Slayer´s Guide to Demons

Pro ty, kteří náhodou nevědí, co tahle řada od Mongoose obnáší, kratinké vysvetlení. Slayer´s Guide (ve volném překladu Průvodce zabijáka) má za cíl čtenářům přiblížit jednu z ras jejich nepřátel nebo i soukmenovců. Kniha se obyčejně zaobírá popisem rasy, jejími vlastnostmi a fysiologií, sociální strukturou, má-li nějakou. Nevynechává ani kapitoly o tom, co preferují v boji její členové, jak se chovají a v neposlední řade se zmiňuje o inherentní magii a co má který druh monster ve zvyku užívat.
Napsal Alwaern
Slayers guideDnes mám to štěstí, že se můžu podělit o své dojmy a trošku osvětlit produkty jiných firem na poli d20, konkrétně firmy Mongoose Publishing a ještě konkrétněji její řady pro d20 zvanou Slayer´s Guide to...
Co se kvality ilustrací týče, tak vyniká rozhodně obálka, která je dílem John Hodgsona, na které zobrazuje zástup démonů kráčející rudou mlhou. Co se mi líbí na téhle ilustraci je asi fakt, že p.Hodgson pochopil, že žádný démon není stejný a i ti v zástupu se od sebe liší. Vnitřní ilustrace jsou toliko černobílé, je jich poskrovnu a kvalita se různí od dětinských až po průměrné, ale skutečně žádná neční nad ostatní.
Slayer´s Guide je obsáhlá řada, momentálně činí počet jejich zástupců 30 a Mongoose se pyšní tím, že chtějí ve vydávání těchto knih pokračovat.
Dnešním hostem je jeden z "velkých" Slayer´s Guides - Demons. Ano, jeden z větších, protože obyčejně jsou knihy psané o 40 a méně stranách, jenom 4 z nich se pyšní 132 stránkami. Všechny jsou brožované a z nich poslední vydaný byl Slayer´s Guide to Demons. Autorem je Alejandro Melchor, který má svém kontě hezkou řádku produktů Mongoose od série Quintessential přes Encyclopaedia Arcane až po Armageddon 2089.
Kniha začíná pojednáním o fyziologii démonů - její náplní však není jejich detailní anatomie, ale spíš jejich původ, který tady autor detailně rozebral a naznačil hned několik možností jak démoni vlastně vznikli. Následují jejich charakteristické črty od popsání jejich schopností až po vysvětlení toho, jak se projevuje "démonickost" a jak ji lze detekovat. Autor měl v této kapitole vynikající nápad, jak vysvětlit Tanar´ri: příponou -ri a -ka, kterou si autor vymyslel, značí "rod" - tedy něco jako "plémě" démonů, kteří přináleží k jednomu rodu. Nápad skvělý, ovšem se ukáže být kontraproduktivní, když uvidíte ostatní rody - Nuyul, Van´g a Jar´taska. Nejsem zlomyslný, ale chtěl bych vidět toho, kdo vysloví Jar´taska´ka s poklidným vrazem ve tváři. Nápadu tleskám, autorově posedlosti apostrofy již ne. Následuje několik stran o teoriích reprodukce a jídelníčku, ale tady jsme zásobeni pouze teoriemi, nikoliv danými fakty, což umožňuje Dějmistrům si démony stvořit k obrazu svému (ehm ...to není narážka...). Další část popisuje moc Jmen - tedy každý démon má několik jmen v závislosti na jeho síle. Znalost těchto jmen je pro démony kruciální, neboť ten, kdo zná jejich pravé jméno, má nad nimi také moc. Následují již jen krátké statě o osudu duší, které přijdou do Propasti a popis myšlení démonů.
Kapitola druhá pojednává již o Propasti, nebo Abyssu, chcete-li. Začíná velmi detailním pohledem na tvář Propasti a mnoho jejich úrovní. Následuje poměrně rozsáhlá část, která Dějmistrovi ulehčuje práci, protože jsou zde předpřipravené tabulky na stvoření své vlastní úrovně včetně počasí a snad i počtu hlav démonů, tak jsou detailní. Místo nich mohli Mongoose klidně zařadit další úroveň, protože těch se týká další oddíl 2. kapitoly - a sice popisy vybraných úrovní. Detailně popsaných je 6 úrovní, přičemž dalších 6 je jen letmo zmíněných. Nutno uznat, že nápady pro jednotlivé úrovně jsou kvalitní - styk úrovně Propasti s elementálnímí pláněmi, úroveň (ne)mrtvých, Planina Bran, Stínová Pevnost a mnoho dalších.
Kapitola nesoucí název Společenství Démonů je poměrně krátká - má jen 6 stran, ale zato je nejlepší, co se týče popisu démonů a jejich společnosti, jakou jsem kde viděl. Najdeme zde propracování role démonů v Propasti a dál i obecný popis všech přeživších rodů démonů - Tanar, Nuyul, Van´g a Jar´taska. Krom nich ještě kapitola zmiňuje Arcidémony, Pány Démonů a Bezejmenné, kteří povětšinou spí, ale jejichž síla je nezměrná a ani sama Propast se jim nemůže dost dobře stavět na odpor.
Kapitola čtvrtá se již dotýká hráčů víc než bytostně - rozebírá se zde totiž válčení a boj démonů. Úvod zahrnuje taktiku démonů vůči různým nepřátelům a pokračuje přes stať o vzájemné pomoci démonů v boji až k esenci démonů. Esence je pro démony něco víc než jen životní síla, je to jejich "duše". Tato část dopodrobna rozebírá, jak a z čeho může smrtelník nebo démon esenci čerpat. Nemusím zmiňovat, že způsoby smrtelníků jsou mnohem nebezpečnější. A jak se dá taková esence použít? Možnosti se různí pro smrtelníky a démony, přičemž smrtelníci nápady neoplývají, spíš démoni, kteří esenci užijí ke kletbám, k chorobám a nákazám a jiným lahůdkám. Zejména Dotyk zkaženosti je schopnost nehezká, a tedy oblíbená.
Poslední témou jsou materiály, jež jsou k nalezení v Propasti. Je jich hned několik, ovšem nic převratného - kosti, prach a kůže z démonů a pak samotné duše, což jediné je nápad zajímavý a hodný pozornosti - představa vlastního meče, jenž byl "přetvořen" z duše mocného válečníka... možností je nepřeberně.
Pátá kapitola rozebírá obšírně kulty démonů ve sféře materiální. Od popisu kultu a toho, co to kult vlastně je, přes založení kultu a koho kult vlastně uctívá, až po různé typy kultů a jejich roli a význam pro démony. Pak zde nalezneme pravidla pro obětování těla i duše na oltářích, jejich vliv na kult i démona, co to jsou démonické dary, jak se dají získat a co vlastně může být dáno darem od démonů. Jedná se o všechny možné bonusy - např. očarovaná zbraň, sluha z Propasti, dar síly nebo obratnosti, schopnosti arcimágů a mnoho jiných - zde je seznam velice konkrétní, ale Dějmistři si mohou upravit stávající nebo vymyslet úplně nové odměny pro věrné démonům.
Kapitola šestá nazvaná Hraní s démony obsahuje něco, na co jsem byl zvyklý z knížek WotC hned ze začátku, rozhodně ne za půlkou knihy. Nejdříve se prezentují prestižní povolání, kterými je Vůdce kultu, Démonolog a Herold Propasti. Co se týče vyváženosti, nemůžu nic říct, protože jsem je ještě nevyzkoušel, ale Vůdce kultu i Herold jsou 5-úrovňové prestižky, Démonolog 10-úrovňový. Následují obligátní odbornosti, kterých je tu celkem na 3 strany a většina z nich není přehnaných ani jich není moc s nápisem Extended..., Extra... nebo Improved...., čehož si vážím. Další stať popisuje magii démonů - nutno ovšem říct, že s magií praktikovanou démony nemá nic společného, spíš se jedná o magii praktikovanou na nich. Všeho všudy jenom 5 kouzel, nepočítám-li jejich verze Slabý a Mocný. Následuje obsáhlé pojednání o svazování démonů do různých předmětů a pravidla, jak se vyrábí předměty, které jsou určeny pro svázaného démona a jaký vliv to bude mít na jejich schopnosti. Dokonce je možné démona svázat do konstruktů a při pomyšlení na tuto možnost mi vždy přejede mráz po zádech. Poslední strana je věnována posedlosti a jak je s ní nutno narábat. Je škoda, že tomuhle tématu je zde věnována jen stránka, její možnosti jsou velmi široké.
Kapitolka sedmá je věnována nápadům a námětům pro dobrodružství. Tato kapitola je asi nejslabší ze všech - náměty jsou okoukané a ohrané snad až na jeden, který počítá s městskými gildami, které si vyvolávají démony zběhlé v řemeslnictví, aby pro ně pracovali. Vcelku originální. Následuje krátké dobrodružství nazvané Soumračný přístav, které ukazuje jak zakomponovat démony z této knihy do skutečného světa.
Poslední kapitola je věnována monstrám Propasti. Konečně někdo pochopil, že monstra Propasti není jen variabilní počet zubů, hlav a drápů, ale že Propast je nekonečná a takové jsou i její možnosti. Bestiář je rozdělen na 5 částí - čtyři jsou věnované démonům rodů Tanar, Nuyul, Van´g a Jar´taska, poslední část je věnována Ztraceným - jsou to bytosti, jež kdysi někam patřili, měli svůj rod, ale ve válce Propasti je démoni Tanar´ka vyhladili a jediné, co zůstalo, je pár jejich zástupců. Po popisech monster přichází na řadu Páni démonů, kteří vládnou jednotlivým úrovním, někdy i jeden více. Detailně popsaná je jenom vládkyně Jar´taska´ka Iyaviht zvaná Temný Šepot. Po ní následují Bezejmenní - mocní démoni z úsvitu času, kdy bohové ještě nebyli - spíš než statistiky však jsou prezentováni jako entity, které do dění příliš nezasahují a jejich vliv je demosntrován skrze jiné formy - sny nebo i noční můry (ano, i démoni mají noční můry...) Na konci kapitoly jsou tabulky pro náhodné generování démonů dle jednotlivých rodů a nesmíme zapomenout ani na několik šablon - konkrétně se jedná o half-demon (po kolikáté už????), soulless a imbued.
Shrnutí: Závěrem snad jen dodat, že tohle je poslední z velkých Slayer´s Guides, proto není zatím možno je srovnávat, musím dočíst zbytek. Co se však týče porovnání s jinými knihami, především srovnání s Fiend Folio se přímo vybízí, tak zde SGtD exceluje na celé čáře hlavně kvůli faktu, že SGtD je kniha, která si s vámi "povídá". Přiznávám, že tento styl psaní mi vyhovuje, ale je to spíš otázka zaměření. Pravidel je v celé knize málo, složitější je snad jenom svazování démonů a získavání esence, jinak je pravidel poskrovnu.
Hodnocení: 7/10
Napsal Alwaern 10.05.2006
Diskuze k tomuto článku již probíhá, můžete se přidat zde.
Obsahuje 0 příspěvky.
Věděli jste, že...
Na d20.cz můžete mít svůj vlastní blog. Pokud chcete napsat o nečem, co alespoň vzdáleně souvisí s RPG, můžete k tomu využít našeho serveru. Tak proč chodit jinam? >> více <<
Jak se chovat v diskuzích
Přehled pravidel pro ty, kteří k životu pravidla potřebují. Pokud se umíte slušně chovat, číst to nemusíte. >> více <<
Formátování článků
Stručné shrnutí formátovacích značek zdejších článků, diskuzí, blogů a vůbec všeho. Základní životní nutnost. >> více <<
ČAS 0.089849948883057 secREMOTE_IP: 34.238.143.70