.....snad kromě toho našeho.

Argo: :)))Spanel: tak váhám, jestli je to spam nebo omyl? :)

Poznámenám ještě notoricky známou věc, že náš svět a Středozemě se k sobě limitně blíží. Tolkien se s tím nijak netajil.

To je pravda. V našem světě mi vlastně chybí jen málo věcí, které tam jsou.. jedním z nich jsou apriori zlí skřeti, a potom totálně nádherně jednoznačně zlý Sauron. A pak možná elfové, by se u nás hledali těžko.. ;) myslím celé velké mocné říše. I když by se samo dalo, to jo.Já nad tím přemýšlel nedávno, co mě na ní vlastně tak láká. K tomu co jsem napsal bych ještě přihodil ty tisíciletí dlouhé rodové linie, Osud který vede hrstku vyvolených nechutně jednoznačně kupředu a k cíli, děj se co děj - pro hraní Dnd geniální.

Tisíciletými liniemi můžeš v reálu tapetovat, a i bez Dana Browna (stačí kouknout na francouzské krále). Několikatisíciletými asi už ne...Záporňáky lze taky vyčarovat snadno. A skřety můžou zastoupit praktičtí Mongolové. Jediná slabina reálu je chronický nedostatek špičatých uší.

no tapetovat.. brzdi, stovky let ano, ale tisíc... možná tak ta Francie :) Už ani na Dúnadany se každopádně nechytá nikdo, nemluvě o elfech, kterým JEDEN král/pán vládl vždy několik tisíciletí ;)Záporňáky vyčaruješ snadno - ale tak ultimátní a přetrvávající hrozbu, jako je Sauron? To už tak snadné není.. Hlavně s tím, jak dlouho hrozí a jak těžké je se ho i pro největší hrdiny silou zbavit.
Jinak souhlasím, že za skřety je možné dosadit leccos, hlavně když se podpoří krapet té přirozené xenofobie a vetřelcům se nasadí řádně psí hlava :) Ale vždy je tu ta šance, že se postavy zastaví, zamyslí a zjistí, že i Mongolci jsou lidi. Na Ardě bys moh prostát roky a skřety si nezamiluješ ;) (ano, dali by se taky hrát jinak, co by ne.. ale já nechci, opravdu mi to takle, a mým hráčům teprve, vyhovuje) :)

Víš, kdy začal rod z Valdštejna? Nebo Šternberkové? Nebo Kounicové? Nebo Lichtensteinové? Do tisícovky jim moc nechybí....Stran toho tisíciletého věku jednotlivce - to je zas něco úplně jiného, jak praví klasici, a patří to jinam. Odstavec 30.Dlouhodobé ultimátní záporňáky je třeba dlouho budovat. Nechat je dlouho exponovat, naznačovat, vracet se, případně i potkat, aby zase zmizeli. To nic jiného není, nežli příběhová vyprávěcí technika; pravda je, že Tolkien je jeden z mých oblíbených mistrů tohoto umění; expozici balroga bych dal dětem do učebnic za domácí úkol ke studiu (finální odstavec, kde balrog skutečně vystupuje, je až neuvěřitelně mrňavý, na to, jak si ho každý pamatuje). Sauron je ta samá technika (tam dokonce finální odstavec chybí úplně, což je svého druhu světový rekord). Zamilovat si skřety...? Já myslím, že by to nemuselo být nezajímavé. Tolkien v tomto směru nikdy nepátral a nepotřeboval to; ale myslím, že příběh skřeta, který se obrátí na stranu dobra by mohl být hodně vděčný a dramatický. Glum k tomu zase nemá tak nekonečně daleko. A taky máme temného elfa Eöla, což je taky dost podivná záležitost (a velice příběhově zajímavá, do té míry, že temných elfů vznikly od té doby celé armády).

Chceš, že tihle všichni měli nepřerušenou rodovou linii z otce na syna po víc než stovku dvě let? Doznávám otevřeně, že já to netuším, v tomhle směru jsem to nikdy nestudoval.. pokud je to tak, beru zpět co jsem prohlásil :)Jinak ta dlouhověkost je jednou z věcí, kterou se Středozem velmi liší, je to tak. Nikdy jsem nijak zvlášť netoužil být elfem, ale Dúnadani.. to je něco jiného, ti mě okamžitě uchvátili, s těma jsem se okamžitě ztotožnil. Mj. mi to vysvětlovalo, proč stárnu tak pomalu.. :)))Ano, souhlasím, že budovat ty pravé záporňáky je běh na dlouhou trať. Když hrajem Ardu Třetího věku, mám situaci příšerně ulehčenou - když řeknu Balrog, Sauron, Nazgúlové, okamžitě každej ví. Jistěže buduji své vlastní menší záporáky, aby se postavy měly čemu postavit.Když tak nad tím přemýšlím, nad tím ulehčováním, tak je to opravdu hlavně o tom - každý se na reálie Středozemě chytá, zná hlavní hrdiny i záporáky, má představy o rozložení sil, povaze magie i bohů... prostě pohoda, když tam hraješ, můžeš se cele soustředit na vlastní hru.
Kdybych hrál třeba ty staré Čechy, musel bych mnohem víc studovat já i hráči, domýšlet si a vytvářet spoustu věcí, které nevíme nebo tu nejsou.. a které se nám líbí, takže bysme chtěli, aby tam byly.No vida, tak jsme se asi nakonec dobrali ke kořenu věci, mám dojem. Je to o lenosti, jak jinak :)

Jo, ještě ke skřetům - přece právě díky tomu, že jsou všichni stejně, z podstaty zlí, tak u případného odrodilce z daného stavu snadno vznikne významný, dramatický či dojemný příběh! U mongolů je každému jasné, že tam jsou prima lidi. U skřetů to u mě nebudou čekat ani hráči, takže pokud se to někdy stane, rozhodně si to zapamtují! Dtto příběh temného elfa - byl by zajímavý, kdyby ostatní elfové nebyli tak příšerně dobří? No ani zdaleka ne, že..

Markvart, prapředek všech Markvarticů (tedy Valdštejnů, Vartemberků, Lemberků, Zvířetických a hory dalších) byl poslán se Šebířem a Alexím do Mohuče r. 1068; pak, pravda, je mezera až do Vladislava, nicméně za dalším Markvartem z Doubravy 1147 je řada už naprosto souvislá, a to dodnes, neb Valdštejnové žijí. Pan Diviš, majitel Divišova, byl taktéž Vladislavova šlechta; Šternberk o kus dál postavili, pravda, až ve 40tých letech 13.- století. Šternberkové rovněž žijí; Jarda Šternberk studoval práva pár ročníků nade mnou. Kounicové - čili přesněji, potomoci pána s erbem lekna - začali rovněž coby Vladislavova šlechta. Rovněž žijí. Kolovratové začínají, tuším, na konci 13. století. To jsou opravdu dlouhověké rody - jiné slavné rody, třeba Buzici, Vítkovci nebo Švábeničtí vymřeli někdy na Bílé Hoře (začali rovněž za Vladislava, jako kdekdo), kdežto třeba Ronovci, které jsem studoval blíže, začali roku 1179 a poslední člen rodu zemřel asi 1890. 200 let je naprosto směšný údaj - to jsou rody, o kterých lze říci, že brzy vymřely. nemám pochyb, že v jiných zemích bude situace přinejmenším stejná - ježto ve Francii vznikla šlechta nejméně za Karla Velikého, není vyloučeno, že některé rody sahají až tak daleko (napadá mne ten nyní proslavený Sinclair).Mongolové se současníkům jevili stejně děsivě nepochopitelní, jako skřetové a Vetřelci. Přijeli, vyvraždili, zmizeli. Studovat jejich lidské rysy mohl až Marco Polo, neb byl v trochu jiné pozici. Jinak samozřejmě - ten kontrast pomáhá vyniknout. Pohan (nebo rovnou Saracén), který se ukázal být sympaťák, je oblíbená románová figura.

Já věděl, že tě těch mých "sto, dvěstě let" dostane. :))
Takže se omlouvám, nemyslel jsem to až tak úplně vážně, drobátko jsem popichoval ;)Ale díky za osvětu, že je u nás až tolik opravdu starých rodů, co vydržely dodnes, to jsem vážně netušil.K mongolům - jo, že je současníci viděli černobíle (tedy vlastně spíš jen černě), o tom nepochybuju.. ale nemusím ti asi popisovat rozdíl mezi tím, když hráč cítí totéž co jeho postava? U Mongolů to hraje, u skřetů to ví :)Hodní saracéni jsou mí oblíbenci. ;)

Rytíř:s těmi skřety si s tím nejsem vůbec jist; Tolkien je viděl prakticky vždycky "zvenku", právě jako Evropani svoje Mongoly. Pro účely příběhu nebylo třeba nic dalšího. Těch pár slavných "skřetích" scén, kdy lze malinko nahlédnout do myšlení skřetů (Uglúk - Grišnákh, případně ta parta v Cirith Ungol), a které film k mé lítosti dost ořezal, to asi nezvrátí - nejsem si jist, zda si skřeti připadaí "zlí" - spíš bych řekl, že jsou sami pro sebe "normální", a očekávají od svých soupeřů stejně "normální" chování (že jim budou chtít rozpárat břicho). Ve válečných poměrech to bohužel je opravdu dost normální; jak je to se skřety v době míru, to se nikdo nikdy nedozvěděl.

Rod, který nepřežije ALESPOŇ sto let skutečně nestojí za zmínku. A většinou si to ani neuvědomujeme (J. E. Purkyně umřel někdy v polovině 19. století, jeho potomci žijí dodnes; a to těch 150 let nepovažujeme za nic výjimečného).

Argo: Jedna z možností, proč se to nikdy nikdo nedozvěděl je, že skřeti pojem "mír" vlastně neznali.. :)Vzhledem k těm dost nekonečným diskuzím na to, jestli vlastně jsou nebo nejsou skřeti zlí a elfové dobrý, tady vidím krásnej potenciál pro každýho, aby si Středozem vyložil tak, jak mu to bude vyhovovat.Náš svět si dost dobře jinak než na jeden způsob vyložit nemůžeš.. v tom vidím ten rozdíl. Můžeš hráčům nadiktovat, jak to vidí jejich postava, ale pokud to nejsou drsný rasisti :), tak budou pořád vědět, že na druhý straně barikády jsou taky lidi.. Neříkám, že to je špatně, jen je to kapku jiná hra

no, v té válce to asi málokoho zajímá, že ti na druhé straně jsou lidi, kdyyž ti právě zkouší ustřelit hlavu nebo tak něco. Tolkien v tomhle věděl, o čem mluví (narozdíl od Sapkowského, který se moha lidem neznámo proč zdá být "realistický"). A ve válce ve středověku, kdy na druhé straně nebyli křesťani, třeba, to asi nebylo s těmi "lidmi" moc slavné. Zřejmě v reálu není moc příkladů ultimátního zla na způsob Saurona; musí se trochu nastavovat (Hitler ani Stalin ještě nebyli vynalezeni...), ale zjevně si podobné postavy vyráběli už tehdy (Grendel). Situace, že se někdo narodil na té "zlé" straně, je asi dost klasická. A on sám si třeba až tak zlý nepřipadá.

Když už jsi narazil na tu válku. Ono to stejně je pro nás vlastně asi opravdu nepředstavitelný. Naštěstí! Já to teda jednou zkusil. Představit si, že jsem přišel o ty nejbližší, že mi je zabili. Zkusil jsem to natolik opravdově, že sem začal bulet... a zároveň jsem málem rozbil všechno kolem sebe vzteky na ty imaginární hajzly, co to udělali! No psycho.
Já vim, sem prdlej :))
Být to doopravdy, navíc kdyby mě samotnému šlo o všechno, o život... kdoví, jak bysme se zachovali?Každopádně by šlo možná stranou kdeco, ne jen barevné a optimistické vidění světa. I když pořád věřím tomu, že v mezních situacích se člověk nechová jinak, jen krystalizuje, nebo u někoho možná teprve vystupuje na povrch, jeho pravé já.No nic, to už sem zas někde ale úplně jinde!Ultimátní zlo nadité takovou mocí, jakou má Sauron, navíc přítomné ve všech legendách a historii.. to je prostě jen tam. Teda vlastně tady :) A tak to má být. Musí být ten svět přece něčím unikátní, jiný!

To je docela mazaná otázka, čím je Středozemě vlastně unikátní. Dnes, po zkušenostech se vším možným mám tendenci tvrdit, že vlastně ničím; všechno si mistr našel někde v naší realitě, a jen malinko posunul. Jenže to je půl pravdy - v době vzniku byla Středozemě zřejmě úplným a naprostým zjevením, "vědeckou pohádkou", "fantastickým realismem", něčím naprosto neslýchaným. Tím, že je vlastně už docela stará a prověřená, se začíná opět podobat našemu reálnému světu - má na sobě punc zašlé solidnosti. Není to žádný umělý šmejd ve smršťovací fólii. Což pomáhá příznivcům v "uvěření", které je pro jakékoli příběhy podstatné.

Jo, to máš pravdu, s tím puncem solidnosti.. a se šmejdy ve smrsklé folii se to nedá srovnávat už vůbec, výstižně řečeno! :)Nicméně on ten posun od naší reality je mistrovsky nadávkován tak, aby nám to právě bylo hodně povědomé.. a přitom aby výsledek byl ale úplně jiný! Sami jsme teď zjistili, že na cokoli se zaměříš, vlastně najdeš lecjakou paralelu u nás, co je skoro stejná... Ale to skoro je řečeno postupně tolikrát, že ve výsledku už to není skoro jinej svět, ale prostě jinej svět ;)

Díky ohromnému rozsahu našeho světa v prostoru i čase je pojem "náš svět" taky lehce matoucí; svět domorodců na Borneu, motorkářů v Los Angeles a dobývání Tróje se taky poněkud liší. Tohle se ostatně ve Středozemi v menším stalo taky - liší se jeho věky (z nichž zejména druhý je mimořádně nedomrlý a odfláknutý), liší se kontinenty (ty nedodělané další kontinenty mne nepřestanou vrtat v hlavě)...,

Pravda pravda.Jen ke Druhému věku - no, jak se to vezme. Númenor je popsaný skvěle, po celou dobu, kdo vládl, kdo kde žil, jaká řemesla v kterém údolí kvetla, kdy začali Númenorejci stavět první lodě, kdy překonali v mořeplavbě své elfí učitele, kdy se začal lámat jejich pohled na svět a sami sebe, kdy začali dobývat Středozem, atd. atd.
Nepopsaná je Středozem, to je pravda. Což na druhou stranu dává krásný prostor pro hraní... stejně jako ostatní kontinenty. Já už se nad nimi párkrát zamýšlel, lecjaký nápad byl.. jenže když ti moji peciválové nezvednou zadek a bohatě si vystačí s Haradem, Gondorem a nejbližším okolím! :))