Moje jsou

1) Worldbuilding - Sotva dokážu připravit lokaci a její okolí (random encountery a pod.) na příští hru, natož abych měl hotový celý království nebo svět. Dost to podráží moje sandboxový ambice :)

2) Poznámky - Nedokážu pořádně a přehledně udržovat zápisky o světě a odehraných událostech, takže nejsem ani moc dobrej ve vytváření světa inside-out. Častokrát se mi stane, že si hráči o nějaké lokaci, npc nebo události pamatují víc než já. A aby byla moje sandbox zkáza dokonána, tak nejsem schopnej nakreslit pořádnou mapu.

3) Nerozhodnost - Vůbec s tím nemám problémy při hře, spíš mimo hru. Nedokážu se rozhodnout pro pravidla, setting, kampaň, pořád se mi mění preference nebo mi něco nesedí. Nehraju hyborii, protože je málo high fantasy, nehraju forgotten realms, protože jsou málo sword and sorcery. Nehraju PF, protože má složitou a omezující tvorbu postav, pořád do odnd cpu classy a featy, protože nemá dost zajímavou tvorbu postav. A tak je to se vším.

4) Izolace - Pořád hraju s jednou družinou, takže i když si můžu namlouvat, jak úžasnej DM jsem, pořád jsou to dlouhodobé zkušenosti jen s cca 12ti hráčema. + Velmi málo hráčských zkušeností (prakticky jen pod sosem, hugem a markem od nás; jinak drobnosti)

5) Slabost - Jako oldschool DM musím udržovat rovnováhu mezi stavěním na hráčských nápadech, abych nikdy neomezoval player agency, a chladnou spravedlivou brutalitou, kdykoli někdo udělá chybu. Pořád jsem ještě moc milej a nerad zabíjím postavy, i když si to často zaslouží. Nedávno jsem dokonce monstrům snížil HP vprostřed boje; do teď mě to děsí ve snech :D

1) Moc hráčů - mám příliš hráčů, kteří chtějí hrát, chodí a já nemám srdce je odmítat, ačkoliv by to hře prospělo. Takže hraju s davem, zadní moc neslyší, je těžké je udržet v pozornosti. je to pro mě hrozné vypětí a jsem pak po hře totálně vyšťavený.

2) Hluk - související problém, který narušuje atmosféru. Moc hráčů a ještě hrajeme v salonku v hospodě.. :-)

3) Improvizace - nemám moc času na přípravu a tak skoro všechno jedu přes improvizaci a okamžitý nápad. Pořád tahám nějaké králíky z klobouku. Ačkoliv si aspoň jejich koncept trochu promyslím třeba v autě. Bojím se, že se mi to jednou pořádně vymstí a hráči mě nachytají na hruškách.

4) Tvrdost - v současné kampani jsem fakt tvrdý. Držím se předem odhlasované obtížnosti dost nekompromisně. Už mě to trochu frustruje. Takže jsem několikrát otevřel téma, zda nesnížit obtížnost. Včera mi dokonce řekl hráč, že už z toho má noční můry (jeho postava oslepla power wordem a celkově je z hrdiny vysmívaný nuzák)...

1) Overthinking everything - pri priprave nad vsim moc premyslim, neustale neco ctu, googlim, brouzdam knizkama, pdfkama, vsude hledam inspiraci. Chci mit vsechno strasne promysleny a dechberouci, aby to byla next level hra a skoncim s tim, ze bud nic nepripravim a nebo mam jednu session a jsem zoufalej z pomysleni, ze bych tohle absolvoval co tyden/ctrnact dni. Kdyz se to snazim vzit co nejjednoduseji nebo neco obslehnout z oficialnich knih, tak mi to prijde hrozne trapny, nesmyslny a nudny.

Vrabčák: Jo, frustraci z přípravy jsem zažíval taky. Naštěstí se mi tenhle problém podařilo zcela eliminovat.

1) Neumim u hracu vyvolat dostatecny zajem o hru.

2) Nejsem moc dobry ve vymysleni veci.

3) Neumim drzet atmosferu a delat silne momenty.

4) Nebavi me vest hry pro postavy, ktere se mi nelibi.

5) Neumim dobre skryvat zklamani.

ebon píše:
1) Moc hráčů - mám příliš hráčů, kteří chtějí hrát, chodí a já nemám srdce je odmítat, ačkoliv by to hře prospělo. Takže hraju s davem, zadní moc neslyší, je těžké je udržet v pozornosti. je to pro mě hrozné vypětí a jsem pak po hře totálně vyšťavený.
Kolik je hodně? Oldschoolové dungeony se prej chodily i v osmi a více hráčích.

Chce to asi dostatečně svižná pravidla, aby jedno kolo boje netrvalo celý večer (jako to trvá v dnd4e nebo drd2) a pořádnou společnou motivaci nebo silného vůdce družiny, ať se zbytečně nerozutíkají. Mám pravdu?

Ale jinak vím, o čem mluvíš. Během pětihodinové hry se třema hráčema si hráči zahrajou do sytosti a vypravěč je celkem v pohodě. Šest hráčů a osm hodin hráčům sotva stačí a vypravěč je na sračky, že se mu dalších 14 dní nechce hrát :)

ebon píše:
2) Hluk - související problém, který narušuje atmosféru. Moc hráčů a ještě hrajeme v salonku v hospodě.. :-)
Nevim, jak moc zrovna za tohle může hospoda. My jsme byly se sosákem ve čtyřech v čajovně a stejně nás chtěli vyhodit, že jim kazíme "oázu klidu". Stačí dva nebo tři pořádně uřvaní hráči, aby se mohli překřikovat a je hotovo. Uznej ale, že je to dobrej pocit; vést velkou hlasitou hru pro hodně lidí :) A kdyby to těm několika tišším, co se tolik nedostanou ke slovu, vadilo, tak by tam přeci nechodili.

ebon píše:
3) Improvizace - nemám moc času na přípravu a tak skoro všechno jedu přes improvizaci a okamžitý nápad. Pořád tahám nějaké králíky z klobouku. Ačkoliv si aspoň jejich koncept trochu promyslím třeba v autě. Bojím se, že se mi to jednou pořádně vymstí a hráči mě nachytají na hruškách.
Chceš říct, že všechno improvizuješ s kamennou tváří a hráči pořád věří, že to máš užasně promyšlené?

Zajímalo by mě, jak v tom udržuješ pořádek. V jakym hraješ settingu? Máš poznámky jen v hlavě, v kompu nebo nosíš notýsek. Co všechno a jak si zapisuješ?

ebon píše:
4) Tvrdost - v současné kampani jsem fakt tvrdý. Držím se předem odhlasované obtížnosti dost nekompromisně. Už mě to trochu frustruje. Takže jsem několikrát otevřel téma, zda nesnížit obtížnost. Včera mi dokonce řekl hráč, že už z toho má noční můry (jeho postava oslepla power wordem a celkově je z hrdiny vysmívaný nuzák)...
Ani ti to nezazlívám, když si to můžeš dovolit.
a) velké hry jsou hlavně social event, takže i když hraješ slepýho nuzáka, tak jsi rád, že jsi v hospodě s ostatníma. Slušná část zábavy v tolika lidech je i tabletalk, diskuze, plánování etc. Beztak má každej hráč spotlight jen párkrát za hru. Slepec si ho jen musí urvat třeba ve vyjednávání, když má menší možnosti v boji.
b) díky velké grupě se ti nerozpadne zápletka se smrtí jedný postavy, takže s nima nemusíš zacházet v rukavičkách. Naopak umírání a vyměňování postav z té kampaně udělá epickou táhlou ságu. Doporučuju povolit henchmeny, potomky nebo jiný bannermen, aby hráč s mrtvou postavou mohl jen přesedlat na NPC, co už má něco společnýho s grupou a má nějakej lvl. Tyhle ostatní postavy nemusí ani nutně cestovat všichni s grupou. Stačí aby skupina měla domácí město, hrad, cech, whatever.

Každopádně klobouk dolu ebone :-)

sos píše:
1) Neumim u hracu vyvolat dostatecny zajem o hru.
Kdybych měl ukázat na jednu věc, tak je to přátelská atmosféra. Dávaš hrozně velkou váhu na hru samotnou a neužíváš si tu návštěvu čajovny/hospody. Navíc jsi drama queen a pořád ti něco nevyhovuje/něco hateuješ, což taky moc nepřidá.

sos píše:
2) Nejsem moc dobry ve vymysleni veci.
A často to přehazuješ na hráče, kteří jsou tvým zmíněným focusem (a nároky) na hru, tak zastrašení, že nic nevymyslí. Nebo aspoň já jsem byl.

Jinak internet! Prolez OSR blogy, RPGnet. Založ tu diskuzi s velkym "SPOILER" varováním pro tvoje hráče a nech ostatní, ať ti něco vymyslí.

A zkus psát random tabulky. Nemusíš je vůbec používat. Důležité je to cvičení v brainstormu.

sos píše:
3) Neumim drzet atmosferu a delat silne momenty.
Atmosféru není třeba držet. Stačí omámit lidi pár cool prvkama, aby je ten svět začal zajímat, pak nastavit vysoké sázky, a nechat je ať se povaří :)

Přílišné soustředění se na atmosféru možná i bere tvoji pozornost od samotného vedení hry. Navíc nevěřim, že neudržíš atmosféru, četl jsem vaše hlášky ze hry :D

sos píše:
4) Nebavi me vest hry pro postavy, ktere se mi nelibi.
V tohmle pomáhají tvoje tolik neoblíbené družinové hry. Tam se jedna nebo dvě nesympatické postavy ztratí.

Taky pomůžou tenké klienty. Za předpokladu, že hraješ s lidma, co ti vyhovujou, ti pak zákonitě musej vyhovovat i jejich postavy. Ne jako posledně, když si Faskal rozehrál toho šíleně nesympatického paladina a Fin toho děsného vraha. Nikdy jsem ten fetiš z hraní sobě opačné postavy nepochopil. Aspoň, že ty to jako hráč neděláš.

sos píše:
5) Neumim dobre skryvat zklamani.
Zklamání není potřeba skrývat. Stačí nemít od hry velká očekávání.

Každopádně dost řečí - podle vašich SR zápisů nic z toho, co jsi tu napsal není pravda :D

yasha píše:
1) Overthinking everything - pri priprave nad vsim moc premyslim, neustale neco ctu, googlim, brouzdam knizkama, pdfkama, vsude hledam inspiraci. Chci mit vsechno strasne promysleny a dechberouci, aby to byla next level hra a skoncim s tim, ze bud nic nepripravim a nebo mam jednu session a jsem zoufalej z pomysleni, ze bych tohle absolvoval co tyden/ctrnact dni. Kdyz se to snazim vzit co nejjednoduseji nebo neco obslehnout z oficialnich knih, tak mi to prijde hrozne trapny, nesmyslny a nudny.
Tušim, že narozdíl od zbytečnýho prudění do ebona a sose, tobě bych mohl i smysluplně poradit.

Přestaň dělat railroady!

Nevim, jak moc se to změnilo, od tý doby, co jsme se o tom bavili naposledy, ale doporučil bych ti nepřemejšlet nad scénářem, ani nad tim, co by se ve hře mohlo dít, ale jen simulovat setting.

Udělej město a naplň ho cool věcma. Udělej dungeon a naplň ho věcma. A soustřeď se z větší části na simulaci settingu.

Hromada lidí zvládá vymyslet před hrou pár věcí jako
"Hmm, vracej se do města s tim knězem, co je sral. Udělám z něj záporáka"
"Ta potvora z včerejšího filmu byla cool. Kněz by ji mohl používat k zabíjení nepohodlnejch lidí"
"Mám chuť na hromadnou bitvu."
"A hromadu lampiónů stoupajících k nebesům"
"A potetovanou ženskou"
A odtáhnou z toho celou hru. Prakticky jak to dělá sos a ebon.

Jestli s timhle máš problém a potřebuješ přípavu, aby sis byl jistější, tak zkus mojí radu. Nepřipravuj dobrodružství/scénář, ale svět/lokaci.
random encountery, dungy, mapa vztahů, ostatní random tabulky (hospody, npc...), mapy...

QuentinW píše:
"Hmm, vracej se do města s tim knězem, co je sral. Udělám z něj záporáka"
"Ta potvora z včerejšího filmu byla cool. Kněz by ji mohl používat k zabíjení nepohodlnejch lidí"
"Mám chuť na hromadnou bitvu."
"A hromadu lampiónů stoupajících k nebesům"
"A potetovanou ženskou"
Jdu z toho udelat zitrejsi session.

Ja si to od posledne pamatuju, pomohlo mi to dost a myslim, ze jsem tim smerem udelal velkej posun. Ale je tam jeste obrovskej prostor pro zlepseni. Kdyz me takovej for lack of better word faking dela problemy s tim, ze kdyz jsem hraval s lidma, kteri se ocividne nepripravovali na hru, poznamky meli napsane na utrzenym rohu ze sesitu moc nebavila a vim, ze jsem na to byl jako hrac alergickej. I kdyz improvizovali celkem slusne a nejak to odsejpalo, tak mi tam chybely ty detaily a prislo mi to takovy jednoduchy, strohy. Neverim si, ze bych ve svych hracich nenechal takovej pocit odbyti, kdyz bych to tahal z paty.

Jinac si nemyslim, ze delam railroady, proste je to muj zpusob zapisu.

Snazim se ale prejit na tu pripravu sveta jako piskoviste a nepsat pavouka pravdepodobnych scen.

Yasha: Jo, tím RR jsem měl na mysli pavouka. To mi přijde pořád relativně omezující. I když to občas taky dělám :)

Nicmene muj problem neni v tomhle. Z takovehleho sznamu uz umim udelat celou session. Ale dostat se z niceho k takomuhle seznamu (nebo nedej boze shadowrunu) neumim. Zacit s prazdnou strankou je silene obtizne.

Jak rikal tenhle typek: “You can approach the act of writing with nervousness, excitement, hopefulness, or even despair–the sense that you can never completely put on the page what’s in your mind and heart… but you must not come lightly to the blank page.” - Stephen King, On Writing

1) špatná improvizace
2) jsem nepraktický IRL, což se promítá při hraní CP, vymýšlení jejich motivací a vůbec domýšlení, jak to ve fiktivním světě chodí
3) jsem líný a málokdy se dokopu něco dokončit
4) mám pocit, že až moc často odehrávám různá klišé/nevyrábím nic originálního
5) občas by to chtělo trochu větší drama, emocionální investment a tak, ale k tomu nedochází

skew: Ptej se svých hráčů.

Na kterej z těch bodů?
...nicméně já hru nevedl už pěkně dlouho X), takže to spíš vzpomínám. Až na 3 se všechno odráží i ve hře postavy. A je fakt, že zrovna 3 poslední dobou celkem dávám (pomalé ale jisté dodělávání Dungeon Squad skewed edition, a s tím související hromady nástřelů a poznámek, které se mi hromadí... tady trochu jásám předčasně, protože hromady poznámek ze kterých na konec nic není je přesně ten problém, ale ještě se uvidí).

Nikdy jsem nezažil horšího GM, než jsem býval já sám.

1) nezvládám nadesignovat, popsat ani odehrát zábavný souboj.
2) neumím konstruovat gamistické výzvy obecně, gamisti se se mnou nuděj.
3) jsem šílený perfekcionista co se týče zápletky, pokud nemám pocit že jsem vymyslela něco geniálního tak radši sáhnu po premade dobrodružství, ať se mám na co vymlouvat.
4) nezvládám počty.
5) nemám nadhled.

skew píše:
Na kterej z těch bodů?

Na všechny.

Ad 1: Ptej se hráčů, co by se v dané situaci mohlo dít dál. Pak si prostě vyber, nebo se tím nech inspirovat.

Ad 2: Ptej se hráčů, co by dané NPC mohlo být zač, co by mohlo chtít a proč. Ptej se jich, jak to ve světě chodí z pohledu jejich postav.

Ad 3: Dokončujte společně.

Ad 4: Když budete vymýšlet všichni, vypadne z toho několikrát víc originálních nápadů.

Ad 5: Ptej se hráčů, na kom a na čem jejich postavám záleží.

sos: Napadají mě čtyři věci

1) Brainstorm
https://www.youtube.com/watch?v=yAidvTKX6xM&list=PLB59414AA3D9353E9&index=117

2) Notýsek
Pořiď si notýsek, a kdykoli uvidíš, uslyšíš, přečteš, pomyslíš na cool věc, tak si ji zapiš. Příště, až před sebou budeš mít blank page, tak začni stavět na některejch z těhle poznámek.

3) Research
Když nemůžeš na nic přijít, tak hrab po netu.

• Tvtropes
• OSR blogy
• Imdb
• libovolný slovo do google picture search + concept art (witch concept art)
• Big list of RPG plots
• DM resources pro Stars Without Numbers (na konci knihy)

etc.

4) Dělej na více věcech naráz
Tohle mě osobně pomohlo s naší víkendovou hrou asi nejvíc. Momentálně mám,

• rozepsané možné události po tom, co se stalo na minulé hře (trošku jako pavouk, kterého si připravuje Yasha).
• trochu rozmyšlené možné pokračování jedntlivých zápletek (co by mohl dělat pétin prokletý meč, příští adventrue fronta v Trossu, další character development elfovi ženy)
• jeden nesouvisející dungeon rozkreslený (+ jeden už v záloze z dřívějška)
• rozepsané západní panství
• rozepsaná tabulka magických předmětů
• nedodělanou mapu toho panství, kde zrovna jsou

takže kdykoli se večer nebo ve vlaku odhodlám i přes svojí marnou pracovní morálku něco připravit, tak mám víc věcí, co můžu dělat a nehrozí mi tolik, že narazim na writer's block.
+ mám nárazník na ty týdny, kdy na to nehrábnu ani jednou

Jelikož chci zkusit něco víc oldschool, ptaní většinou bude odpadat u bodů 1 a částečně i 2 (ale ptaní se na "jak to ve světě chodí" zní jako dobrej nápad...). 3 se vztahovalo na přípravu dobrosružství a hlavně výrobu světů. Zde se dá alespoň vágně ptát, ale dokončovat imo budu muset spíš sám, abych toho hráčům neprozradil moc. Mno uvidíme. 4 a 5 je každopádně legit.

skew píše:
dokončovat imo budu muset spíš sám, abych toho hráčům neprozradil moc

Když ani sám nevíš, co se bude dít, natož jak to dopadne, tak nic prozradit nemůžeš, ani kdybys chtěl.

Není to teda úplně stoprocentně univerzální. Kouzlo vypiplaného, předem připraveného dungeonu tím například nenahradíš. Zato si ale můžeš celkem dobře zahrát, i když tu přípravu nemáš :-)