Ekonomika Magie

Poptávka a nabídka v magickém světě? Kde se křivka nabídky protne s křivkou poptávky? To nevíme, ale můžeme to zkusit naznačit.
Napsal Alnag

Magie a hospodářství

Ve svém základě je cena produktu diktována poměrem poptávky a nabídky; v případě vzácné suroviny, kterou vyžadují dva nebo více produktů, sehrává roli priorita produktu: prudukty, které jsou ziskovější, více potřebné nebo spolehlivější, jsou upřednostněny na úkor druhých. A to je pochopitelně jen začátek, svoji roli sehrávají monopol, tržní politika, vládní omezení a dokonce i kultura.
Kdykoliv se jeden z těchto tří faktorů (nabídka, poptávka nebo priorita) změní, změní se i cena produktu, která pak dále ovlivní další faktory nebo další produkty: to může vést k nekonečné spirále nebo dominovému efektu. Například průmyslová revoluce zvýšila nabídku mnoha produktů, které byly do té doby luxusním zbožím, nižší cena rozšířila trh i na níže postavené třídy, které si jej před tím nemohly dovolit (otázka priority), to obratem zvýšilo poptávku, což vedlo k dalšímu zvýšení produkce a tak dále...
Když jsou změny pomalé, ekonomika a společnost má čas se přizpůsobit, ale nenadálé významné změny mohou být drastické - nebo také neuvěřitelná příležitost pro někoho, kdo je dokáže předvídat. Zatímco místní změna může zničit jednu firmu nebo osamělou vesnici, větší změny mohou přivést stát k bankrotu a naopak, čím větší je pozitivní změna, tím větší je i zisk z ní. Pamatujte si však, že nestabilní a rychle se měnící trh je požehnáním pouze pro jednotlivé spekulanty a oportunisty (alespoň ty úspěšné), ale obvykle má negativní účinek na stát jako celek. Typickým příkladem je rychle se měnící hospodářství v období masivního zbrojení: vojenské potřeby mají nejvyšší prioritu a rolníci jsou odváděni do armády, takže i když válka skončí, ti kteří zemřeli nebo byli raněni, nemohou nastoupit zpět na svá místa, věc, která v zemědělských lokalitách znamenala i v případě vítězné války obvykle hladomor, pokud na statcích příliš dlouho nebylo příliš mnoho lidí.
Negativní dopady jsou ostatně inspirací celého tohoto článku. Podívejme se na takový typický D&D svět: na jedné straně zde máme zemědělskou společnost, obvykle na středověké úrovni technologie - i když občas už dosáhla renesance a občas je ještě třeba v době kamenné - a na druhé straně tu máme magii, která spolehlivě přebije většinu před-průmyslových zdrojů co se týče pohodlí a účinnosti. Tak třeba seslat železnou stěnu je daleko pohodlnější než stavět důlní komplex, těžit železnou rudu a vyrábět z ní železo. Stvoř jídlo a vodu je pohodlnější než farmaření, lov nebo chov hospodářského zvířectva. Pouhé seslání triků k ochucení jídla znamená, že je mnoho koření naprosto k ničemu a taková permanentní ohnivá stěna, i přes počáteční náklady, znamená dlouhodobý zdroj světla a tepla bez nutnosti paliva. A když je všechno tohle možné s kouzly, zamýšlenými pro dobrodružství, pomyslete, jaké zázraky asi dokáží kouzla orientovaná výhradně na průmysl.
Co se stane, když jsou takové mocné zdroje, jako je magie a její uživatelé, dáni do jinak středověké společnosti? No, to záleží na jejich nabídce (v ekonomickém smyslu slova).
Pokud je magie vzácná, pravděpodobně se mnoho nezmění, kouzelník může radikálně změnit trh na místní úrovni nebo zbohatnout na magicky vyráběných komoditách, ale celkové fungování hospodářství stále ovládají konvenční technologie. Magie je jednoduše příliš vzácná v porovnání s běžnými zdroji, než aby hrála významnou roli, ačkoliv může dát výjimečné postavení malé elitní skupině. Na druhém konci spektra jsou světy, kde je spousta magie a sesilatelů kouzel (alespoň těch na nízkých úrovních). V takovém světě středověká technologie jednoduše nemůže obstát: magie vytlačí nebo rozšíří konvenční zdroje, což vyústí ve "výstředně technologický" svět s průmyslovou revolucí založenou na magii. Zřejmě něco typu světa Eberron.
Velké potíže představuje onen střed, kam zřejmě spadá většina D&D světů: svět, kde je magie dost na to, aby to něco znamenalo, ale ne dost na to, aby byla spolehlivou a všeobsahující náhradou. Produkty získané magickými prostředky budou daleko úspěšnější než jejich protějšky, ale není jich dost, aby nasytily trh. Výsledkem toho je, že podnik zaměstnávající nebo vedený sesilateli kouzel bude mnohem úspěšnější než obyčejný, což ty druhé odsune na okraj, a to může vést až k nikdy nekončícímu sociálnímu a politickému sváru. Na tyto podniky mohou útočit proti-kouzelnické skupiny odpůrců pokroku, nebo může sesílání kouzel omezovat hojné množství zákonů, aby jej udržely v mezích, obchodní cechy budou bojovat mezi sebou, aby pro sebe uchvátily magický průmysl nebo se spojí a budou volat po omezení magie a ochranných opatření a nebo na druhou stranu mohou neustále se zhoršující podmínky přimět ty nejnižší nádeníky, aby se sjednotili dlouho před průmyslovým věkem a přivodili tak socialistické a komunistické hnutí v jinak feudálním prostředí.
Pokud není magie striktně omezena, dává to velkou moc do rukou cechům mágů a kněžským řádům; jediný sesilatel kouzel představuje daleko cennější zdroj než mnoho lidí, kouzla nesesílajících, zdroj jehož nabídka je zcela na něm a který je těžko nahraditelný, jelikož ho není dostatek. Pokud znenadání přidá nebo sníží svou magickou podporu, může otřást místní ekonomikou: koordinovaná snaha široce rozšířené organizace může hospodářsky ohrozit - a tudíž vydírat - jak vládu, tak průmyslovou základnu celého státu. To může vést k situaci, kde jediný kouzla sesílající kartel dosáhl hospodářské nadvlády, nebo kde několik skupin soupeří o moc a vliv a buď dosáhly křehké rovnováhy a nebo možná zahájily totální podzemní válku proti sobě navzájem, zatímco investují do magického výzkumu, aby se udržely na špici peletonu. Zní to povědomě? No připomíná mi to korporace ovládající budoucnost v mnoha sci-fi a fantasy prostředích, spíš než klasickou fantasy společnost. Zvláštní co?
Na druhou stranu, přísná kulturní nebo právní opatření mohou sesilatelům kouzel zabránit v dosažení takového konce: k podrytí úsilí ambiciózních jedinců nesmějí sesilatelé kouzel patřit k vládnoucí třídě, která naopak běžně staví frakce uživatelů magie proti sobě navzájem a posílá na problémové jedince vrahy. Silná nedůvěra mezi mystikou a duchovnem je vhodný způsob, jak udržet obě skupiny pod kontrolou. Avšak magie může být delikátně použita, aby dovolila rozhodnému jedinci infiltrovat vládnoucí třídu a provést zásah zevnitř. Aby se tomu zabránilo, je třeba zaměstnat několik uznaných sesilatelů kouzel, aby této situaci zabránili; ale i oni potřebují dohled a hecování jednoho proti druhému. Výsledkem je nestabilní rovnováha, která hrozí výbuchem při sebemenší změně moci a v takové společnosti jsou intriky, konspirace a zrada na denním pořádku. Událost, jež otřese rovnováhou, může být jakákoliv delší krize - válka nebo katastrofa - která sáhne až na samé dno běžných zdrojů a přinutí vládnoucí třídu odvolat všechna omezení magie. Jakmile však sesilatelé kouzel získají vedoucí postavení a ukáží, co magie dovede, je otázkou, zda se vládcům skutečně povede udržet si vládu.

Magie a měna

Peníze jsou produktem samy o sobě, v mnoha středověkých společnostech, kde byla ústřední vláda slabá, byla hodnota mince založena z velké části nebo zcela na nabídce materiálu, ze kterého peníz byl. Jinými slovy, cena zlaťáku byla dána cenou jeho zlata (plus možná cenou procesu ražby), pokud nebyl zaštítěn silnou a vlivnou vládou, která mohla zvýšit jeho cenu. Obě možnosti mají svá slabá místa, pokud dojde na magii. Pokud je cena dána materiálem, je zranitelná náhlými výkyvy v jeho nabídce; pokud má vyšší, vládou garantovanou cenu, je zde riziko padělání.
Proč v tom magie hraje roli? No, jak už bylo řečeno, magie předstihuje středověkou technologii a to platí i pro získávání drahých kovů. Mnoho kouzel dokáže vytvořit mince (nebo jejich složky) ze vzduchu nebo nějak jinak - některá z nejnebezpečnějších kouzel jako proměň předmět v sobě sice mají ochranou klauzuli, bránící produkci něčeho s "větší skutečnou hodnotou". Ale i tak, kouzla jako dezintegrace nebo procházení zdí činí těžbu levnější, zatímco mocná kouzla věštění dokáží odhalit přesné místo, kde leží dávno zapomenuté poklady minulosti. A je snad asi lepší ani nezmiňovat výlet do drahokamové samoobsluhy... eh, tedy, Živelné sféry Země (plus Kvaziživelné sféry Minerálů pro fanoušky Planescapu). Úplné padělání je také snazší, šalba a transmutace rychle produkují téměř dokonalé padělky, okamžité účinky magické aury brání detekci a magické padělání si poradí též s jakýmikoliv papíry včetně smluv a kreditních listin. Druhou možností je, když jsou vzácné minerály učiněny ještě vzácnějšími díky svévolnému zničení. Kdyby byl Goldfinger druid vysoké úrovně, dal by před atomovkou přednost mnohem levnější a bezpečnější přeměně kovu na dřevo následované stěnou ohně a zneškodněte tohle pane Bonde!
Ve stručnosti, sesilatelé kouzel nemusejí ohrožovat celou ekonomiku, stačí jim ohrozit měnu s dopady na vše ostatní. To vede k další otázce: proč by kterýkoliv stát v D&D spoléhal na měnu, která může propadnout divoké inflaci nebo deflaci, kdykoliv se nějakému sesilateli na vyšší úrovni zachce? Nehledali by spolehlivější náhradu?
Jednou možností je zavést unikátní, vůči magii inertní materiál. Tedy takový materiál, který nelze tvořit, přeměňovat, získávat nebo ničit magií: to by měnu účinně ochránilo před magickými zásahy, falešné peníze by se snadno odhalovaly, protože jen ty pravé by byly odolné vůči magickým trikům.
Stát se také může uchýlit k barterovému (směnnému) obchodu, ale jak už bylo řečeno, magie může snadno narušit jakýkoliv jiný produkt, nejen měnu.
Další možností, vyžadující jak silnou vládu tak magickou pomoc, jsou papírové peníze nebo jejich ekvivalenty; jinými slovy, hodnota peněz bude dána čistě konvenčně - svévolně určována vládou nebo trhem - zatímco jejich skutečná cena bude mnohem nižší (pokud by byla vyšší, lidé by začali prodávat peníze za jejich skutečnou hodnotu, což by zcela znehodnotilo celý záměr). To otvírá naší oblíbenou potíž: padělání. Aby se padělání nevyplatilo i přes nízkou výrobní cenu, musí přijít na řadu fantastické ekvivalenty moderních technik: mince nebo směnky (nebo cokoliv) mohou být tenké magické předměty nízké ceny, ale extrémně komplexní výroby, jejichž technika výroby je přísně střeženým tajemstvím. Možná, že každá směnka nese nezaměnitelnou a neduplikovatelnou (pokud nevlastníte jeden ultrachráněný magický předmět, který je hromadně replikuje v Imperiální mincovně) mystickou značku Ředitele-Čaroděje Imperiální banky, nebo symbol jediného pravého Boha Obchodu. Nejnižší hodnoty mohou být nahrazeny běžnými mincemi z levných slitin.
Silně regulovaná společnost může vyžadovat, aby byla každá finanční transakce registrována ve více kopiích na místním oddělení obchodní policie: včetně (potvrzených) identit zúčastněných a ručitele, a tomuto bohulibému účelu by byla zasvěcena celá sekce byrokratického aparátu, která by sledovala všechny operace, aby vyslídila podezřelé zdroje. Tento model by fungoval dobře jen ve světech, kde je měna omezena na obchod s luxusem, zatímco většina obyvatelstva stále spoléhá na barterový obchod běžného zboží; jinak by to bez počítačů byla noční můra účetního.
Celou rodinku šílených možností by znamenalo úplné odstranění fyzické měny namísto níž by nastoupilo nepostižitelné médium: Metafyzická měna: každá osoba si v duši nese "duchovní žetony", které lze předat ostatním fyzickým kontaktem a odpovídajícím hnutím mysli: tyto žetony jsou buď dar Bohů nebo výtvor klasické dlouhoztracené hyperpokročilé civilizace - v každém případě je nelze zfalšovat nebo nahradit jakoukoliv známou metodou včetně mocných kouzel, když lidé zemřou, tak se žetony automaticky náhodně rozptýlí mezi lidi, ale zvláštní rituál "poslední vůle" dovolí jejich majiteli zvolit určité dědice.
Virtuální měna: zemí cestuje mystická rasa: Bankéři, jak jim mnozí říkají. Je to mystická rasa, která se zabývá jen jedním: udržují si přehled o financích každého jedince. Peníze neexistují, byly nahrazeny virtuálními účty, každá transakce probíhá v přítomnosti Bankéře, který si ji zapamatuje a aplikuje odpovídající změny do účtu každého jedince. Mudrci se domnívají, že Bankéři udržují mezi sebou telepatický kontakt, protože změna známá jednomu Bankéři je známa všem. Velká města mohou mít několik bankéřů, zatímco skupiny malých vesnic často sdílejí jediného, který jimi prochází. Někteří příliš si důvěřující zloději se pokoušeli Bankéře přepadnout nebo ho ovlivnit magií, ale o takových lidech už nikdo nikdy neslyšel i když pořád existují hlupáci, kteří se nepoučí.
Případně mohou být Bankéři výtvory nebo dokonce mrtví šejdíři, odsouzení k životu po životě, aby už nikdy nešidili pro peníze.
Napsal Alnag 01.12.2005
Diskuze k tomuto článku již probíhá, můžete se přidat zde.
Obsahuje 17 příspěvků.
Věděli jste, že...
Na d20.cz můžete mít svůj vlastní blog. Pokud chcete napsat o nečem, co alespoň vzdáleně souvisí s RPG, můžete k tomu využít našeho serveru. Tak proč chodit jinam? >> více <<
Jak se chovat v diskuzích
Přehled pravidel pro ty, kteří k životu pravidla potřebují. Pokud se umíte slušně chovat, číst to nemusíte. >> více <<
Formátování článků
Stručné shrnutí formátovacích značek zdejších článků, diskuzí, blogů a vůbec všeho. Základní životní nutnost. >> více <<
ČAS 0.12945795059204 secREMOTE_IP: 18.97.9.174