Zvládli jsme to, ale chtělo by to nějaké proléčení. S Rak Dol nevypadáme moc dobře a Marnshara už má také pár šrámu. Jen Leese se ještě neumazal. No, minimálně krví, o ostatních substancích bych radši pomlčela. Rychle se přesunujeme na blízké stanoviště, kde přesměrujeme a uzavřeme nějaké přítoky a kde strávíme nějaký čas získáním dodatečně potřebné výbavy pro zkonstruování protiradiační krabičky. Mezitím dojde i k základnímu ošetření.
Sice teoreticky vím, jak se to děla, ale injekce nemám zrovna v oblibě, takže když jsem ji měla píchnout Rak Dol, tak to nevyšlo přesně do žíly, ale spíš pod pokožku. No, snad to i tak bude mít nějaký efekt. Vypadá, že se jí udělalo lépe. Ale co to Marnshara sledovala, tak radši požádala Rak Dol, aby ji jednu píchla. Třeba už by mi to šlo lépe. Holt se nejdřív musím na někom zacvičit.
Každopádně krabička je připravena, i když z výsledku moc velkou radost nemám. Vypadá to hrozně. Včetně spár, které z důvodu času žhavily lightsaberem. Ale co už, když to bude fungovat. Vkládají krystal dovnitř a já navrhuji Leesovi, aby to pro jistotu překontroloval detektorem. Podivně se na mne podívá se slovy, snad vím, co dělám, ne? Nakonec se nechá přesvědčit a zjistí, že i tak ten krystal něco vyzařuje, ale už je ta stopa podstatně menší. Mohlo by nám to dát nějakou výhodu. Teoreticky by se s tím dalo pokusit nenápadně dostat z této oblasti a oni by si toho nemuseli všimnout. I když by to v blízkém okolí asi objevili i tak.
Blik, blik, blik, blik. Rozsvěcují se jednotlivé sensorky. Na jejich signály je jich nějak moc, leda by to bralo i jejich droidy, které to zatím pokaždé ignorovalo.
Je to primárně ze severu a ze západu. Po chvíli přestávají svítit. Říkám, že to bylo asi kvůli zvednuté hladině vody, která je vyřadila z provozu, vzhledem k tomu, že z daného směru primárně přitéká. Po chvíli se ale objeví tři bliknutí po sobě ze spodního patra ve východní části. To přesně odpovídá tomu, co jim chybí. Říkám, že dole jim přišli asi posily a Leese hned navrhuje, abychom na ně vlítli. Moc se mi to nezdá, ale nemají, kam nám odbočit, když si pospíšíme, budeme mít moment překvapení a pořád to bude čtyři na tři. Když nepočítám droidíky. To by asi šlo.
Rak Dol nasedá za mne a Marnshara s Leesem na druhou. Letí napřed plnou rychlostí, ať je překvapíme, když se Rak Dol zarazí a vzápětí nás ze stropu zahalí energetická vlna od miny. Kvůli zvýšené hladině nemám dost času na nějakou reakci a speeder zajíždí pod vodu. Rak Dol hned tahá tool kit a nahazuje motor. Chvíli se v něm šťourá a přestává se z něho tak kouřit. Ostatním sdělíme, že na stropě mají miny. Už je asi kvůli tomu výbuchu nepřekvapíme, ale pořád by to mělo být čtyři na tři. Rak Dol oznamuje, že to doopraví za letu a vyrážíme. Už je opravená, když si před vstupem do přepadové místnosti všimnu další nálože. Už o ní alespoň vím včas, ale vzhledem k tomu, že nemáme moc času, tak jen kývnu na Rak Dol, ať se drží a vyrazím. Těsně u ní otočím speeder vzhůru nohama a na chvíli ho vypnu. Výbuch prošel okolo nás a se setrvačností to stočím do nejbližšího rohu. Ostatní dorazí hned za námi.
Radši kličkuji na místě. Nechci, aby mne náhodou zasáhli. Přeci jen už sotva drží pohromadě. Leese zkontroluje detektor a oznamuje tři výskyty z východní chodby, kam odtéká většina kanálu a dva ze západní, odkud přitéká celkem dost splašek. Nelíbí se mi to. To už není ani moment překvapení a ani přesila. Pokud nechytl droidíky, kterému se mu nepodařilo zaznamenat zatím ani jednou. Ozvou se dvě šplouchnutí ve východní chodbě. Asi se blíží. Už chci navrhnout, že se zdejchneme, když Rak Dol seskakuje ze speederu se světelným mečem a granátem a Marnshara zase z Leesova s oběma bouchačkami se brodí kanálem dopředu.
Dobře, tak ústup asi padá. Zkusím potrápit alespoň ty z východní. Přijedu ke konzoli a chvíli cvakám, abych nastavil středoví ostrůvek na zablokování jižní chodby. Zadařilo se. Teď vše, ze západní a z naší jižní, teče do východní. Je tam už solidní proud, tak doufejme, že to alespoň něco udělá.
Rak Dol přebíhá a hází granát do východní chodby, kde si všimla lovkyně. Ten tam jen neškodně šplouchne ve vodě, která ztlumí účinky. Vzápětí se vyhrnou tři lovkyně a je slyšet nějaké žuchnutí. Po jedné stihne Rak Dol vystřelit ze sonické pistole, ale mine. Zbylé jdou radši pěšky, než by riskovali. Z nějakého důvodu střílejí po mne a jen tak tak se mi daří unikat jejich výstřelům. Opětuji jim palbu.
Mezitím někdo střílí ze západní chodby na Marnsharu, která trhá na cucky svojí střelbou lovkyni, která se nad ní chvíli tyčila s mečem. Už to vypadá, že to ustála, když dorazí Rak Dol. Dezorientovaná lovkyně se pokusí o parry, ale bezúspěšně. Lightsaber a highground s rozzuřenou Rak Dol mají dostatečnou sílu, aby přetly jejich meč a rozpůlili lovkyni.
Já mezitím kropím tu protější. Snažím se je dostat obě, ale moc to nejde. Alespoň tu jednu zasahuji. Vzápětí se ale vrhne po Rak Dol. Nedbá na zdvihnutý meč a chytá ji v pase. Než se Rak Dol vzpamatuje, už ji přehazuje do proudu, který Rak Dol odnáší do východní chodby. Tak to se horší každým momentem. Co teď.
Hm, tak to vyřeší lovkyně. Zmizí a objeví se vedle mne. Naštěstí jsem na ní připravena a těsně se vyhnu. Ale z rohu se asi jen tak nedostanu. Pokusím se ji dostřílet, když se po mne ožene. Zavadí o vyčuhující dráty a zlikviduje zbytek motoru. Padám k zemi. Ale než dopadne, tak mne zpětným úderem trefí přímo do hlavy a já hořící omdlévám. Budiž mi zadostiučiněním, že alespoň zahlédnu, jak ji kulky Marnshary a Leese zabíjí a posílají do kanálu.
Obklopí mne klid. Ráda bych v něm zůstala a nic neřešila, ale něco nebo někdo na mne naléhá, že ještě není čas odpovídat. Že něco musím ještě dokončit, než si budu moci odpočinout. Ač nerada dávám na své instinkty a postupně proplouvám ke světlu. Au a fuj. Stále hořím a už je to i celkem cítit ve vzduchu. Zaměřím se na převedení vlastního nepohodlí do koncentrace síly a odstraňuji poslední zbytky únavy. Zároveň to ale převedu i do čirých emocí a síly a nechám celé své okolí pocítit, jaké to je.
Když se opatrně rozhlédnu, tak vidím jednoho lovce a dalšího slyším hned za rohem, jak na něco pálí. Pokusím se tedy neuhasit, to by asi bylo moc nápadné a ještě chvíli to vydržet. Opatrně šáhnu po zbrani a ohnu stíny i kolem plamenů. Sakra. Lovec si mne všimla hází mi do rohu granát. Že takto mu nezmizím. Já zapomněla na ty droidy. Určitě mu to prozradily. Granát vybuchne a pošle mne skoro zpátky na práh smrti. Minimálně mi rozhodil kompletně soustředění na obě schopnosti.
Něco se ve mne vzedme. Asi všechna ta frustrace, vypětí, bolest a další. Moje instinkty a síla pracují naplno. Svět se změní. Vše je teď jasné a ostré.Protínají ho jednotlivé linky a spoje s výraznějšími body. Mám dojem, že když správně zatlačím na pár konkrétních bodů, mohla bych to tady strhnout s minimem úsilí. Něco mi vede ruku a já vypálím na překvapeného lovce. Spoj je těsně vedle jeho hlavy,. Normálně bych mířila na něj, ale teď je to, jakoby převzal knipl někdo jiný. Lovec usune a kulka mu čistě projíždím krčním spojem do hrtanu. Vyjekne a padá do proudu. Ještě za ním pronesu, že takhle se má střílet.
Vzápětí mi plameny připomenou, že mám i jiné problémy a já se doplazím k okraji a hupsnu do kanálu. Hned je mi lépe. Snad nejsem moc ohořelá. Pokusím se udržet na hladině, ale moc mi to nejde. Asi pořádné vyčerpání. Unáší mne to kolem našeho ústí, ze kterého před chvíli vyběhla zděšená lovkyně. Vidím tam ještě jednoho lovce a sotva stojící Rak Dol. Tak to ne. Soustředím se na lovce a přesvědčuji jeho mysl, jak jsem připravená ho zezadu svou střelbou rozpárat stejně, jako jeho kolegu. Zděšeně začne utíkat přímo proti Rak Dol, která mu ustoupí do strany.
Leese se ptá, jak jsme na tom.Tak asi žije, ale nemám ponětí, kde je. No nevadí. Marnshara říká, že má nějaké komplikace a už ji zahlédnu kvůli proplutím dalším kusem kanálem ve směru proudu. Prohlásím, že jsem zahnala lovce od Rak Dol a jdu pomoci Marnshaře. Původně jsem sice chtěla dorazit toho svého, ale už mu to možná stačilo. Seberu síly a pokusím se opět soustředit tak, jako předtím. Zopakovat pocity a vnímání. Nedaří se to mít tak ostře, ale přeci jen. Poddám se instinktům a pálím kulku na nějakých pětačtyřicet squarů to tmavého tunelu. Střela proletí těsně kolem Marnshary a zasáhne lovce, který s ní bojuje. To bychom měli. Sice to nedopadlo tak dobře, ale poskytlo jí to dostatek rozptýlení, aby se ho zbavila.
Drápu se zpátky a podaří se mi dostat na břeh, když za mnou vyskočí lovec s prostřeleným hrdlem a vrhá se na Rak Dol, co se tu právě objevila. Střílím po něm a schovávám se za přehradu. Chvíli si odpočinu. Už dorazila i Marnshara a společně kropí nějaké ústí. A do toho křičí: „Zbabělče!“ Vykouknu, ale nikde ho nevidím. Za mnou dorazí Leese. Je očouzený. Asi také přišel o speeder. Nu co už. Alespoň jsme díky vedení síly přežili tento střet. Ale jestli ještě jednou bude chtít nahánět tři lovkyně, tak asi odmítnu. A pokud Rak Dol a Marnshara se rozhodnou zůstat, asi je praštím po hlavě a budu muset odtáhnout, ale tyhle přestřelky na divokém západě nejsou zrovna můj šálek kávy a sic se do nich Marnshara pustila po hlavě, tak asi ani její.
Musíme se někam schovat a trochu se zmátořit. Na tom se shodneme, ale půjde to dost pomalu. Když mne zasáhne pocit, jak ten lovec, co jsem ho vystrašila zuří, že byl takto napálen a chystá se mi udělat ze života peklo. Ať už v rámci tohoto turnaje, či později. Asi budu mít doživotního, zhrzeného ctitele. Záblesk pominul. Nevím přesně, co to bylo, ale teď to zkoumat nebudu. Nepotřebuji znát podrobněji jeho touhy v různých představách mučení, kterým mne vystaví. Nejdřív mne bude muset dostat chlapeček a v tomto směru mám stále pár es v rukávu, které by ho mohli překvapit, až po nás půjde. Snad zaberou dostatečně účinně. Jen se musíme ujsitit, že droidíci nebudou poletovat kolem nás, aby nás znovu mohli přepadnout, když budou znát přesně náš pohyb…
