První zkušenost s věštěním ve hře

Rozmanitost světa Ravenloft (dále jen RL) mě vždycky fascinovala. Konečně jsem si mohl vyzkoušel to, o čem jsem dosud jen četl. Ovšem tohle povídání by mohlo mít také podtitul "Jak se DM může při hře zapotit ještě víc než normálně".
Napsal Vannax
"Všechno je pravda, když se na to podíváme z určitého pohledu." - Obi Wan
Po více než roce, kdy jsem neměl možnost věnovat se DnD jinak než teoreticky, se mi podařilo dát dohromady většinu hráčů z naší staré party a dokonce sehnat i pár hráčů úplně nových a domluvit termín hraní. Spousta pravidel se mi po takové době vyčoudila z hlavy, ale protože už nebylo moc času všechny znalosti oprašovat, spolehnul jsem se na to, že to nějak dopadne.
Hráče jsem ale chtěl kromě slabé znalosti pravidel překvapit také něčím jiným. I chopil jsem se několika příruček ke RL a znovu jsem do sebe nalil věšteckou teorii (už po několikáté, protože to se prostě naráz vstřebat nedá). Nakonec jsem se ještě vrátil k článku Věštění pro bázlivce od Andrew Hackarda (překlad pův. článku najdete zde, na d20 v oddílu pro RL), který mi mírně pozvedl sebevědomí. Vlastně, když se na to zpětně dívám, tak asi až moc. Rozhodl jsem se totiž neprovádět věštbu z předem namíchaného, připraveného balíčku Tarokky, ale nechat výklad Osudu, jak říkají vistani. Přestože jsem si předtím doma několikrát vyzkoušel výklad náhodně tažených karet, byl jsem před skutečným pronášením věštby nervózní jako mládě beholdra, než se mu rozlepí první oko.
Jen pro úplnost stručně shrnu pár zásad věštění při náhodném výkladu:
1. Působit přesvědčivě ať vyložíte co vyložíte
2. Všechno je pravda z určitého úhlu pohledu. (Jinými slovy DM ví více než hráči.)
3. Přizpůsobovat vyložené karty připravenému dobrodružství nebo tažení.
Po úmorném pochodu nekonečnou zvlněnou krajinou zahlédli za jednou z terénních vln sotva postřehnutelný sloup bílého kouře. S veškerou opatrností se přiblížili tak, aby nepozorováni mohli vidět, odkud kouř vychází. V mírné prohlubni pod sebou spatřili ohniště, kolem kterého seděly tři postavy v pestrém oblečení, o kus dál si ve sněhu hrály dvě děti. O kus dál stála odpřažená tři varda a koně uvázaní opodál se snažili prohrabat kopyty k trávě pod sněhem. Jasně v nich poznali vistany, se kterými se před pár týdny setkali u cesty před Leidenheimem. Už si ověřili, že na útěku není dobré se s kýmkoli vybavovat, ale tohle byla jiná. "Týhle vistanský verbeži nikdo nevěří, tak proč nepřisednout právě k nim a neohřát se," táhlo jim hlavou. Odložili své zbraně, podělili se o jídlo a mohli přisednout k ohni.
Všichni hráči začínali na prvních úrovních, takže vymýšlet spletité pikle nemělo smysl. Průběh dobrodružství byl doposud jednoduchý. Banda spratků z leidenheimského sirotčince, která zavrhla zdejší výchovu a raději přežívá na ulicích, byla obviněna z vraždy radního. Nikdo z nich si nic nepamatuje, protože jim včera někdo v hospodě zaplatil větší než malé množství alkoholu. Jedno však bylo jisté, byly u nich nalezeny důkazy o tom, že to provedli oni. V cele na strážnici se dověděli, že půl města je chce lynčovat a s pomocí jedné dobré duše se v noci dostali z cely a uprchli z města. Jenže co teď, kam teď? Brzy zjistili, že se nemohou objevit ani v okolních vesnicích a s životem mimo město nemají zkušenost. Snad jim tedy vistanská karavana, kterou právě potkali, přiblíží něco z jejich osudu...
Opekli a pojedli s vitanskými rodinami pár brambor. Po chvíli z jednoho varda vyšla krásná mladá vistanská slečna. Znali jí už z prvního setkání. Nabídli jí pár cenností mrtvého radního (které si nezapomněli odnést ze strážnice) výměnou za vyložení osudu. Pokývla hlavou a prostým pohybem ruky je pozvala do svého varda. V šeru vozu si posedali kolem malého stoku. Adriana, jak se mladá vistanka jmenovala, vytáhla malou dřevěnou schránku a z ní cosi zabaleného do šátku. Pomalu rozvinula plátno a všichni pohledem spočinuli na starých kartách, které nesly stopy desítek let používání. Všichni sotva dýchali, jen Adriana tichým, ale jistým hlasem pronesla: "Jste připraveni na svůj Osud?"
A přesně ta samá otázka se v tu chvíli honila hlavou Adrianě, tedy mně coby Dějmistrovi. A ještě jsem si k tomu v duchu dodával - "Jak tohle dopadne... jak tohle dopadne..."
Vyložil jsem první kartu z vrchu balíčku. Ta jediná byla připravená a věděl jsem, že aspoň ta mě nezklame. Zbytek karet jsem párkrát promíchal. Promíchané karty jsem nechal sejmout jedním z hráčů a z hromádky, která na stole zůstala, jsem dovyložil ostatní karty do tvaru malého kříže (viz obrázek).
Rozložení karet
Středová karta se obrací jako první a kolem ní se soustředí celá věštba. Byla to právě ta připravená karta - Nevinnost. Hráči se tedy dozvěděli v co tajně doufali, totiž že oni tu vraždu nespáchali.
Druhá karta, tedy spodní část kříže, se vztahuje k minulosti hrdinů. Otočil jsem "mincovou 7" - tedy Zloděje. Naštěstí to padlo dobře a tuhle kartu jsem mohl spojit s jejich pokoutným životem v ulicích Leidenheimu.
Jako třetí se táhne karta nalevo. "Hvězdová 2" - tedy Věštec. Tak a teď jsem byl, jak se říká, v pytli. Tahle karta má vyjadřovat něco nebo někoho, kdo představuje překážku, nebo přímo protivníka. V mém dobrodružství ale žádný věštec nebyl! Polilo mě horko a nebyl jsem si schopen vzpomenout na jediný z mnoha různých významů této karty. V zoufalství jsem si rychle vymyslel, že stíhací oddíl z Leidenheimu bude pod vedením člověka s vlohami pro magii a věštění. Ale následně mi tenhle momentální nápad pomohl ještě více hráčům znepříjemnit útěk z města.
Čtvrtá karta byla "mincová 6" - Žebrák. Čtvrtá se odkrývá karta v horní části kříže a má představovat buď něco, co se váže k budoucnosti, nebo třeba k cíli cesty. Tak tahle karta mi fakt nesedla. Měl jsem představu o tom, jak se bude dění rozvíjet ještě alespoň další tři herní večery, ale s prachama, žebrákem apod. to nemělo lautr nic do činění. Vzhledem k tomu, že se jednalo o budoucnost, mohl jsem výklad téhle karty trochu odbýt. Po vysilujícím vymýšlení u předchozí karty jsem tenhle výklad pojal jen jako několik poznámek o penězích, žebrákovi a jejich vlivu na budoucí pouť. Sám doteď zatím nevím, jaký ten vliv vlastně bude :).
Uf - čekala mě poslední karta. Už mnou těžce prostupovala nejistota, protože když jsem si doma tréninkově vykládal malý kříž, seběhlo se mi vždycky pár karet, které měly alespoň něco do činění s nejbližšími nebo vzdálenějšími událostmi. A teď mě karty nechaly koupat se ve vlastním "Osudu" jak jen to šlo.
Poslední karta je napravo od středu a vyjadřuje něco nebo někoho, kdo by měl být nápomocen, nebo kdo například usměrní události příznivým směrem bez přímé vazby na hrdiny, apod. S velkým napětím jsem ji otočil lícem vzhůru a objevila se "trojka glyfů", tedy Léčitel. A bylo to tu zas. Zase vymýšlet, přemýšlet a kombinovat. Léčitel sice nebyl taková hrůza jako Věštec, ale v mém příběhu také žádný léčitel nevystupuje. Vyřešil jsem to tedy znovu okamžitým nápadem - věděl jsem, že potřebuji hráče dostat do podhorské vesnice Niederdach a ze zdejšího starosty jsem rázem v duchu udělal starého, vyhlášeného léčitele.
Adriana již s klidným hlasem dokončila čtení z karet, ale po zádech jí stékaly kapičky studeného potu. Pomyslný, únavou vyplazený jazyk kdesi hluboko v hlavě zhluboka oddechoval a Adriana se v duchu radovala, že tuhle svou první vistanskou věštbu dotáhla do konce. To už však mladí hrdinové neviděli, protože již kráčeli od varda do dáli, vstříc svému Osudu.
Tak to bylo takové malé juknutí na můj první pokus o čtení z karet. I když jsem si při tom užil pár nepříjemných chvil, celkově mě tahle prvotní zkušenost hrozně nadchla a doufám, že i hráčům to zpestřilo večer. Těším se, až do toho proniknu víc a budu moci věštit i podle jednotlivých symbolů, čísel, barvy nebo věštit jen s použitím Nižších nebo jen Vyšších karet při zvláštních příležitostech.
Na závěr ještě musím, spíš z legrace, doplnit výše sepsané zásady věštění při náhodném tažení karet o další dvě:
4. Když dojdou nápady, je potřeba mlžit a mlžit...
5. ...a ještě jednou mlžit
Napsal Vannax 17.03.2006
Zaslat reakci na článek
Velikost okna: [1] [2] [3]
Tagy:
Vaše IP adresa není z "bezpečných" adres. Příspěvek se odešlou pouze se správně opsaným kódem. Pokud nechcete opisovat kód, můžete se přihlásit (pokud nemáte účet, nejprve se zaregistrujte), nebo nám poslat informaci na PM a my Vaši IP adresu přidáme.
Věděli jste, že...
Na d20.cz můžete mít svůj vlastní blog. Pokud chcete napsat o nečem, co alespoň vzdáleně souvisí s RPG, můžete k tomu využít našeho serveru. Tak proč chodit jinam? >> více <<
Jak se chovat v diskuzích
Přehled pravidel pro ty, kteří k životu pravidla potřebují. Pokud se umíte slušně chovat, číst to nemusíte. >> více <<
Formátování článků
Stručné shrnutí formátovacích značek zdejších článků, diskuzí, blogů a vůbec všeho. Základní životní nutnost. >> více <<
ČAS 0.15893387794495 secREMOTE_IP: 54.166.172.33