak proč chodit jinam? >> více
<<
Nová generace d20.cz
Náš web se změnil. Některé věci zůstávají, některé byly upraveny, některé přidány, další odebrány. Přečtěte si o tom >> více
<<
Formátování článků
Stručné shrnutí formátovacích značek zdejších článků, diskuzí, blogů a vůbec všeho. Základní životní nutnost. >> více
<<
