Gamecon byl super!

Díky všem organizátorům, hráčům i ostatním za skvělou akci.



Co jste vedli nebo hráli? Jaký to bylo?

York píše:
Gamecon byl super!

Díky všem organizátorům, hráčům i ostatním za skvělou akci.

Taky dik vsem, bylo to jako vzdy uzasny.

Hrál jsem Legendy klubu dobrodruhů a larp Pika-don, vedl jsem Lovecraftovu zemi v Omeze. Otázka je, co mám psát jako první a zda to někdo bude číst :-)
Zhodnocení her, které jsem hrál, napíšu do dotazníku Gameconu.

Mě by zajímaly ty Legendy klubu dobrodruhů. Ale stačí krátce ;-)

Jezus: "Byly dobrý".

:-D

Nicméně neřekl jsem heslovitě ;-)

Navíc u osazenstva Kostky tak nějak předpokládám, že jsou jejich vlastní definice slov "krátce", případně "stručně", značně širší, než jak je chápe běžná populace :-)

LKD ... asi takhle. Šel jsem si je zahrát, protože jsem čekal, že když je vedou tak dlouho a s tolika lidmi, tak budou mít zkušenosti, jak provazovat a navazovat příběhy více skupin u více Vypravěčů, že to mají zmáknuté a něco se od nich přiučím do své multikampaně.

Z tohoto hlediska pro mě byly LKD zklamáním, protože jak jsem si po hře nechal vysvětlit, fungují tak, že pro první i druhou hru dostanou Vypravěči obecné propozice, co by hra měla zahrnovat a jaký by měl být výstup, pak to odehrajou, a pak(?) se domlouvá, kdo si jakou skupinu přebere, aby to tak nějak místopisně navazovalo. Nicméně prý nám měl Vypravěč v druhé části říct, že se druhá hra odehrává v nějakém paralelním světě či o několik let později. On to totiž udělal jinak, dostali jsme dopis od předchozí skupiny, která uprchla z nějakého ústavu ve Francii (podobně jako jsme my odešli z blázince u Londýna), a měli jsme zjistit, proč tam byli zavřeni - přičemž my jsme věděli, proč tam zavřeli nás, takže mě celkem logicky napadlo, že ten důvod mohl být stejný, zejména když pak ve hře padlo jméno člověka, který dostal do blázince nás. Ale to bylo proto, že ten druhý Vypravěč použil svého "záporáka" a dal mu jméno NPC, které nám způsobilo potíže v naší hře.

První hra byla o tom, že se probereme v blázinci, nevíme proč tam jsme, nejde utéct, doktor nás testuje pomocí barevných skvrn. A měli jsme odhalit, že hledá vhodné osoby projevující sedm hříchů, aby jejich obětováním mohl vyvolat nějakého prastarého, přesněji ho přesunout z Londýna sem do blázince, aby dal Londýnu víc času na přípravu obrany.

Jako zápletka dobrá. Ale tři z pěti hráčů se víc než polovinu hry snažili utéct, a já spíše preferoval zjištění, proč tam jsme, protože jsem čekal, že tam máme nějaký tajný úkol (jak jsem pochopil z anotace). A nebylo to tak, fakt jsme byli další oběti, jen jsme měli projevit nějaké hříchy a pak bojovat s původními nositeli hříchů.

Na konci se PJ divil - tedy "položil otázky", ale ve formě "Proč jste neudělali tohle?" Všechny informace byly napsané v doktorově zápisníku, část byla v podzemí v nahrávacím přístroji, takže rozuzlení bylo ve stylu "našli jste nahrané válce / deník, teď se dozvíte jak to bylo".

Druhou hru jsme do poloviny hráli ve stejném prostředí jako první skupina, možná proto, že Vypravěč na nás chtěl použít stejné hádanky (ta první nebyla špatná, jen jak jsme se k ní dostali bylo podivné). Navíc jsme vymysleli plán, jak se dostat dovnitř po skupinách, náš průzkumník se tam vydal jako první už v noci spolu s jednou slečnou a Vypravěč pak hodinu, možná hodinu a půl řešil jen jeho a trochu i ji. My ostatní jsme jen poslouchali.

Pak jsme jeli na nějaký ostrov do Skotska, Irska či kam, kde nás jedna holka odvedla do prázdného hradu, ale byla to past, a v ní byl nějaký démon, se kterým bojoval hodný démon, a my jsme měli najít části panenky, abychom tím pomohli tomu hodnému démonovi, a na to měl ještě nějaké hádanky, asi čtyři, a do konce zbývalo tak 15 minut herního času, ale stejně to chtěl hrát - a nebo dohrávat ještě po skončení programu po půlnoci, místo aby to přeskočil a dal tam závěr, klidně i neúspěšný, že jsme přišli pozdě.

Prostě celkově mi to přišlo na můj vkus málo provázané a domluvené dopředu, a skriptované. I když nám oba říkali, že na Fate point můžeme vkládat vlastní věci, tak jsem se k tomu napodruhé neodhodlal.

Jo, a špatně jsem pochopil navyšování sázek, takže jsem v první hře hodil jednou a dost blbě, kdy jsem se vůbec nedozvěděl, proč tam tedy jsme. Ani jeden nevyvolal žádný negativní aspekt postavy (ani první Vypravěč, který s námi řešil, jaké mají být), a ani když jsem třikrát zahrál svůj druhý hlas - v blázinci, podotýkám, tedy podle mě jasná možnost zhoršení situace - tak mi ho nedal. Asi jsem si o něm měl říct, ale to mi přišlo hloupé. Druhý Vypravěč naše aspekty asi ani neznal ... nevím.

Taky mi moc neseděly předem deklarované sázky, které - hlavně u toho druhého Vypravěče - byly nejednou o tom, že když bude neúspěch, tak se vlastně nic nestane.

Celkově jsem z toho rozpačitý. Asi bych řekl, že jsem na 75% spokojený, ale jen když posuzuju každou hru zvlášť jako oneshot. Od konceptu LKD jsem celkově čekal víc, prostě regulérní multikampaň, kratší trvání, ale víc skupiny (v porovnání s mou kampaní) spíše než ne moc závislé volně spojené příběhy.

Ale uvědomuju si, že jsem zbytečně Kritický. Demonika by to asi zhodnotila lépe, a ten akční hráč byl velmi spokojený (aby ne, když mě tak 2/5 a možná 1/2 spotlightu :-) Druhá hráčka taky hodně házela, já jsem moc příležitostí pro své schopnosti nenašel, třetí hráč si v první hře nehodil ani jednou.

Do háje ... stručné to tedy není :-)

Tak stručnost nebyla požadavek - spíš jsem ti chtěl šetřit práci :-)

btw, kolik vás bylo? Protože 1/5 spotlightu zní jako ideální množství při 4+1. Ale jako chápu, že "zní", protože často mívá 1/2 Vypravěč.

Přepsal jsem se, měla tam být 1/2 spotlightu, nepočítaje vstupy Vypravěče.
Bylo nás 5+1

Btw "Bylo nás pět + PJ" zní jako dobrý název pro knížku o zážitcích s rpg skupinou :-D

Měl jsem po GC další dovču, tak to tady zkusím ještě oživit. :) Za mě GameCon samozřejmě super. :-) Z rpg programu jsem Vedl jsem svoje rpg (Trail of Cthulhu) a hrál jsem Dukolmovi myšáky na Fatu. Plus jsem viděl hromady lidí, co jsem po většinou 2 roky neviděl. :)

Jerson:
A co tvoje rpg? :) Byl si spokojený ty a co hráči? Zaznamenal jsem na discordu GC, že to do toho chceš spálit hodně času. Měl si pocit, že si to to vrátilo? Reagovali hráči, zlepšilo to hru samotnou?

Plus zhodnocení Pikadonu si taky klidně přečtu, zejména, jestli to z tvého pohledu fungovalo - příběhově (je to tvoje oblíbené období) i mechanicky (ikdyž to je možná spoil pro lidi, co to nehráli).

Ještě něco k těm LKD:
Hrál jsem to jednou a mluvil jsem s pár lidma, co to hrajou pravidelně. A hodně mi přišlo, že záleží na vypravěči, kterého potkáš (jak ohledně příběhu, tak pravidel) a pak na celkovém tématu, co se daný rok zrovna řeší. Nejvíc jsem měl pocit, že záleží, na tom, zda si postavu uděláš sám (se svými aspekty) nebo je ti přidělena (což záleží na první GM, kterého máš, zda se tebou dělá postavy předem...tuším). Ale to je obecná vlastnost Fatu - mi příjde. Když si hráči pojmenuje aspekty sám, tak pak s nimi líp hraje.
Ohledně multikampaně - myslím, že máš přehnaná očekávání. Aby se příběhy provázali hodně, tak by to stálo hodně času přímo na GC (na každého GM jsou to 2 dávky - předat info z prvního kola a přebrat info na druhé kolo). To myslím s těmi rozestupy mezi Jednotlivými bloky ani moc efektivně nejde. Takže ta linka imho musí být spíš lehká a hlavně založena na prostředí. Ale možná to LKD inzeruje jinak a tvoje zklamán je na místě.

Každý Fate, co jsem kdy hrál mi přišel jiný (LKD resp. PI nevyjímaje), protože to pokaždé hraju jako oneshot s různými vypravěči. Neumím se zatím rozhodnout, zda je to plus nebo mínuš Fatu. :)

hah, díky za nekromancii, po GC sem nějak neměl síly reagovat.

Ohledně LKD - na ročníkovém tématu spíš až tak moc nesejde (resp. jako samozřejmě podle toho jak Ti sedne nebo nesejde ladění ano, ale dál se to do "kvality" až tak moc nepromítá); trochu sejde na tom, jak je daný rok napsaná "master-template" příběhu a to jak co do zastřešující zápletky (osobně vnímám dost rozdíl mezi např. zachraňováním světa, válečnými operacemi nebo politicko-zločineckými machinacemi) tak co do jejího zpracování a případné "volnosti interpretace", kterou jednotlivým vypravěčům nabízí (narozdíl od mDrD, LKD se připravují na dvou úrovních - master template připravuje sekce, ale obsah jedntlivých iterací je už plně na jednotlivých vypravěčích).

U LKD fakt hodně sejde na tom jak si sedneš se skupinou a zejména na tom jak si sedneš s Vypravěčem - tím že se hraje ve Fate a Vypravěčům je dána plná volnost co do herního stylu se může stát, že máš jednu hru skoro zcela atmosfericky vyprávěcí, zatímco o místnost dál u jinýho vypravěče kostky nedostanou odpočinout a fate pointy a volný vyvolání lítaj vzduchem jak šílený. Samozřejmě tam je ten háček, že si vypravěče vybíráš jen pro první kolo, druhé je z pohledu hráče loterie (ve skutečnosti to loterie není - na pozadí běží určitá vyvažovací logika, kdy se prohazují skupiny tak aby v druhém kole potkaly odlišný styl a "náročnost" pocitově inverzní prvnímu kolu - vzhledem k tomu že hodnocení není bodovaná adventura jak mDrD, ale probíhá v GDS kategoriích, tak to zároveň i vyvažuje soutěžní aspekt hry).

Dlouhodobí hráči mají vytipované své fave vypravěče (a jsou tam i tací, o které si jsou ochotní utrhat ruce a roztrhat občanky - byť některým by tito určitě také nesedli), ale je pravda, že ta komunikace preferovaného stylu a přístupu toho kterého vypravěče by asi šla zlepšit. Předám to jako podnět šéfům LKD sekce.


Co se týče provázání dění, tak na začátku LKD byly velké cíle... a ty pak narazily čelně držkou na stěnu reality. Na tu hru je prostě 2x4 hodiny a tim to končí, hráči zavalení GameConem jako celkem nemají energii, čas ani sílu tomu po hře věnovat nějak víc energie.

Historicky jsme zkoušeli nějaké techniky většího vzájemného provázání a interakce skupin (vzkazy, dopisy, deníky...), a fungovaly velmi dobře - až na to, že bohužel kradly pozornost a spolu s tím hlavně drahocený herní čas, takže se od toho plošně ustoupilo a je to ponecháno na zapracování jednotlivých vypravěčů. Podobně jsme měli sny o tom, že by se odehrané příběhy vzaly a udělal by se nějaký after-report/soupis/novinový článek/cokoliv takovýho co by pak hráčům představilo celek všeho, co se dělo. Asi nemusím říkat, jak brutálně byly naše představy o náročnosti podobné činnosti podstřelené a jak naprosto prakticky nerealizovatelné se tohle ukázalo :( .

__________________________________


Já jsem si na GC uvedl Ostrov, což se podle všeho hráčům líbilo. Na nic moc víc jsem bohužel tradičně neměl čas, takže jsem si aspoň šel zahrát další Pardubickou únikovku (která byla fun) a WG ukázkovku Age of Sigmar (kde jsem měl krásnou taktiku a bylo to fun, ale pak nás dohnal čas tak jsme závěr museli odehrát jako přímej střet a tam jsem dostal přes držku na hrubých počtech - uklidňuje mě, že vypravěč uznal, že setup je neférově fave pro protistranu a na další den to slíbil trochu vyrovnat)

Popravdě... doufám, že příští rok toho zvládnu trochu víc :)

Jerson: Já bych neřekl, že jsi "zbytečně kritický", ale že prostě srovnáváš jabka s hruškama a to co děláš má s LKD společné vlastně možná jen to označení "multikampaň" (a to do toho raději nechci moc rýpat, beztak by se ukázalo, že pro to slovo máš nějakou vlastní definici). Ono vést si deset let v průměru možná tak jednou za dva měsíce těžce epizodickou hru pro různé skupiny je dost jiné, než pokoušet se zorganizovat multikampaň s více vypravěči, kteří si mají předávat informace (podstatně složitejší a časově náročnější záležitost, než by se mohlo zdát) a ještě se snaží, aby výsledkem byl nějaký smysluplný příběh. Tedy není divu, že ses toho mnoho nového nepřiučil ve hře, která je v mnoha věcech pravým opakem tvého přístupu. A že ti věci přijdou skriptované a de facto hraješ jaksi paralelně vůči většině skupiny, které navíc v Příbězích impéria nemáš jak pomocí mechanik vnutit svůj náhled na situaci... jako neříkám, že to tak nemůže být chyba vypravěče, ale tenhle leitmotif jako by se u tebe opakoval až podezřele často. Možná to nebude vždycky jen vypravěčem.

Shako píše:
Jerson:
A co tvoje rpg? :) Byl si spokojený ty a co hráči? Zaznamenal jsem na discordu GC, že to do toho chceš spálit hodně času. Měl si pocit, že si to to vrátilo? Reagovali hráči, zlepšilo to hru samotnou?
Času na přípravu jsem nakonec nepotřeboval tak moc, i když vymyslet (či spíše najít) 18 lokací a dát dohromady 15 NPC mi nějaký čas zabralo. Ale i tak myslím, že mám dost materiálu na celý příští školní rok.

Hráči byli podle svých slov dost spokojení (uvidím co napíšou do dotazníků), během hry jsem jim vysvětloval, k čemu v jaké chvíli používám pravidla a co mi říkají. Za čtyři hodiny měli dvě vlákna poměrně dobře zmapovaná, takže odjížděli s dojmem, že něco skutečně zjistili (i když s rozdílnými názory co zjistili. A po návratu se setkali se dvěma agenty Imegy, a dostali nabídku ke vstupu - poznal jsem tam dva své hráče z hlavní skupiny, takže si některé informace předali přímo.


Píše:
Plus zhodnocení Pikadonu si taky klidně přečtu, zejména, jestli to z tvého pohledu fungovalo - příběhově (je to tvoje oblíbené období) i mechanicky (ikdyž to je možná spoil pro lidi, co to nehráli).
Pika-Don byl skvělý. Dostal jsem Němce, a kupodivu všechny postavy do logiky příběhu zapadaly (včetně Japonce, i když jsem tu postavu přímo nečetl). A vlastně všichni jsme se mohli sami rozhodnout, jakou stranu na začátku budeme zastávat, a podle toho si vyžádat informace, které by náš názor podpořily a mohlo jsme jimi přesvědčit o ostatní. Přičemž přesvědčování probíhalo v zásadě roleplayově, nicméně hlavní věc pro změnu názoru bylo to, že každá zprsva byla označená barvou, a kdo ji četl, ten si na své kartě názorů odkryl patřičné barevné políčko, které následně říkalo, jaké má zastávat postoje a jak má odkrývat další barvy. Tady mě trochu omezovalo, že mě předepsané chování tlačilo napřed do defenzivy a pak do pasivity ("mluv jen o osobních věcech / necítíš se kompetentní rozhodovat"). Ale měl jsem docela dobré speciální schopnosti, i když nevím, zda jejich použití mělo nějaký účinek. Čímž se dostávám k provedení.

Hráli jsme to v jedné místnosti krytu civilní ochrany, což bylo na jednu stranu atmosférické, na druhou stranu akustické peklo. Čtyři holé betonové zdi jsou kvůli odrazům zvuků blbé i ve dvou lidech, v šesti to bylo dost náročné, zejména když hráč Američana začal křičet (měl to v roli a navíc byl na to vhodný typ), tak se nedalo dělat nic jiného. I kdyby mi to role dovolovovala, stejně bych ho nepřekřičel.

Už jsem v komentáři navrhnul, že dva těžké závěsy na sousedící zdi by tomu měli pomoct.

Nicméně na konci to dopadlo tak, že Rus a Brit odešli z místnosti, Američan namířil na mě a my zbylí tři na něj, takže oba jsme byli vyřazení z hlasování a jeho kameny získal Polák. Takže pak při hlasování bylo víc kamenů pro neshození. I když Japonec svůj kámen napřed položil na shození, což mě dostalo, tak jsem se ho zeptal - a naštěstí se ukázalo, že se spletl. :-)

Jrste to chtělo tak o 20% víc času, protože v každé fázi bylo relativně málo času na osobní jednání, navíc jak nám chodily zprávy a měnily naše vystupování, tak to taky bralo čas, a já se třeba za celou dobu nedostal k tomu, abych si popovídali s Polákem, tak jsem jen doufal, že na konci bude proti. :-)

Taky nevím, jak by se na konci řešila rovnost hlasů, ke které teoreticky může dojít, ale na to se ještě zeptám.

Celkově jsem byl dost spokojen, dobrá byla o poherní diskuse. Docela mě překvapilo, jak na larpu může být jednání postav určováno mechanikami.

Pokud jde o LKD, tak na mě asi byla příliš komplikovaná zápletka. Byli jsme v blázinci, přičemž jsme nevěděli, proč tam jsme. Všichni chovanci byli blázni, i když někteří vypadali příčetní, ale vlastně to také byli blázni, až na jednoho detektiva, který vyšetřoval případ, i když to byl vlastně taky blázen, i když to vyšetřování se týkalo skutečně zmizelé osoby, i když to zmizení byla vlastně taky past. Do toho jsme měli vize, které mohly být výjevy z naší skutečné minulosti, ale taky to mohly být uměle implantované vzpomínky, protože primář byl progresivní psychiatr a zároveň Fey (píše se to tak?) a zároveň mocný mág. Takže jsem moc netušil, čeho bych se měl chytit jako skutečnosti, a zároveň jsem nechtěl bránit ostatním v jejich (jak se následně ukázalo zbytečných) pokusech o únik.

Postavy jsme si dělali sami, ale prostě vyšetřovatel, který se snaží vyvést z rovnováhy potenciální pachatele zločinů, # do téhle situace silně nehodil, protože jediný pachatel věděl naprosto přesně, proč tam jsme, na rozdíl od nás.

Oba Vypravěči nám následně řekli, že jsme mohli své FP použít na ustanovení nějaké fikce, ale jak jsem psal - nikdy jsem to neviděl použité ve hře, a tak jsem měl pocit, že bych tím zkusil prosadit něco, co by Vypravěč stejně odmítl, protože by se mu to křížilo se zápletkou. Příště to vyzkouším.
Taky jak nejsem ve Fate zkušený, tak jsem myslel, že spotlight a množství testů hlídá Vypravěč, spíše než aby reagoval na to, kolik spotlightu si urve každý hráč sám. A protože vím, že si ho beru někdy až moc, držel jsem se spíše zpátky. Což v kombinaci s málo hody s mizernými výsledky (a s popisy "podivná vize / nic se nestalo") mě taky moc neposunulo.

O náročnosti předávání informací v omezeném čase skutečně nemám představu, nicméně si pořád myslím, že mít jeden svět a v něm kousky jednoho většího děje by na předávání informací mělo být snazší než defakto oddělené příběhy spojené jen volně přes hlavní motiv. Každopádně z řady otázek v průběhu uplynulých tří let a z popisu LKD jako takových jsem nabyl dojmu právě o takovém provázání, nevím zda jsem byl sám.

Potíže předávání informací mezi hráči si dovedu velmi dobře představit, a taky jsem viděl, jak se hráči nechají svést na zcestí náhodnými poznámkami v dopise od předchozí skupiny. Mně bylo hned jasné, že zmínky o příborech byly nepodstatné epizody, ale dva hráči naší skupiny se jich dost silně drželi. Na druhou stranu krátké zprávy vy si hráči mohli předat snáz, ty nejsou tak náročné na sepsání, ale zase by vyžadovaly nějaký provázaný příběh, jinak jsou spíše matoucí.

Každopádně bude důležité celkové hodnocení od hráčů spíše než můj názor jako jednotlivce.

Jerson píše:
O náročnosti předávání informací v omezeném čase skutečně nemám představu
Realita GC je taková, že vypravěči mají mezi koly sotva víc jak hodinu na to aby si vyjasnili, co se celkově stalo a jak na to mají všichni navázat, aby si podle výkonu skupin udělali předání kdo ke komu a pak aby si ještě řekli detaily té které skupiny mezi sebou tak jak je "předávají". To je prostě hrozně málo, ale není moc kde brát víc :(

Pak je asi na místě konstatovat, že jste měli prostě velké oči a není realistické dosáhnout očekávání, která z použitých pojmů plynou...

Což nemá být výčitka, prostě jen to konstatování.

Navíc pokud jsou hry samy o sobě dobré - tohle je jen koření navíc. I když já bych byl taky trochu zklamaný, protože u mě tyhle ty pojmy jako "propojená dobrodružstí" či "multikampaňů dělají celkem slušný hype :-)

Zajímavý je, že Tross jsem měl nastavenej obráceně. V LKD, jestli tomu dobře rozumím, jsou stejní hráči a mění se vypravěč. Já jsem naopak měnil hráče, takže ti další naráželi na stopy po tom, co prováděli ti před nimi. Fungovalo to celkem pěkně.

Jediný, co nezafungovalo a příště to už zkoušet nebudu, byla afterparty. Je to škoda, protože hráči by si určitě měli o čem povídat, ale do nabitýho programu Gameconu to prostě není kam vecpat.

Právě tě když vy se jednalo o jeden svět a jednu oblast, tak by se mohla snížit množství informací předávaných Vypravěči. Vypravěč by nemusel nikomu říkat, kam se v jeho části hry dostali hráči, protože to by věděli hráči, a jiná skupina hráčů by pokračovala tam kde předchozí skončila. Ta hodina na předání informací - neninzo málo? My hráli ve čtvrtek večer a v pátek odpoledne, tedy času by) relativně dost. Stejně tak druhý běh se hrál v pátek večer a sobotu odpoledne. To mi přijde dobře navržené, aby byl čas jak na předání informací mezi Vypravěči, tak i mezi hráči. Co třeba informační schůzka klubu, na kterou by stačila účast jednoho ze skupiny? Na to by hodina mohla stačit.

Ale to jsou jen návrhy od stolu, nevím zda to lze rozumně implementovat do už rozběhnutého systému.